V Praze 12 byla v roce 2021 roční spotřeba 39,79  m³ na jednoho obyvatele, tedy 109 l/den na jednoho obyvatele. Oproti předchozímu roku došlo k nárůstu o 2 l/den.

Celkově se v posledních 5 letech denní spotřeba vody na obyvatele pohybuje  okolo hodnoty 110 l/den

 Spotřeba vody na obyvatele městské části se nevymyká celopražskému průměru, ten je vyšší oproti průměru celostátnímu.

 Z údajů je zřejmé, že na celkovou denní spotřebu vody na obyvatele má pravděpodobně vliv i klimatická změna, jejímiž projevy jsou vysoké teploty a sucho. Lze se domnívat, že důvodem zvýšených hodnot spotřeby vody může být proto jak potřeba zálivky u zahrad rodinných domů, tak i snadná dostupnost pořízení bazénů pro soukromé využití. V období sucha bývají zásoby dešťových vod vyčerpány, studny se využívají v menší míře a pitná voda tak zůstává jediným zdrojem vody pro zajištění výše uvedených potřeb obyvatel. Rodinná zástavba tvoří v MČ Praha 12 zhruba polovinu celkové zastavěné plochy, druhou polovinu pak tvoří zástavba sídlištní. Bohužel zatím není možné ve vyšší míře využívat vodu šedou, neboť v této oblasti (min. v rámci hl. m. Prahy) není zatím dořešena legislativa, metodiky, normy a další potřebné náležitosti vedoucí k jejímu plošnému zavedení a využívání.

Městská část se všemi dostupnými prostředky snaží o úspory pitné vody a v rámci svých možností motivuje občany k realizaci a instalaci retenčních a akumulačních nádrží, aby docházelo k co nejvyššímu možnému využití dešťových srážek. Celostátním dotačním programem, který se touto problematikou zabývá je např. Nová zelená úsporám (www.novazelenausporam.cz). Je snahou o něm občany v co nejvyšší míře informovat. 

Závěrem by snad bylo možné podotknout, že určité naděje na společný postup městských částí poněkud otupil samostatné úsilí v závěru tohoto období.

Spotřeba pitné vody v objektech ve správě MČ je vzhledem k postupnému zprovozňování  nové budovy ÚMČ na začátku léta 2021 zatím obtížně porovnatelná.

Úřad městské části byl do doby před dokončením budovy nové radnice (kolaudace v polovině roku 2021) umístěn celkově v 7 objektech. Tyto objekty byly zastaralé a odpovídala tomu jak spotřeba vody, tak i ostatních energií. Po dokončení budovy nové radnice zde byl umístěn kompletně celý úřad městské části a původní objekty byly pronajaty soukromým osobám. Vzhledem k tomu, že nová radnice je zcela nová a je vybavena moderními technologiemi, vyplynul z dosavadního sledování hodnot spotřeb všech energií sestupný trend oproti původnímu stavu (kromě energie elektrické, viz bod 1.2.6). V budově nové radnice jsou umístěny, kromě úřadu městské části, také komerční prostory, které jsou také postupně obsazovány a jejichž spotřebu bude třeba evidovat odděleně. 

Velmi obtížně se také odhaduje dopad protiepidemiologických opatření na spotřebu pitné vody, a to hned z několika důvodů: hlavním činitelem je již zmiňovaná restrukturalizace úřadu a jeho přemístění, dalšími faktory jsou pak zvýšená hygienická opatření v protikladu se zvýšenou nemocností zaměstnanců a případnou prací z domova.

V roce 2021 zavedla městská část funkci energetického manažera v rámci projektu Zavedení systému energetického managementu v městské části Praha 12 dle normy ISO 50001, na jehož realizaci získala radnice finanční prostředky v rámci 120. výzvy Operačního programu Zaměstnanost (OPZ), registrační číslo projektu CZ.03.4.74/0.0/0.0/19_120/0016726 (https://www.praha12.cz/zavedeni-energetickeho-managementu-v-mestske-casti-praha-12/d-83131). Přínosy funkce energetické manažera spočívají v zavedení:

-       energetického managementu

-       správy systematického sběru informací o spotřebě energií a jejich vyhodnocování – program EM E-manažer

-       komunikace s příspěvkovými organizacemi týkající se spotřeby energií s cílem snížení jejich energetické náročnosti a úspor

-       sdružený nákup energií a podobně

-       implementace normy  ISO 50001

-       příprava certifikace dle ISO 50001

                  -      posuzování investic a nákupu zařízení z hlediska spotřeby energie  

Optimální bude provést meziroční srovnání, přitom se nebude muset jednat o kalendářní rok. Díky implementaci normy ISO 50001 bude mít městská část přehled o spotřebě energií ve všech svých budovách a bude tak moci provádět vyhodnocování, sledovat trendy a následně pak přijímat příslušná opatření.

Údaje jsou uvedeny v přehledné tabulce.  Z hlediska korelace mezi jednotlivými údaji již v předchozím období  koordinátor auditu uvedl kritické zhodnocení. 

Údaje z tabulky jsou přehledně znázorněny v grafech,  jednotlivé hodnoty v měřítkách umožňujících jejich snadné vzájemné porovnání.

Spojnicový graf, který lépe znázorňuje trendy - údaje Praha 12.

Benchmarking nebyl proveden po vzoru jiných auditů  municipalit charakteru podobného naší městské části.

Došlo k instalaci nádrží na srážkovou vodu v objektech ve správě městské části, v nově vybudované radnici je v rámci hospodaření se srážkovými vodami část objemu retenční nádrže využita pro akumulaci vody pro další využití. Stále platí, že pitná voda je zaměstnancům poskytována z aquamatů (výdejníků vody), vodovodní baterie jsou uzpůsobeny k nastavení regulovaného průtoku. 

Další opatření realizovaná ve sledovaném období: 

·       Nádrž na dešťovou vodu ze střechy objektu trafostanice v majetku PRE v ulici Zimova v Modřanech (iniciativa a spolupráce MČ Praha 12), realizace 2020, voda je využívána pro zálivku zeleně. 

·        Nádrž na dešťovou vodu z budov areálu Viničního  domku- Chuchelská 6/1, 143 00, Praha 4 - Modřany (objekt ve správě MČ Praha 12) realizováno v roce 2019, odkaz https://www.praha12.cz/kontakt/d-46848/p1=62787

·   

·        Pilotní projekt vybudování opatření k adaptaci na klimatickou změnu na stávající budově školky Pastelka –Platónova 3288/28, Praha 4 Modřany  (součástí bude  i využití srážkové vody) – aktuálně probíhá realizace. Projekt je ve spolupráci s Odborem ochrany prostředí MHMP. 

Vzhledem ke skutečnosti, že budova úřadu je nová a byly zde již z úsporných důvodů osazeny perlátory a pro záchyt dešťových srážek instalována akumulační nádrž, tak zde další opatření tohoto typu nejsou plánována. Protože městská část spatřuje (i díky současnému nastavení legislativy jen obtížně umožňující využití „šedé“ vody a probíhající klimatické změně) hlavní potenciál úspor pitné vody v zadržování a zefektivnění hospodaření s vodou srážkovou, zaměřuje se tímto směrem i osvěta městské části. Využívány jsou různé informační kanály, jak veřejnost edukovat: v sekci Aktuality na webových stránkách městské části vychází články -  (např. Hospodaření s vodou v rezidenční čtvrti Modřanský cukrovar, Voda z vrtu u tunelu bude sloužit k zalévání, Zaléváme dešťovou vodou, a další), využíván je facebook, měsíční periodikum Noviny Prahy 12 (např. z března 2022 – článek „Modřanský Cukrovar se rozjíždí“ na str. 5 a další), dále jsou k osvětě přímo využívány tématické konference či přednášky pro odbornou i laickou veřejnost.

Úsporná opatření všeho druhu se snaží městská část realizovat na všech budovách, jejichž stavbu přímo či nepřímo financuje. Vzhledem k možnostem se jedná zejména o rekonstrukce či stavby školských zařízení. Takovým pilotním projektem je  probíhající rekonstrukce MŠ Pastelka, kde jsou opatření zaměřena na adaptaci na změnu klimatu a je zde zahrnuto jak snížení energetické náročnosti budovy, tak i nakládání s vodou. Za účelem dosažení energetických úspor je aktuálně prováděno zateplení obálky budovy s výměnou oken a dveří a instalace nuceného větrání s rekuperací. K zalévání v místě a potažmo tak i k úspoře pitné vody pak slouží akumulace dešťových srážek v kombinaci s retencí.

Došlo k  nárůstu o 0,80 % z hlediska změny počtu obyvatel připojených na veřejnou kanalizaci. Tato změna je dána zvýšením počtu obyvatel připojených na veřejnou kanalizaci jak v rámci nové výstavby domů v oblasti stávající splaškové kanalizace, tak i v rámci nové výstavby domů a zároveň i nové kanalizace (developerské projekty), tak i v důsledku výstavby nové kanalizace v oblasti stávajících domů - v Komořanech, jedná se přibližně o třetinu počtu obyvatel z tohoto celkového navýšení.

Počet obyvatel na veřejnou kanalizaci připojených je určen z celkového počtu obyvatel městské části k 30.9.2021 (ČSÚ), snížením o počet obyvatel nepřipojených na veřejnou kanalizaci. Tato hodnota je přebírána z údajů roku 2015, a je porovnána s dostupnými údaji evidence obyvatel a případně zkorigována. Stejným způsobem je i určen počet obyvatel s možností připojení na nově vybudovanou kanalizaci v oblasti stávajících domů v Komořanech. Protože se tedy jedná o údaje ze dvou různých zdrojů, je nutno nahlížet na výslednou hodnotu s ohledem na uvedený postup jejího získání. S ohledem na to je jistě i málo významné, že nová kanalizace v oblasti stávajících domů v Komořanech (jihovýchodní okraj Komořan) není dosud zkolaudována v plném rozsahu (nejsou dosud vyhotoveny všechny doklady nutné pro vydání kolaudačního souhlasu), stane se tak však bezesporu do konce srpna 2022. Zároveň lze předpokládat, že dojde k přepojení domů v této oblasti v blízké době po kolaudaci, která umožní využití nové kanalizace, protože naprostá většina vlastníků domů má již připravené přepojení vnitřních rozvodů na provedené přípojky.

Vedení městské části pravidelně zveřejňuje v Novinách Prahy 12 aktuální informace o postupu výstavby kanalizace (Noviny Prahy 12 – leden 2022 – článek na str. 4 Informace na téma kanalizace), kompletní přehled situace je na jejích webových stránkách v sekci Projekty a záměry městské části pod názvem Postup výstavby splaškové kanalizace na území Prahy 12.

Zde je aktuální soupis realizovaného odkanalizování městské části Praha 12:

- k.ú. Kamýk – oddílnou kanalizací odkanalizováno 100% území

- k.ú. Modřany – jednotnou či oddílnou kanalizací odkanalizováno cca 98% území (mimo Cholupický vrch, ul. Do Lipin a část ul. U spořitelny); v roce 2021 byla realizována nová dešťová kanalizace na Sofijském náměstí a u objektu Nové radnice Prahy 12 (zde jsou realizovány akumulační a retenční nádrže o celkovém objemu 200 m2, část vody je využívána k zalévání); aktuálně probíhá výstavba splaškové kanalizace na Cholupickém vrchu (Malá Lada, Točenská, V Hájkách, Dolnobřežanská)

- k.ú. Komořany – jednotnou či oddílnou kanalizací odkanalizováno cca 95% zástavby; v roce 2022 zkolaudována kanalizace v oblasti ulic Krupná, Za Sídlištěm a Pod Lesem (srážková kanalizace cca 500 m, splašková kanalizace cca 550 m); aktuálně probíhá výstavba splaškové kanalizace v oblasti ul. Palmetová a Pod Lesem - příprava kolaudace a zkolaudování

- k.ú. Cholupice – splaškovou kanalizací je odkanalizováno cca 90% území (mimo Cholupický vrch, ul. U nové louky, Mokřadní a U Vrtilky); dešťová kanalizace je zatím realizována u nové zástavby (cca 25% území) a je převážně zasakována; aktuálně probíhá výstavba splaškové kanalizace na Cholupickém vrchu (K Ladům, U obce) a dále je vydáno stavební povolení na část dešťové kanalizace v Cholupicích

- k.ú. Točná – 100% zástavby nemá splaškovou kanalizaci; dešťová kanalizace existuje v oblasti náměstí – aktuálně probíhá její monitoring a ověřování možností jejího budoucího využití; vydáno ÚR na odkanalizování cca 90% zástavby

Údaje o snížení množství vypouštěných znečišťujících látek do povrchových vod (jako biologická a chemická spotřeba kyslíku a nerozpustné látky) jsou uvedeny v tabulce:

Problematika odkanalizování je podrobně rozebrána v bodu 2.1.6. Další detaily jsou pak uvedeny u indikátoru a hodnocení v tomto bodě. Snahou městské části je co nejvyšší pokrytí území kanalizací, aby se objem znečišťujících látek vypouštěných do povrchových vod z domácností snižoval. 

.

MČ Praha 12 má oddílnou kanalizaci - srážkovou kanalizaci a splaškovou kanalizaci, proto by z veškerých objektů měla dešťová voda být odváděna samostatně. Aktuálně je odváděna srážková voda do splaškové kanalizace z 0,78% zastavěné plochy městské části.

Celkově lze však tento podíl jen obtížně kvantifikovat a to i přesto, že je městská část na tuto problematiku velmi zaměřena a má vytvořen komplexní systém kroků vedoucích k maximalizaci využívání dešťových vod, jejich zadržování a akumulaci v území. Systém je založen jak na existenci a tvorbě strategických dokumentů zabývajících se touto problematikou, tak na jednání s developery před vlastní výstavbou, při řešení systémů kanalizace, opatření modrozelené infrastruktury a zefektivňování hospodaření s dešťovými vodami na stávajících budovách – to se týká především intravilánu. V extravilánu jsou pak zaváděna opatření, která zajišťují retenci vody v krajině – údržba a podpora mokřadů, protierozní opatření na polích, péče o vodní plochy a další.

Městská část se aktivně hlásí ke Klimatickému plánu hl. m. Prahy, jehož součástí je také cirkulární ekonomika, a podporuje udržitelný rozvoj. Hlásí se nejenom k environmentální odpovědnosti a péči o životní prostředí, ale udržitelný rozvoj se snaží prosazovat i v oblasti stavebnictví a územního rozvoje městské části.

V oblasti životního prostředí se jedná například o přípravu podkladů a realizaci opatření reflektujících probíhající klimatickou změnu – snaha o zadržení vody v krajině, opatření vedoucí k zefektivnění hospodaření se srážkovými vodami v inravilánu, výsadby, péče o mokřady a řada dalších. Samostatnou kapitolou, a pro městskou část stále důležitější oblastí, je hospodaření na vlastních zemědělských pozemcích. Městská část je propachtovala tak, aby zde zajistila ekologicky šetrné hospodaření, za což v loňském roce obdržela cenu Adapterry Awards (článek Projekt šetrného zemědělství v Praze 12 získal zvláštní cenu za Prahu v soutěži Adapterra Awards). Z dalších opatření spadajících částečně do oblasti životního prostředí a výstavby lze uvést například probíhající rekonstrukce základních a mateřských škol (zateplení, obnova střech – snížení energetické spotřeby), umístění několika retenčních nádrží, realizace akumulační nádrže a umístění fotovoltaických panelů při výstavbě nové budovy radnice (dokončena v polovině roku 2021).

Městská část přímo přejímá a navazuje na dokumenty hl. m. Prahy, jejichž cílem je, v kontextu s aktuálně probíhající klimatickou změnou, právě udržitelný rozvoj. Jedná se o Strategický plán hl. m. Prahy, o Implementační plán, Klimatický plán a s nimi související metodické pokyny – Standardy hospodaření se srážkovými vodami na území hlavního města Prahy a Městský standard pro plánování, výsadbu a péči o uliční stromořadí jako významného prvku modrozelené infrastruktury pro adaptaci na změnu klimatu (viz Oblast 2 a 1A). Městská část proto v průběhu loňského roku zpracovala dokument Adaptační strategie ke klimatickým změnám na Praze 12, který představuje široce pojatý soubor konkrétních opatření vedoucích ke snížení dopadů klimatické změny.

V oblasti výstavby a územního rozvoje má městská část již několik let zpracovány a přijaty Zásady pro spolupráci s investory za účelem rozvoje veřejné infrastruktury městské části Praha 12 – požadavky městské části Praha 12 schválené usnesením zastupitelstva č. Z-26-016-22 ze dne 19. 4. 2022, jimiž se také snaží zajistit udržitelný rozvoj svého území. Jedná se o aktualizovanou verzi, která reflektuje na výpočet kontribucí investorů podle hl. m. Prahy. Zásady zohledňují především počet obyvatel a zajištění jejich životního standardu ve smyslu jak výstavby a realizace modrozelené infrastruktury, tak také veřejné vybavenosti a dostupnosti služeb a komerce. Cílem městské části však není jen pouhé získání příspěvku navázaného na plochu hrubé podlažní plochy, ale po developerech požaduje i spolupráci v oblasti odpadového hospodářství, konkrétně dostatečných kapacit na směsný a tříděný odpad. Vzhledem k tomu, že stávající legislativa nijak neupravuje požadavky na zajištění shromažďování tříděného odpadu v rámci nové bytové výstavby, developeři tuto problematiku zpravidla vůbec neřeší. Městská část proto se všemi investory intenzivně jedná (a smluvně zajišťuje) o doplnění odpovídající kapacity a počtu stanovišť pro tříděný odpad v rámci jejich projektů nebo v blízkém okolí.

Na nakládání s odpady je městská část v rámci akceptace a reflexe cirkulární ekonomiky zaměřena a snaží se tuto oblast stále zlepšovat. Kompetence městské části jsou zde omezené a jsou dány MHMP v rámci celopražského systému nakládání s odpady. V tomto směru je MČ aktivní a snaží se přizpůsobovat umístění stanovišť či četnost svozu svým místním podmínkám. Pozitivní vývoj představuje i postupné rozšiřování kompostování. MČ se správě zaměřuje též na problematiku předcházení vzniku odpadu. Velmi podrobně je tato problematika popsána v bodě 3.2 Odpadové hospodářství a v kapitole 2 Životní prostředí, z důvodu obsažnosti textů zde již není tento popis uveden. Jedná se např. o instalaci předávacích polic, knihobudek, vznik re-use centra na sběrném dvoře a další aktivity.

Městská část požaduje také příspěvky dle aktuálního výpočtu odboru životního prostředí a odboru dopravy na údržbu zeleně a komunikací po dobu 4 roky v případě, že je developer po dostavbě projektu chce předat do správy městské části. K efektivnímu řízení developerské výstavby a její kontrole má městská část vytvořen tzv. developerský tým, který se schází každý týden ve středu dopoledne. Projednávají se zde průběžně veškeré developerské projekty již od stádia záměru, kdy každý developer je na samém počátku pozván, aby svůj projekt představil, a jsou mu sděleny požadavky a podmínky spolupráce s městskou částí. Vývoj projektu je pak následně sledován až do jeho dokončení, developer je v případě potřeby opakovaně zván na jednání. Developerský tým je složen z většiny členů Rady městské části, za zaměstnance je zde právnička mající na starosti smlouvy o spolupráci s developery, městský architekt, který zároveň zajišťuje zápis z jednání a připravuje na něj podklady a případně další zaměstnanci, jichž se daný projekt či problematika týká. Tímto způsobem se daří jednak lépe regulovat jinak často předimenzovanou zástavbu, jednak získávat finance pro městskou část a v neposlední řadě i, v rámci spolupráce s jednotlivými odbory úřadu, zkvalitňovat výslednou podobu projektu jako důsledek prohloubené provázanosti potřeb městské části a developerské výstavby. Příkladem může být společnost Skanska, s níž již městská část již několik let jedná a spolupracuje a která na jejím území, v oblasti Modřanského cukrovaru, buduje obytný soubor. Z hlediska uplatnění principů udržitelného rozvoje se jedná o unikátní pilotní projekt zahrnující celou škálu prvků modrozelené infrastruktury, který je kontinuálně participován a projednáván. Byla vytvořena pracovní skupina složená z mnoha zúčastněných stran, do níž jsou, kromě městské části a investora, zahrnuti i občané a velké množství odborníků s různými sférami své působnosti (článek Hospodaření s vodou v rezidenční čtvrti Modřanský cukrovar).

Dalším projektem městské části, který je spjat s modrozelenou infrastrukturou a zabývá se hospodařením s dešťovou vodou, je plánovaná výstavba mateřské školy „Mydlinky“. Budova mateřské školy je navržena v pasivním standardu, je pokryta zelenými střechami a využívá technologií, které zajišťují úspory z hlediska různých oblastí (voda, energie, teplo). Článek https://www.praha12.cz/priprava-vystavby-nove-materske-skoly-mydlinky-pokracuje/d-86281, https://www.praha12.cz/mydlinky-na-zelene-vlne/d-76900). Kromě MŠ Mydlinky byla realizována energetická opatření na řadě budov mateřských a základních škol (ZŠ Rakovského, ZŠ profesora Švejcara, ZŠ Mladenovova, probíhající MŠ Pastelka a další)

Výstavba a nakládání s majetkem svěřeným do správy městské části je pečlivě sledováno a projednáváno i s komisemi Rady městské části, které jsou jejím poradním orgánem. O jednotlivých projektech městské části a developerů jsou občané informováni na webových stránkách městské části, v sekci Město a úřad. Projekty developerů jsou na stránkách k nalezení ZDE a projekty městské části pak ZDE. Sekce obsahují kompletní informace o jednotlivých projektech, které jsou chronologicky seřazené. Zároveň jsou zde pro občany k nalezení komplexní obecné informace vázané na stavební oblast. Přehled je vynikajícím velmi často využívaným nástrojem a zdrojem podkladů pro veškerá jednání a městská část již obdržela dotazy od některých dalších městských částí, zda by tento systém mohly převzít.

Při jednání s developery městská část vždy odkazuje na Klimatický plán hl. m. Prahy do roku 2030 a navazující dokumenty, které tuto problematiku řeší v širších souvislostech, zejména ve vztahu k probíhající klimatické změně. Městská část se při jednáních s developery zaměřuje na hospodaření s dešťovou vodou, její využívání a zadržování (zelené střechy, akumulační a retenční nádrže, propustnost zpevněných ploch ap.). Městská část má od letošního roku zpracovánu a schválenu také svou Adaptační strategii na klimatickou změnu, která přímo navazuje na další strategické dokumenty městské části (Strategický plán rozvoje a Akční plán), rozvíjí je a konkretizuje některé jejich části formou široce pojatého souboru konkrétních opatření vedoucích ke snížení dopadů klimatické změny. Městská část přímo přejímá a navazuje na dokumenty hl. m. Prahy, jejichž cílem je, v kontextu s aktuálně probíhající klimatickou změnou, právě udržitelný rozvoj. Jedná se o Strategický plán hl. m. Prahy, o Implementační plán, Klimatický plán a s nimi související metodické pokyny – Standardy hospodaření se srážkovými vodami na území hlavního města Prahy a Městský standard pro plánování, výsadbu a péči o uliční stromořadí jako významného prvku modrozelené infrastruktury pro adaptaci na změnu klimatu.

Městská část také každoročně zpracovává Hodnotící zprávu projektu Zdravá městská část Praha 12, která poskytuje alespoň částečný přehled realizovaných akcí vztahujících se k tématu udržitelného rozvoje.

Tento bod je úzce provázán s bodem 2.1.9, kde jsou, mimo jiné, uvedeny další příklady realizace opatření v extravilánu a intravilánu.

Došlo k instalaci nádrží na srážkovou vodu v areálech ve správě městské části a buduje různá opatření.  https://www.praha12.cz/praha-12-buduje-opatreni-pro-zadrzeni-privalove-vody/d-72770  Zároveň vyhlásila dotační program. https://www.praha12.cz/dotacni-program-destovka-stale-bezi/d-74706

https://www.praha12.cz/v-komplexu-modransky-cukrovar-neprijde-ani-kapka-destove-vody-nazmar/d-74456

Bod 2.1.9. přímo navazuje na bod 2.1.8., v němž byl popsán výchozí stav a současný trend nakládání s dešťovou vodou v MČ Praha 12. V souvislosti s probíhajícími změnami klimatu, teplot, rozložení a frekvence srážek se městská část, stejně jako MHMP, stále více soustředí na zavádění opatření, která jsou schopna redukovat či eliminovat dopady těchto změn. V obecné rovině lze říci, že svou pozornost upíná dvěma směry – prvním z nich je rovina metodická, podkladová, projektová, jejímž cílem je příprava studií a podkladových materiálů pro část druhou – realizační. Za podpory a ve spolupráci s MHMP a dalšími externími odbornými subjekty jsou postupně rozvíjeny obě roviny tak, aby postupně došlo k jejich scelení a propojení, čímž by se umocnil a znásobil jejich pozitivní dopad na výsledný efekt realizace konkrétních opatření v intravilánu i extravilánu. Těmito kroky zároveň městská část připravuje podmínky nejenom pro zlepšování současného stavu, ale především pro realizaci opatření v budoucnosti. Níže jsou uváděna opatření situovaná do intravilánu, z podkladových materiálů jsou to pak studie pro územní celky, v nichž je obsažena problematika modrozelené infrastruktury komplexně pro celou danou oblast, studie zabývající se zefektivněním hospodaření s dešťovými srážkami na vybraných objektech v intravilánu městské části a studie analyzující srážkoodtokové poměry a jejich řešení v lokalitě extravilánu.

Příklady konkrétních opatření – retence, akumulace:

-          Sběrný dvůr Modřany – budova skladu – realizovány dvě retenční nádrže o objemech 1 m3 na lokální zálivku zeleně

-          Veřejný oddechový a sportovní areál VOSA – altán – realizována retenční nádrž o objemu 120 l na lokální zálivku jedlých keřů

-          ZŠ TG Masaryka – realizováno 6 retenčních nádrží o objemech 0,5 m3 na zálivku lokální zeleně

-          Viniční domek – realizována retenční nádrž o objemu cca 1 m3 na lokální zálivku zeleně

-          Ve spolupráci se společností Pražská teplárenská a.s. připravuje městská část vybudování retenčních nádrží na dešťovou vodu u vybraných kotelen, voda bude využita k lokální zálivce a k naplnění pítek pro ptactvo

-          Nová radnice (viz. bod 2.1.8.) – realizace akumulační nádrže o objemu 76 m3 na zálivku zeleně v blízkém okolí

Příklady konkrétních opatření – zadržení vody v půdě:

-          Sídliště Kamýk, ulice Machuldova – 2 x swale – cca 4 m dlouhé průlehy, které chrání chodník před splavenou půdou z přilehlého svahu

-          Veřejný oddechový a sportovní areál VOSA, Daškova ul. – realizovány čtyři cca 4 m dlouhé průlehy, které zachycují přívalové dešťové srážky a podporují jejich vsakování

Kromě výše uvedených opatření, která se týkají odtoku vody, realizuje městská část ještě další neméně důležitá opatření, jež podporují zadržení vody v intravilánu. Jedná se o snížení odparu vody z intravilánu prostřednictvím úpravy seče travních porostů (tzv. mozaiková seč), dále výsevem luk a samozřejmě také přímou výsadbou stromů a keřů. Příkladů lze v městské části nalézt celou řadu, neboť jsou součástí běžné praxe a patří mezi provozní a průběžná opatření a péči o území městské části (viz. bod 2.2.5.).

Podkladové materiály – studie:

-          Územní studie Komořany – zpracována v roce 2019, její součástí je subkapitola Modrozelená infrastruktura, která popisuje současný stav a v širší rovině navrhuje možná opatření vhodná pro danou lokalitu. Zadavatelem studie bylo hl. m. Praha a zpracovatelem společnost UNIT architekti, s.r.o.

-          Územní studie Sídliště a okolí budoucí stanice metra D Libuš – hrubopis, zpracována v roce 2019. I její součástí je subkapitola Modrozelená infrastruktura, pro níž platí taktéž již výše uvedené. Zadavatelem stude bylo hl. m. Praha a zpracovatelem společnost UNIT architekti, s.r.o.

Další rozhodovací a strategické dokumenty městské části vázané k životnímu prostředí a opatřením v této oblasti:

-          Strategický plán městské části Praha 12 - Zastupitelstvo MČ Praha 12 schválilo usnesením

č. Z-15-004-20 Strategický plán rozvoje MČ Praha 12 na období až 2026. Životní prostředí je zde řešeno v Analytické části v kapitole 1.7.2. a v části návrhové pak v kapitole 1.2.2. v Prioritě B2.

-          Akční plán městské části Praha 12 – úzce navazuje na Strategický plán rozvoje MČ Praha 12 a je jeho součástí

-          Adaptační strategie ke klimatickým změnám na Praze 12– strategický dokument, který představuje široce pojatý soubor konkrétních opatření vedoucích ke snížení dopadů klimatické změny a přímo navazuje a rozvíjí oba výše uvedené dokumenty.

-       Hospodaření se srážkovou vodou na území městské části Praha 12 - bytový dům v Machuldově ulici (2021 - intravilán) – tento dokument prohlubuje jedno z opatření uvedeného v Adaptační strategii. Jedná se o analýzu zefektivňování využití srážkových vod na vybraném bytovém domě, s cílem vytvoření pilotního projektu, který by ideálně umožnil navýšení využití dešťových vod v masivnějším měřítku v rámci celé městské části. Zpracovatelem je Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy v.v.i. ve spolupráci se společností Vodohospodářský rozvoj a výstavba a.s. a ČZU.

-       Hospodaření se srážkovou vodou na území městské části Praha 12 - garáže v ulici Pavlíkova (2021 - intravilán) – jedná se o dokument s obdobnou strukturou, zařazením a cílem jako výše uvedený, jen je vypracován pro objekty garáží. Zpracovatelé jsou rovněž stejní jako u předchozího dokumentu.

-       Posouzení srážko-odtokových poměrů a managementu zemědělské půdy vybraných lokalit v k.ú. Cholupice a Točná (okres Hlavní město Praha) (2020 – extravilán) – tento dokument byl zpracován na základě potřeby analýzy srážkovovo – odtokových poměrů a následných návrhů opatření eliminujících degradaci a odnos půdy a zajišťujících navyšování zadržování vody v krajině, konkrétně v lokalitě Točná a Cholupice, které jsou okrajovými částmi městské části Praha 12. Tvorba dokumentu souvisela s aktivitami vedoucími ke změnám hospodaření na pozemcích s ornou půdou ve správě městské části a některá z doporučených opatření jsou v této lokalitě, ve spolupráci s místními obyvateli, právě rozpracovávána a realizována. Zpracovatelem byl Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy v.v.i. a ČZU.