Detail auditu

Stav auditu	Platný audit
Hodnocení Auditu k tématu	Zatím nehodnoceno
Oponent	Pavel Šremer
Konzultant	Nejsou zadáni žádní konzultanti ...
Koordinátor	Aneta Ečeková Máršálová Praha 13 Hana Zelenková Praha 13

Oponentura je povinná pouze pro kategorie A a B

2 Životní prostředí

Hodnocení oblasti

2.1 Kvalita vod, šetření vodou a efektivnější využívání vody

STRUČNÝ POPIS DOSAVADNÍHO VÝVOJE A AKTUÁLNÍHO STAVU

SEBEHODNOCENÍ MUNICIPALITY

HODNOCENI OPONENTA

Celkové hodnoceni oblasti:

2.1 Kvalita vod, šetření vodou a efektivnější využívání vody

Oblast 2.1

Hodnoceni:

Dobrá

Trend:

Zlepšující se

Kvalita vod a šetření s vodou je stále velké a důležité téma, které je diskutováno napříč městskou částí, jak v oblasti přenesené správy, tak samosprávy. Městská část pokračuje v zavádění a propagování opatření k šetření s vodou a v zavádění adaptačních opatření ve veřejně přístupných plochách. Průměrná spotřeba vody na 1 obyvatele se přesto mírně zvýšila, podle informací z PVK je tato situace částečně ovlivněná přesnější fakturací od roku 2018. Nejvyšší hodnota je z roku 2019 – 39,75 m³ na 1 obyvatele a rok, v dalších letech hodnoty opět klesají: 2020 - 39,5 m³, 2021 - 38,53 m³.

Ne vše může městská část ovlivnit, ale je snaha se do procesů aktivně zapojovat. Využívat zdrojů srážkové vody pro zálivky a hlavně retenci vody v krajině.

Městská část podporuje a sama iniciuje projekty na šetření s pitnou, ale i srážkovou vodou, na čištění odpadních vod, na osvětu, hlavně mezi dětmi a mládeží. Jednotlivé konkrétní projekty jsou popsány v textu dle konkrétních bodů.

Ve srovnání s dalšími subjekty vykazujeme ve spotřebě vody na jednoho obyvatele spíše nižší spotřebu. Překračujeme sice republikový průměr o 13,7 %, ale ve srovnání s průměrnou spotřebou v Praze jsme na úrovni 93,8 % a ze srovnání některých městských částí má nižší spotřebu MČ Praha 14 a vyšší spotřebu vykazuje MČ Praha 7 a MČ Praha 10.

Spotřeba vody v budovách v majetku městské části, kterou můžeme nejvíce ovlivnit, je systematicky sledována, jsou prováděny kontroly funkčnosti zařízení, aby nedocházelo ke ztrátám vody. Veškerá vodohospodářská zařízení včetně veřejných pítek jsou pravidelně kontrolována, popř. opravována, aby nedocházelo k únikům vody z důvodu špatného technického stavu. Byla kompletně zrekonstruována fontána před FZŠ Brdičkova. K zálivkám je využívána voda z retenčních nádrží a jsou využívány zálivkové vaky ke stromům. Tato opatření vedou ke snižování spotřeby vody, ale data za roky 2020 a 2021 jsou ovlivněna omezeními provozu jednotlivých zařízení v rámci opatření proti covid 19.

V oblasti řešení odpadních vod je hlavním pozitivem skutečnost, že 99 % obyvatel je napojeno na splaškovou kanalizaci a pro zbývající část území MČ Praha 13 v lokalitě Třebonice je již vydáno pravomocné územní rozhodnutí a požádáno o stavební povolení. A současně většina území MČ Prahy 13 je pokryta oddílnou dešťovou kanalizací, která odvádí povrchovou vodu přes dešťové usazovací nádrže do retenčních nádrží a dále do Prokopského a Motolského potoka. U nové výstavby se preferuje zasakování dešťové vody do zeleně a její využívání pro zálivky. Množství odpadních vod zůstává na obdobné úrovni, ale jejich znečištění se v celém hlavním městě snižuje. Zvýšil se podíl ploch odkud je dešťová voda odváděna oddílnou dešťovou kanalizací nebo je zasakována a využívána v daném území o 3,6 % na 83,6 % zastavěného území proti 1. auditní zprávě.

Oblast 2.1

Hodnoceni:

Dobrá

Trend:

Zlepšující se

V podoblasti vodního hospodářství dosahuje městská část relativně dobrých výsledků. Spotřeba pitné vody na obyvatele je nižší, než je průměrná spotřeba v Praze, je však vyšší, než v celé České republice (r. 2021: 106 l/os/den v Praze 13 oproti 113 l/os/den průměrné spotřeby na obyvatele v celé Praze a 93,2 l/os/den v ČR). Úřad MČ sleduje spotřebu v jím obhospodařovaných budovách, spotřeba oproti dřívějšímu auditu v nich postupně klesala, byť to bylo pozitivně ovlivněno i covidovými restrikcemi. Úsporná opatření k spotřebě pitné vody jsou realizována, ať už využíváním vody z retenčních nádrží k zálivce, či instalací vaků ke stromům. V MČ je pracováno s dešťovou vodou. Na 83,6% ze zastavěného území MČ je odváděna dešťová voda oddílnou kanalizací, nebo přímo do povrchových toků či je přímo zasakována. Významně jsou uplatňována opatření k retenci dešťové vody – několik retenčních nádrží, některé zvláště v oblasti Prokopského potoka slouží jako součást parků i k rekreaci obyvatel okolních hustě zalidněných sídlišť. 99% obyvatel MČ je napojeno na kanalizaci a poslední část bez kanalizace v Třebonicích má zažádáno o stavební povolení. Vzhledem k tomu, že všechny odpadové vody jdou na ústřední ČOV v Praze na Trojském ostrově, je zajištěno relativně kvalitní jejich čištění, oproti minulému auditu je odhadované množství znečišťujících látek, vypouštěných do Vltavy nižší. Za celou tuto podoblast lze hodnotit stav jako relativně dobrý, +1 a trend zlepšující se +1 oproti minulému auditu.

2.1.1 K jaké meziroční změně měrné spotřeby vody (m3/os./rok)* v městské části došlo ve srovnání s předchozím kalendářním rokem? *v případě, že existuje prokazatelný rozdíl mezi registrovaným počtem obyvatel a skutečným počtem obyvatel o více než 20, lze počítat s reálným počtem obyvatel (tuto skutečnost je nezbytné prokázat).

STRUČNÝ POPIS DOSAVADNÍHO VÝVOJE A AKTUÁLNÍHO STAVU

INDIKATORY

SEBEHODNOCENÍ MUNICIPALITY

HODNOCENI OPONENTA

Navodná otázka 2.1.1

Praha je zásobována ze 73 % z úpravny vody Želivka a zbytek z úpravny vody Káraný. Pitná voda z vodárny v Káraném má charakter podzemní vody, má vyšší tvrdost než voda ze Želivky a chuťově se jeví jako nejlepší. Tato voda jde hlavně do severní části Prahy. V úpravně vody Želivka se provádí v závěru úpravy vody ozonizace – dávkování ozonu do pitné vody. Tento stupeň úpravy zlepšuje také chuťové a vzhledové vlastnosti pitné vody. Úpravna vody Podolí slouží jako rezervní zdroj.

Na území hlavního města provozuje vodohospodářskou infrastrukturu společnost Pražské vodovody a Kanalizace, a.s. Zabývá se výrobou a distribucí pitné vody a odváděním a čištěním odpadních vod. Městské části nemohou do tohoto systému nijak vstupovat. Městská část Praha 13 je rozvojovou městskou částí s významným podílem nové výstavby, která má vliv i na celkovou spotřebu pitné vody.

Spotřeba vody

Mezi roky 2020 a 2021 došlo na území MČ Praha 13 k poklesu měrné spotřeby vody na jednoho obyvatele za rok o 2,5%. Ve srovnání s daty z prvního auditu ale došlo ke zvýšení měrné spotřeby vody na obyvatele za rok a to hlavně mezi rokem 2018 a 2019. Od roku 2019 opět spotřeba vody klesá.

Rok	2014	2015	2016	2017	2018	2019	2020	2021
Měrná spotřeba vody (m³/os/rok)	35	36,5	38	36,5	35,4	39,7	39,5	38,5

Obdobně lze vyjádřit specifickou spotřebu vody na jednoho obyvatele a den:

Indikátory

2.1.A Celková spotřeba pitné vody v domácnostech ;

Hlavní indikátor

Jednotky meření
l/os/den
Zdroj dat
Údaje za jednotlivou městskou část (spotřeba i cena vody) poskytne příslušná vodárenská společnost (celkové vyrobené množství vody fakturované domácnostem). V případě, že tato data ani po jednání s vodárenskou společností nebudou k dispozici, může městská část získat data jiným relevantním způsobem a metodiku sběru dat uvést a zdůvodnit.
Frekvence zjišťovaní
1x ročně
Význam indikátoru
Dlouhodobým cílem je efektivní využívání pitné vody.

Roční spotřeba vody podle jednotlivých objektů.

Specifická spotřeba vody (l/os/den) v roce 2021 na území MČ Praha 13 činila 106 l/os/den, což je pokles o 2 % proti roku 2020, kdy činila 108 l/os/den.

Roční spotřeba vody podle jednotlivých objektů.
Průměrná spotřeba vody na 1 obyvatele MČ Praha v roce 2021 činila 38,53 m³, což je 93,5% průměrné spotřeby v Praze, které v roce 2021 byla 41,2 m³.

Návodná otrázka 2.1.1

Hodnoceni:

Dobrá

Trend:

Stabilní

Spotřeba pitné vody v celkových číslech stoupá, protože vlivem výrazné stavební činnosti přibývá odběratelů, ale specifická spotřeba vody měla od roku 2016 klesající trend a byla cca o 10 % nižší než byl celopražský průměr. Rok 2016 byl z celkového pohledu vývoje specifické spotřeby vody atypický, podobně rok 2019, kdy došlo opět k nárůstu spotřeby vody mezi roky 2018 a 2019. Tento stav byl dle vysvětlení z PVK ovlivněn přesnější fakturací od roku 2018. V měrné spotřebě vody na 1 obyvatele za rok na území MČ Praha 13 došlo pak mezi lety 2020 a 2021 opět k poklesu o 2,5 % a současně je spotřeba vody o 6,5 %nižší než průměrná spotřeba v celém hlavním městě, kde se naopak mezi roky 2020 a 2021 spotřeba vody o 1 % zvýšila. Lze usuzovat, že období covidu 19 na spotřebu vody v naší městské části významný vliv nemělo.

Návodná otázka 2.1.1

Hodnoceni:

Uspokojivá

Trend:

Zlepšující se

Specifická spotřeba vody v domácnostech je vskutku na Praze 13 nižší, než v celé Praze, ( pro r. 2021 činila 106 l/os/den v Praze 13 oproti 113 l/os/den průměrné spotřeby na obyvatele v celé Praze ), avšak stále je nad průměrem pro celou Českou republiku ( v r. 2021 to bylo 93,2 l/os/den). Proto je možné hodnotit situaci jako mezi uspokojivou (O) a dobrou (+1). Co se týče vyhodnocení trendu, při porovnání průměru specifické spotřeby za období minulého auditu (Ø 100,33 l/os/den) oproti průměru za období tohoto auditu (Ø107,67 l/os/den) by se jednalo o zhoršení trendu, situaci však komplikuje vyjádření PVK o možnosti, že k zvýšení došlo přesnější fakturací, uskutečněnou právě od r. 2018. Na druhé straně hodnota posledního roku tohoto auditu 106 l/os/den je vyšší oproti hodnotě posledního roku minulého auditu 97 l/os/den. Je však pravdou, že trend během tohoto tříletého období vykazuje ( při již nové fakturaci) zlepšení ( ze 109 l/os( za rok 2019 ke 106 l/os/rok 2021). Dlouhodobější trend bude proto možné adekvátněji posoudit až při dalším auditu.

2.2.1 Pokud má městská část v platném územním plánu vymezen lokální územní systém ekologické stability krajiny (LÚSES), k jaké změně podílu ( ) realizovaných ÚSES došlo? Pozn. Pokud jsou k dispozici údaje o připravovaných či navrhovaných ÚSES, doplňte informace o rozsahu těchto záměrů (popis i kvantitativní údaj).

STRUČNÝ POPIS DOSAVADNÍHO VÝVOJE A AKTUÁLNÍHO STAVU

INDIKATORY

SEBEHODNOCENÍ MUNICIPALITY

HODNOCENI OPONENTA

Navodná otázka 2.2.1

Podle dostupných informací nedošlo z pohledu ÚSES, LBC, LBK, ZCHÚ, VKP ke změnám.

Z vlastní iniciativy MČ Praha 13 byl v roce 2021 obnoven biokoridor, protože byla realizována plánovaná obnova aleje okolo cesty od Krtně k Chabům, bylo zde vysazeno 33 ks ovocných dřevin a 1 dub letní ve spolupráci s Nadací KB – Jistota. Do červena 2022 budou ještě dosazeny keře a trvalky v počtu cca 250 ks a kompletní obnova aleje bude dokončena. Součástí obnovy budou i informační a edukační tabule o daném území pro děti i dospělé. Již dokončená opatření jsou pozitivně vnímána veřejností včetně zapojení a participace Nadace KB – Jistota jako partnera společnosti, která podporuje rozvoj lokality, kde má své sídlo a oceňuje tím i přístup MČ k ochraně prostředí.

Indikátory

Návodná otrázka 2.2.1

Hodnoceni:

Dobrá

Trend:

Zlepšující se

Je v kompetenci MHMP, přesto MČ P13 pečuje o biokoridory na svém území viz. revitalizace biokoridoru Krteň.

Návodná otázka 2.2.1

Hodnoceni:

Uspokojivá

Trend:

Stabilní

Ohledně změn v Systému ekologické stability na území MČ P. 13 je nejednoznačná situace. Na jedné straně došlo k výsadbě stromořadí u Krtně a částečnému pokroku v regeneraci regionálního biokoridoru Třebonice-Bílá Hora, na druhé straně jsou dle ÚAP Praha, 5. Aktualizace některé prvky ÚSES nefunkční ( např. LBC Stodůlky). Proto lze hodnotit stav jen jako uspokojivý, 0. Při porovnání s obdobím minulého auditu není patrné výrazné zlepšení. Trend lze proto klasifikovat nanejvýše jako stabilní,0. MČ přímo uvádí, že kompetenčně patří ÚSES pod MHMP, což je sice pravda, avšak posilování ekologické stability území (kterou ÚSES posiluje) by mělo být zájmem i MČ

2.1.2 K jaké meziroční změně spotřeby vody došlo v budovách ve správě městské části?

STRUČNÝ POPIS DOSAVADNÍHO VÝVOJE A AKTUÁLNÍHO STAVU

INDIKATORY

SEBEHODNOCENÍ MUNICIPALITY

HODNOCENI OPONENTA

Navodná otázka 2.1.2

Spotřeba vody a dalších médií se v budovách v majetku městské části dlouhodobě sleduje. Spotřeba vody v budově radnice v se meziročně stále snižuje, viz. graf. v letech 2020 a 2021 měla na spotřebu vody vliv opatření a omezení provozu přijímaná v rámci řešení pandemie covid 19.

Vývoj spotřeby pitné vody v budově radnice Prahy 13 v m³

Rok	Radnice (m3 )
2015	4 333
2016	4 363
2017	3 436
2018	3 429
2019	3 003
2020	2 468
2021	2 467

V budovách základních a mateřských škol také klesá meziročně spotřeba vody. V letech 2020 a 2021 měla na spotřebu vody vliv opatření a omezení provozu přijímaná v rámci řešení pandemie covid 19.

Vývoj spotřeby pitné vody v ZŠ, MŠ a DDM Prahy 13 v m³

Rok	ZŠ (m3 )	MŠ (m3 )	DDM (m3 )	Celkem (m3 )
2015	31 588	16 924	580	49 092
2016	31 985	17 165	544	49 694
2017	32 219	16 936	813	49 968
2018	34 768	14 678	656	50 102
2019	28 043	15 439	573	44 055
2020	23 479	13 440	551	37 470
2021	23 612	11 300	594	35 506

Indikátory

Návodná otrázka 2.1.2

Hodnoceni:

Dobrá

Trend:

Stabilní

Spotřeba vody v budovách v majetku městské části je systematicky sledována, jsou prováděny kontroly funkčnosti zařízení, aby nedocházelo ke ztrátám vody. Tato opatření vedou ke snižování spotřeby vody, ale data za roky 2020 a 2021 jsou ovlivněna omezeními provozu jednotlivých zařízení v rámci opatření proti covid 19.

Návodná otázka 2.1.2

Hodnoceni:

Dobrá

Trend:

Zlepšující se

Městská část vskutku pravidelně sleduje spotřebu vody v budovách v její správě. Lze souhlasit, že situace je relativně dobrá, byť prostor pro zlepšování ještě bude ( např. využíváním dešťové a/nebo šedé vody). Hodnocení trendu by podle dosažených hodnot mohlo být jako zlepšující se (+1),vzhledem k ovlivnění situace opatřeními proti covidu 19 a tím pádem menšímu využívání budov bude s přesnějším hodnocením dlouhodobějšího trendu potřebné čekat až na další audit.

2.1.3 Jaké jsou korelace meziroční změny měrné spotřeby vody a změny ceny pitné vody a/nebo změny objemu ročních srážek? Jaké je srovnání meziroční změny s průměrem ČR, vybranými městy ČR a/nebo dalšími městskými částmi – benchmarking?

STRUČNÝ POPIS DOSAVADNÍHO VÝVOJE A AKTUÁLNÍHO STAVU

INDIKATORY

SEBEHODNOCENÍ MUNICIPALITY

HODNOCENI OPONENTA

Navodná otázka 2.1.3

Městská část je tvořena hlavně sídlištní zástavbou. Pro zálivky veřejné zeleně je přednostně využívána dešťová voda z retenčních nádrží. Tabulka a graf byly doplněny o další roky, číselná řada byla pro zvýšení vypovídající schopnosti dat ponechána celá. Stále platí, že v převážně sídlištní zástavbě nejsou korelace se srážkami průkazné. Je pokračováno v číselné řadě s daty z první auditní zprávy, kde byly uváděny úhrnné srážky za hlavní město. Rozdíly srážek mezi jednotlivými srážkoměrnými stanicemi v rámci Prahy jsou minimální a nemohou ovlivnit korelace mezi specifickou spotřebou vody, srážkami a cenou vodného.

U hodnoty úhrn srážek byly opět změněny jednotky z mm na cm, aby všechny 3 zkoumané hodnoty byly vizuálně lépe rozlišitelné.

Rok	Specifická spotřeba vody (l/os/den)	Srážky - úhrn Praha (cm)	Cena vodné (Kč)
2014	96	58,7	43,84
2015	100	45,9	44,71
2016	104	53,5	46,1
2017	100	61,5	46,43
2018	97	42,3	48,3
2019	108,93	51,9	48,96
2020	108,22	62,9	50,5
2021	105,58	62,7	54,77

Cena vodného se v roce 2016 od dubna měnila a v roce 2020 se měnila od května, uvedené ceny jsou průměr obou cen se zohledněním počtu měsíců za jednotlivou cenu

Indikátory

Návodná otrázka 2.1.3

Hodnoceni:

Dobrá

Trend:

Stabilní

Korelace mezi specifickou spotřebou vody, srážkami a cenou vodného nejsou průkazné. Městská část je tvořena hlavně sídlištní zástavbou.

Srovnání měrné spotřeby pitné vody v domácnostech:

Návodná otázka 2.1.3

Hodnoceni:

Uspokojivá

Trend:

Stabilní

: Je provedeno odpovídající srovnání. Převažující charakter sídlištní zástavby samozřejmě vede k tomu, že není korelace mezi srážkami a spotřebou vody při zatím nedostatečném využívání dešťové vody. Pro příští audity lze doporučit použití adekvátnějších údajů srážkoměrné stanice Stodůlky, byť rozdíly nebudou veliké a hlavně neovlivní zjištění, že zatím není korelace mezi srážkami a spotřebou pitné vody. Spotřeba pitné vody na obyvatele je vskutku lepší, než je celopražský průměr 113 l/os/r. 2021), avšak některé městské části jsou na tom lépe, takže to může být i inspirací pro Prahu 13, obdobně jako průměr pro celou republiku 93,2 l/os/r. 2021. Situace je vyhodnocena jako dobrá (+1), možná se jedná spíše o uspokojivou situaci (0). Ze srovnávací tabulky vyplývá, že trend zatím nejspíše není zlepšující se (+1), snad odpovídá hodnocení jako stabilní (0), což bude záviset na déledobějším vyhodnocení vzhledem ke změně, ke kterým došlo na přelomu minulého a tohoto auditu při fakturacích a tudíž obtížnosti srovnání nestejně získaných hodnot.

2.1.4 Vyjmenujte nejvýznamnější úsporná opatření dokončená v předchozím období mezi audity.

STRUČNÝ POPIS DOSAVADNÍHO VÝVOJE A AKTUÁLNÍHO STAVU

INDIKATORY

SEBEHODNOCENÍ MUNICIPALITY

HODNOCENI OPONENTA

Navodná otázka 2.1.4

Ve všech základních školách a mateřských školkách byly na vodovodní baterie nainstalovány perlátory a jsou používána úsporná splachovadla na toaletách. Ta jsou používána i v budově radnice a dalších objektech městské části. Spotřeba vody byla ve sledovaném období ve školských zařízeních výrazně ovlivněna pandemií Covid 19, přesto pokračovala některá spíše preventivní opatření, ve školách byly vyměněny plastové připojovací hadičky přívodu vody na toaletách za flexibilní s nerez opletem, aby se zamezilo případným haváriím a úniku vody. V letech 2020 a 2021 prošla celkovou rekonstrukcí fontána před FZŠ Brdičkova, v rámci které byla kompletně vyměněna i technologie a všechny rozvody, aby se zabránilo případným únikům vody, protože již hrozily havárie z důvodu opotřebení materiálů.

Pokračujeme ve využívání vody z retenčních nádrží k zálivkám, pro zálivky stromů jsou využívány zálivkové vaky, které umožňují úspornější a rovnoměrnější využití vody pro kořenový systém stromů. Rekonstrukce vodovodní sítě jsou v Praze zajišťována z rozpočtu HMP společností PVK a. s.

Indikátory

2.1.A Celková spotřeba pitné vody v domácnostech ;

Hlavní indikátor

Jednotky meření
l/os/den
Zdroj dat
Údaje za jednotlivou městskou část (spotřeba i cena vody) poskytne příslušná vodárenská společnost (celkové vyrobené množství vody fakturované domácnostem). V případě, že tato data ani po jednání s vodárenskou společností nebudou k dispozici, může městská část získat data jiným relevantním způsobem a metodiku sběru dat uvést a zdůvodnit.
Frekvence zjišťovaní
1x ročně
Význam indikátoru
Dlouhodobým cílem je efektivní využívání pitné vody.

Roční spotřeba vody podle jednotlivých objektů.

Sledování specifické spotřeby domácností

Hlavní indikátor: Jednotky měření l/os/den

Specifická spotřeba vody v roce 2021 činila 105,58 l/os/den na území MČ Praha 13, tj. 38,53 m³vody za rok

Návodná otrázka 2.1.4

Hodnoceni:

Dobrá

Trend:

Stabilní

Veškerá vodohospodářská zařízení včetně veřejných pítek jsou pravidelně kontrolována, popř. opravována, aby nedocházelo k únikům vody z důvodu špatného technického stavu. Byla kompletně zrekonstruována fontána před FZŠ Brdičkova. K zálivkám je využívána voda z retenčních nádrží a jsou využívány zálivkové vaky ke stromům. Pokračuje se v nastavených osvětových kampaních, které ale byly v letech 2020 a 2021 výrazně ovlivněny pandemií Covid 19 a mnoho již připravených akcí se bohužel muselo zrušit. Připravené programy budou aktualizovány a použity v rámci ekovýchovných akcí v roce 2022.

Návodná otázka 2.1.4

Hodnoceni:

Dobrá

Trend:

Zlepšující se

Městská část se snaží o úspory pitné vody, ať už technickými zařízeními, čerpáním vody pro zálivku z retenčních nádrží, zálivkovými vaky u stromů apod. Samozřejmě jsou ještě další možnosti úspor např. využíváním dešťové a šedé vody, to by mělo být příležitostí v nejbližších letech. Hodnocení situace jako dobrá (+1) proto zčásti odpovídá, při hodnocení trendu je možné vyjít ze situace minulého auditu, kdy těmto možnostem nebyla věnována taková pozornost, proto hodnocení by mohlo být jako zlepšující se (+1).

2.1.5 Jsou v budovách ve správě městské části informace o způsobu šetření vodou (osvěta – např. cedulky k waterstopům apod.)? Proběhla v městské části osvětová kampaň zaměřená na šetření pitnou vodou?

STRUČNÝ POPIS DOSAVADNÍHO VÝVOJE A AKTUÁLNÍHO STAVU

INDIKATORY

SEBEHODNOCENÍ MUNICIPALITY

HODNOCENI OPONENTA

Navodná otázka 2.1.5

Informace o způsobu šetření vodou v budovách a preventivních opatřeních jsou sdělovány průběžně dle aktuální situace na poradách vedoucích odborů nebo jsou řešeny hospodářskou správou s jednotlivými subjekty. Na toaletách byly instalovány piktogramy s návodem na úsporné splachování. Šetření vodou je součástí ekologicko výchovných aktivit odboru životního prostředí a v osnovách školských a výchovných zařízení. Příklad výchovných programů zaměřených na šetření vodou a významem vody z osnov základních škol je přílohou tohoto materiálu. Odbor životního prostředí pořádá pravidelně 2 – 3 x ročně ekodivadélka pro děti z MŠ a I. stupně ZŠ zaměřená na různá ekologická témata mimo jiné i na šetření vodou. Na šetření vodou se zaměřují i programy pořádané ke Dni Země v Centrálním parku. Informační kampaně byly ovlivněny pandemií Covid 19, bude se v nich pokračovat v roce 2022 včetně zapojení do programů HMP v rámci EVVO.

Ukázka z osnov a ukázka pracovních listů na téma voda

Indikátory

Návodná otrázka 2.1.5

Hodnoceni:

Velmi dobrá

Trend:

Zlepšující se

Osvěta v oblasti šetření s vodou je cílena hlavně na děti a mládež v rámci školní výuky a ekovýchovných aktivit odboru životního prostředí. Pokračuje se v nastavených osvětových kampaních, které ale byly v letech 2020 a 2021 výrazně ovlivněny pandemií Covid 19 a mnoho již připravených akcí se bohužel muselo zrušit. Připravené programy budou aktualizovány a použity v rámci ekovýchovných akcí v roce 2022.

V červnu bude MHMP v rámci EVVO, kde jsme jako městská část aktivním členem, pořádat osvětovou akci Voda je život, ke které se připojíme a budeme ji propagovat na našich webových stránkách a v měsíčníku Stop.

Návodná otázka 2.1.5

Hodnoceni:

Velmi dobrá

Trend:

Zlepšující se

Součástí aktivit Prahy 13 je i působení na šetření vodou, jsou zpracovány pro žáky jistě zajímavé pracovní listy, je postupováno i metodicky, takže lze souhlasit, že situace je dobrá až výborná, čili s ohodnocením +1 až +2. Osvětě slouží i některé informace umístěné v terénu, např. u pramene Prokopského potoka, u Stodůleckého rybníka. Hodnocení trendu je poznamenáno neuskutečněním některých aktivit vzhledem k nemožnosti takových aktivit při pandemii covidu 19, vzhledem k situaci při minulém auditu u hodnocení trendu, hodnocení jako zlepšující se odpovídá.

2.1.6 K jaké změně v podílu osob napojených na kvalitní čištění odpadních vod (tj.mechanicko-biologické s dalším odstraňováním dusíku a/nebo fosforu) došlo za sledované období? *v případě, že existuje prokazatelný rozdíl mezi registrovaným počtem obyvatel a skutečným počtem obyvatel o více než 20, lze počítat s reálným počtem obyvatel (tuto skutečnost je nezbytné prokázat).

STRUČNÝ POPIS DOSAVADNÍHO VÝVOJE A AKTUÁLNÍHO STAVU

INDIKATORY

SEBEHODNOCENÍ MUNICIPALITY

HODNOCENI OPONENTA

Navodná otázka 2.1.6

Odpadní voda dle informací PVK:

Nemovitosti na území MČ Praha 13 jsou kromě 1 lokality napojeny centrální splaškovou kanalizační síť ve správě PVK a. s. Pouze lokalita Třebonice zatím splaškovou kanalizaci nemá. Starší budovy v této lokalitě prozatím mají vlastní septiky, nové a nově stavěné objekty mají nebo si staví čistírny odpadních vod. Jedná se o cca 200 nemovitostí v Třebonicích.

V lokalitě Pod Zličínem je již nový vodovodní řad a splašková kanalizace, výstavba byla dokončena v r. 2020. Vybudování kanalizace v Třebonicích je stále jednou z priorit „Strategického plánu MČ Praha 13 pro období 2018 – 2024“ V současné době bylo vydáno pravomocné územní rozhodnutí a požádáno o stavební povolení.

Platí přehled kanalizační sítě z původní auditní zprávy. V současné době je dle informací PVK 99 % obyvatel MČ Praha 13 napojeno na splaškovou kanalizaci, jedinou lokalitou, kde částečně kanalizace chybí, je část lokality Třebonice. Zde bylo vydáno pravomocné územní rozhodnutí a požádáno o stavební povolení na výstavbu splaškové kanalizace.

Odborný odhad podílu MČ Praha 13 na celkové produkci odpadních vod hl. m. Prahy na ÚČOV byl v roce 2019 a 2020 5,3 % a v roce 2021 5,2 %. Podíl MČ Praha 13 na produkci odpadních vod a znečištění je shrnut v tabulce.

Znečištění odpadních vod Praha 13

Rok	Odpadní voda (m3 )	BSK5 (t)	Celkový dusík (t)	Celkový fosfor (t)
2016	5 740 086	41	120	4,4
2017	5 956 693	37	124	4,6
2018	4 984 792	30	110	4,3
2019	5 504 250	19	63	4,5
2020	5 398 210	20	57	4,2
2021	5 738 731	21	58	4,2

Indikátory

2.1.B Čištění odpadních vod;

Hlavní indikátor

Jednotky meření
% (Podíl obyvatel nebo domácností napojených na čištění odpadních vod)
Zdroj dat
Údaje o počtu obyvatel napojených na centrální ČOV poskytne příslušný provozovatel kanalizace a ČOV, údaje o domovních ČOV jsou dostupné z evidence vodoprávního úřadu.
Frekvence zjišťovaní
1x ročně až 1x za 3 roky
Význam indikátoru
Dlouhodobým cílem je zajistit kvalitní čištění odpadních vod (tj. mechanicko-biologické s dalším odstraňováním dusíku a/nebo fosforu) – blížící se 100 % obyvatel odvádějících vodu na ČOV, nicméně s ohledem na konkrétní podmínky (centrální nebo vlastní).

Odborný odhad podílu MČ Praha 13 na celkové produkci odpadních vod hl. m. Prahy. Dle PVK je tento odhad z roku 2016 a činí 5,3 %. V MČ Praha 13 je 98% domácností napojených na čištění odpadních vod Odborný odhad podílu MČ Praha 13 na celkové produkci odpadních vod hl. m. Prahy. Dle PVK je tento odhad z roku 2021 a činí 5,2 %. V MČ Praha 13 je 99% domácností napojených na čištění odpadních vod, protože bylo dokončeno odkanalizování lokality pod Zličínem. Zbylé 1% se týká lokality Třebonice, kde bylo vydáno v roce 2022 již právoplatné územní rozhodnutí a je v řešení stavební povolení.

Odborný odhad podílu MČ Praha 13 na celkové produkci odpadních vod hl. m. Prahy. Dle PVK je tento odhad z roku 2021 a činí 5,2 %. V MČ Praha 13 je 99% domácností napojených na čištění odpadních vod.

V MČ Praha 13 je 99% domácností napojených na čištění odpadních vod.

Odborný odhad podílu MČ Praha 13 na celkové produkci odpadních vod hl. m. Prahy. Dle PVK je tento odhad z roku 2016 a činí 5,3 %. V MČ Praha 13 je 98% domácností napojených na čištění odpadních vod
V MČ Praha 13 je 98% domácností napojených na čištění odpadních vod

Jednotky měření
% (Podíl obyvatel nebo domácností napojených na čištění odpadních vod)

Zdroj dat
Údaje o počtu obyvatel napojených na centrální ČOV poskytne příslušný provozovatel kanalizace a ČOV, údaje o domovních ČOV jsou dostupné z evidence vodoprávního úřadu.

Návodná otrázka 2.1.6

Hodnoceni:

Dobrá

Trend:

Stabilní

Hlavní část území MČ Praha 13 je odkanalizována oddílnou stokovou sítí. Jedno území je odkanalizováno jednotnou kanalizací a v 1 malé části zbývá dokončit kanalizaci, ale je zde již vydáno pravomocné územní rozhodnutí a požádáno o stavební povolení na výstavbu splaškové kanalizace.

Jedná se podle odborného odhadu na základě počtu obyvatel městské části a počtu obyvatel v lokalitách bez kanalizace o 1% obyvatel.

Návodná otázka 2.1.6

Hodnoceni:

Velmi dobrá

Trend:

Zlepšující se

: Opětovně došlo ke zlepšení v podílu osob napojených na kvalitní čištění odpadních vod, oproti 98 % z minulého auditu to je již 99 % obyvatel dík napojení části Pod Zličínem. Je třeba ocenit, že i poslední část, kde kvalitní napojení ještě chybí v Třebonicích je již na pořadu dne, má již za sebou územní řízení a má zažádáno o stavební povolení. Vzhledem k 99%nímu napojení lze hodnotit situaci jako velmi dobrou +2 a taktéž trend je zlepšujícím se, čili +1.

2.1.7 K jaké změně došlo ve snížení objemu znečišťujících látek vypouštěných do povrchových vod ve sledovaném období? Pokud nejsou známy / dostupné hodnoty vypouštěného znečištění, uvést opatření mající vliv na objem vypouštěného znečištění, ke kterým ve sledovaném období v městské části došlo.

STRUČNÝ POPIS DOSAVADNÍHO VÝVOJE A AKTUÁLNÍHO STAVU

INDIKATORY

SEBEHODNOCENÍ MUNICIPALITY

HODNOCENI OPONENTA

Navodná otázka 2.1.7

Podíl připojených obyvatel z Prahy 13 na ÚČOV byl v letech 2020 a 2021 dle informací z PVK 5,2 %. Z tohoto podílu lze odvodit, že MČ Praha 13 se v tomto poměru podílí na produkci odpadních vod a znečištění vypouštěného z ÚČOV.

Množství produkovaných odpadních vod zůstává přibližně stejné, ale v posledních 3 letech se výrazně snížily hodnoty znečištění těchto odpadních vod, pouze množství fosforu zůstává na obdobných hodnotách. Tento stav je pozitivně ovlivněn novou vodní linkou (NVL), kterou od září 2018 uvedly PVK do zkušebního provozu včetně hlavní čerpací stanice. Nová vodní linka je největší a nejvýznamnější vodohospodářská stavba na území ČR, jejímž vlastníkem je hlavní město Praha. Stavba je kompletně zakryta zelenou střechou včetně parkových úprav a vybavena dezodorizací zápachu a moderními technologiemi zajišťuje vyšší účinnost čištění odpadních vod, zejména při odstraňování dusíku a fosforu.

Zdroj: https://www.pvk.cz/o-spolecnosti/technicka-a-vyrobni-data/zakladni-informace/cistirny-odpadnich-vod/

Znečištění odpadních vod Praha 13

Rok	Odpadní voda (m3 )	BSK5 (t)	Celkový dusík (t)	Celkový fosfor (t)
2016	5 740 086	41	120	4,4
2017	5 956 693	37	124	4,6
2018	4 984 792	30	110	4,3
2019	5 504 250	19	63	4,5
2020	5 398 210	20	57	4,2
2021	5 738 731	21	58	4,2

Změna snížení objemu znečišťujících látek v odpadních vodách v %

Indikátory

2.1.B Čištění odpadních vod;

Hlavní indikátor

Jednotky meření
% (Podíl obyvatel nebo domácností napojených na čištění odpadních vod)
Zdroj dat
Údaje o počtu obyvatel napojených na centrální ČOV poskytne příslušný provozovatel kanalizace a ČOV, údaje o domovních ČOV jsou dostupné z evidence vodoprávního úřadu.
Frekvence zjišťovaní
1x ročně až 1x za 3 roky
Význam indikátoru
Dlouhodobým cílem je zajistit kvalitní čištění odpadních vod (tj. mechanicko-biologické s dalším odstraňováním dusíku a/nebo fosforu) – blížící se 100 % obyvatel odvádějících vodu na ČOV, nicméně s ohledem na konkrétní podmínky (centrální nebo vlastní).

Odborný odhad podílu MČ Praha 13 na celkové produkci odpadních vod hl. m. Prahy. Dle PVK je tento odhad z roku 2016 a činí 5,3 %. V MČ Praha 13 je 98% domácností napojených na čištění odpadních vod Odborný odhad podílu MČ Praha 13 na celkové produkci odpadních vod hl. m. Prahy. Dle PVK je tento odhad z roku 2021 a činí 5,2 %. V MČ Praha 13 je 99% domácností napojených na čištění odpadních vod, protože bylo dokončeno odkanalizování lokality pod Zličínem. Zbylé 1% se týká lokality Třebonice, kde bylo vydáno v roce 2022 již právoplatné územní rozhodnutí a je v řešení stavební povolení.

Návodná otrázka 2.1.7

Hodnoceni:

Dobrá

Trend:

Stabilní

Množství odpadních vod zůstává na obdobné úrovni, ale jejich znečištění se v celém hlavním městě snižuje. Hlavním pozitivem MČ Prahy 13 je skutečnost, že většina jejího území je odkanalizována oddílnou stokovou sítí.

Návodná otázka 2.1.7

Hodnoceni:

Dobrá

Trend:

Zlepšující se

Odhad vypouštěného znečištění vod z ČOV na základě údajů z ÚČOV v Praze pro celou Prahu svědčí o zlepšování situace, když např. celkového fosforu v r. 2021 oproti r. 2016 je vypouštěno o 5% méně, a v ukazatel biochemické spotřeby kyslíku BSK₅ či v celkovém dusíku dokonce se snížilo množství na polovinu. Proto je hodnocení stavu a zvláště trendu adekvátní, přičemž lze předpokládat, že se situace bude v Praze zlepšovat, pokud dojde k rekonstrukci staré linky na ÚČOV. Otázkou bude, zvláště do budoucna celkové množství znečišťujících látek, jdoucí z Prahy 13, protože dochází k napojování na kanalizaci z další nové výstavby.

2.1.8 K jaké změně došlo v podílu plochy zastavěného území městské části, odkud je odváděna dešťová voda do oddílné kanalizace, zasakuje do země nebo je znovu využívána (tedy neodtéká jednotnou kanalizací na ČOV)?

STRUČNÝ POPIS DOSAVADNÍHO VÝVOJE A AKTUÁLNÍHO STAVU

INDIKATORY

SEBEHODNOCENÍ MUNICIPALITY

HODNOCENI OPONENTA

Navodná otázka 2.1.8

VVětšina území MČ Prahy 13 je pokryta oddílnou dešťovou kanalizací, která odvádí povrchovou vodu přes dešťové usazovací nádrže do retenčních nádrží a dále do Prokopského a Motolského potoka (z území severně od Rozvadovské spojky). Dešťové usazovací a retenční nádrže provozují Lesy hl. m. Prahy. V rodinné zástavbě je část dešťové vody zachytávána na zálivky.

Podle odborného odhadu je asi 80 % zastavěného území území MČ Praha 13 pokryto oddílnou dešťovou kanalizací. Voda je odváděna do 3 retenčních nádrží, které jsou významnou zásobárnou této vody na území městské části ovlivňující pozitivně i teplotní poměry v městském prostředí, slouží k zálivkám a plní i významnou krajinotvornou funkci.

Odborný odhad byl stanoven správcem dešťové kanalizace Lesy hl. m. Prahy na základě Generelu odvodnění.

Nový generel není, zůstávají v platnosti původní data a současně se u nové výstavby preferuje zasakování dešťové vody do sídlištní zeleně v místě zástavby a její využívání k zálivkám. Dle odborného odhadu stavebního odboru se jedná za rok 2021 o plochu 4,5 ha. Současně došlo k navýšení ploch veřejné zeleně, kde je možný zásak o 25 ha. Zastavěná plocha z území MČ Praha 13 dle konzultace s IPR Praha činí 818,6 ha. Jedná se o nárůst proti 1. auditní zprávě o 3,6% na 83,6 % zastavěného území, odkud je dešťová voda odváděna oddílnou dešťovou kanalizací nebo je zasakována a využívána v daném území.

Dle údajů od správce, od společnosti Lesy hl. m. Prahy, je v RN I Stodůlky.(Stodůlecký rybník) normální provozní hladina 317,6 m. n .m. a objem zadržené srážkové vody za normálních podmínek činí 23 550 m3. Max. hladina je ve výši 319,06 m. n. m, max. možný objem vody je tedy 51 170 m3, retenční objem činí 51 170 - 23 550 = 27 620 m3.

V RN II Stodůlky (Nepomucký rybník) je normální provozní hladina 306 m. n. m. a objem zadržené srážkové vody za normálních podmínek činí 36 875 m3. Max. hladina je ve výši 307,36 m. n. m. max. možný objem vody je tedy 68 355 m3, retenční objem činí 68 355 - 36 875 = 31 480 m3.

Evidenci kapacity nádrží v rodinných domech nemáme.

Indikátory

2.1.C Nakládání s dešťovými vodami;

Jednotky meření
% (plochy zastavěného území městské části, odkud je odváděna dešťová voda do oddílné kanalizace, zasakuje do země nebo je znovu využívána).
Zdroj dat
Zjistit postupně prostřednictvím leteckých snímků a GIS technologií. U pozemků všech rodinných domů je nutno znát plochu domu a způsob odvádění vody. U stavebních parcel se nepočítá celá plocha parcely, ale pouze skutečně zastavěná. Případně je možno použít odborný odhad (průměrná zastavěnost jednotlivých ploch). Postup zjištění: - GIS - zastavěná plocha budov a zpevněných ploch v první fázi na základě leteckých snímků, - GIS a pasport kanalizací – vytipování a změření ploch s odváděním dešťových vod do jednotné, splaškové, oddílné kanalizace, přímo do povrchových nebo podzemních vod, apod., - stavební dokumentace – plocha RD a zpevněných ploch, způsob odvádění dešťových vod (případně odborný odhad)
Frekvence zjišťovaní
1x za 3 roky
Význam indikátoru
Cílem je zajistit, aby dešťová voda nebyla odváděna společnou kanalizací na ČOV, ale aby bylo zajištěno její vsakování nebo využití. Tj. snižovat množství ploch s odváděním dešťových ploch do splaškové a jednotné kanalizace a na ČOV

Podle odborného odhadu je asi 83,6 % zastavěného území MČ Praha 13 pokryto oddílnou dešťovou kanalizací nebo je vsakována zpět do země.

Návodná otrázka 2.1.8

Hodnoceni:

Dobrá

Trend:

Stabilní

Dešťová kanalizace, která je ve správě městské části, je pravidelně kontrolována a čištěna.

V této problematice nedošlo k významným změnám.

Návodná otázka 2.1.8

Hodnoceni:

Velmi dobrá

Trend:

Zlepšující se

83,6 % zastavěného území městské části, pokryté dešťovou kanalizací je vskutku výborný výsledek. Lze proto uvažovat o hodnocení situace jako dobrá až velmi dobrá. Taktéž trend, díky rozšíření plochy, pokryté dešťovou kanalizací, je možné hodnotit jako zlepšující se, tedy +1. Je třeba též ocenit krajinářskou a rekreační funkci Stodůleckého a Nepomuckého rybníka, nyní do značné míry závislých na dešťové vodě.

2.1.9 Vytvořila městská část nebo subjekty v ní působící podmínky pro zpomalení odtoku nebo pro akumulaci a využívání srážkových vod místo vody pitné (pro čištění městské části, zálivku veřejné zeleně apod.)?

STRUČNÝ POPIS DOSAVADNÍHO VÝVOJE A AKTUÁLNÍHO STAVU

INDIKATORY

SEBEHODNOCENÍ MUNICIPALITY

HODNOCENI OPONENTA

Navodná otázka 2.1.9

Velmi důležitou funkci na udržení dešťové vody v městské krajině mají retenční nádrže, které jsou kromě svého původního zaměření retence vody i významným krajinotvorným prvkem hlavně v Centrálním parku. Městská část se podílí ve spolupráci s Lesy hl. m. Prahy hlavně na údržbě břehového porostu, na popud odboru životního prostředí byly retenční nádrže v Centrálním parku odbahněny a byly zde vybudovány ostrůvky pro hnízdění ptactva a vodotrysk, který kromě estetické funkce je důležitý pro provzdušňování vody. K retenční nádrži „Nepomucký rybník“ byl částečně navrácen i povrchový meandr, který část odtokové vody vede nejprve umělým meandrem přes část Centrálního parku a pak zpět do Prokopského potoka. Dále je retence dešťových vod využívána k zálivkám stromů ve veřejné zeleni. Do budoucna se ve spolupráci s HMP a Lesy hl. m. Prahy připravuje využití vody i z horní retenční nádrže k vybudování dalšího umělého meandru v horní části parku.

V případě nové výstavby je důsledně vyžadováno stavebním odborem využití retence v rámci jednotlivých stavebních záměrů. Stavebníci najdou potřebné informace na webových stránkách městské části https://www.praha13.cz/Vodopravni-rizeni.html.

V současné době byl dokončen projekt na využití vody z RN1 v Centrálním parku a bylo HMP požádáno o stavební povolení. V rámci projektů adaptačních opatření, která navazují na Klimatický plán hl. m. Prahy do roku 2030 jsme zahájili v roce 2021 revitalizaci Parčíku při ul. Tlumačovská. Cílem revitalizace je zachycení dešťové vody pomocí pásů ze vzdušných a kvetoucích druhů vybraných vyšších keřů a květin trvalek. Pásy zajistí proměnlivost řešené plochy během celého roku. Navrhované řešení pracuje se zachycením dešťové vody přímo na dotčeném pozemku pomocí vrstevnicových svejlů. Do parčíku je navrženo celkem pět podélných trvalkových záhonů fungující na principu dešťových zahrad. Revitalizace bude dokončena v roce 2022.

Indikátory

2.1.C Nakládání s dešťovými vodami;

Jednotky meření
% (plochy zastavěného území městské části, odkud je odváděna dešťová voda do oddílné kanalizace, zasakuje do země nebo je znovu využívána).
Zdroj dat
Zjistit postupně prostřednictvím leteckých snímků a GIS technologií. U pozemků všech rodinných domů je nutno znát plochu domu a způsob odvádění vody. U stavebních parcel se nepočítá celá plocha parcely, ale pouze skutečně zastavěná. Případně je možno použít odborný odhad (průměrná zastavěnost jednotlivých ploch). Postup zjištění: - GIS - zastavěná plocha budov a zpevněných ploch v první fázi na základě leteckých snímků, - GIS a pasport kanalizací – vytipování a změření ploch s odváděním dešťových vod do jednotné, splaškové, oddílné kanalizace, přímo do povrchových nebo podzemních vod, apod., - stavební dokumentace – plocha RD a zpevněných ploch, způsob odvádění dešťových vod (případně odborný odhad)
Frekvence zjišťovaní
1x za 3 roky
Význam indikátoru
Cílem je zajistit, aby dešťová voda nebyla odváděna společnou kanalizací na ČOV, ale aby bylo zajištěno její vsakování nebo využití. Tj. snižovat množství ploch s odváděním dešťových ploch do splaškové a jednotné kanalizace a na ČOV

Podle odborného odhadu je asi 83,6 % zastavěného území MČ Praha 13 pokryto oddílnou dešťovou kanalizací nebo je vsakována zpět do země.

Zvýšil se podíl ploch odkud je dešťová voda odváděna oddílnou dešťovou kanalizací nebo je zasakována a využívána v daném území o 3,6 % na 83,6 % zastavěného území proti 1. auditní zprávě.

Návodná otrázka 2.1.9

Hodnoceni:

Velmi dobrá

Trend:

Zlepšující se

Úzce spolupracujeme s Lesy hl. m. Prahy na úpravách retenčních nádrží, v případě nové výstavby je prioritní využívání retence srážkové vody dle platných právních předpisů.

aktualizace 2022:

Stále probíhá spolupráce s Lesy hl. M P a nově se zapojujeme do získávání dotačních titulů MHMP v rámci Klimatického plánu a připravujeme vlastní Plán zlepšování kvality ovzduší

Návodná otázka 2.1.9

Hodnoceni:

Dobrá

Trend:

Zlepšující se

Městská část může být vzorem ve využívání retenčních nádrží, včetně začlenění do okolní městské krajiny s parky, takže lze hodnotit situaci jako relativně dobrou, +1. I vzhledem k probíhajícímu projektu parčíku se svejly u ul. Tlumačovská a využívání deš’tové vody lze hodnotit trend jako zlepšující se +1. Do budoucna by bylo vhodné vytvoření buď adaptační strategie, nebo klimatického plánu, protože ten pro celou Prahu nepostačuje pro podrobné naplánování všech aktivit. Lze využít příkladů z jiných městských částí, které již podrobné adaptační plány mají ( např. Praha 6, Praha 12, Praha 14).

2.2 Podpora a zvyšování ekologické stability krajiny a biologické rozmanitosti na správním území obce, rozšiřování péče o vymezená přírodní území a zelené plochy

STRUČNÝ POPIS DOSAVADNÍHO VÝVOJE A AKTUÁLNÍHO STAVU

SEBEHODNOCENÍ MUNICIPALITY

HODNOCENI OPONENTA

Celkové hodnoceni oblasti:

2.2 Podpora a zvyšování ekologické stability krajiny a biologické rozmanitosti na správním území obce, rozšiřování péče o vymezená přírodní území a zelené plochy

Oblast 2.2

Hodnoceni:

Dobrá

Trend:

Zlepšující se

Došlo z navýšení rozlohy ploch veřejné zeleně ve správě MČ Praha 13 na 195 ha udržovaných ploch, byl vybudován Dalejský park a došlo ve svěření ploch od HMP.

Plochy ÚSES a vymezená přírodní území jsou v kompetenci MHMP, ale městská část se podílí na spolupráci a kontrolách.

Koeficient ekologické stability (KES) se podle nám dostupných informací nemění a zůstává na stejné úrovni (tj. v rozmezí 0,00 – 1,00).

- k.ú. Třebonice - KES 0,00 - 0,10

- k.ú. Stodůlky a k.ú. Řeporyje - KES 0,10 - 0,25

- k.ú. Jinonice (část) - KES 0,50 - 1,00

Rozdíly mezi jednotlivými k. ú. jsou dané lokalitou, zástavbou a dopravou.

Na území MČ Prahy 13 se nachází 4 druhy chráněných území (Přírodní rezervace, Národní přírodní památky, Přírodní památky a Evropsky významná lokalita), celkem je zde 7 chráněných lokalit.

MČ Prahy 13 k výstavbě na svém území upřednostňuje nevyužité nebo špatně využité pozemky ve stávajícím zastavěném území obce před výstavbou na dosud nezastavěném přírodním území nebo na zemědělské či lesní půdě.

Ve vztahu k ochraně zemědělského půdního fondu jde o půdy, které je možné využít v územním plánování pro výstavbu a jiné nezemědělské způsoby. Zábory pozemků se vztahují na zemědělskou půdu nacházející se na ploše určené pro toto funkční využití platným územním plánem. Tedy na půdu, u které již byla možnost nezemědělského využití posuzována a to z hlediska širších souvislostí v rámci schvalování územního plánu hl. m. Prahy, kde nezemědělské využití půdy pro požadovaný účel bylo vyhodnoceno jako nezbytné pro rozvoj města.

Pozemky jsou vyjímány ze ZPF podle zákona 334/1992 Sb., zákona. U pozemků I. a II. třídy ochrany (velmi kvalitní půda) se vyjímá ze ZPF jen nezbytná část na výstavbu a na zpevněné plochy, ne celé pozemky.

Porovnání výměry od roku 2016 – 2018 a 2019 – 2021

Zahrada 2016 – 2018 zábor 8 368 m2

Zahrada 2019 – 2021 zábor 12 084 m2

Porovnání s I. auditem a II. auditem došlo k navýšení odnětí u zahrad ze ZPF o 3716 m2.

Trvalý travnatý porost 2016 – 2018 zábor 4 069 m2

Trvalý travnatý porost 2019 – 2021 zábor 955 m2

Porovnání s I. auditem a II. auditem došlo ke snížení odnětí u TTT ze ZPF o 3114 m2.

Nezastavěná část 2019 – 2021 zábor 64 m2

Sad 2019 – 2021 zábor 106 m2

Porovnání s I. auditem a II. auditem došlo k navýšení odnětí o sad o 106 m2 a mimo zastavěnou část o 64 m2.

Přírodní území 0 m2 a les 0 m2.

Na území MČ Prahy 13 evidujeme lokální výskyt křídlatky, kterou odstraňujeme nebo jednáme s vlastníky ploch o jejím odstranění.

Oblast 2.2

Hodnoceni:

-1

Špatná

Trend:

Stabilní

Tato oblast je slabinou Prahy 13, ponejvíce díky špatnému nastavení starého územního plánu a pokračující velké výstavbě. Nedochází k posílení ekologické stability území, o čemž vypovídají velmi nízké hodnoty koeficientu ekologické stability pro jednotlivá katastrální území MČ. Územní systém ekologické stability byl obohacen o obnovu biokoridoru-stromořadí u Krtně a zeleň v regionálním biokoridoru Třebonice-Bílá Hora, některé prvky ÚSES jsou však nadále nefunkční (např. biocentrum Stodůlky). Též plocha maloplošných zvláště chráněných území, které přispívají k ekologické stabilitě území je příliš malá, činí jen 1,1 % území MČ. Dochází k větším záborům ZPF, než v období minulého auditu (140118 m² za období tří let tohoto auditu oproti 41.511 m² v minulém období), bylo by potřebné dosáhnout řádového snížení záborů. Lepší je situace s veřejnou zelení, která se rozrostla oproti minulému auditu o 15 ha, takže nyní mohou obyvatelé Prahy 13 využívat celkem 195 ha plochy veřejné zeleně. Rozrostla se plocha okupovaná invazními rostlinami – zvláště křídlatkou, odhadem je nyní na ploše 1000 m². Bylo by potřebné urychlit eradikaci, než dojde k jejímu rozšíření dále do sídlišť i zvláště chráněných území.

2.2.1 Pokud má městská část v platném územním plánu vymezen lokální územní systém ekologické stability krajiny (LÚSES), k jaké změně podílu ( ) realizovaných ÚSES došlo? Pozn. Pokud jsou k dispozici údaje o připravovaných či navrhovaných ÚSES, doplňte informace o rozsahu těchto záměrů (popis i kvantitativní údaj).

STRUČNÝ POPIS DOSAVADNÍHO VÝVOJE A AKTUÁLNÍHO STAVU

INDIKATORY

SEBEHODNOCENÍ MUNICIPALITY

HODNOCENI OPONENTA

Navodná otázka 2.2.1

Podle dostupných informací nedošlo z pohledu ÚSES, LBC, LBK, ZCHÚ, VKP ke změnám v rozloze těchto území, ale pozitivní změny se promítly do péče a obnovy těchto území.

Příkladem pozitivních změn v obnově těchto území, které ale nemají vliv na celkovou rozlohu, je obnova části biokoridoru z vlastní iniciativy MČ Praha 13, kdy byl v roce 2021 obnoven biokoridor, protože byla realizována plánovaná obnova aleje okolo cesty od Krtně k Chabům, bylo zde vysazeno 33 ks ovocných dřevin a 1 dub letní ve spolupráci s Nadací KB – Jistota. Do červena 2022 budou ještě dosazeny keře a trvalky v počtu cca 250 ks a kompletní obnova aleje bude dokončena. Součástí obnovy budou i informační a edukační tabule o daném území pro děti i dospělé. Již dokončená opatření jsou pozitivně vnímána veřejností včetně zapojení a participace Nadace KB – Jistota jako partnera společnosti, která podporuje rozvoj lokality, kde má své sídlo a oceňuje tím i přístup MČ k ochraně prostředí.

Indikátory

Návodná otrázka 2.2.1

Hodnoceni:

Dobrá

Trend:

Zlepšující se

Je v kompetenci MHMP, přesto MČ P13 pečuje o biokoridory na svém území jako například revitalizace biokoridoru Krteň. Nezměnila se plocha daných lokalit, ale došlo k revitalizaci části těchto ploch a zlepšení péče.

V letošním roce byla dokončena obnova části Regionálního biokoridoru „Třebonice – Bílá Hora“, jehož celková rozloha činí 337124,49 m². Městská část Praha 13 zajistila obnovu části tohoto biokoridoru o rozloze 7014 m². Nadále zajišťuje potřebnou zvýšenou péči o tuto obnovenou část, ve které bylo vysazeno 33 ovocných stromů, 1 dub letní, 250 ks keřů a trvalek. Součástí obnovené části biokoridoru jsou informační a edukační tabule o daném území pro děti i dospělé.

Podrobný popis stavu prvků ÚSES je na níže uvedeném odkazu (500 Krajinná infrastruktura, str. 28 a dále):

https://uap.iprpraha.cz/#/ke-stazeni/obec/textova-cast

Návodná otázka 2.2.1

Hodnoceni:

Uspokojivá

Trend:

Stabilní

2.2.2 Vyskytují se na území městské části zvláště chráněná území (ZCHÚ) nebo území soustavy Natura 2000? Spolupracuje městská část na péči o ZCHÚ nebo území Natura 2000 (např. formou grantů pro aktivity nevládních organizací i jednotlivců apod.)?

STRUČNÝ POPIS DOSAVADNÍHO VÝVOJE A AKTUÁLNÍHO STAVU

INDIKATORY

SEBEHODNOCENÍ MUNICIPALITY

HODNOCENI OPONENTA

Navodná otázka 2.2.2

Na území MČ Prahy 13 se nachází část přírodního parku Prokopské a Dalejské údolí, malá část přírodního parku Košíře – Motol, národní přírodní památky Dalejský profil, Požáry a část U Nového mlýna a přírodní památky U Hájů, Vidoule a Motolský ordovik.

Péče o ZCHÚ za účelem zachování nebo zlepšení jejich stavu provádí Magistrát hl. m. Prahy (na lesních pozemcích Lesy hl. m. Prahy) v souladu s plány péče konkrétního ZCHÚ.

Přehled ZCHÚ Prahy:

http://www.iprpraha.cz/uploads/assets/soubory/data/projekty/koncepce_priroda/27-zchu.pdf

Podíl ZCHÚ a VKP z celkové rozlohy MČ (údaj z r. 2015): 1,1 %

Podíl ZCHÚ a VKP z celkové rozlohy Prahy (údaj z r. 2015): 5,1 %

Více informací:

Na území MČ Praha 13 se nachází:

1) Přírodní rezervace – část Prokopského údolí

2) Národní přírodní památky – Dalejský profil, Požáry a část U Nového mlýna

3) Přírodní památky – U Hájů, Vidoule, Motolský ordovik, U Nového mlýna

http://www.iprpraha.cz/uploads/assets/soubory/data/projekty/koncepce_priroda/27-zchu.pdf

http://katalog-mc.iprpraha.cz/mc_detail.html?mc=430

Na území MČ Praha 13 se nacházejí celkem tři zvláště chráněná území ZCHÚ). Z celkové rozlohy hl. m. Prahy 49 617,7 ha (údaj z r. 2016) MČ Praha 13 zaujímá rozlohu 1 319,7 ha, což činí 2,7 %. Podíl ZCHÚ a VKP z celkové rozlohy MČ Prahy 13 činí 1,1 % oproti 5,1 % rozlohy Prahy.

Péči zajišťuje MHMP na základě plánu péče pro období 2010 – 2022. Městská část zajišťuje každoročně jarní úklid všech ploch bez ohledu na vlastnictví, do kterého jsou zahrnuty i plochy ZCHÚ a VKP. Každoročně podporujeme akci „Ukliďme Česko“, kde tipujeme jednotlivým dobrovolným skupinám plochy k úklidu, aby se úklidy rovnoměrně rozložily po území městské části. Prioritně zajišťujeme pokrytí úklidů těchto území. Současně všem dobrovolníkům poskytujeme pytle pro sběr odpadků, určujeme místo uložení a následně zajišťujeme svoz a likvidaci sebraných odpadků a odpadů.

Podle dostupných informaci je na území MČ Praha 13 evidována: 4) Evropsky významná lokalita – část Prokopského údolí. Předmětem ochrany EVL Prokopského údolí jsou stanoviště: vápnité nebo bazické skalní trávníky (Alysso-Sedion albi), panonské skalní trávníky (Stipo-Festucetalia pallentis), polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia) a lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích. V současnosti nemáme informace o plánovaných změnách území (zvětšení nebo zmenšení ploch).

Podle dostupných informaci je na území MČ Praha 13 nově evidována: 4) Evropsky významná lokalita – část Prokopského údolí. Předmětem ochrany EVL Prokopského údolí jsou stanoviště: vápnité nebo bazické skalní trávníky (Alysso-Sedion albi), panonské skalní trávníky (Stipo-Festucetalia pallentis), polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia) a lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích.

Na základě námi vyžádaných informací z odboru ochrany prostředí MHMP sdělujeme:

Z hlediska úpravy hranic ZCHÚ na území Prahy 13 se neplánují žádné úpravy hranic těchto území.

Z hlediska péče o tyto chráněné území bude probíhat stávající management dle aktuálních plánů péče, které lze nalézt na tomto odkazu: Objekty ústředního seznamu (nature.cz)

Indikátory

Návodná otrázka 2.2.2

Hodnoceni:

Dobrá

Trend:

Stabilní

Péče o ZCHÚ je v kompetenci MHMP, městská část s ním spolupracuje při řešení podnětů vzniklých z kontrolní činnosti pracovníků městské části. V současnosti nemáme informace o plánovaných změnách území (zvětšení nebo zmenšení ploch).

Návodná otázka 2.2.2

Hodnoceni:

-1

Špatná

Trend:

Stabilní

Vzhledem k malé ploše maloplošných zvláště chráněných území na Praze 13 ( jen 1,1 % plochy MČ), nelze tvrdit, že je situace dobrá, byť MČ uvádí, že spolupracuje s MHMP, který má tato území v kompetenci. Pokud však MČ původně neměla informace, jaké jsou plány se ZCHÚ a musela si je dodatečně vyžádat na MHMP, svědčí to minimálně o nedostatečné pozornosti, která je ochraně přírody na MČ věnována. Proto lze stav hodnotit jako zatím špatný -1 a trend jako stabilní, 0.

2.2.3 Došlo za hodnocené období na území městské části ke snížení podílu ploch přírodního nebo přírodě blízkého charakteru vůči zastavěným a ostatním plochám nepřírodního charakteru (stavby, komunikace, zpevněné plochy apod.)?

STRUČNÝ POPIS DOSAVADNÍHO VÝVOJE A AKTUÁLNÍHO STAVU

INDIKATORY

SEBEHODNOCENÍ MUNICIPALITY

HODNOCENI OPONENTA

Navodná otázka 2.2.3

Na území MČ Praha 13 je stále upřednostňována výstavba na nevyužitých nebo špatně využitých plochách ve stávajícím zastavěném území obce před výstavbou na dosud nezastavěném přírodním území nebo na zemědělské či lesní půdě, pokud toto lze dle platného územního plánu ovlivnit. Došlo k navýšení ploch veřejné zeleně na 195 ha.

Optimalizace a regulace výstavby je první prioritou městské části ve „Strategickém plánu MČ Praha 13 pro období 2018 – 2024“. Možnost ovlivnění je ale současně limitována platným Územním plánem hl. m. Prahy. V rámci projektů na revitalizaci ploch veřejné zeleně ve správě MČ Praha 13 je snaha o snižování nepropustných ploch náhradou za travnaté nebo mlatové povrchy.

Pro stavební záměry bylo v souladu s územním plánem od roku 2019 až do roku 2021 odňato ze ZPF celkem 14,01 ha z toho ZP I. a II. třídy ochrany 4,72 ha. Z celkové rozlohy MČ Prahy 13 bylo tedy celkem odňato ze ZPF 1,1 %. Podíl záboru ZP v I. a II. třídě ochrany činil z celkové rozlohy MČ Prahy 13 0,34 %.

Celková zastavěná plocha MČ Prahy 13 je 8 185 775 m² (dle informací IPR) z celkové rozlohy 13230000 ´= 61,82%.

Celková zastavěná plocha na městské části je 61,82%.

Ostatní plochy zeleně, chráněné území, vodní plochy, atd. je 5 044 225 = 38,18 %.

Přírodní chráněné území a lesy stav oproti minulému auditu nezměněn.

Porovnání výsledků s odnětím půdy a navýšení ploch zeleně za sledované období. Pro stavební záměry bylo v souladu s územním plánem od roku 2019 až do roku 2021 odňato ze ZPF celkem 14,01 ha. U MČ Prahy 13 za toto období došlo k navýšení ploch veřejné zeleně na 195 ha o 15 ha více než za minulé sledované období, teda o 1 ha vice veřejné zeleně, než bylo zastavěno.

Indikátory

Návodná otrázka 2.2.3

Hodnoceni:

Dobrá

Trend:

Stabilní

POptimalizace a regulace výstavby je první prioritou městské části ve „Strategickém plánu MČ Praha 13 pro období 2018 – 2024“. Možnost ovlivnění je ale současně limitována platným Územním plánem hl. m. Prahy. V rámci projektů na revitalizaci ploch veřejné zeleně ve správě MČ Praha 13 je snaha o snižování nepropustných ploch náhradou za travnaté nebo mlatové povrchy.

Návodná otázka 2.2.3

Hodnoceni:

Uspokojivá

Trend:

Zlepšující se

K samotnému snížení ploch přírodních a přírodě blízkých nedošlo, spíše naopak mírně vzrostly, došlo však i k růstu ploch zastavěných a ostatních, tedy nepřírodního charakteru. Situaci tedy nelze hodnotit jako dobrý, ale jen jako uspokojivý stav, 0, což je ovlivněno starým územním plánem, vytýčujícím velké plochy zástavby a rozhodnutími na úrovni HMP, nikoliv MČ. MČ se snaží alespoň kompenzovat další zábory půdy (nedochází však k záborům půd přírodního charakteru). Děje se tak navýšením ploch veřejné zeleně (tedy ploch přírodě blízkých) o 15 ha oproti minulému auditu, o 1 ha více, než činí zábory ZPF. Proto lze hodnotit trend jako zlepšující se, +1.

2.2.4 Jaký je na území městské části dlouhodobý trend v ekologické stabilitě území (měřený koeficientem ekologické stability)?

STRUČNÝ POPIS DOSAVADNÍHO VÝVOJE A AKTUÁLNÍHO STAVU

INDIKATORY

SEBEHODNOCENÍ MUNICIPALITY

HODNOCENI OPONENTA

Navodná otázka 2.2.4

Koeficient ekologické stability (KES) se podle nám dostupných informací nemění a zůstává na stejné úrovni (tj. v rozmezí 0,00 – 1,00).

- k.ú. Třebonice - KES 0,00 - 0,10

- k.ú. Stodůlky a k.ú. Řeporyje - KES 0,10 - 0,25

- k.ú. Jinonice (část) - KES 0,50 - 1,00

Rozdíly mezi jednotlivými k. ú. jsou dané lokalitou, zástavbou a dopravou.

K. ú. Třebonice (část) je z hlediska stability špatná z důvodu velkých ploch zemědělsky využívaných (pole) a urbanizovaných ploch (Pražský okruh, Rozvadovská spojka, Depo Zličín a nákupní centra).

Městská část Praha 13, tak jako další městské části, si KES sama nezjišťuje a do budoucna nepočítá ani se zřízením oddělení, které by disponovalo odborníky pro tyto výpočty a jež by mělo k dispozici příslušné programy či aplikace GIS.

Indikátory

2.2.B Koeficient ekologické stability;

Jednotky meření
Bez jednotky
Zdroj dat
Dle ÚAP, sledovat trend v průběhu plánovacího cyklu pořizování ÚP. Poskytovatel indikátoru: Český statistický úřad. Zdroj dat: Katastr nemovitostí – data o typech pozemků
Frekvence zjišťovaní
1x za 3 roky
Význam indikátoru
Ekologická stabilita je významná z hlediska nosné kapacity prostředí. Aby krajina mohla odolávat větším či menším změnám (stresům, zátěži apod.), musí dosahovat určité úrovně ekologické stability. Ekologickou stabilitu území lze považovat přímo za jeden z klíčových principů (environmentální) udržitelnosti.

Koeficient ekologické stability (KES) v rozmezí 0,1 - 0,25.

Zdroj dat
Dle ÚAP, sledovat trend v průběhu plánovacího cyklu pořizování ÚP. Poskytovatel indikátoru: Český statistický úřad. Zdroj dat: Katastr nemovitostí – data o typech pozemků

Koeficient ekologické stability (KES) se podle nám dostupných informací nemění a zůstává na stejné úrovni (tj. v rozmezí 0,00 – 1,00).
- k.ú. Třebonice - KES 0,00 - 0,10
- k.ú. Stodůlky a k.ú. Řeporyje - KES 0,10 - 0,25
- k.ú. Jinonice (část) - KES 0,50 - 1,00

Návodná otrázka 2.2.4

Hodnoceni:

Dobrá

Trend:

Stabilní

Koeficient ekologické stability (KES) se podle nám dostupných informací nemění a zůstává na stejné úrovni (tj. v rozmezí 0,00 – 1,00).

- k.ú. Třebonice - KES 0,00 - 0,10

- k.ú. Stodůlky a k.ú. Řeporyje - KES 0,10 - 0,25

- k.ú. Jinonice (část) - KES 0,50 - 1,00

Návodná otázka 2.2.4

Hodnoceni:

-1

Špatná

Trend:

Stabilní

Stav ekologické stability nelze hodnotit jako dobrý, když koeficient ekologické stability např. pro území k.ú. Třebonice je v rozmezí 0,00-0,10, tj. jedná se o území s maximálním narušením přírodních struktur, základní ekologické funkce musí být intenzívně a trvale nahrazovány technickým i zásahy . Ostatně i pro k.ú. Stodůlky a k.ú. Řeporyje není KES příznivý. Protože je v rozmezí 0,1 – 0,25, jedná se o území nadprůměrně využívané, se zřetelným narušením přírodních struktur, základní ekologické funkce musí být soustavně nahrazovány technickými zásahy. Proto přísluší hodnocení jako špatný stav -1. Vzhledem k tomu, že oproti minulému auditu nedošlo k zlepšení ekologické stability, lze trend hodnotit jako stabilní, ( ve významu stabilně špatný) 0.

2.2.5 Došlo ke zkvalitnění a/nebo zvětšení ploch veřejné zeleně/parků/sadů na území městské části?

STRUČNÝ POPIS DOSAVADNÍHO VÝVOJE A AKTUÁLNÍHO STAVU

INDIKATORY

SEBEHODNOCENÍ MUNICIPALITY

HODNOCENI OPONENTA

Navodná otázka 2.2.5

Došlo k navýšení ploch veřejné zeleně na 195 ha. Byl vybudován Dalejský park, dokončena revitalizace vnitrobloku Fingerova, vybudován parčík za OC Lužiny, obnovena alej v Krtni a další úpravy v rámci péče o veřejnou zeleň.

Indikátory

Návodná otrázka 2.2.5

Hodnoceni:

Velmi dobrá

Trend:

Zlepšující se

Došlo ke splnění jednotlivých konkrétních investiční akcí uvedených ve strategickém plánu z roku 2018, MČ P13 pokračuje dle Strategického plánu pro nadcházející období, činnosti v oblasti základní údržby a péče o zeleň pokračují kontinuálně.

Stav splnění nebo plnění jednotlivých akcí je uveden a aktualizován k 31. 12. 2021, pro přehlednost o jakou akci se jedná, je ponechán popis ze strategického plánu a stav plnění je zvýrazněn červeně.

Vazba na opatření	B3.2
Název aktivity	B3.2.2: Dokončení zelené páteře MČ Praha 13
Popis aktivity	Zelená páteř MČ Praha 13 vede přes Údolí Motolského potoka, Panskou zahradu, Centrální park do Prokopského údolí. Je třeba propojit oblasti tak, aby byly přístupné pro pěší turisty i cyklisty. Území nabízí obyvatelům městské části odpočinek a krátkodobou rekreaci. Tímto územím by v budoucnu měla procházet Greenways Praha-Vídeň po prodloužení do Středočeského kraje. Součástí aktivity je vybudování lávky u OC Globus - bezpečný přechod přes Sárskou ulici, který bezpečně propojí údolí Motolského potoka, dále přemostění přes frekventovanou Rozvadovskou spojku .
Předpokládaný odpovědný subjekt	Odbor životního prostředí ÚMČ Praha 13, MHMP
Cílová skupina	Občané
Předpokládaný termín realizace	2018 - 2030
Odhad rozpočtu aktivity	100 000 000 Kč
Předpokládané zdroje financování	Rozpočet HMP, MČ Praha 13, dotační programy
Připravenost aktivity k realizaci	Projekt je průběžně realizován
Stav k 31. 12. 2021	Záměr trvá, byly opraveny mostky v Centrálním parku a požádáno o stavební povolení na další etapu dostavby Centrálního parku ve spolupráci s HMP

Priorita B4: Kvalita životního prostředí a udržitelný rozvoj

Opatření B4.1: Udržitelné nakládání s územím, systematické vyhledávání a zajištění vhodných pozemků pro rozvojové aktivity MČ, vč. majetkoprávního řešení.

Vazba na opatření	B4.1
Název aktivity	B4.1.1: Dostavba a údržba Centrálního parku Prahy 13
Popis aktivity	Centrální park mezi Novými Butovicemi a Stodůlkami je architektonický a krajinotvorný prvek naší městské části, který významnou měrou přispívá k vysoké kvalitě životních podmínek obyvatel Prahy 13. Jeho výstavba, kterou jako investor zajišťuje Magistrát hl. m. Prahy, probíhá již mnoho let. Jejímu rychlejšímu průběhu brání jak finanční problémy, tak i problémy spojené s neujasněnými pozemkovými vztahy. Část pozemků patří městu, ale zbytek je stále ještě v soukromém vlastnictví. Tyto pozemky je třeba postupně dále vykupovat. Město na tomto problému pracuje a průběžně se daří celé území sjednocovat. Výkup pozemků je stále jedním z nejdůležitějších faktorů, které ovlivňují rychlejší postup dostavby parku. Zbývá dokončit 6. etapu. Výstavbu celého parku financuje město, avšak po dokončení každé etapy je hotové dílo předáno do správy odboru životního prostředí naší městské části. Veškeré náklady na údržbu zeleně a opravy poničeného zařízení pak jdou z jejího rozpočtu. OŽP také zajišťuje drobné investiční akce, jako jsou sportovní a dětská hřiště, venkovní posilovny, mobiliář, skulptury, nové výsadby apod.
Předpokládaný odpovědný subjekt	Odbor životního prostředí ÚMČ Praha 13, MHMP
Cílová skupina	Občané
Předpokládaný termín realizace	2018 - 2022
Odhad rozpočtu aktivity	50 000 000 Kč
Předpokládané zdroje financování	Rozpočet HMP, MČ Praha 13, dotační programy
Připravenost aktivity k realizaci	Projekt je průběžně realizován
Stav k 31. 12. 2021	Projekt v průběžné realizaci, byly opraveny mostky v Centrálním parku a požádáno o stavební povolení na další etapu dostavby Centrálního parku ve spolupráci s HMP, byla založeny nové trvalkové záhony a zkušebně změněn v části parku režim kosení trávníků, kdy se část trávníků seká méně často.

Opatření B4.2: Revitalizování, údržba a čistota veřejných prostranství, veřejné zeleně a vodních toků a ploch.

Vazba na opatření	B4.2
Název aktivity	B4.2.1: Revitalizace parku navazujícího na Šostakovičovo náměstí
Popis aktivity	Nově navržený prostor vznikne jako prodloužení stávajícího parku na Šostakovičově náměstí. Bude zde zjednodušena cestní síť, odstraněn tunel a na vyvýšeném místě bude vybudováno centrální odpočívadlo s výhledem na kostel Sv. Jakuba Staršího. Celkově zde vzniknou tři klidová zákoutí k relaxaci s novým mobiliářem. Parková plocha bude zatravněna a doplněna souvislými kvetoucími keřovými skupinami. Lipová alej bude doplněna chybějícími stromy.
Předpokládaný odpovědný subjekt	Odbor životního prostředí
Cílová skupina	Občané MČ, zejména obyvatelé lokality sídliště Stodůlky
Předpokládaný termín realizace	2018 - 2022
Odhad rozpočtu aktivity	3 000 000 Kč
Předpokládané zdroje financování	Rozpočet HMP, MČ Praha 13, dotační programy
Připravenost aktivity k realizaci	Připravena PD – projekt je připraven k realizaci
Stav k 31. 12. 2021	Záměr byl realizován

Vazba na opatření	B4.2
Název aktivity	B4.2.2: Revitalizace vnitrobloku Petržílkova - Nušlova
Popis aktivity	Revitalizace tohoto vnitrobloku na Nových Butovicích je zaměřena na sjednocení prostoru a úpravu situace sportovních a pochozích zpevněných ploch, jejich část bude nahrazena částečně mlaty a zelení. Centrální část vnitrobloku, kde jsou v současnosti 2 sportovní hřiště, bude pojata více jako parková úprava. Namísto jednoho ze sportovišť bude vytvořena zelená terénní modelace s keřovou výsadbou, druhé hřiště bude zrekonstruováno. Místo jednoho ze souběžných chodníků je navržena odpočinková mlatová plocha s lavičkami, stejně jako v místě zrušeného pískoviště. V části před základní školou bude takto přeměněna zpevněná plocha s vyvýšeným záhonem na parkovou úpravu. V průchodu mezi školou a stadiónem budou zrušeny dosluhující vyvýšené výsady uprostřed, chodník bude po obou stranách zúžen a doplní se trvalkové plochy. Na obou koncích této cesty budou, na místo dřevěných pyramid, dominovat nově vysazené platany. Ve východní části vnitrobloku pak bude část stávajícího sportovního hřiště nahrazena plochou pro venkovní posilovací a protahovací stroje. Dětské hřiště bude upraveno a zbytek přilehlé sportovní plochy bude zrekonstruován.
Předpokládaný odpovědný subjekt	Odbor životního prostředí
Cílová skupina	Občané MČ, zejména obyvatelé lokality sídliště Nové Butovice
Předpokládaný termín realizace	2018 - 2022
Odhad rozpočtu aktivity	20 000 000 Kč
Předpokládané zdroje financování	Rozpočet HMP, MČ Praha 13, dotační programy
Připravenost aktivity k realizaci	Připravena PD – projekt je připraven k realizaci
Stav k 31. 12. 2021	Připravuje se k realizaci 1. etapa prostranství před ZŠ Mládí, která bude dokončena v r. 2022

Vazba na opatření	B4.2
Název aktivity

Praha 13 - 2022

AUDIT

2 Životní prostředí

Hodnocení oblasti

2.1 Kvalita vod, šetření vodou a efektivnější využívání vody

2.1.2 K jaké meziroční změně spotřeby vody došlo v budovách ve správě městské části?

2.1.3 Jaké jsou korelace meziroční změny měrné spotřeby vody a změny ceny pitné vody a/nebo změny objemu ročních srážek? Jaké je srovnání meziroční změny s průměrem ČR, vybranými městy ČR a/nebo dalšími městskými částmi – benchmarking?

2.1.4 Vyjmenujte nejvýznamnější úsporná opatření dokončená v předchozím období mezi audity.

2.1.5 Jsou v budovách ve správě městské části informace o způsobu šetření vodou (osvěta – např. cedulky k waterstopům apod.)? Proběhla v městské části osvětová kampaň zaměřená na šetření pitnou vodou?

2.1.8 K jaké změně došlo v podílu plochy zastavěného území městské části, odkud je odváděna dešťová voda do oddílné kanalizace, zasakuje do země nebo je znovu využívána (tedy neodtéká jednotnou kanalizací na ČOV)?

2.1.9 Vytvořila městská část nebo subjekty v ní působící podmínky pro zpomalení odtoku nebo pro akumulaci a využívání srážkových vod místo vody pitné (pro čištění městské části, zálivku veřejné zeleně apod.)?

2.2 Podpora a zvyšování ekologické stability krajiny a biologické rozmanitosti na správním území obce, rozšiřování péče o vymezená přírodní území a zelené plochy

2.2.2 Vyskytují se na území městské části zvláště chráněná území (ZCHÚ) nebo území soustavy Natura 2000? Spolupracuje městská část na péči o ZCHÚ nebo území Natura 2000 (např. formou grantů pro aktivity nevládních organizací i jednotlivců apod.)?

2.2.3 Došlo za hodnocené období na území městské části ke snížení podílu ploch přírodního nebo přírodě blízkého charakteru vůči zastavěným a ostatním plochám nepřírodního charakteru (stavby, komunikace, zpevněné plochy apod.)?

2.2.4 Jaký je na území městské části dlouhodobý trend v ekologické stabilitě území (měřený koeficientem ekologické stability)?

2.2.5 Došlo ke zkvalitnění a/nebo zvětšení ploch veřejné zeleně/parků/sadů na území městské části?