Praha je zásobována ze 73 % z úpravny vody Želivka a zbytek z úpravny vody Káraný. Pitná voda z vodárny v Káraném má charakter podzemní vody, má vyšší tvrdost než voda ze Želivky a chuťově se jeví jako nejlepší. Tato voda jde hlavně do severní části Prahy. V úpravně vody Želivka se provádí v závěru úpravy vody ozonizace – dávkování ozonu do pitné vody. Tento stupeň úpravy zlepšuje také chuťové a vzhledové vlastnosti pitné vody. Úpravna vody Podolí slouží jako rezervní zdroj. 

Na území hlavního města provozuje vodohospodářskou infrastrukturu společnost Pražské vodovody a Kanalizace, a.s. Zabývá se výrobou a distribucí pitné vody a odváděním a čištěním odpadních vod. Městské části nemohou do tohoto systému nijak vstupovat. Městská část Praha 13 je rozvojovou městskou částí s významným podílem nové výstavby, která má vliv i na celkovou spotřebu pitné vody.

Spotřeba vody

Mezi roky 2020 a 2021 došlo na území MČ Praha 13 k poklesu měrné spotřeby vody na jednoho obyvatele za rok o 2,5%. Ve srovnání s daty z prvního auditu ale došlo ke zvýšení měrné spotřeby vody na obyvatele za rok a to hlavně mezi rokem 2018 a 2019. Od roku 2019 opět spotřeba vody klesá.

Obdobně lze vyjádřit specifickou spotřebu vody na jednoho obyvatele a den:

Podle dostupných informací nedošlo z pohledu ÚSES, LBC, LBK, ZCHÚ, VKP ke změnám. 

Z vlastní iniciativy MČ Praha 13 byl v roce 2021 obnoven biokoridor, protože byla realizována plánovaná obnova aleje okolo cesty od Krtně k Chabům, bylo zde vysazeno 33 ks ovocných dřevin a 1 dub letní ve spolupráci s Nadací KB – Jistota. Do červena 2022 budou ještě dosazeny keře a trvalky v počtu cca 250 ks a kompletní obnova aleje bude dokončena. Součástí obnovy budou i informační a edukační tabule o daném území pro děti i dospělé. Již dokončená opatření jsou pozitivně vnímána veřejností včetně zapojení a participace Nadace KB – Jistota jako partnera společnosti, která podporuje rozvoj lokality, kde má své sídlo a oceňuje tím i přístup MČ k ochraně prostředí. 

Spotřeba vody a dalších médií se v budovách v majetku městské části dlouhodobě sleduje. Spotřeba vody v budově radnice v  se meziročně stále snižuje, viz. graf. v letech 2020 a 2021 měla na spotřebu vody vliv opatření a  omezení provozu přijímaná v rámci řešení pandemie covid 19.

V budovách základních a mateřských škol také klesá meziročně spotřeba vody. V letech 2020 a 2021 měla na spotřebu vody vliv opatření a omezení provozu přijímaná v rámci řešení pandemie covid 19.

Městská část je tvořena hlavně sídlištní zástavbou. Pro zálivky veřejné zeleně je přednostně využívána dešťová voda z retenčních nádrží.  Tabulka a graf byly doplněny o další roky, číselná řada byla pro zvýšení vypovídající schopnosti dat ponechána celá. Stále platí, že v převážně sídlištní zástavbě nejsou korelace se srážkami průkazné. Je pokračováno v číselné řadě s daty z první auditní zprávy, kde byly uváděny úhrnné srážky za hlavní město. Rozdíly srážek mezi jednotlivými srážkoměrnými stanicemi v rámci Prahy jsou minimální a nemohou ovlivnit korelace mezi specifickou spotřebou vody, srážkami a cenou vodného.

U hodnoty úhrn srážek byly opět změněny jednotky z mm na cm, aby všechny 3 zkoumané hodnoty byly vizuálně lépe rozlišitelné.

Ve všech základních školách a mateřských školkách byly na vodovodní baterie nainstalovány perlátory a jsou používána úsporná splachovadla na toaletách. Ta jsou používána i v budově radnice a dalších objektech městské části. Spotřeba vody byla ve sledovaném období ve školských zařízeních výrazně ovlivněna pandemií Covid 19, přesto pokračovala některá spíše preventivní opatření, ve školách byly vyměněny plastové připojovací hadičky přívodu vody na toaletách za flexibilní s nerez opletem, aby se zamezilo případným haváriím a úniku vody. V letech 2020 a 2021 prošla celkovou rekonstrukcí fontána před FZŠ Brdičkova, v rámci které byla kompletně vyměněna i technologie a všechny rozvody, aby se zabránilo případným únikům vody, protože již hrozily havárie z důvodu opotřebení materiálů.

 Pokračujeme ve využívání vody z retenčních nádrží k zálivkám, pro zálivky stromů jsou využívány zálivkové vaky, které umožňují úspornější a rovnoměrnější využití vody pro kořenový systém stromů. Rekonstrukce vodovodní sítě jsou v Praze zajišťována z rozpočtu HMP společností PVK a. s.

Informace o způsobu šetření vodou v budovách a preventivních opatřeních jsou sdělovány průběžně dle aktuální situace na poradách vedoucích odborů nebo jsou řešeny hospodářskou správou s jednotlivými subjekty. Na toaletách byly instalovány piktogramy s návodem na úsporné splachování. Šetření vodou je součástí ekologicko výchovných aktivit odboru životního prostředí a v osnovách školských a výchovných zařízení. Příklad výchovných programů zaměřených na šetření vodou a významem vody z osnov základních škol je přílohou tohoto materiálu. Odbor životního prostředí pořádá pravidelně 2 – 3 x ročně ekodivadélka pro děti z MŠ a I. stupně ZŠ zaměřená na různá ekologická témata mimo jiné i na šetření vodou. Na šetření vodou se zaměřují i programy pořádané ke Dni Země v Centrálním parku.  Informační kampaně byly ovlivněny pandemií Covid 19, bude se v nich pokračovat v roce 2022 včetně zapojení do programů HMP v rámci EVVO.

Odpadní voda dle informací PVK:

Nemovitosti na území MČ Praha 13 jsou kromě 1 lokality napojeny centrální splaškovou kanalizační síť ve správě PVK a. s. Pouze lokalita Třebonice zatím splaškovou kanalizaci nemá. Starší budovy v této lokalitě prozatím mají vlastní septiky, nové a nově stavěné objekty mají nebo si staví čistírny odpadních vod. Jedná se o cca 200 nemovitostí v Třebonicích.

V lokalitě Pod Zličínem je již nový vodovodní řad a splašková kanalizace, výstavba byla dokončena v r. 2020. Vybudování kanalizace v Třebonicích je stále jednou z priorit „Strategického plánu MČ Praha 13 pro období 2018 – 2024“ V současné době bylo vydáno pravomocné územní rozhodnutí a požádáno o stavební povolení.

Platí přehled kanalizační sítě z původní auditní zprávy. V současné době je dle informací PVK 99 % obyvatel MČ Praha 13 napojeno na splaškovou kanalizaci, jedinou lokalitou, kde částečně kanalizace chybí, je část lokality Třebonice.  Zde bylo vydáno pravomocné územní rozhodnutí a požádáno o stavební povolení na výstavbu splaškové kanalizace.

Odborný odhad podílu MČ Praha 13 na celkové produkci odpadních vod hl. m. Prahy  na ÚČOV byl v roce 2019 a 2020 5,3 % a v roce 2021 5,2 %. Podíl MČ Praha 13 na produkci odpadních vod a znečištění je shrnut v tabulce.

Podíl připojených obyvatel z Prahy 13 na  ÚČOV  byl v letech  2020 a 2021 dle informací z PVK  5,2 %. Z tohoto podílu lze odvodit, že MČ Praha 13 se v tomto poměru podílí na produkci odpadních vod a znečištění vypouštěného z ÚČOV.

Množství produkovaných odpadních vod zůstává přibližně stejné, ale v posledních 3 letech se výrazně snížily hodnoty znečištění těchto odpadních vod, pouze množství fosforu zůstává na obdobných hodnotách. Tento stav je pozitivně ovlivněn novou vodní linkou (NVL), kterou od září 2018 uvedly PVK do zkušebního provozu včetně hlavní čerpací stanice. Nová vodní linka je největší a nejvýznamnější vodohospodářská stavba na území ČR, jejímž vlastníkem je hlavní město Praha. Stavba je kompletně zakryta zelenou střechou včetně parkových úprav a vybavena dezodorizací zápachu a moderními technologiemi zajišťuje vyšší účinnost čištění odpadních vod, zejména při odstraňování dusíku a fosforu.

Zdroj: https://www.pvk.cz/o-spolecnosti/technicka-a-vyrobni-data/zakladni-informace/cistirny-odpadnich-vod/

Změna snížení objemu znečišťujících látek v odpadních vodách v %

VVětšina území MČ Prahy 13 je pokryta oddílnou dešťovou kanalizací, která odvádí povrchovou vodu přes dešťové usazovací nádrže do retenčních nádrží a dále do Prokopského a Motolského potoka (z území severně od Rozvadovské spojky). Dešťové usazovací a retenční nádrže provozují Lesy hl. m. Prahy. V rodinné zástavbě je část dešťové vody zachytávána na zálivky.

Podle odborného odhadu je asi 80 % zastavěného území území MČ Praha 13 pokryto oddílnou dešťovou kanalizací. Voda je odváděna do 3 retenčních nádrží, které jsou významnou zásobárnou této vody na území městské části ovlivňující pozitivně i teplotní poměry v městském prostředí, slouží k zálivkám a plní i  významnou krajinotvornou funkci.

Odborný odhad byl stanoven správcem dešťové kanalizace Lesy hl. m. Prahy na základě Generelu odvodnění.

Nový generel není, zůstávají v platnosti původní data a současně se u nové výstavby preferuje zasakování dešťové vody do sídlištní zeleně v místě zástavby a její využívání k zálivkám. Dle odborného odhadu stavebního odboru se jedná za rok 2021 o plochu 4,5 ha. Současně došlo k navýšení ploch veřejné zeleně, kde je možný zásak o 25 ha. Zastavěná plocha z území MČ Praha 13 dle konzultace s IPR Praha činí 818,6 ha. Jedná se o nárůst proti 1. auditní zprávě o 3,6% na 83,6 % zastavěného území, odkud je dešťová voda odváděna oddílnou dešťovou kanalizací nebo je zasakována a využívána v daném území.

Dle údajů od správce, od společnosti Lesy hl. m. Prahy, je v RN I Stodůlky.(Stodůlecký rybník) normální provozní hladina 317,6 m. n .m. a objem zadržené srážkové vody za normálních podmínek činí 23 550 m3. Max. hladina je ve výši 319,06 m. n. m, max. možný objem vody je tedy 51 170 m3, retenční objem činí 51 170 - 23 550 = 27 620 m3.

V RN II Stodůlky (Nepomucký rybník) je normální provozní hladina 306 m. n. m. a objem zadržené srážkové vody za normálních podmínek činí 36 875 m3. Max. hladina je ve výši 307,36 m. n. m. max. možný objem vody je tedy 68 355 m3, retenční objem činí 68 355 - 36 875 = 31 480 m3.

Evidenci kapacity nádrží v rodinných domech nemáme.

Velmi důležitou funkci na udržení dešťové vody v městské krajině mají retenční nádrže, které jsou kromě svého původního zaměření retence vody i významným krajinotvorným prvkem hlavně v Centrálním parku. Městská část se podílí ve spolupráci s Lesy hl. m. Prahy hlavně na údržbě břehového porostu, na popud odboru životního prostředí byly retenční nádrže v Centrálním parku odbahněny a byly zde vybudovány ostrůvky pro hnízdění ptactva a vodotrysk, který kromě estetické funkce je důležitý pro provzdušňování vody. K retenční nádrži „Nepomucký rybník“ byl částečně navrácen i povrchový meandr, který část odtokové vody vede nejprve umělým meandrem přes část Centrálního parku a pak zpět do Prokopského potoka. Dále je retence dešťových vod využívána k zálivkám stromů ve veřejné zeleni. Do budoucna se ve spolupráci s HMP a Lesy hl. m. Prahy připravuje využití vody i z horní retenční nádrže k vybudování dalšího umělého meandru v horní části parku.

V případě nové výstavby je důsledně vyžadováno stavebním odborem využití retence v rámci jednotlivých stavebních záměrů. Stavebníci najdou potřebné informace na webových stránkách městské části https://www.praha13.cz/Vodopravni-rizeni.html.

V současné době byl dokončen projekt na využití vody z RN1 v Centrálním parku a bylo HMP požádáno o stavební povolení. V rámci projektů adaptačních opatření, která navazují na Klimatický plán hl. m. Prahy do roku 2030 jsme zahájili v roce 2021 revitalizaci Parčíku při ul. Tlumačovská. Cílem revitalizace je zachycení dešťové vody pomocí pásů ze vzdušných a kvetoucích druhů vybraných vyšších keřů a květin trvalek. Pásy zajistí proměnlivost řešené plochy během celého roku. Navrhované řešení pracuje se zachycením dešťové vody přímo na dotčeném pozemku pomocí vrstevnicových svejlů. Do parčíku je navrženo celkem pět podélných trvalkových záhonů fungující na principu dešťových zahrad. Revitalizace bude dokončena v roce 2022.

Podle dostupných informací nedošlo z pohledu ÚSES, LBC, LBK, ZCHÚ, VKP ke změnám v rozloze těchto území, ale pozitivní změny se promítly do péče a obnovy těchto území. 

Příkladem pozitivních změn v obnově těchto území, které ale nemají vliv na celkovou rozlohu, je obnova části biokoridoru z vlastní iniciativy MČ Praha 13, kdy byl v roce 2021 obnoven biokoridor, protože byla realizována plánovaná obnova aleje okolo cesty od Krtně k Chabům, bylo zde vysazeno 33 ks ovocných dřevin a 1 dub letní ve spolupráci s Nadací KB – Jistota. Do červena 2022 budou ještě dosazeny keře a trvalky v počtu cca 250 ks a kompletní obnova aleje bude dokončena. Součástí obnovy budou i informační a edukační tabule o daném území pro děti i dospělé. Již dokončená opatření jsou pozitivně vnímána veřejností včetně zapojení a participace Nadace KB – Jistota jako partnera společnosti, která podporuje rozvoj lokality, kde má své sídlo a oceňuje tím i přístup MČ k ochraně prostředí. 

Na území MČ Prahy 13 se nachází část přírodního parku Prokopské a Dalejské údolí, malá část přírodního parku Košíře – Motol, národní přírodní památky Dalejský profil, Požáry a část U Nového mlýna a přírodní památky U Hájů, Vidoule a Motolský ordovik.

Péče o ZCHÚ za účelem zachování nebo zlepšení jejich stavu provádí Magistrát hl. m. Prahy (na lesních pozemcích Lesy hl. m. Prahy) v souladu s plány péče konkrétního ZCHÚ.

Přehled ZCHÚ Prahy:

http://www.iprpraha.cz/uploads/assets/soubory/data/projekty/koncepce_priroda/27-zchu.pdf

Podíl ZCHÚ a VKP z celkové rozlohy MČ (údaj z r. 2015): 1,1 %

Podíl ZCHÚ a VKP z celkové rozlohy Prahy (údaj z r. 2015): 5,1 %

Více informací:

Na území MČ Praha 13 se nachází:

1)      Přírodní rezervace – část Prokopského údolí

2)      Národní přírodní památky – Dalejský profil, Požáry a část U Nového mlýna

3)      Přírodní památky – U Hájů, Vidoule, Motolský ordovik, U Nového mlýna  

http://www.iprpraha.cz/uploads/assets/soubory/data/projekty/koncepce_priroda/27-zchu.pdf

http://katalog-mc.iprpraha.cz/mc_detail.html?mc=430

Na území MČ Praha 13 se nacházejí celkem tři zvláště chráněná území ZCHÚ). Z celkové rozlohy hl. m. Prahy 49 617,7 ha (údaj z r. 2016) MČ Praha 13 zaujímá rozlohu 1 319,7 ha, což činí 2,7 %. Podíl ZCHÚ a VKP z celkové rozlohy MČ Prahy 13 činí 1,1 % oproti 5,1 % rozlohy Prahy.    

Péči zajišťuje MHMP na základě plánu péče pro období 2010 – 2022. Městská část zajišťuje každoročně jarní úklid všech ploch bez ohledu na vlastnictví, do kterého jsou zahrnuty i plochy ZCHÚ a VKP. Každoročně podporujeme akci „Ukliďme Česko“, kde tipujeme jednotlivým dobrovolným skupinám plochy k úklidu, aby se úklidy rovnoměrně rozložily po území městské části. Prioritně zajišťujeme pokrytí úklidů těchto území. Současně všem dobrovolníkům poskytujeme pytle pro sběr odpadků, určujeme místo uložení a následně zajišťujeme svoz a likvidaci sebraných odpadků a odpadů.

Podle dostupných informaci je na území MČ Praha 13 evidována: 4) Evropsky významná lokalita – část Prokopského údolí. Předmětem ochrany EVL Prokopského údolí jsou stanoviště: vápnité nebo bazické skalní trávníky (Alysso-Sedion albi), panonské skalní trávníky (Stipo-Festucetalia pallentis), polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia) a lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích. V současnosti nemáme informace o plánovaných změnách území (zvětšení nebo zmenšení ploch).

Na území MČ Prahy 13 se nachází 4 druhy chráněných území (Přírodní rezervace, Národní přírodní památky, Přírodní památky a Evropsky významná lokalita), celkem je zde 7 chráněných lokalit.

Podle dostupných informaci je na území MČ Praha 13 nově evidována: 4) Evropsky významná lokalita – část Prokopského údolí. Předmětem ochrany EVL Prokopského údolí jsou stanoviště: vápnité nebo bazické skalní trávníky (Alysso-Sedion albi), panonské skalní trávníky (Stipo-Festucetalia pallentis), polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia) a lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích.

Na základě námi vyžádaných informací z odboru ochrany prostředí MHMP sdělujeme:

Z hlediska úpravy hranic ZCHÚ na území Prahy 13 se neplánují žádné úpravy hranic těchto území.

Z hlediska péče o tyto chráněné území bude probíhat stávající management dle aktuálních plánů péče, které lze nalézt na tomto odkazu: Objekty ústředního seznamu (nature.cz)

Na území MČ Praha 13 je stále upřednostňována výstavba na nevyužitých nebo špatně využitých plochách ve stávajícím zastavěném území obce před výstavbou na dosud nezastavěném přírodním území nebo na zemědělské či lesní půdě, pokud toto lze dle platného územního plánu ovlivnit. Došlo k navýšení ploch veřejné zeleně na 195 ha.

Optimalizace a regulace výstavby je první prioritou městské části ve „Strategickém plánu MČ Praha 13 pro období 2018 – 2024“. Možnost ovlivnění je ale současně limitována platným Územním plánem hl. m. Prahy. V rámci projektů na revitalizaci ploch veřejné zeleně ve správě MČ Praha 13 je snaha o snižování nepropustných ploch náhradou za travnaté nebo mlatové povrchy.

Pro stavební záměry bylo v souladu s územním plánem od roku 2019 až do roku 2021 odňato ze ZPF celkem 14,01 ha z toho ZP  I. a  II. třídy ochrany 4,72 ha. Z celkové rozlohy MČ Prahy 13 bylo tedy celkem odňato ze ZPF  1,1 %. Podíl záboru ZP v I. a II. třídě ochrany činil z celkové rozlohy MČ Prahy 13  0,34 %.

Celková zastavěná plocha MČ Prahy 13 je 8 185 775 m²  (dle informací IPR) z celkové rozlohy 13230000 ´= 61,82%.

Celková zastavěná plocha na městské části je 61,82%.

Ostatní plochy zeleně, chráněné území, vodní plochy, atd. je 5 044 225 = 38,18 %.

Přírodní chráněné území  a lesy stav oproti minulému auditu nezměněn.

Porovnání výsledků s odnětím půdy a navýšení ploch zeleně za sledované období. Pro stavební záměry bylo v souladu s územním plánem od roku 2019 až do roku 2021 odňato ze ZPF celkem 14,01 ha. U MČ Prahy 13 za toto období došlo k navýšení ploch veřejné zeleně na 195 ha o 15 ha více než za minulé sledované období, teda o 1 ha vice veřejné zeleně, než bylo zastavěno.

Koeficient ekologické stability (KES) se podle nám dostupných informací nemění a zůstává na stejné úrovni (tj. v rozmezí 0,00 – 1,00).

- k.ú. Třebonice - KES 0,00 - 0,10

- k.ú. Stodůlky a k.ú. Řeporyje - KES 0,10 - 0,25

- k.ú. Jinonice (část) - KES 0,50 - 1,00

Rozdíly mezi jednotlivými k. ú. jsou dané lokalitou, zástavbou a dopravou.

 K. ú. Třebonice (část) je z hlediska stability špatná z důvodu velkých ploch zemědělsky využívaných (pole) a urbanizovaných ploch (Pražský okruh, Rozvadovská spojka, Depo Zličín a nákupní centra).

Městská část Praha 13, tak jako další městské části, si KES sama nezjišťuje a do budoucna nepočítá ani se zřízením oddělení, které by disponovalo odborníky pro tyto výpočty a jež by mělo k dispozici příslušné programy či aplikace GIS.

Došlo k navýšení ploch veřejné zeleně na 195 ha. Byl vybudován Dalejský park, dokončena revitalizace vnitrobloku Fingerova, vybudován parčík za OC Lužiny, obnovena alej v Krtni a další úpravy v rámci péče o veřejnou zeleň. 

MČ Prahy 13 k výstavbě na svém území upřednostňuje nevyužité nebo špatně využité pozemky ve stávajícím zastavěném území obce před výstavbou na dosud nezastavěném přírodním území nebo na zemědělské či lesní půdě.

Ve vztahu k ochraně zemědělského půdního fondu jde o půdy, které je možné využít v územním plánování pro výstavbu a jiné nezemědělské způsoby. Zábory pozemků se vztahují na zemědělskou půdu nacházející se na ploše určené pro toto funkční využití platným územním plánem. Tedy na půdu, u které již byla možnost nezemědělského využití posuzována a to z hlediska širších souvislostí v rámci schvalování územního plánu hl. m. Prahy, kde nezemědělské využití půdy pro požadovaný účel bylo vyhodnoceno jako nezbytné pro rozvoj města.

Pozemky jsou vyjímány ze ZPF podle zákona 334/1992 Sb., zákona. U pozemků I. a II. třídy ochrany (velmi kvalitní půda) se vyjímá ze ZPF jen nezbytná část na výstavbu a na zpevněné plochy, ne celé pozemky.

Porovnání údajů mezi I. a II. auditem

V roce 2016 – 2019 bylo odňato půdy ze ZPF celkem 41 511 m² .

Zahrada – 8 368 m²

Trvalý travnatý porost 4 069 m²

Orná půda 29 074 m²

II. audit

V roce 2019 – 2021 bylo odňato půdy ze ZPF celkem 140 118 m² .

Zahrada – 12 084 m²

Trvalý travnatý porost 955 m²

Sad 106 m²

Nezastavěná část 64 m²

Orná půda 126 909 m²

Porovnání s I. auditem a II. auditem došlo k navýšení odnětí u orné půdy ze ZPF o 97 025 m².

Porovnání výměry od roku 2016 – 2018 a 2019 – 2021

Zahrada 2016 – 2018 zábor  8 368 m²

Zahrada 2019 – 2021 zábor  12 084 m²

Porovnání s I. auditem a II. auditem došlo k navýšení odnětí u zahrad ze ZPF o 3716 m².

Trvalý travnatý porost 2016 – 2018 zábor 4 069 m²

Trvalý travnatý porost 2019 – 2021 zábor 955 m²

Porovnání s I. auditem a II. auditem došlo ke snížení odnětí u TTT ze ZPF o 3114 m².

Nezastavěná část  2019 – 2021 zábor  64 m²

Sad  2019 – 2021 zábor 106 m²

Porovnání s I. auditem a II. auditem došlo k navýšení odnětí o sad o 106 m² a mimo zastavěnou část   o 64 m².

Přírodní území 0 m².

Les 0 m².

Městská část Prahy 13 provádí výsadbu nových stromů, keřů, květinových záhonů pečuje o dřeviny, provádí údržbu travnatých ploch, zakládá luční porosty, kvůli hmyzu, které každoročně ubývají.

Na území MČ Prahy 13 evidujeme lokální výskyt křídlatky. Pokud se nachází v plochách veřejné zeleně ve správě městské části, je odstraňována v rámci údržby zahradnickými firmami, v případě, že nachází v plochách jiných vlastníků, vyzýváme je k zajištění nápravy. Výskyt na  území MČ Prahy 13 odhadujeme na cca 1000 m2 (0,1 ha).

Městská část Prahy 13 má na svém území už jen malou část půdy, na které je prováděna zemědělská činnost. Zemědělci obhospodařují půdu podle zásad správné zemědělské praxe.

Certifikaci ekologických zemědělců realizuje ministerstvo zemědělství. Odbor životního prostředí Prahy 13 nepořádá žádné akce pro zemědělce, pro podporu udržitelného zemědělství.

Ekologické zemědělství (EZ) je moderní formou zemědělské výroby s historií sahající do začátku 20. století. Jeho smyslem je produkce zdravých a kvalitních potravin trvale udržitelným způsobem. Ekologické zemědělství pracuje s nejmodernějšími vědeckými poznatky ve spojení s osvědčenými tradičními postupy. Patří sem zejména postupy zamezující poškozování půdy a široká podpora biodiverzity v krajině. Pracuje, mimo jiné, s vyloučením agrochemikálií a geneticky modifikovaných organizmů (GMO). Ekologické zemědělství je celosvětově vnímáno jako zásadní alternativa pro zemědělskou výrobu budoucnosti a je nedílnou součástí agrární politiky České republiky.

Dle evidence živnostenského úřadu MČ Prahy 13  je evidováno 88 zemědělců, z toho :

49  fyzických podnikajících osob

38  právnických osob

1 fyzická podnikající zahraniční osoba

MČ Prahy 13 má dvě smlouvy uzavřené o pachtování pozemků zemědělské činnosti a to v Třebonicích.

Výstavbu Komunitní zahrady MČ P13 zahájila v červnu 2022 – aktuálně budou probíhat jednání s veřejností. https://www.praha13.cz/Praha-13-pripravuje-komunitni-zahradu.html

Výrobky z ekologického zemědělství čerstvé ovoce, zeleninu, pečivo, vejce, masné výrobky lze zakoupit na farmářských trhách. Např. u stanice metra Hůrka a Luka. Taky jsou provozovány na Velké Ohradě.

V registru ekologických podnikatelů vedené v evidenci MZE e-Agri je evidováno z MČ Prahy 13 celkem  11 podnikatelů – např. Bohemia olej s.r.o., BLUE STEP, s.r.o., Aneccop Praha, s.r.o., Brelex, s.r.o., CHITTA,  s.r.o., Milo káva, s.r.o., RPJ – International, s.r.o. a TEEKANE, s.ro.

Ekologické výrobky lze také zakoupit prostřednictvím prodejen – Albert, Billa, Kaufland, Lidl, MAKRO CASH, Rossmann, Drogerie DM, TETA, kteří sortiment bio výrobků neustále rozšiřují.

Výrobky lze také zakoupit u specializovaných prodejen Zdravé výživy, např. v Poliklinice Lípa, OC Lužiny atd.

MČ Prahy 13 má dvě smlouvy uzavřené o pachtování pozemků zemědělské činnosti a to v Třebonicích, které nemají podmínku provozovat ekologické zemědělství, ale jen zemědělství.

 V registru ekologických zemědělců vedené v evidenci MZE e-Agri je evidováno z MČ Prahy 13 dle mého dohledání, pouze 1  zemědělec

Správa pozemků určených k plnění funkci lesa je plně v kompetenci Magistrátu hl. m. Prahy, který rozhoduje o zařazení či vynětí pozemku z/do kategorie pozemek určený pro plnění funkce lesa (PUPFL).

Lesní majetek hl. m. Prahy prošel certifikací, a to jak systémem PEFC (Pan European Forest Certification Council), tak v roce 2007 a následně v roce 2012 a nově v roce 2017 i systémem FSC^®(Forest Stewardship Council^®).

Lesy České republiky, s.p., se přihlásily k účasti v regionální certifikaci lesů podle systému PEFC (Programme for the Endorsement of Forest Certification Schemes) v roce 2002 a k 1.10.2018 získaly nové „Osvědčení o účasti v certifikaci lesů“.

Dle vyjádření OCP MHMP v letech 2019 - 2021 nedošlo k žádným změnám PUPFL na území MČ Prahy 13.

Městská část Prahy 13 neeviduje žádné problémy s erozí, protože většina zemědělské půdy byla již odňata ze ZPF na výstavbu.  Na zbývající malé části zemědělské půdy zemědělci hospodaří v souladu s vyhláškou 240/2021 Sb., s účinností od 1. 7. 2021, o ochraně zemědělské půdy před erozí. Plán opatření, které zemědělci využívají k ochraně zemědělské půdy před erozí, jsou např. vhodné umístění pěstovaných plodin, pásové střídání plodin, vrstevnicové obdělání, podrýváním, hrázkováním, příkopy, ochranné hrázky atd.

Půda je jedním z nejcennějších přírodních bohatství každého státu a neobnovitelným přírodním zdrojem. Představuje významnou složku životního prostředí s širokým rozsahem funkcí a je základním výrobním prostředkem v zemědělství a lesnictví. Je ovšem ohrožena celou řadou procesů z části přírodních, z větší části však vyvolaných činností člověka, které vedou k omezení nebo až zničení schopnosti půdy plnit své základní produkční a mimoprodukční funkce.

MONITORING EROZE ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY

 https://wms.vumop.cz/public/udalosti.php  

Je nástrojem pro celorepublikový sběr dat o erozních událostech a hodnocení účinnosti protierozních opatření definovaných v platných právních normách. V rámci Monitoringu se zajišťují a vyhodnocují informace o proběhlých erozních událostech, které po vyhodnocení poskytují Ministerstvu zemědělství zpětnou vazbu o účinnosti přijatých opatření.
Výstupy Monitoringu tak slouží pro definici nutných úprav opatření pro zmírnění negativních účinků erozních událostí na úrovni jednotlivých událostí i na národní úrovni.

Půdy v ČR jsou více než z poloviny ohroženy vodní erozí, nejrozšířenějším typem degradace půd u nás. Během jedné erozní události může být spláchnuto až několik cm půdy a dojít tak k její nenávratné ztrátě. V případě eroze se k degradaci půdy přidávají ještě další negativní efekty způsobené přenosem půdního materiálu a dochází tak k ohrožování obecního a soukromého majetku, zanášení vodních toků a nádrží a zhoršování jakosti povrchových vod. Vážné projevy degradace půdy erozí jsou každoročně mapovány při aktualizacích bonitovaných půdně ekologických jednotek, což se projevuje i výrazným snížením průměrné ceny pozemků.

Podmínky pro výskyt vodní eroze jsou v ČR specifické – půdní bloky jsou v ČR největší v Evropě díky intenzifikaci zemědělské výroby v minulosti, ve velkém byly také rušeny hydrografické a krajinné prvky (rozorání mezí, zatravněných údolnic, polních cest, likvidace rozptýlené zeleně apod.), které zrychlené erozi účinně bránily.

Podle vyjádření Krajského pozemkového úřadu se současné době v hlavním městě Praze, žádná eroze zemědělské půdy nevyskytuje, z důvodu, že se zde téměř už neprovozuje zemědělská činnost. Nejsou zde hlášeny ani jiné výskyty eroze na půdách, které nejsou zemědělsky obdělávané.

Městská část Praha 13 se nachází v jihozápadní části hlavního města, přibližně 9 km od centra. Nachází se v nadmořské výšce 270 - 390 metrů. Rozloha městské části činí 1323 hektarů.

praha13.cz/O-Praze-13

MČ Praha 13 odbor životního prostředí chrání zemědělskou půdu podle zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, vyhláškami a metodickými pokyny od MHMP, MŽP a MZ ČR.

Kvalitní půda I. a II. třídy se vyjímá jen nezbytná část pro výstavbu a zpevněné plochy, ne celé pozemky a tím ji chráníme.

Kompetence na odnětí půdy ze ZPF jsou rozděleny mezi MČ  - do 1 ha

                                                                                            MHMP od 1 ha do 10 ha

                                                                                            MŽP od 10 ha  

Podle schváleného územního plánu hl. m Prahy je většina pozemků na území městské části Prahy 13 určená k zástavbě a současná legislativa nám neumožňuje nesouhlasit s výstavbou.                                                                                            

Na území MČ Praha 13 jsou provozovány 2 automatizované monitorovací stanice (AMS) Praha 5-Stodůlky ASTOA, která měří aktuální hodnoty - SO2; PM10; PM2,5; NO; NO2; NOx; O3 a Praha-Řeporyje ARER0, která měří aktuální imisní hodnoty - TK v PM10, PM10; NO2.

 Aktuální hodnoty z měřící stanice ASTOA umístěné u hranice Centrálního parku na Lužinách.

 zdroj: ISKO (chmi.cz)

Tabulka, kde je znázorněn aktuální stav ovzduší na území Prahy je dostupná na níže uvedeném odkazu.

zdroj: http://portal.chmi.cz/aktualni-situace/stav-ovzdusi/ovzdusi-v-regionech/praha

Koncentrace polétavého prachu (PM10 nebo PM2,5);

kontinuální měření hodnot pomocí dvou stanic ASM Koncentrace polétavého prachu PM10 - rozsah imisní zátěže 20,4 – 22,7 µg.m- 3; PM2,5 – rozsah imisní zátěže  15,2 – 17 µg.m- 3;

 Vývoj ovzduší z porovnání dostupných dat lze konstatovat, že na území MČ Praha 13 dochází každoročně ke snížení celkového množství emisí znečišťujících látek vypouštěných do ovzduší. Na celkových emisích tuhých znečišťujících látek (TZL) a celkových emisích oxidů dusíku (NOx) se stejně jako v předchozích letech nejvíce podílela doprava (70 – 90 %). Z hlediska vlivu na kvalitu ovzduší zůstává, i když má klesající trend, problematické množství benzo(a)pyrenu, které je až z 90 % vyprodukováno v lokálních topeništích spalujících uhlí a dřevo. V lokalitě Stodůlky byl imisní limit přízemního ozonu v průměru za 3 roky překročen.

 V roce 2020 nebyly vyhlášeny žádné smogové situace ani regulace, resp. varování pro jakoukoliv ze sledovaných látek. Jedná se o první takový rok od začátku fungování smogového a varovného regulačního systému.

Hlavním důvodem jsou příznivé meteorologické a rozptylové podmínky částečně podpořené snižováním emisí díky postupné modernizaci emisních zdrojů

zdroj: Grafická ročenka (chmi.cz)

 Relativně nízké koncentrace suspendovaných částic PM10 a PM2,5 v roce 2021 lze přisoudit kombinaci faktorů, a to jak pokračujícímu poklesu emisí díky již realizovaným opatřením pro zlepšení kvality ovzduší (výměna kotlů na tuhá paliva, postupující obnova vozového parku a opatření na velkých zdrojích), příznivějším rozptylovým podmínkám v závěru roka a příznivým meteorologickým podmínkám.

zdroj: Kvalita ovzduší na území České republiky v roce 2021 (chmi.cz)

 Koncentrace benzo[a]pyrenu jsou v roce 2019 v porovnání s hodnotami koncentrací v předešlých letech nepatrně nižší.

zdroj: Znečištění ovzduší na území České republiky v roce 2020 (chmi.cz)

Dle map pětiletých klouzavých průměrů imisních koncentrací sledovaných znečišťujících látek, publikovaných Českým hydrometeorologickým ústavem pro období 2016-2020 (pětiletý průměr 2016-2020 - http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/isko/ozko/20petileti/png/praha_CZ.html) v zájmové lokalitě MČ Praha 13 dosahují průměrné roční imisní koncentrace:

 imisní zatížení       imisní limit                

oxidu dusičitého (NO2) hodnoty                                                                    21,8 µg.m-3          40 µg.m-3                  

prašného aerosolu frakce PM10 hodnoty                                                    22,6 µg.m-3          40 µg.m-3

36. max. 24 hod. průměrná koncentrace PM10                                         39,1 µg.m-3          50 µg.m-3      

prašného aerosolu frakce PM2,5 hodnoty                                                16,9 µg.m-3           20 µg.m-3  

benzo(a)pyrenu B(a)P hodnoty                                                                      1,1 ng/m3              1,0 ng/m3.                 

Z výše uvedených údajů je zřejmé, že s výjimkou benzo(a)pyrenu nejsou imisní limity v dané lokalitě překračovány a hodnoty průměrů imisních koncentrací vykazují dostatečné rezervy k příslušným imisním limitům. U benzo(a)pyrenu se nejedná o lokální nepříznivou situaci, imisní limit pro roční průměrnou koncentraci je překračován na většině území hl. m. Prahy.

 Problémy se znečišťováním ovzduší z lokálních topenišť evidujeme na základě četných stížností každý rok – zvláště z území Městské části Praha-Řeporyje. A na základě nejen dopravy, ale i lokálních topenišť přetrvává zvýšený imisní limit benzo(a)pyrenu. V této věci provádíme každoročně kontroly znečišťovatelů stacionárních zdrojů na pevná paliva dle zákona o ochraně ovzduší č. 201/2012Sb. Žadatele o výstavbu stacionárního zdroje motivujeme k použití obnovitelných zdrojů či zdrojů nezatěžující ŽP. Dále je poskytované poradenství v oblasti ovzduší při volbě zdroje vytápění. Aktivní účast ochrany ovzduší při procesu EIA – hodnocení vlivů na životní prostředí k jednotlivým záměrům. Kontroly jsou prováděny namátkově a na upozornění; v souvislosti s místním s šetřením nebylo zahájeno přestupkové řízení, vše bylo řešeno předvoláním na podání vysvětlení.

Průměrná roční koncentrace PM10 na většině území MČ (cca nad 90%) dosahuje kolem 24 µg/m3. V roce 2021 došlo na stanici Praha- Stodůlky k překročení hodnoty 24 hod. imisního limitu PM10 5, což je v tolerovaném počtu, takže imisní limit PM10 nebyl za rok 2021 překročen. Imisní limit pro průměrnou roční koncentraci PM10 (40 µg.m–3) nebyl v roce 2020 překročen na žádné stanici ČR.

Data ke zjištění imisního limitu pro přízemní ozon v lokalitě Stodůlky nebyla za uvedené období dostupná.

Co se týče prašnosti z návětrné strany nikterak ji neevidujeme. Okrajové části MČ Praha 13 podléhají výstavbě, stanovovány podmínky pro omezování prašnosti ze stavební činnosti. Následnou kontrolu prašnosti provádíme během terénních kontrol min. 1x týdně. Prašnost na stavbách primárně „Paprsek“, „garážový dům Petržílkova“ – kontroly jsou prováděny průběžně. Na případné nedostatky jsou odpovědní pracovníci staveb upozorněni. Přijatá opatření jsou průběžně monitorována.

Území městské části se potýká s občasným zhoršením ovzduší ovlivněné zápachem z výrobny VAFO Chrášťany. Při špatných rozptylových podmínkách je území městské části vystaveno nepříjemným štiplavým zápachem. Tato záležitost se již několik let řeší ve spolupráci a je v kompetenci České inspekce životního prostředí. Společností byla v roce 2018 spuštěna mobilní aplikace pro součinnost občanů pro detekci zápachu. Za sledované období nebyly zaznamenány žádné stížnosti občanů na zápach produkovaný VAFO CHRÁŠŤANY.

Na základě dostupných ukazatelů lze vývoj znečištění ovzduší na MČ Praha 13 hodnotit jako stabilní s tendencí k mírnému zlepšení.

Kontroly prašnosti se provádějí namátkově u větších staveb, v případě větší prašnosti jsou doporučena opatření vedoucí ke zvýšení vlhkosti výkopků na stavbě, při demolici, bagrování a následném nakládání zeminy na nákladní automobily.

Na území MČ Praha 13 jsou problémy se znečišťováním ovzduší z lokálních topenišť znatelné – zvláště v MČ Praha-Řeporyje a Třebonice. Tato problematika se týká zástavby rodinných domů.

Postupná plynofikace výrazně ovlivnila skladbu spotřeby paliv, neboť měla za následek vytěsňování tuhých a kapalných paliv z území MČ a je jich náhradu zemním plynem – ovšem stále jsou oblasti, kde není možnost připojení na zemní plyn.  U sídlištní zástavby převažuje centrální vytápění – i když v posledních letech se stále více BD rozhoduje pro vlastní plynové kotelny, v rodinných domech pak hraje významnou roli vytápění zemním plynem. Hl. m.  Praha poskytuje  finanční  prostředky v rámci  dotačního  programu  „Zlepšování kvality ovzduší  v hl .  m.  Praze  -  pořízení  ekologického  vytápění v domácnostech“ - neboli tzv. „Kotlíkovou dotaci Praha“. Na výzvu monitoringu zájmu o kotlíkové dotace, uveřejněnou v místním periodiku na přelomu roku 2021, nikdo nereflektoval. V současné době se ozvalo cca 5 občanů z MČ Praha – Řeporyje.

Z hlediska prevence představuje nejvýznamnější opatření proti znečišťování ovzduší z lokálních topenišť vydávání závazných  stanovisek  k  žádostem (potřebné pro žadatele v rámci  projektové  dokumentace), která  mohou být navíc doplněna  o podmínky, jež mají zajistit naplnění požadavků plynoucích ze zákona o ovzduší a jeho ochraně. V případě záměru doplňkového zdroje vytápění – krbu na pevná paliva (krbových kamen) je na území MČ Praha 13 nedoporučován a žadatelé jsou vedeni k náhradním zdrojům vytápění.

 kotlíkové dotace 2021 - 2022 na výměnu kotle na pevná paliva 1. a 2. emisní třídy. Podpora je poskytována na instalace realizované od 1. 1. 2021.

Největším zdrojem znečištění ovzduší je na území MČ Praha 13 automobilová doprava obdobně jako na celém území hlavního města Prahy.  Dále to jsou emise z lokálních topenišť, znečišťující látky z průmyslových zón a z kamenolomu v MČ Praha-Řeporyje. Na následující mapě  lze  vidět vyjmenované zdroje dle přílohy č. 2 zákona o ochraně ovzduší 201/2012 Sb. – jedná se o stacionární zdroje o jmenovitém tepelném příkonu větším než 300kW či náhradní tepelné zdroje tzv. Dieselagregáty.

Zdroj: https://app.iprpraha.cz/apl/app/atlas-zp/?service[]=imisni_mapy

Podrobné údaje o znečištění ovzduší automobilovou dopravou na území hlavního města přináší Portál životního prostředí hl . m. Prahy, který sleduje celou řadu indikátorů, z nichž nejvýznamnějšími jsou oxidy dusíku, oxid uhelnatý a polétavý prach PM10.

Městská část Praha 13 patří do oblasti se zvýšenými hodnotami benzo(a)pyrenu, které jsou ovlivňovány hlavně negativy z automobilové dopravy, které každoročně nepatrně stoupají. Dle map pětiletých  klouzavých  průměrů  imisních  koncentrací sledovaných  znečišťujících  látek, publikovaných Českým hydrometeorologickým ústavem pro období 2016-2020 (pětiletý průměr 2016-2020. Významným zdrojem B(a)P na území MČ Praha 13 jsou emise z lokálních topenišť – zvláště v MČ Praha-Řeporyje a Třebonice. Tato problematika se týká zástavby rodinných domů.

 Problémy se znečišťováním ovzduší z lokálních topenišť evidujeme na základě četných stížností každý rok – zvláště z území Městské části Praha-Řeporyje. Kontroly jsou prováděny namátkově a na upozornění; v souvislosti s místním s šetřením nebylo zahájeno přestupkové řízení, vše bylo řešeno předvoláním na podání vysvětlení. Trend zůstává stejný, tzn., že se ani nezvyšuje ani nesnižuje.

Stav ovzduší na území městské části Praha 13 je nepříznivě ovlivňován zejména automobilovou dopravou – je zde snaha budování nových záchytných parkovišť, zavedení parkovacích zón a také následná kompenzační výsadba zeleně sloužící k eliminaci imisí z dopravy. Problémy se znečišťováním ovzduší z lokálních topenišť evidujeme na základě četných stížností každý rok – zvláště z území Městské části Praha-Řeporyje. A na základě nejen dopravy, ale i lokálních topenišť přetrvává zvýšený imisní limit benzo(a)pyrenu. V této věci provádíme každoročně kontroly znečišťovatelů stacionárních zdrojů na pevná paliva dle zákona o ochraně ovzduší č. 201/2012Sb. Žadatele o výstavbu stacionárního zdroje motivujeme k použití obnovitelných zdrojů či zdrojů nezatěžující ŽP. Dále je poskytované poradenství v oblasti ovzduší při volbě zdroje vytápění. Aktivní účast ochrany ovzduší při procesu EIA – hodnocení vlivů na životní prostředí k jednotlivým záměrům. Průměrná roční koncentrace PM10 na většině území MČ (cca nad 90%) dosahuje kolem 22 µg/m3. V roce 2021 došlo na stanici Praha- Stodůlky k překročení hodnoty 24 hod. imisního limitu PM10 5x, což je v tolerovaném počtu, takže imisní limit PM10 nebyl za rok 2021 překročen. Imisní limit pro průměrnou roční koncentraci PM10 (40 µg.m–3) nebyl v roce 2020 překročen na žádné stanici ČR.

MHMP vydalo vyhlášku o zákazu stacionárních zdrojů na pevná paliva připojená na teplovodní oběhovou soustavu a v případě smogových situací vyhlášení zákazu všech Spalovacích stacionárních zdrojů. Po dobu trvání smogové situace vyhlášené na území aglomerace Praha z důvodu překročení některých z prahových hodnot stanovených jiným právním předpisem pro oxid dusičitý nebo pro částice PM10 se na území hlavního města Prahy zakazuje v krbech, kamnech a jiných spalovacích stacionárních zdrojích o jmenovitém tepelném příkonu 300 kW a nižším, které nemají sloužit jako hlavní zdroj vytápění objektu, spalovat všechny druhy pevných paliv. Navrhujeme, aby byl zákaz všech druhů pevných paliv po dobu trvání smogové situace. Tyto spalovací stacionární zdroje a doplňkové zdroje vytápění domácností (krby, kamna, krbová kamna či krbové vložky) patří k významným producentům oxidu dusičitého, pevných prachových částic PM10 a PM2,5 a benzo(a)pyrenu. Dále se stává, že zdroje zkolaudované k občasnému užívání pro zvýšení pohody bydlení, jsou provozovány každodenní jako jediný zdroj vytápění objektu. Navíc tyto doplňkové zdroje vytápění nedosahují stanoveného tepelného příkonu 10-300kW včetně, aby se na ně vztahovaly povinnosti dle § 17 odst. 1 písm. g) a h) a § 17 odst. 2 zákona č. 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší, čímž je znemožněna jakákoliv kontrola spalovacího stacionárního zdroje orgánu ochrany ovzduší.

co se týče prašnosti z návětrné strany nikterak ji neevidujeme. Okrajové části MČ Praha 13 podléhají výstavbě, při které jsou ve stavebním rozhodnutí stanovovány podmínky pro omezování prašnosti ze stavební činnosti. Následnou kontrolu prašnosti provádíme během terénních kontrol min. 1x týdně. Prašnost na stavbách primárně „Paprsek“, „garážový dům Petržílkova“ – kontroly jsou prováděny průběžně. Na případné nedostatky jsou odpovědní pracovníci staveb upozorněni. Přijatá opatření jsou průběžně monitorována.

Vývoj ovzduší z porovnání dostupných dat lze konstatovat, že na území MČ Praha 13 dochází každoročně ke snížení celkového množství emisí znečišťujících látek vypouštěných do ovzduší. Na celkových emisích tuhých znečišťujících látek (TZL) a celkových emisích oxidů dusíku (NOx) se stejně jako v předchozích letech nejvíce podílela doprava (70 – 90 %). NO₂  vzniká v městské části vlivem působení slunečních paprsků na některé složky dopravních exhalací. vlivem slunečního UV záření se rozpadá na radikály a dále na nebezpečný ozón O₃, jehož hodnoty také stoupají.

Z hlediska vlivu na kvalitu ovzduší zůstává problematické množství benzo(a)pyrenu, které je až z 90 % vyprodukováno v lokálních topeništích spalujících uhlí a dřevo. Významným zdrojem skleníkových plynů v Praze jsou energetické spalovací zdroje a doprava, přičemž měrné emise z dopravy na jednotku plochy jsou v Praze kvůli vysokým intenzitám silniční dopravy více než desetinásobné ve srovnání s průměrem ČR. Převažujícím zdrojem emisí skleníkových plynů pocházejících z dopravy je individuální automobilová doprava, a to z důvodu nejvyšší automobilizace v ČR dosahující 573 vozidel na 1 000 obyvatel v roce 2021 a dále z důvodu stoupající obliby používat k dopravě osobní automobily.

VAFO Chrášťany - Tato záležitost se ji ž několik let řeší ve spolupráci a je v kompetenci České inspekce životního prostředí. Společností byla v roce 2018 spuštěna mobilní aplikace pro součinnost občanů pro detekci zápachu. Za sledované období nebyly zaznamenány žádné stížnosti občanů na zápach produkovaný VAFO CHRÁŠŤANY

REZZO 1 - velké stacionární zdroje znečišťování, které jsou umístěny na území MČ Praha 13 a MČ Praha - Řeporyje

ST            Skanska Transbeton, s.r.o.  Řeporyje                                             S=spalovací, T=technologické, ST=kombinace)

Emise suspendované frakce prachu PM10 [t/rok]                                                     0,385557

Emise suspendované frakce prachu PM2,5 [t/rok]                                                    0,11581

Emise oxidů dusíku (NOx) [t/rok]                                                                   0,031

Emise B(a)P [t/rok]                                                                                            0

S                                             NEXIMA a.s.

Emise suspendované frakce prachu PM10 [t/rok                                                       0,0072

Emise suspendované frakce prachu PM2,5 [t/rok]                                                    0,00252

Emise oxidů dusíku (NOx) [t/rok]                                                                   0,348

Emise B(a)P [t/rok]                                                                                            0,000001

S                             České teplo s.r.o. - Řeporyje           

Emise suspendované frakce prachu PM10 [t/rok                                                       0,007

Emise suspendované frakce prachu PM2,5 [t/rok]                                                    0,007

Emise oxidů dusíku (NOx) [t/rok]                                                                   0,178

Emise B(a)P [t/rok]                                                                                            0

S                             Veolia Energie Praha, a.s.

Emise suspendované frakce prachu PM10 [t/rok                                                       0,011 – 0,063

Emise suspendované frakce prachu PM2,5 [t/rok]                                                    0,011 – 0,063

Emise oxidů dusíku (NOx) [t/rok]                                                                   0,429 – 2,494

Emise B(a)P [t/rok]                                                                                            0

S                             Mercedes-Benz Trucks Česká republika s.r.o.

Emise suspendované frakce prachu PM10 [t/rok                                                       0,002

Emise suspendované frakce prachu PM2,5 [t/rok]                                                    0,002

Emise oxidů dusíku (NOx) [t/rok]                                                                   0,119

Emise B(a)P [t/rok]                                                                                            0

Atlas životního prostředí (iprpraha.cz)

OŽP zajišťuje zametání chodníků po zimním období,  2x ročně je prováděno blokové čištění ulic. (vyčištění obrubníků včetně smetení štěrku po zimním a letním období) a v letním období jsou frekventované ulice ošetřovány tzv. letním splachem. Plochy uklízených ploch městskou částí, ale i TSK hl. m. Prahy se rozšířily s ohledem na nárůst udržovaných ploch jednotlivými správci a zvýšila se i frekvence tzv. Letních splachů.

V závazných stanoviscích je v rámci možností daných platnou legislativou snaha o omezení vzniku stacionárních zdrojů na pevná paliva a jsou stanovovány podmínky při realizaci staveb, jako je aplikace účinných opatření k minimalizaci zatěžování okolí prachem, používání plachtování při odvozu prašného materiálu na ložné ploše automobilů, stejně tak na mezideponiích prašného materiálu používání plachtování nebo kropení tak, aby jejich povrch nevysychal. Budou používány výhradně vozidla a stavební mechanizmy, které splňují příslušné emisní limity podle platné legislativy pro emisní zdroje. Před výjezdem nákladních aut z prostoru staveniště na veřejné komunikace bude v případě potřeby zajištěno odstraňování bláta z pneumatik a podběhů a pokud dojde ke znečištění veřejných komunikací dopravou, bude neprodleně provedeno očištění komunikace. A dále jsou požadovány pro zdroj vytápění zařízení splňující 5. emisní třídu NOX a splnění požadavku směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES, pokud jde o požadavky na ekodesign lokálních topidel.