Měrná spotřeba klesla z hodnoty 45,65 m3/osoba/den v roce 2019 na 42,13 m3/osoba/den v roce 2020. 

Na území MČ P7 je více lokálních území ekologické stability. Převážně jsou to nefunkční prvky (L2/181, L2/154, L2/423, L2/157,L2/160, L2/162 a dále dva funkční prvky LÚSES L1/181 a L1/183. Mimo nefunkčních lokálních prvků L2/157 se prvky LÚSES nacházejí na pozemcích vlastněných hlavním městem Prahou nesvěřených do správy MČ P7. Prvek LÚSES L2 /157 je na pozemku hl. m. Prahy a je svěřený městské části Praha 7, která usiluje o revitalizaci tohoto území a vyhlásila urbanisticko-krajinářskou soutěž o návrh. Na území městské části Praha 7 jsou ještě nadregionální prvky N3/5 – funkční osa nadregionálního biokoridoru a N4/3 a N4/4, oba jsou nefunkční prvky a jedná se o osu nadregionální biokoridoru Vltavy, N4/283 nefunkční regionální centrum R2/20 a nefunkční interakční prvky I6/282. Uvedené prvky jsou na pozemcích ve vlastnictví hlavního města Prahy, Povodí Vltavy a soukromých vlastníků. Výměry jednotlivých prvků nejsou známé, a proto nelze spolehlivě stanovit jejich podíl. Prvky USES navrhuje Hlavní město Praha pro celé území Prahy.

Územím Holešovice Bubny-Zátory prochází biokoridor, který však nyní nenavazuje na celoměstský systém ekologické stability. Jde o nadregionální biokoridor NRBK K 59 (Údolí Vltavy-Štěchovice), který je reprezentován třemi osami – podél Vltavy je to osa vodní a nivní, přes řešené území pak osa teplomilná doubravní. Větev teplomilné bioty mezi NRBC 22 Karlštejn-Koda a NRBC 2 Šebín je významně narušena antropogenními migračními bariérami (tedy městskou zástavbou) a v tomto území je tato bariéra nepropustná. V souladu s územním plánem navrhuje ÚS Holešovice Bubny-Zátory v mezích, které umožňuje charakter území zachování nadregionálního biokoridoru. Bude však procházet prostorem městského centrálního parku a liniovými vegetačními koridory s rekreačním a sportovním využitím. S ohledem na městský charakter Bubenského nábřeží je navrženo vedení nivní osy biokoridoru především podél pravého břehu Vltavy.

V současné době probíhá projednávání Aktualizace Zásad územního rozvoje č. 5 (společné jednání), kterou by po jejím schválení došlo ke kompletní revizi vymezení prvků nadregionálního a regionálního ÚSES na území hl. m. Prahy. V tomto projednávaném dokumentu je mimo jiné navrženo vypuštění nadregionálního biokoridoru vedoucího napříč územím ÚS v severojižním směru. Tento dokument však dosud nebyl kompletně projednán a schválen.

I6/282   interakční prvek 16 514 m2

R2/20 – Rohanský ostrov leží z větší části na n území MČ Praha 8 a na území MČ P7 zasahuje jen nepatrně přes tok Vltavy na území Prahy 7

Výměry byly řešeny pomocí funkce mapy v Geoportálu hl. m. Prahy a jsou nepřesné!

Prvky ÚSES N4/3 a N4/4  - u těchto prvků nelze výměru zjistit proto, že uvedené prvky jsou nadregionální a jsou na územní více městských částí (Praha 5, Praha 2, Praha 1, Praha 8, Praha Troja) zahrnující pouze tok Vltavy. U těchto prvků je v územním plánu navrženo využití VOP - vodní toky a plochy, plavební kanály s hlavním využitím: Vodní toky, plochy a přístaviště, přípustným využitím: Drobná zařízení sloužící pro obsluhu sportovní funkce vodních ploch, zeleň. Stavby a zařízení, související s hlavním využitím. Podmíněně přípustné využití je dopravní a technická infrastruktura. Zařízení sloužící pro provozování vodních sportů, plovoucí restaurace, za podmínky, že nebude omezeno hlavní a přípustné využití. Nepřípustné je využití neslučitelné s hlavním a přípustným využitím, které je v rozporu s podmínkami a limity stanovenými v dané lokalitě nebo je jiným způsobem v rozporu s cíli a úkoly územního plánování.          

 U prvků ÚSES L2 154;181; 182; 162; L1; N3/5; N4/283 je v ÚP navržené ZP - parky, historické zahrady a hřbitovy s hlavním využitím: Parky a ostatní záměrně založené architektonicky ztvárněné plochy městské zeleně sloužící rekreaci; pohřebiště a pietní místa. Přípustné využití je parky, zahrady, sady a vinice, to vše na rostlém terénu; plochy určené pro pohřbívání, urnové háje, kolumbária, rozptylové louky. Drobné vodní plochy, pěší komunikace. Podmíněně přípustné využití je
pro uspokojení potřeb souvisejících s hlavním a přípustným využitím lze umístit: komunikace účelové, technickou infrastrukturu. Dětská hřiště, cyklistické stezky, jezdecké stezky. Zahradní restaurace, nekryté amfiteátry, hvězdárny, rozhledny, kostely, modlitebny, nekrytá sportovní zařízení bez vybavenosti, drobná zahradní architektura. Krematoria a obřadní síně. Obchodní zařízení s celkovou plochou nepřevyšující 200 m2 hrubé podlažní plochy a nerušící služby jako součást vybavení hřbitovů. Prostorově oddělené plochy určené pro pohřbívání zvířat v domácích zájmových chovech, bez možnosti spalování. Stavby a zařízení pro provoz a údržbu, ostatní stavby související s hlavním a přípustným využitím. Liniová vedení technické infrastruktury vedená ve stávajících zpevněných komunikacích. Revitalizace vodních toků a ploch za účelem posílení přírodní a biologické funkce a přirozeného rozlivu. Využití přípustné v ostatních plochách uvnitř kategorie Krajinná a městská zeleň a Pěstební plochy - sady, zahrady a vinice, za podmínky, že s nimi posuzovaný pozemek vymezený v ploše ZP bezprostředně sousedí a že nebude omezeno hlavní a přípustné využití plochy ZP. Pro podmíněně přípustné využití platí, že nedojde k znehodnocení nebo ohrožení využitelnosti dotčených pozemků. Nepřípustné je využití neslučitelné s hlavním a přípustným využitím, které je v rozporu s podmínkami a limity stanovenými v dané lokalitě nebo je jiným způsobem v rozporu s cíli a úkoly územního plánování.

U prvků ÚSES L2  157; 160;423; I6/282 je uveden v územním plánu návrhový horizont  ZMK - zeleň městská a krajinná s hlavním využitím: Městská a krajinná zeleň s rekreačními aktivitami. Přípustné využití je Krajinná zeleň, skupinové, rozptýlené či liniové porosty dřevin i bylin, záměrně založené plochy a linie zeleně (parkové pásy), pobytové louky. Nekrytá veřejně přístupná hřiště s přírodním povrchem bez vybavenosti stavebního charakteru, dětská hřiště, drobné vodní plochy, drobná zařízení sloužící pro obsluhu sportovní funkce vodních ploch, cyklistické stezky, jezdecké stezky, pěší komunikace a prostory a komunikace účelové, drobná zahradní architektura. Podmíněně přípustné využití: Pro uspokojení potřeb souvisejících s hlavním a přípustným využitím lze umístit: parkovací a odstavné plochy. Dále lze umístit zahradní restaurace, hvězdárny a rozhledny, záchranné stanice pro volně žijící živočichy. Komunikace vozidlové, technickou infrastrukturu, stavby a zařízení pro provoz PID, a to i nad rámec potřeb dané plochy za podmínky prokázání, že zájem vyjádřený potřebou umístit dopravní a technickou infrastrukturu převažuje nad ostatními veřejnými zájmy. Stavby a zařízení pro provoz a údržbu související s hlavním a přípustným využitím. Revitalizace vodních toků a ploch za účelem posílení přírodní a biologické funkce a přirozeného rozlivu. Přípustné využití v ostatních plochách uvnitř kategorie Krajinná a městská zeleň a Pěstební plochy - sady, zahrady a vinice, za podmínky, že s nimi posuzovaný pozemek bezprostředně sousedí. Pro podmíněně přípustné využití platí, že nedojde k znehodnocení nebo ohrožení využitelnosti dotčených pozemků. Nepřípustné je využití neslučitelné s hlavním a přípustným využitím, které je v rozporu s podmínkami a limity stanovenými v dané lokalitě nebo je jiným způsobem v rozporu s cíli a úkoly územního plánování.

Shrnutí:

Z dostupných veřejných dat (IPR) vyplývá že, na území MČ Praha 7 je podíl ÚSES konstantně nízký (7,36 %,  - 52,54 ha z toho 23,22 ha jsou součástí LÚSES) proti celopražskému průměru (13,5 %). V nejbližší době nemá dojít ke změně rozlohy ÚSES na předmětném území ani ke změnám funkčnosti prvků. Mimo prvku L2/157, který je na pozemku svěřený MČ Praze 7, se ostatní prvky USES nacházejí buď na pozemcích hlavního města Prahy, na pozemcích Povodí Vltavy s. p. nebo na soukromých pozemcích. Městská část Prahy 7 může ovlivňovat změny jen zcela omezeně například dáváním stanovisek ke změnám územního plánu nebo může připomínkovat studie k rozvojovému území, kde se nachází prvek ÚSES. Ani směny pozemků v rámci pozemkových úprav, kterými se ve většině případů řeší funkčnost a průchodnost územního systému ekologické stability (ÚSES) nejsou reálné, protože městské části obvykle pozemky na svém území nevlastní a ve většině případů dokonce ani nespravují.

Mapa prvků ÚSES na území MČ 7- Územní plán hl. m. Prahy 

 K výpočtu korelace byla použita data ČHMÚ a PVK za roky 2016-2020. Pearsonův korelační koeficient ukazuje v případě vztahu spotřeby vody a úhrnu srážek na na mírnou zápornou korelaci (-0,15). V případě vývoje ceny vody a spotřeby ukazuje na mírnou pozitivní korelaci (0,26). 

Mezi nejvýznamnější opatření s dopadem na úspory vody lze jmenovat výměny části vodovodních rozvodů k hydrantům v objektu  ZŠ letohradská 370/1 a také rekonstrukce gastrovybavení v objektu FMŠ Na Výšinách 1075/3.

Informační cedulky ohledně šetření vodou na úřadě městské části nejsou a osvětná akce stran úspor vody také neproběhla. V rámci vybavování nové budovy radnice jsou k umývání nádobí používány myčky.

V současnosti je na mechanicko-biologické čištění odpadních vod s dalším odstraňováním dusíku a/nebo fosforu napojeno 99,9% obyvatel Prahy 7. Tento podíl je od roku 2016 v podstatě neměnný, pouze se s přibývajícími obyvateli navyšuje počet odběrných míst. 

Tabulka níže obsahuje množství znečišťujících látek vypouštěných do povrchových vod za období 2016 až 2020, je patrný klesající trend u všech škodlivin.

Městská část vyvíjí snahu o to, aby zpevněné nepropustné asfaltové povrchy ve veřejném prostoru byly nahrazovány za povrchy schopné částečně zasakovat jako např. dlažba. Ne vždy je však žádoucí, aby se voda v území zasakovala, protože může narušovat jednotlivé konstrukce staveb. Většina nezpevněných povrchů ve veřejném prostoru není ve vlastnictví ani ve správě městské části, ale HMP/TSK, která o realizaci/nerealizaci rozhoduje a eviduje.

Městská část vyvíjí také snahu o zvyšování nezpevněných ploch u projektů soukromých investorů. Tato snaha je samosprávní činnost a neexistují nástroje, které by městská část mohla využít, aby zaručily jejich vymahatelnost ani realizovatelnost. Nicméně s ohledem na intenzivní komunikaci s investory od počátku záměrů se daří projekty v tomto smyslu ovlivnit. 

Městská část na hospodaření s vodou myslí při tvorbě svých projektů i projektů, v průběhu kterých má možnost je ovlivnit. To se týká jak projektů HMP, tak projektů soukromých investorů ve smyslu zpomalení odtoku. Konkrétní opatření v této oblasti bývá nejčastěji nahrazováním asfaltového povrchu chodníků pražskou mozaikou.  Viz bod 2.1.8.

Na území MČ Prahy 7 se nachází dvě Chráněná území. Největší chráněné území v Praze 7 je Královská obora – přírodní památka o rozloze 90,6 ha. Dalšími je pak Letenský profil – přírodní památka o rozloze 1,47 ha. 

Na území MČ Praha 7 se nenacházejí území Natura 2000. Za celkovou přípravu soustavy Natura 2000 zodpovídá Ministerstvo životního prostředí, které pověřilo přípravou odborných podkladů Agenturu ochrany přírody a krajiny. Ptačí oblasti a evropsky významné lokality vyhlašuje vláda ČR.  Ptačí lokality na území městské části Praha 7 nejsou vyhlášeny. Na území MČ Praha 7 nebyl vyhlášen významný krajinný prvek.  Památný strom – jinan dvoulaločný roste v Královské oboře, Velký dub letní roste na Císařském ostrově. Oba památné stromy rostou na pozemcích Hlavního města Prahy, které zajišťuje odbornou péči o všechny vyhlášené památné stromy. Městská část nespolupracuje na péči o ZCHÚ 

Shrnutí: na území MČ P7 se nacházejí 2 chráněna území a 2 památné stromy. Jak o chráněná území, tak o památné stromy se stará odbor ochrany prostředí MHMP podle schváleného plánu péče.

V současné době je na území městské části Praha 7 celkem 34,4 ha přírodního a přírodě blízkého charakteru. Z toho je 2,3 ha doprovodné vegetace, 19,5 ha nelesních porostů dřevin zapojené se stromy a keři a 12,6 ha nelesních porostů dřevin nezapojených se stromy a keři. Podklady jsou čerpány z map Geoportálu hl. m. Prahy.  V tomto členění nejsou započítané plochy zahrad a parků.

Ke snížení podílu ploch přírodního nebo přírodě blízkého charakteru vůči zastavěným a ostatním plochám nepřírodního charakteru nedošlo – s ohledem na pozici městské části v rámci struktury zastavěného města, kde poměr zastavitelných a nezastavitelných ploch je pevně stanoven.

Dle dat IPR je na území Prahy 7 poslední 4 roky koeficient ekologické stability území konstantní. 

Na území Prahy 7 se nachází veřejná zeleň, kterou vlastní různé subjekty. Největším vlastníkem je pravděpodobně Hlavní město Praha, které vlastní Stromovku, Letenské sady – ty i spravuje prostřednictvím odboru ochrany prostředí. Dále hlavní město vlastní veřejnou zeleň na ostrovech Štvanice a Trojský ostrov.  Ostrov Štvanice spravuje firma Acton.  Další veřejnou zeleň pro hlavní město spravuje Technická správa komunikací hl. m. Prahy, a. s.. Obnova stromovky je řešena vlastníkem. Městská část na obnovu nemá prakticky žádný vliv. V posledních třech letech byly trávníky o výměře 651 m2 (nábř. kpt. Jaroše, Čechova, Vltavská metro, Jateční, U Akademie)přeměněny na trvalkové záhony. Bylo založeno nové stromořadí v ulici Jana Zajíce a v ulici Janovského a prodlouženo stromořadí v ulici U Průhonu. Celkem bylo vysazeno 26 stromů. 

Městská část nemá žádné možnosti toto ovlivnit. Na území MČ jsou jednoznačně stanovené plochy zastavitelné a nezastavitelné. MČ podporuje projekty, které znovu využívají brownfieldy pro nové funkce odpovídající dané lokalitě i 21. století. (Projekty soukromých investorů např. bydlení Jankovcova, Astrid centre – 2020 realizace, Tesla – byty a administrativa – 2020 získal projekt ÚR, atd.)

Druhy invazních rostlin na území Prahy 7 nejsou zmapovány, Odbor životního prostředí k tomu nemá potřebné kapacity, je v plánu zadat externí studii.

Na území Prahy 7 se zemědělská půda nachází ve velmi malém množství, jedná se o vnitrobloky, které jsou vedené jako zahrady. Výměra těchto ploch není k dispozici.

Městská část podporuje organizování farmářských trhů na Řezáčově Náměstí tím, že poskytuje zábor potřebných prostor za symbolický poplatek 1kč/m2/den.

Na území Prahy 7 se nenachází pozemky určené k plnění funkce lesa. 

Na území městské části se nenachází zemědělská půda.

Městská část nemá zemědělský půdní fond. 

Kvalitu ovzduší v Praze 7 negativně ovlivňuje především doprava. Praha 7 je centrální městskou částí zatížená tranzitní dopravou. V severojižním směru protýká východní část území Prahy 7 Severojižní magistrála, která spojuje dálnici D1 s dálnicí D8, a je vedena ulicí Argentinskou přes Štvanici dále do centra. Další frekventovanou ulicí je ulice Korunovační a Milady Horákové v západní části Prahy 7, která navazuje na ulici Veletržní, Bubenská  a dále navazující na Severojižní magistrálu. Všechny uvedené komunikace jsou komunikacemi první třídy a jsou ve správě Magistrátu hl. m. Prahy a městská část nemá vliv na omezení intenzity dopravy na uvedených komunikacích.

Další emisní zdroje na území městské části Praha 7 nemají tak velký vliv na imisní situaci v Praze 7.

V současné době musíme při hodnocení kvality ovzduší na území městské části vycházet z dostupných výsledků modelování  ČHMÚ (model ATEM), které jsou zveřejňovány v pětiletých klouzavých průměrech imisních koncentrací hlavních znečišťujících látek. Výsledky jsou zpracovány do map ve čtvercové síti 1 x 1 km.  Městská část je podle této mapy rozdělena do pěti částí, které se od sebe drobně liší. Obecně lze říci, že za poslední zveřejněné období 2015 – 2019 sledované znečišťující látky: NO2, PM10 , PM2,5 a benzen nepřekračují hodnoty imisních limitů, stanovených v příloze č. 1 zákona o ochraně ovzduší. (NO2 roční ø = 20,9 - 29,9 μg/m3, PM10 roční ø = 22,4 – 24,3 μg/m3, PM2,5 roční ø = 16,9 – 18,0 μg/m3, benzen roční ø =  1,2 – 1,3 μg/m3, všechny tyto hodnoty nepřekračují imisní limity, stanovené v příloze č. 1 výše uvedeného zákona). Pro benzo(a)pyren je roční ø = 0,9 – 1,0 ng/m3, což se rovná vyrovnání imisního limitu, který je  1,0 ng/m3.

Podkladem pro výše uvedené výpočty jsou mj. nejbližší měřící stanice sítě imisního monitoringu ČHMÚ, které jsou v Praze 1 na Náměstí Republiky a dále v Praze 8 v Karlíně na Rohanském nábřeží.

Pro posouzení stavu ovzduší na území městské části tedy máme k dispozici data popisující situaci kvality ovzduší pouze na základě výpočtů. Přesto si dovolujeme konstatovat, při porovnání těchto dostupných údajů, že k výraznému zlepšení kvality ovzduší na území městské části došlo po otevření tunelového komplexu Blanka, který částečné odvedl tranzitní dopravu z ulic Korunovační, Milady Horákové, Veletržní i Bubenské a Argentinské. Z toho je také vidět, jak velký vliv na kvalitu ovzduší na našem území má doprava.  A postupně dochází ke snižování imisní zátěže.

Ke zlepšování kvality ovzduší využíváme legislativní nástroje – pro územní a stavební řízení vydáváme závazná stanoviska k nově zřizovaným nevyjmenovaným zdrojům. Vydávat závazná stanoviska k vyjmenovaným zdrojům nejsme kompetentní. Dále k územnímu a stavebnímu řízení vydáváme sdělení k omezení prašnosti při stavební činnosti a přepravě sypkých materiálů.  Obecně, k řešení snižování znečištění ovzduší je kompetentní obec a tím je Hlavní město Praha. Znečišťování ovzduší je provázané s dalšími městskými částmi a je třeba tuto problematiku řešit komplexně.

Městská část Praha 7 v loňském roce zahájila spolupráci s ČHMÚ a v letošním roce se začne měřit kvalita ovzduší v ulici Argentinská zařízením ČHMÚ. Dále začneme v tomto roce sledovat kvalitu ovzduší umístěnými necertifikovanými čidly na 10 místech – Dětské hřiště v ulici Jateční, U Sparty a U Vodárny a před základními školami v ul. Korunovační, Strossmayerovo náměstí, Fr. Křížka, Umělecká Tusarova, Ortenovo náměstí a na budově sídla městské části U Průhonu. V roce 2020 proběhlo měření kvality ovzduší ve spolupráci se studenty Univerzity Karlovy, kteří měřili znečištění ovzduší necertifikovanými mobilními přístroji a v současné době data zpracovávají.

Doufáme, že na základě vyhodnocení výsledků probíhajících a připravovaných měření lépe popíšeme situaci a bude snazší navrhnout vhodná opatření.

Na území MČ P7 je minimální množství lokálních topenišť, důvodem je to, že bytové domy k vytápění využívají CZT popřípadě plyn.  V městské části není zástavba s rodinnými domy a jen omezený počet bytů disponuje krbem. Spalovací zdroje bychom našli také v lokalitách s drobnými výrobními podniky (Libeňský ostrov, Holešovický přístav, U Papírny, nádraží Bubny, ulice Za Elektrárnou a některé drobné provozy ve vnitroblocích). 

Hlavním zdrojem znečištění ovzduší na území městské části je doprava,  další zdroje jsou nepodstatné, a  na znečištění se podílejí jen okrajově nebo krátkodobě. Městská část nemá nástroje k omezení znečišťování ovzduší z hlavního zdroje znečištění, kterým je doprava. Jak už bylo uvedeno, přes území Prahy 7 vede tranzitní doprava ze severu na jih a z východu na západ. Jedná se o komunikace 1. třídy Argentinská, Bubenská, Veletržní, Korunovační a Milady Horákové.

Z vyjmenovaných zdrojů jsou to:

Technologické zdroje:

AUTOVARS a.s., Jankovcova

Balírny Praha - Holešovice s.r.o,

MATRIX Media s.r.o. - Praha, Přístavní

Poštovní tiskárna cenin Praha a.s., Ortenovo náměstí

Pražská teplárenská a.s., Partyzánská

Robert Štíbr - čistírna oděvů, Milady Horákové

TBG METROSTAV s.r.o., Libeň

Kotelny - Spalování paliv v kotlích o celkovém jmenovitém tepelném příkonu od 0,3 MW do 5 MW včetně:

Armáda spásy v České republice, z. s. - Praha, Tusarova

Deiselagregáty s pístovým spalovacím motorem o celkovém jmenovitém tepelném příkonu od 0,3 MW do 5 MW:

Česká telekomunikační infrastruktura a.s. - AB1481_NPZ, Přístavní

Česká telekomunikační infrastruktura a.s. - AB9002_NPZ, Milady Horákové

FHA Czech, s.r.o., Komunardů

HALL s.r.o. - Praha, U Pergamenky

Paramount building, Na Maninách

Skanska Facility s.r.o. Visionary DA, Železničářů

Temster s.r.o. MERCURIA DA, Artentinská

Významným zdrojem emisí je také železniční doprava.

Dále se na území městské části Praha 7 nachází zdroje nevyjmenované – plynové kotle, spalovací zdroje a dieslové agregáty s pístovým spalovacím motorem o celkovém jmenovitém tepelném příkonu do 300 kW, provozovna deponie materiálů v přístavu a také probíhající stavební činnost.

Měřená data v současné době nemá městská část k dispozici. K dispozici je model ATEM.

Městská část se již od r. 2020 snaží formou spolupráce s vysokými školami – Univerzita Karlova a ČVUT popsat stav ovzduší na svém území.

Prvním byla v roce 2020 zahájena spolupráce s Univerzitou Karlovou - přírodovědeckou fakultou. V rámci diplomové práce bylo provedeno měření prachových částic ve vybraných ulicích pomocí necertifikovaných ale kalibrovaných mobilních měřících zařízení. Data se v současné době zpracovávají. Výsledkem práce bude stanovení konkrétních míst s vyšší koncentrací znečišťujících látek s klasifikací zdrojů.

V roce 2020 byla také zahájena spolupráce s Univerzitním centrem energeticky efektivních budov Českého vysokého učení technického v Praze, a výsledkem je umístění 10 venkovních čidel, která budou sledovat průběh stavu vnějšího ovzduší před budovami škol a na dětských hřištích na území městské části po dobu 12 měsíců a následně bude provedena analýza naměřených dat.  Sledována bude opět přednostně prašnost prostředí.

V letošním roce bude také zahájeno měření certifikovanými přístroji. Český hydrometeorologický ústav dočasně umístil měřící stanici v ulici Argentinská a výsledky měření této stanice budou zahrnuty do celostátní sítě imisního monitoringu. Předpokládáme, že zjištěné informace přispějí k lepšímu popisu stavu kvality ovzduší v naší městské části.

Zákonné prostředky (podle zákona na ochranu ovzduší) jsou pro městskou část pouze ve vydávání závazných stanovisek k umístění nevyjmenovaných zdrojů, vyjádření k umístění vyjmenovaných zdrojů a v kontrole dodržování zákona. Odbor životního prostředí se ve smyslu ochrany složek životního prostředí vyjadřuje formou sdělení k územnímu a ke stavebnímu řízení a doporučuje konkrétní opatření vedoucí ke snížení vlivu stavební činnosti a případně související dopravy na danou lokalitu.

Obecně platí, že zelené plochy prašnost pozitivně, problematické bývají, kromě zdrojů podle přílohy č. 2 zákona o ochraně ovzduší, zpevněné plochy. Velikost veřejných zpevněných ploch na území městské části nemáme k dispozici.  Nutno podotknout, že úklid MČ P7 provádí jen na chodnících. Úklid vozovek zajišťuje smluvním dodavatelem Technická správa komunikací hl. m. Prahy a.s. Dále jsou tu velké parky Stromovka a Letenské sady a tam úklid provádí prostřednictvím smluvního dodavatele správci parku. Úklid kolejového svršku provádí Dopravní podnik hl.m. Prahy také prostřednictvím smluvního dodavatele.

Opatření, která jsou v kompetenci samosprávy, jako je úklid chodníků (aby nedocházelo k opakovanému víření prachových částic), stanovení podmínek pro realizaci staveb či stavební činnosti v rámci vyjádření účastníka řízení v rámci procesu povolování staveb, zvýšení osvěty, zvýšení tlaku na ostatní vlastníky a správce, aby optimalizovali četnosti úklidů, aby zvyšovali množství doprovodné zeleně, modernizovali vozový park, inovovali postupy a použité techniky,  atd.