Městská část v maximální míře uplatňuje své možnosti ovlivnění umisťování nových staveb v rámci územních řízení tak, aby byla minimalizována dopravní zátěž, ale i další negativní vlivy na stávající obyvatele a život v městské části. Harmonický územní rozvoj je jednoznačnou prioritou vedení městské části i jí zpracovaných strategických dokumentů. Pozornost věnovaná této problematice je zřejmá prakticky z každého jednání Zastupitelstva městské části Praha 12. Na jednotlivých projektech lze doložit aktivní postoj městské části založený na ochraně před negativním vlivem nových staveb a podpoře dopravní infrastruktury omezující dopravní zatížení stávající zástavby. Městská část také prosadila pořizování územních studií s participací obyvatel pro rozvojově nejexponovanější oblasti MČ (Územní studie Komořany, Územní studie Sídliště a okolí budoucí stanice metra D Libuš a aktuálně Územní studie Nové Dvory). Také podmínila realizaci bytové výstavby v areálu bývalého modřanského cukrovaru zkapacitněním křižovatky ulic Generála Šišky x Komořanská. Městská část rovněž iniciovala a podporuje výstavbu tramvajové trati do Komořan a dlouhodobě podporuje realizaci obchvatu Komořan, který v této lokalitě výrazně omezí tranzitní dopravu. Městská část naopak nesouhlasila se změnou územního plánu navrhující rozsáhlou zástavbu v Cholupicích s ohledem na nedostatečnou dopravní infrastrukturu. Obdobné příklady lze uvádět ze všech rozvojových území MČ.

Jde o jasnou prioritu vedení MČ, ke které se zavazuje v programovém prohlášení - https://www.praha12.cz/assets/File.ashx?id_org=80112&id_dokumenty=71384

Městská část se zasadila o zpracování územní studie Komořany, územní studie Sídliště a okolí budoucí stanice metra D Libuš a nově i územní studie Nové Dvory, jakožto jednoho z nástrojů zamezujícího nebezpečí nekoncepčního prosazování obchodních zájmů na úkor harmonického a udržitelného rozvoje území. Tyto studie byly pořizovány participativním způsobem, což rovněž přispívá k reflexi zájmů obyvatel a zachování a rozvoj zdravého životního prostředí. MČ rovněž spolupracuje v této oblasti s veřejností a aktivně informuje obyvatele o stavebních záměrech, které by mohly vyvážený rozvoj území ohrozit (https://www.praha12.cz/vystavba%2Dstavebni%2Dprojekty/os-1229/p1=81741). MČ, jako účastník územních řízení, aktivně vystupuje proti nevyváženým stavebním, které hrozí poškozením životního prostředí a odpočinkových funkcí v území.

Městská část má schváleny „Zásady pro spolupráci s investory za účelem rozvoje veřejné infrastruktury městské části Praha 12“ (Z-05-016-19), jimiž zvýhodňuje nebytové funkce, které zkvalitňují život obyvatel městské části a zároveň zajišťují pracovní příležitosti v místě bydliště, čímž snižují dopravní zatížení dané lokality. Získané prostředky městská část využívá k podpoře veřejných služeb a veřejné infrastruktury.

Městská část aktivně navazuje na Klimatický plán hl. m. Prahy do roku 2030 schválený Zastupitelstvem hl. m. Prahy dne 27. 5. 2021. Při jednání s investory vyžaduje zohledňování prvků modrozelené infrastruktury, která nejenomže přispívá ke snižování dopadů právě probíhající klimatické změny a ke zlepšení životního prostředí, ale celkově zlepšuje pohodu bydlení místních obyvatel i návštěvníků.

Jako součást hlavního města se MČ Praha 12 řídí zpracovaným a platným Územním plánem sídelního útvaru hl. m. Prahy (pořizovatel hl. město Praha). V souladu s požadavky stavebního zákona je připravován nový územní plán, tzv. Metropolitní plán. Městská část také dosáhla zpracování územních studií (participativně projednávaných) pro rozvojově nejexponovanější území MČ (územní studie Komořany, územní studie Sídliště a okolí budoucí stanice metra D Libuš a aktuálně také územní studie Nové Dvory), které jsou neopominutelným podkladem pro rozhodování v územních řízeních, případně pro pořizování změn územního plánu.

V návaznosti na zpracovanou územně plánovací dokumentaci schválilo dne 25. 6. 2020 Zastupitelstvo městské části Praha 12 Strategický plán rozvoje MČ Praha 12 na období 2020 až 2026.

V polovině roku 2021 byla dokončena dosud největší investiční akce městské části, výstavba nové radnice. Stavba byla vysoutěžena a realizována formou "Design & Build“.

U projektu Nové radnice byla jednoznačným pozitivem metody Design & Build úspora finančních prostředků vycházející z minimalizace počtu změn projektu a následných víceprací. Potvrdilo se, že klíčovou fází metody, od níž se odvíjí výsledná podoba a kvalita stavby, je zadání. Nekvalitně zpracované zadání směřuje k navyšování počtu změn projektu a tedy i navyšování jeho ceny.

V roce 2021 byla ve spolupráci s ČKA uskutečněna architektonická soutěž na Základní školu Komořany, jejímž předmětem bylo zpracování architektonického návrhu novostavby základní školy pro 840 žáků prvního a druhého stupně. Kromě 27 kmenových tříd a dalších odborných učeben záměr počítá se dvěma tělocvičnami, školní jídelnou a kuchyní, družinou a dalšími nezbytnými provozy.

Městská část si plně uvědomuje význam nové školní budovy jakožto důležité veřejné stavby. Nová budova základní školy Komořany má sloužit nejen žákům, ale celé komunitě. Škola by měla svou formou evokovat příjemné vzdělávací zařízení, měla by mít pozitivní vliv na rozvoj žáků, na jejich výchovu, vnímání světa včetně kvality prostředí a sounáležitosti s místem, kde žijí. Ke spolupráci byli opakovaně přizváni experti na provoz školních budov i na stavebně-energetické hodnocení budov. Zároveň byly také zohledněny předpokládané stavební náklady jednotlivých navržených budov.

V průběhu jednofázové užší projektové architektonické soutěže městská část aktivně spolupracovala s ČKA i organizátorem soutěže. Vzhledem k tomu, že se jednalo o pilotní projekt v městské části, budou praktické zkušenosti teprve vyhodnocovány. Aktuálně (14.6.2022) je schválen výběr zhotovitele projektové dokumentace.

Informace o projektu zde

Uplatnění architektonických soutěží pro vlastní projekty se městská část rozhodně nezříká, záležet však zejména bude na politické vůli aktuálního vedení městské části.

Ano, městská část zaměstnává městského architekta na plný úvazek. Ten odborně posuzuje záměry a připravované projekty na území MČ a úzce spolupracuje se samosprávou včetně příslušných komisí Rady MČ (Komise územního rozvoje MČ, Komise pro rozvoj Komořan, Cholupic, Točné, Komise pro MA21). Ve spolupráci s IPR a odborem územního rozvoje MHMP se podílí na přípravě podkladů pořizovaných územních studií a jejich připomínkování. V rámci úřadu spolupracuje s jednotlivými odbory, podílí se na přípravě strategických dokumentů rozvoje městské části, zajišťuje odborné podklady pro komunikaci s veřejností a spolupracuje na participativním rozpočtu MČ (posuzování proveditelnosti a udržitelnosti návrhů).

Městská část má funkci architekta městské části zřízenu. Současný stav koordinace rozvojových záměrů městské části vyhovuje.

Městská část má v úmyslu zadat na základě výsledků architektonické soutěže na Základní školu Komořany, v navazujícím jednacím řízení bez uveřejnění (JŘBU) veřejnou zakázku na dopracování studie a následně na dopracování všech fází projektové dokumentace nové školy a na výkon souvisejících služeb (zejména dokumentace pro územní rozhodnutí - DUR, dokumentace pro stavební povolení - DSP, dokumentace pro provádění stavby - DPS včetně dokumentace pro výběr zhotovitele, související konzultace, projednání a autorský dozor) v souladu s vyhláškou č. 499/2006, o dokumentaci staveb.

Městská část jako zadavatel díla vždy soutěží služby, včetně autorského dozoru, podle platných předpisů v oblasti zadávání veřejných zakázek, podmínek případné dotace a podle vnitřního předpisu - Směrnice o zadávání veřejných zakázek.

Vzhledem k tomu, že se v městské části jednalo o první projekt, který dosud není ukončen, budou praktické zkušenosti teprve vyhodnoceny. Obecně lze konstatovat, že pro velké investiční akce městské části je tato forma výběru zpracovatele projektové dokumentace vhodná, neboť primárním cílem není cena, ale kvalita výběru.

Ano, nezbytnost kritéria kvality vyplývá z vnitřního předpisu (Směrnice o zadávání veřejných zakázek)

Kritéria kvality jsou obvykle součástí popisu hodnocení zakázek v zadávací dokumentaci v návaznosti na systém bodování (tj. stanovení kvalitativních kategorií) a jejich bodové hodnocení. Někdy jsou kvalitativní požadavky promítnuty i do  technicko- kvalifikačních předpokladů dodavatele např. požadavek na uvedení stanoveného počtu dříve řádně realizovaných obdobných zakázek, doložení kvalifikace členů realizačního týmu apod.

Ve výběrových řízeních je zpravidla hlavním kritériem cena. Jiná kritéria jsou uplatňována pouze výjimečně, zejména u velkých investic (poměr 60% cena – 40% kvalita). Metodou BIM je/bude zpracována PD na Novou radnici a ZŠ Komořany.

Ne. V současné době je projednávání velkých investičních záměrů s veřejností s ohledem na aktuální epidemiologický stav významně omezeno. Významné investiční záměry MČ Praha 12 jsou zahrnuty do Strategického plánu rozvoje MČ Praha 12 na období 2020 až 2026. Informace o projektech jsou zveřejňovány na webu městské části v sekci „Projekty a záměry městské části“ zde. Informace o projektech investorů jsou zveřejňovány na webu městské části v sekci „Výstavba – stavební projekty“ zde. Aktuálně městská část realizuje participativní proces týkající se revitalizace obchodního centra v ulici Těšíkova (https://www.praha12.cz/revitalizace-obchodniho-centra-tesikova/ds-1704/p1=95325).

Ano. Pokračuje výstavba nové městské čtvrti v brownfieldu Modřanský cukrovar, na níž se podílí několik developerů (Skanska Reality, Linkin Invest II, Horizon Modřany). Největší část území byla navržena na základě několikaleté veřejné participace s veřejností, která i nadále probíhá. Dále je dokončována revitalizace území bývalých modřanských čokoládoven a navazujících ploch. Na základě zpracované územní studie Komořany se připravuje revitalizace brownfieldů Modřanské strojírny a teplárna Komořany. V zanedbaném prostoru brownfieldu mezi ulicemi Gen. Šišky a Písková byla dokončena budova nové radnice Prahy 12 (rok 2021) a dokončuje se výstavba bytového domu Písková.

Městská část vychází z údajů Územního plánu sídelního útvaru hl. m. Prahy, z návrhu Metropolitního plánu, z Územně analytických podkladů hl. m. Prahy a dále z podrobné místní znalosti území městské části. Městská část monitoruje a vyjadřuje se ke všem pořizovaným změnám územního plánu týkajících se brownfieldů, jedná s jejich vlastníky o benefitech pro městkou část a její občany (školky, občanská vybavenost, plochy pro dopravní a technickou infrastrukturu ap.). Zároveň má také podrobný přehled o všech územních a stavebních řízeních týkajících se staveb v těchto územích (městská část je účastníkem všech příslušných řízení). Naprostá většina ploch brownfields však není ve vlastnictví hl. města Prahy či městské části Praha 12.

Podrobný rozsah a aktuální využívání brownfields nemá městská část k dispozici, neboť není vlastníkem pozemků v těchto lokalitách. Počet a rozmístění brownfields je na území městské části historicky daný a zpravidla se nezvětšuje. Plochy brownfields se naopak postupně zmenšují – městská část má podrobný přehled o všech řízeních týkajících se povolení staveb v těchto územích (městská část je účastníkem těchto řízení). Databáze brownfields je proto aktualizována průběžně. Městská část s investory intenzivně jedná.

Ve všech velkých brownfields, která se připravují k transformaci, městská část vyjednala s investory realizaci potřebné veřejné vybavenosti především v oblasti předškolního vzdělávání. Své záměry městská část tedy realizuje prostřednictvím těchto investorů.

Městská část neposkytuje soukromým subjektům finanční podporu, ale spolupracuje s nimi a v souvislosti s tím jim poskytuje poradenství a konzultace. Tato nefinanční podpora je z hlediska městské části důležitá zejména pak v další fázi, kdy je již projekt realizován a městská část se podílí či přímo zajišťuje následnou péči a údržbu částí těchto území.

Ne. V současné době je na naprosté většině ploch brownfields znám konkrétní záměr jejich dalšího využití. Pro část ploch se pořizují příslušné změny územního plánu, v rámci kterých městská část jedná se všemi vlastníky. Na další část ploch se připravují či jsou již v běhu příslušná řízení v režimu stavebního zákona. Na nemalé části ploch je také již realizována zástavba. Přehled připravovaných, aktuálně projednávaných či probíhajících staveb je možné nalézt zde.

Městská část vlastní jen minimální počet bytových objektů. O jejich regeneraci má městská část zájem, ale vzhledem k nízkému objemu vlastních finančních prostředků hledá další finanční zdroje včetně získání příslušných dotací. Prioritou jsou pro městskou část objekty veřejných budov (především školy a školky). V posledních dvou letech došlo k významným investicím do těchto budov – Rozšíření MŠ Tyršovka v Praze 12, Rozšíření kapacity ZŠ T. G. Masaryka v Praze 12 (vč. zajištění bezbariérového přístupu do školy), Rekonstrukce ZŠ Zárubova (zateplení, výměna oken a dveří), Rekonstrukce MŠ Točná (střecha), Rekonstrukce školní kuchyně ZŠ Rakovského v Praze 12.

Další opravy stávajících školských budov jsou v přípravě. Probíhá stavební příprava revitalizace MŠ Pastelka v rámci pilotního projektu ve spolupráci s MHMP a s předpokladem využití podpory z OPŽP - jde o příklad adaptace starší školské budovy na klimatickou změnu. Dále je připravována přestavba kancelářských ploch na rozšíření MŠ Oáza o 2 třídy.

Městská část při výběru starších objektů k revitalizaci významně zohledňuje kritérium energetické náročnosti i možnost využití obnovitelných zdrojů. Týká se to všech výše uvedených objektů, s výjimkou ZŠ T. G. Masaryka, kde hlavním důvodem byl tlak na zajištění kapacity školy v lokalitě v odpovídající kvalitě. Obnovitelné zdroje jsou ze starších objektů plánovány v MŠ Pastelka a MŠ Oáza.

Městská část se v rámci svých investičních akcí snaží o maximální možné snížení energetické náročnosti objektů při současném zohlednění efektivity vynaložených finančních prostředků. Snížení energetické náročnosti objektů neřeší městská část pouze u vlastní obálky stavby, ale i u návrhu technického zařízení budov či vybavení interiéru (od návrhu školní kuchyně po vybavení notebooky). Standard výsledné energetické náročnosti objektů je mnohdy nedílnou součástí dotačních titulů, z nichž jsou stavby spolufinancovány.

Nemalá část investičních akcí je navržena v pasivním standardu – v současné době se to týká Revitalizace MŠ Pastelka a aktuálně zahájené výstavby MŠ Mydlinky. V pasivním standardu je také připravován projekt nové základní školy v Komořanech.

Městská část má svěřenu pouze část veřejných prostranství a technického vybavení. Většina technického vybavení je v majetku hlavního města Prahy a je zajišťována organizací zřízenou ke správě těchto objektů (TSK, a.s.). Péče o ně se postupně zlepšuje, byť ne tak rychle, jak by si městská část představovala. Městská část usiluje např. o zlepšení péče o podchody. Otázka není pro městskou část příliš relevantní, protože stav majetku ve správě hlavního města Prahy může ovlivnit pouze nepřímo.

Obnova technické infrastruktury neprobíhá podle představ městské části. Jak vyplývá i z výše uvedeného městská část trvale upozorňuje na špatný stav údržby podchodů v péči TSK. I přes dílčí zlepšení (např. rekonstrukce chodníku a cyklostezky v ulici K Dolům) je řada chodníků, komunikací zjevně ve špatném stavu. Četné poruchy a havarijní opravy vedení plynu i vodovodních řadů svědčí o špatném stavu této infrastruktury. Navíc opakované opravy podzemních sítí vedou k poškozování souvislého povrchu chodníků a komunikací. Stav tedy rozhodně není ideální.

V posledních dvou letech městská část zrevitalizovala centrální prostor městské části - Sofijské náměstí o ploše cca 4.500 m², které nyní může soužit ke kulturním, společenským a dalším akcím (informace zde). Zároveň se připravuje II. etapa - revitalizace navazujícího parčíku (cca 8.500 m²). Dále městská část pokračuje v revitalizaci Přírodního parku Povodňová o rozloze cca 3 ha (informace zde).

Ano, pro MČ Praha 12 je zpracován digitální Povodňový plán MČ Praha 12; MČ Praha 12 se zároveň řídí Povodňovým plánem hl. města Prahy; digitální povodňové plány jsou veřejně dostupné na www.povis.cz

Mezi protipovodňová opatření na území MČ Praha 12 patří protipovodňová hráz, kombinovaná s tělesem železniční trati. Součástí opatření jsou hradidla (naplavovací trámce), čerpací stanice, hradící šachty, tlakové poklopy, podkopy tratě, drenážní vývody, pytle.

Ne, nemá. Tuto problematiku však řeší formou návrhů opatření obsažených ve schválených strategických dokumentech městské části, které přímo korespondují s plány, cíli a strategiemi hl. m. Prahy v této oblasti. Proto městská část Praha 12 navazuje svými strategickými dokumenty, jejichž tématem je klimatická změna a její dopady, na národní dokumenty a dále především na dokumenty hl. m. Prahy. Jedná se především o Strategii adaptace hl. m. Prahy na změnu klimatu, z ní vycházející Implementační plán pro roky 2020 - 2024 (schválen Radou hl. m. Prahy usnesením č. 1936 ze 7. 9. 2020), a dále na Klimatický plán Prahy 2030 (schválen Zastupitelstvem hl. m. Prahy usnesením č. 27/30 ze dne 27.5.2021). Dále se pak jedná o metodické pokyny hl. m. Prahy, konkrétně o Standardy hospodaření se srážkovými vodami na území hlavního města Prahy (na www.iprpraha je k nalezení Metodický postup uvedení Standardů hospodaření se srážkovými vodami na území hlavního města Prahy do praxe)a Městský standard pro plánování, výsadbu a péči o uliční stromořadí jako významného prvku modrozelené infrastruktury pro adaptaci na změnu klimatu. Oba dokumenty je možno nalézt ZDE.

Zastupitelstvo městské části Praha 12 schválilo na svém 15. zasedání dne 25. 6. 2020 dokument s názvem Strategický plán rozvoje MČ Praha 12 na období 2020 - 2026, který je základním rozvojovým dokumentem deklarujícím střednědobé a dlouhodobé cíle rozvoje městské části. Vychází ze skutečných potřeb území a byl formován na základě dohody všech zapojených aktérů, čímž je zabezpečena kontinuita i v dalším volebním období. V rámci tvorby strategického plánu byla klíčová partnerská spolupráce se zadavatelem a dosažení společného konsenzu při zpracování tematických oblastí s obecně formulovanými cíli, tak aby bylo možné bezproblémově navázat dalšími dokumenty, v nichž jsou tyto cíle dále rozpracované a upřesněné formou návrhů konkrétních opatření.

Na Strategický plán rozvoje MČ Praha 12 tak přímo navazuje dokument: Akční plán pro rok 2021 se zásobníkem projektů, který obsahuje konkrétní aktivity/projekty přiřazené k opatřením v rámci jednotlivých priorit a jejich specifických cílů. Tento dokument schválila rada usnesením č. R-116-011-21 ze dne 13. 4. 2021.

Momentálně má městská část ve schvalovacím procesu další rozvíjející strategický dokument - Adaptační strategii ke klimatickým změnám na Praze 12. Tento dokument opět rozvíjí a ještě dále konkretizuje oba výše jmenované dokumenty.