Z hlediska struktury výstavby je Praha 14 heterogenním celkem:

• Černý Most: Panelové sídliště, které vzniklo  na začátku 80. let. Od té doby se postupně rozrůstalo. V současné době je jeho součástí velká nákupní zóna (která vznikla mezi Kyjemi na západě a Horními Počernicemi na výcho
• Hloubětín (část): Pod Prahu 14 spadají cca 2/3 katastrálního území Hloubětína - Nový a Starý Hloubětín, Za horou, sídliště Lehovec a sídliště Hloubětín. Charakter zástavby tvoří „bytovky“ vystavěné již za první republiky. Lokalita se bude částečně měnit novou výstavbou, a to včetně výstavby nové soukromé sportovní haly (BLK Slavia Praha).
• Kyje: Samotné Kyje jsou zástavbou de facto pouze rodinné domy. Rázem a prostředním jsou tak značně odlišné od Černého Mostu či Hloubětína. Jsou tvořeny i čtvrtěmi Hutě a Rajská zahrada severně od Chlumecké ulice a Lehovec, Nad rybníkem, Aloisov, Staré Kyje a Jiráskova čtvrť ve střední a jižní části katastru. Do katastrálního území Kyje spadá i část odlehlého sídliště Jahodnice, které je ale často vnímáno jako samostatná součást Prahy 14. Rovněž sem spadají výrobní areály, kde sídlí např. Coca Cola nebo Laktos.
• Hostavice: Do katastru Hostavice patří původní obec Hostavice a její čtvrť Jahodnice, Převládají zde rodinné domy. Sídliště Jahodnice, postavené při západním kraji staré Jahodnice, také patří do katastru Kyje.

Při umísťování nových staveb městská část (MČ) požaduje, aby umístění nevytvářelo zbytečnou dopravu a nezatěžovalo okolí zejména pak obytné plochy. Územní plán (ÚP) vymezuje plochy s rozdílným způsobem využití tak, aby byla zajištěna koordinovanost návaznost jednotlivých funkcí byla zajištěna dopravní dostupnost a prostupnost území. Územně analytické podklady (ÚAP) slouží jako zdroj při plánování rozvoje území, kde je aktuální popis MČ v rámci celé Prahy se sledováním postupného vývoje. Podklady charakterizují významné hodnoty města, limity a možnosti dalšího rozvoje, jsou velmi cenným zdroje informací o městě. MČ preferuje využívání přednostně zastavitelného území města a minimalizuje zábory nezastavěného území okolních ZPF, okolní přírody a krajiny (zástavby proluk, brownfields)

V rámci MČ se území s největší dopravní zátěží – zóny průmyslu a služeb - nacházejí se u nadřazených komunikací – ul. Průmyslová a Kolbenova, Českobrodská, kde se velmi pozorně sledují nové záměry investorů či jejich změny a jejich vliv na životní prostředí. Dopravní zátěž vyvolává i obchodní zóna Černý Most, kde je potenciál pro další výstavbu téměř vyčerpán.

Záměry jsou projednán vány na komisi územního rozvoje. Rada městské části Praha 14 je informována o stanoviscích k územním řízením a ke zjednodušeným územním řízením prostřednictvím jednoho výstupního materiálu, který zohledňuje jak stanovisko městské části Praha 14 v samostatné působnosti, tak i stanoviska odborů Úřadu MČ Praha 14, jakožto dotčených orgánů státní správy.

Postupuje se dle Programového prohlášený Rady, Strategického plánu a Akčního plán MČ Praha 14, Generelu dopravy.

Cílem je vytvořit celkovou koncepci rozvoje Prahy 14 přičemž dbát na maximální šetrnost při rozvoji MČ Praha 14 vzhledem k životnímu prostředí a kvalitě života obyvatel. Zavádět do praxe zásady udržitelného rozvoje.

Veškeré informace o nové výstavbě jsou na webových stránkách Nová výstavba « Život na Praze 14 (praha14.cz).

Městská část se maximálně snaží prosazovat diferenciaci využití území, aby vyhovovala fungování jejího spravovaného celku, zajistila dopravní obsluhu, dostupnost a prostupnost území, zdravé životní prostředí a celkově vhodné podmínky pro život obyvatel i návštěvníků. Funkčně se cílí na promísení bydlení, občanské vybavenosti, administrativy, nerušících služeb, kultury a rekreace tak, aby vznikalo pestré a živé město, funkčně oddělená je velká průmyslová na jihu a obchodní zóna na východě MČ, která je vice zatížena dopravou, hlukem a emisemi. MČ prosazuje udržení charakteru jednotlivých čtvrtí a vytváří regulační limity u jednotlivých obytných lokalit s cílem nepřipustit další výrazné zahušťování stávající zástavby. Posuzují se jednotlivé záměry na výstavbu s ohledem na reálné možnosti území a chrání se kvalitní stabilizovaní území se zřetelem na uspokojování sociální potřeb obyvatel.

Kromě průběžně prováděné potřebné změny územního plánu za účelem funkční rozdílnosti, která je vyhodnocena jako přijatelná a prospěšná v území, se v současné době zpracovávaná „urbanistická studie Kyje – Hloubětín“, která řeší rozvojový potenciál na severu městské části P 14 a má za cíl stát se koncepčním podkladem, který vychází z celoměst­ských souvislostí a přistupuje k území jako k celku. 

MČ má k dispozici relativně dostatek ploch veřejných parků na svém území a to i v přímé propojenosti se sousedními městskými částmi zejména pak při sídlištní zástavbě. Nedostatek je v oblasti Na Hutích, kde se v roce 2019 byl založen les Arborka.

Plochy v m2

Zdroj : IPR Praha

Zastavěnost území

• podíl nezastavěného území Prahy 14 (stav UP 2018) změněného na zastavěné území Prahy 14 (stav UP 2020) na celkové rozloze MČ Praha činil 5,1%

• Nově navrhované zastavitelné plochy 2020  

a) k zastavěnému území  - 0,02 %

b) k navrhovaným a přestávbovým plochám uvnitř zastavěného území

bez proluk         včetně proluk 

0,18%                          0,15%   plocha trf. v ZU

0,10%                          0,09%   plocha trf

• Zastavěné území dle současného stavu -66,4%  Praha 14 

• Zastavěné území dle současného stavu -58,7%  hl.m.Praha

• Podíl zastavěných ploch dle současného stavu na 1 obyvatele v Praze 14 v roce 2020 činil 189,6  m2/obyv

• Podíl zastavěných ploch dle současného stavu na 1 obyvatele v hl.m.Praze v roce 2020 činil 222,2 m2/obyv

Nová výstavba na pozemcích MČ se řídí potřebami obyvatelstva a je u ní vždy brán zřetel na celkový charakter území, jeho zastavěnost, možné budoucí zatížení infrastruktury, navýšení životní úrovně obyvatelstva, celkové změny charakteru krajiny a v neposlední řadě dopady na zeleň a životní prostředí. U těch jednání, kde je MČ účastníkem řízení, postupují zástupci Prahy 14 tak, jako by šlo o výstavbu na jejich vlastním pozemku (viz principy uvedené výše). Nicméně veškerá nová výstavba na území MČ Praha 14 se řídí územním plánem hl. m. Prahy a stavebním zákonem.

1) hlavní město Praha

Praha má v rámci ČR zvláštní postavení, je totiž zároveň obcí i krajem. Z toho vyplývá složitější proces územního plánování v hlavním hlavním městě. V současné době jsou platné dva základní typy dokumentů:

1) Územně plánovací dokumentace - jsou závazné a pořizuje je Odbor stavební a územního plánu MHMP. Všechny kroky jejich pořizování schvaluje Zastupitelstvo hlavního města Prahy. Konkrétně jde o:

• Zásady územního rozvoje hl. m. Prahy
• Územní plán Prahy
• Územní plán části Prahy
• Regulační plány

2) Územně plánovací podklady - nejsou závazné, pořizuje je Odbor stavební a územního plánu MHMP. Pro Prahu se zpracovávají:

• Územně analytické podklady
• Územní studie

Priority územního plánování hl. m. Prahy pro zajištění udržitelného rozvoje území

1) Vycházet z výjimečného postavení Prahy jako hlavního města České republiky, přirozeného centra Pražského regionu a významného města Evropy.

2) Respektovat a rozvíjet kulturní a historické hodnoty a rozmanité přírodní podmínky na území hl. m. Prahy.

3) Vytvořit podmínky pro vyvážený rozvoj území návrhem odpovídajícího funkčního i prostorového uspořádání ve všech historicky vzniklých pásmech města.

4) Upřednostnit využití transformačních území oproti rozvoji v dosud nezastavěném území.

5) Zmírnit negativní vlivy suburbanizace v přilehlé části Pražského regionu opatřeními ve vnějším pásmu hl. m. Prahy.

6) Zajistit podmínky pro rozvoj všech dopravních systémů nezbytných pro fungování města, přednostně pro rozvoj integrované veřejné dopravy s potřebným přesahem do Středočeského kraje.

7) Vytvořit podmínky umožňující omezit individuální automobilovou dopravu směrem do centra města, zejména do území Památkové rezervace v hlavním městě Praze.

8) Vytvořit podmínky pro rozvoj druhů dopravy šetrných k životnímu prostředí.

9) Zajistit rozvoj všech systémů technické infrastruktury, které jsou podmínkou pro další rozvoj města.

10) Zvyšovat podíl zeleně a spojovat ji do uceleného systému.

11) Vytvořit podmínky pro odstranění nebo zmírnění současných ekologických problémů a přispět k vyřešení střetů zájmů mezi ochranou životního prostředí a ekonomickým a stavebním rozvojem hlavního města.

12) Vytvořit podmínky pro odstranění současných problémů mezi veřejným zájmem na zachování historického stavebního fondu a rozvojem uvnitř historického centra.

Územní plán Prahy

Platný územní plán sídelního útvaru hl. m. Prahy plní roli dokumentu stanovujícího koncepci rozvoje města. Závazná část územního plánu je podkladem pro rozhodování stavebních úřadů. Projektanti jej musí respektovat při tvorbě svých návrhů. Majitelé nemovitostí v něm naleznou důležité informace o využitelnosti pozemku a předpokládaném rozvoji dané lokality či jejího okolí. Územní plán vymezuje plochy s rozdílným funkčním využitím, včetně podmínek plošného a prostorového uspořádání, což je vzhledem k zájmům celopražským a majetkovým záležitost složitá, komplikovaná a časově náročná. Proto vstupují do jednání zástupci jednotlivých MČ, probíhá vyjednávání a koordinace potřeb mezi hl. m. Praha a MČ. Pořizovatel, tedy hl. m. Praha, zpracovává tzv. Metropolitní plán, ve kterém by se měly odrazit i požadavky jednotlivých MČ.

Regulační plán 

Regulační plán je podrobný dokument pro stanovení konkrétních podmínek řešení vybrané menší části města. Je závazný pro rozhodování v území. V současné době je pro Prahu platný pouze regulační plán Anenská, který je plně využitelný pro rozhodování v území.

Metropolitní plán

Pořizovatelem Metropolitního plánu je odbor územního rozvoje Magistrátu hlavního města Prahy (dále) MHMP, zpracovatelem pak Institut plánování a rozvoje Prahy (dále IPR Praha). Plán vznikl v Kanceláři Metropolitního plánu. V červnu 2018 byl návrh Metropolitního plánu zveřejněn a občané měli možnost podat připomínky. Aktuálně se všechny připomínky vypořádávají na odboru územního rozvoje.

Městské části se povětšině účastnily procesu přípravy zadání Metropolitního plánu. Nadále probíhají setkávání městských částí a úředníků z magistrátu, kteří jsou za územní plánování zodpovědní. Je však zřejmé, že městské části mají častokrát pocit, že nejsou skutečnými partnery v jednání o podobě územního plánu, což je ostatně snadno dohádatelné z jejich připomínek. Praha 14 zformulovala svoji připomínku takto: „MČ požaduje úzkou spolupráci zpracovatele s MČ při řešení nových prvků Metropolitního plánu (vymezení lokalit a jejich charakteru, veřejného prostranství, možnostech staveb v nezastavěném území, potřebě ploch podmíněných regulačním plánem, studií či dohodou o parcelaci), které budou zformulovány MČ Praha 14, průběžně konzultovány se zpracovatelem územního plánu a následně předány k zapracování do návrhu Metropolitního plánu.“

 Magistrát však připomínky vypořádal velmi stručně. Městským částem, které by se rády zapojily do rozhodování o svém území bylo sděleno, že požadavek se netýká obsahu projednaného zadání Územního plánu hl.m. Prahy (Metropolitního plánu). V § 25a – 25d obecně závazné vyhlášky hl.m. Prahy č.55/2000 Sb. hl. m. Prahy, kterou se vydává Statut hl. m. Prahy, v platném znění, je prý se všemi městskými částmi (nad rámec stavebního zákona) – zadání i samotný návrh územně plánovací dokumentace – projednáván.

2) Praha 14

• Při zpracování nových či aktualizaci stávajících koncepčních dokumentů je kladen důraz na jejich provázanost a soulad se strategickými dokumenty městské části a ÚPD. Strategie městské části jsou zpracovávány s ohledem na ÚPD.  Každá nová koncepce či strategie musí být schválena Strategickým týmem pro UR, kde jsou zastoupeni vedoucí odborů a vybraných oddělení úřadu MČ, starosta, místostarostové, uvolnění radní, ředitel příspěvkové organizace paha14kultruní, ředitel akciové společnosti Správa majetku Prahy 14.

• Městská část Praha 14 navazuje na strategii hl. m. Prahy. resp. celopražskou územně plánovací dokumentaci a detailně se zaměřuje na problémy, které je třeba řešit samostatně, aby dosáhla na svém území odpovídající plnohodnotné čtvrťové centrum v koordinaci s celopražskými záměry. Snaží se plánovaný rozvoj území usměrňovat tak, aby se vytvořily či byly zachovány podmínky pro kvalitní prostředí, aby nedocházelo k narušení, snížení či ztrátě pohody bydlení, což se promítá v jejich nesouhlasech při projednávání záměrů, které se přímo nacházejí na jejím území nebo v nejbližším okolí.  Opakovaně nesouhlasí s umístěním kontejnerového překladiště „city logistiky“, které by negativně ovlivnilo obytnou zástavbu v Hloubětíně i Jiráskově čtvrti. 
• Urbanistické koncepce území ve zpracovávané urbanistické studii je založena na systému různorodých lokalit, který zohledňuje charakter a kvalitu daného místa. Má zásadní charakter pro kompozici celého území a zahrnuje možnost napojení na systémy veřejné dopravy, což má určující vliv na vývoj celé lokality. Každá lokalita je plánována s ohledem na její vztah k pobytovým veřejným prostranstvím, každá má své centrum v podobě náměstí, hlavní městské ulice nebo pěší osy a zároveň rekreační zázemí parku nebo jiné přírodní plochy. Území se bude postupně proměňovat v plnohodnotnou dlouhodobě udržitelnou čtvrť, nová zástavba kromě bydlení nabídne i odpovídající občanskou a komerční vybavenost, která v současnosti v území až na drobné výjimky chybí.
  
• Mimořádné úsilí vynakládá na zamezení využívat nezastavěných ploch při ulici Nedokončené - Objízdné pro služby, které mají mít celopražský význam (kompostárna, dekontaminační zařízení). Nemá zájem o rozšiřování služeb, které by měly dopad na celé území městské části.  Navrhuje oddělit průmyslovou oblast od obytných lokalit vytvořením ploch s kvalitní zelení doplněnou o prvky k sportovně – rekreačním aktivitám.    
• V současné době se soustředí zejména na koncepční řešení severní oblasti.  Má zájem o zachování a vytvoření nových ploch pro veřejnou vybavenost zejména v oblasti Na hutích, nabídnout chybějící předškolské a školské zařízení, služby sociální a zdravotní, odpovídající chybějící obchody i pracovní příležitosti, aby se nemuselo dojíždět. Vyřešit dopravní obslužnost, více využívat dostupnost území hromadnou dopravou, doplnit chybějící krajinné vazby, odstranit bariéry, rozšířit plochy kvalitní zelení a k rekreaci. Preferuje urychlit výstavbu železniční zastávky Rajská zahrada a výstavbu prodloužené ulice Ocelkova a odlehčit stávajícím komunikacím, které procházejí hustou obytnou rodinnou zástavbou. Městská část Praha 14 vznesla požadavek na zpracování urbanistické studie Kyje Hutě – Hloubětín. Institut plánování a rozvoje (IPR) připravuje ve spolupráci s MČ Praha 14 urbanistickou studii pro území lokality Hutě. Navazuje tak na již diskutovanou územní studii lokality Na Hutích, Praha - Kyje z roku 2018. Cílem urbanistické studie Kyje - Hloubětín je řešit lokalitu Hutě jako celek ve všech souvislostech. Studie nastavuje pravidla pro budoucí výstavbu, navrhuje systém veřejných prostranství s občanskou vybaveností odpovídající budoucímu rozvoji území a podporuje rekreační potenciál lokality. Studie je komplexní a věnuje se bude také opatřením pro chodce a cyklisty, veřejné vybavenosti i technické infrastruktuře. Kyje-Hutě (iprpraha.cz). Zpracovatel urbanistické studie v březnu 2021 představil komisi územního rozvoje a životního prostředí Prahy 14 hrubopis návrhu území komisi územního rozvoje ležícího mezi komunikací Novopacká, železniční tratí Praha-Lysá n.L. a krajinnými prvky v podobě areálu Bažantnice, Lesoparku Arborka a zahrádkářských kolonií v jižní a západní části území. Území poskytuje významný potenciál pro rozvoj kvalitní obytné čtvrti na rozhraní mezi městem a krajinou. Má za cíl stát se koordinovaným koncepčním podkladem, který vychází z celoměstských souvislostí a přistupuje k území jako k celku. Celkový koncept rozděluje čtvrť do šesti lokalit, které se soustředí okolo vzájemně propojených vzniklých veřejných prostor. Jedná se o 1) Nové centrum v těžišti území, 2) lokalitu „U Bažantnice“ na západě, 3) lokalitu Sever, 4) lokalitu podél ulice Ocelkova na severo-východě, 5) lokalitu v okolí ulice Jordánská na jiho-východě, a 6) lokalitu „U lávky“ na jihu území u plánované lávky přes ulici Chlumecká. Od Nového centra se hustota zástavby postupně snižuje, převládá obytná funkce a zástavba se charakterově mění do zahradního města. Specifický charakter má lokalita v okolí ulice Ocelkova, která odráží záměr studie proměnit původně navrhovanou extravilánovou Strana 2 ( 3) komunikaci v městský bulvár obestavěný z obou stran zástavbou smíšeného charakteru s ochrannou protihlukovou funkcí. S ohledem na předpokládanému nárůstu obyvatel studie navrhuje umístění nové základní školy, mateřských školek, komunitních center, supermarketu, pošty i lékařského zařízení. U zástavby přiléhající k významnějším veřejným prostranstvím studie předepisuje využití parteru pro komerční účely a zajištění dostatku prostor pro drobné obchody a administrativu. 

• MČ P 14 se snaží zlepšit podmínky pro bydlení dle zpracovaného plánu revitalizace vnitrobloku Vybíralova a jeho okolí a ve spolupráci s hl.m. Prahou/TSK a ukázat všem, že lze i na sídlišti z druhé poloviny 20 století zkvalitnit prostředí a nabídnout plnohodnotnou alternativu k bydlení v centru města. Pro obyvatele sídlišť na Černém mostě umožnit více využívat přírodní plochu Čihadla k různým sportovním, rekreačním a kulturním aktivitám s doplněním obytné zástavby a chybějící veřejné vybavenosti. Zvýšit její obytnost, prostupnost a celkovou atraktivitu území vhodnými úpravami.
• Ve spolupráci s Magistrátem hl. m. Prahy a Dopravním podnikem hl. m. Prahy MČ Praha 14 participuje na podobě revitalizace a návrhu transformace dopravního terminálu Černý Most, který vyžaduje již mnoho let celkovou revitalizaci. Mezi hlavní problémy frekventovaného přestupního místa patří správa a údržba terminálu a nekvalitní veřejná prostranství v jeho okolí. Je ovšem důležité řešit i dlouhodobý rozvoj terminálu.  Probíhá zpracování koncepční studie autobusového terminálu Černý Most. Koncepční studii autobusového terminálu Černý Most zpracovává významná česká architektonická kancelář re:architekti. Výběrové řízení realizoval Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR). Koncepční studie řeší terminál jako celek. Ve studii jsou například navržena pravidla systematické správy, péče a údržby. Studie se zaměřuje na samotný terminál i na veřejná prostranství v jeho blízkém okolí. Prověřuje také možnosti dalšího urbanistického rozvoje v návaznosti na tento dopravní uzel. V rámci zpracování koncepční studie probíhá i online sběr podnětů a postřehů veřejnosti, který zajištuje MČ Praha 14.
  
• MČ P 14 se snaží zlepšit podmínky pro bydlení v oblasti sídliště Lehovec a v současné době se soustředí zejména na koncepční řešení a vytvoření „Plán revitalizace sídliště Lehovec 2022 - 2027“.

  NMČ se zapojila do celoměstského programu Koordinátorů participativního plánování, který je realizován v období září 2020 až červen 2022. Hlavním cílem projektu je zapracovat celkovou vizi a cílový stav území Lehovce do koncepční studie. Dalším cílem je zapojit co největší počet místních občanů, spolků, stakeholderů do participativní části projektu a společně definovat příležitosti v jednotlivých oblastech rozvoje s ohledem na reálné možnosti městské části a zainteresovaných subjektů/investorů v dané lokalitě. Plán revitalizace sídliště Lehovec 2022 - 2027 bude sloužit  jako:

  •  katalog opatření realizovatelných v období 2022 - 2027 a podklad pro další fáze zpracování dílčích projektových dokumentací
  • podklad pro nastavení systematické péče o dané území
  • podklad pro případné zadání architektonické studie/architektonické soutěže

•  Po dlouholetých jednáních se správcem náměstí TSK se konečně podařilo zahájit stavební práce na zlepšení zkvalitnění a zpříjemnění náměstí, aby obyvatelé Hloubětína měli odpovídající prostředí k svému životu. 

• Zároveň městská část Praha 14 pravidelně spolupracuje s Fakultou architektury ČVUT, kdy v rámci průběžných i závěrečných prací studenti pod vedením pedagogů řeší vybrané problémy území Prahy 14.
• K připravovanému návrhu Metropolitního plánu uplatnila městská část Praha 14 vybrané následující zásadní připomínky, které vychází z Strategického plánu MČ.
  • Městská část Praha 14 podala zásadní připomínku k navrženému vymezení části lokality 202/Staré Kyje, transformační plocha 411/202/2175, vymezené jako zastavitelná obytná lokalita (hranice připomínkovaného území viz grafická příloha č. 02). Městská část v tomto území rozvíjí potenciál přírodního biotopu a jejím cílem je v území zachovat přírodní charakter a rozvíjet toto území jako rekreační. Městská část Praha 14 navrhla zmíněné území vymezit do ploch zastavitelných s rekreačním využitím.

§  Městská část Praha 14 podala zásadní připomínku k navrženému vymezení části lokality 582/Za Kyjemi, rozvojová plocha 413/582/244'7, vymezené jako zastavitelná produkční lokalita (hranice připomínkovaného území viz grafická příloha). S rozlohou a hranicí vymezení této lokality a tím i s návrhem, jejích regulativů městská část nesouhlasí. Městská část Praha 14 navrhla:

- Rozvojovou plochu 413/582/2447 připojit k sousední nezastavitelné rekreační lokalitě, typ struktury; leso - zemědělská krajina, která by zajistila zachování ploch přírodního charakteru.

- Zachovat oddělující pás zeleně dle stávajícího ÚPSL hl.m. Prahy mezi průmyslovým areálem a komunikací mezi ulicemi Pilská a Lomnická.

- Městská část v této lokalitě apeluje na zachování stávajícího stavu nezastavěného území, která má nemalý význam pro přírodní přepojení lokality Čihadla - rekreační park lahodníce - Horní Lada. Pro rozšiřování ploch stávajícího areálu je dostatečný potenciál na východě území. Zároveň požaduje zachování izolačního pásu zeleně.

§  Městská část Praha 14 podala zásadní připomínku k navrženému vymezení územní rezervy 630/901/1005 City - logistický terminál Praha-Malešice a požaduje tuto územní rezervu již nevymezovat. Vymezení plochy pro překladiště je nekoncepční, neboť neřeší složitou dopravní zátěž této lokality. Městská část zásadně nesouhlasí ani s touto případnou územní rezervou pro tento záměr. Jednalo by se o záměr s velmi negativním dopadem na občany městské části nejen již zmíněnou dopravu, ale í z hlediska hlukové zátěže a zvýšený emisí.

§   Městská část Praha 14 podala zásadní připomínku k navrženému vymezení části lokality 142/ Jahodnice, rozvojová plocha 413/142/2281 vymezené jako zastavitelná rekreační lokalita. Městská část podporuje v tomto území rekreační využití, zároveň v tomto území požaduje vymezit možnost výstavby občanské vybavenosti. Jako nejvhodnější se jeví vymezení občanské vybavenosti bodem.

§  Městská část Praha 14 podala zásadní připomínku k navrženému vymezení části lokality 627/Areály Jahodnice, transformační plocha 413/62^/2428, a lokality 580/Malešická průmyslová oblast, transformační oblast 413/580/2277, vymezené jako zastavitelná produkční lokalita (hranice připomínkovaného území viz grafická příloha č. 03). S rozlohou a hranicí vymezení teto lokality, a tím i s návrhem jejich regulativů městská část nesouhlasí. Městská část Praha 14 navrhla:

- transformační plochu 413/627/2428 vymezit pouze na území jihozápadně od stávajícího areálu při ulici Nedokončená

- severní část vymezené transformační plochy 413/627/2428 jako lokalitu zastavitelnou rekreační.

- u transformační plochy 413/580/2277 východní hranici území vymezit pouze po území stávajícího průmyslového areálu a návrhové území přičlenit do lokality zastavitelná rekreační

- severní část nad lokalitou Horní Lada vymezit do zastavitelných rekreačních ploch 

• a jiné

Městská část Prahy 14 vyhlásila v únoru 2014 mezinárodní architektonickou soutěž na komunitní centrum, které se zúčastnilo přes šedesát ateliérů a studií. Předmětem soutěže bylo zhotovení návrhu nového komunitní centra, které je umístěno v lokalitě historického jádra Hloubětína, k.ú. Hloubětín, v sousedství památkově chráněného kostela sv. Jiří, zahrad Hloubětínského zámečku a Křížovnického dvora. Komunitní centrum mělo vytvořit společenské centrum místa, zajistit prostor pro setkávání oficiálních i neoficiálních komunitních skupin a prostor pro spolupráci Městské části Praha 14 s občany. Zrealizováno - otevřeno v 2019.H55

V roce 2019 MČ Praha 14 vyhlásila architektonicko – krajinářská soutěž o návrh „Revitalizace Centrálního parku Černý Most“, aby mohla získat nejoptimálnější návrh s možností zadat následné projekční práce. Soutěž nabízela příležitost všem účastníkům a přináší i možnost získat neotřelé a originální řešení při záruce uskutečnění kvalitní stavby s co nejnižšími investičními náklady. Ve stanovené lhůtě MČ obdržela pouze tři návrhy, které byly po posouzení kvalifikace a po splnění formálních podmínek následně hodnoceny porotou. Jeden soutěžní návrh byl vyloučen a dalším dvěma porota doporučila udělit cenu za 2. a 3. místo. V roce 2020  se dopracovávala studie návrhu, u kterého porota ocenila citlivý krajinářský přístup k řešení prostoru a členění na čtyři pomyslné charaktery krajiny.

 Spolupráce s VŠ 

Dle programového prohlášení Rady a strategického plánu " Založit koncepci volnočasového areálu na Čihadlech s navazující sportovní plochou a po zapojení veřejnosti do procesu rozvoje, zejména co se týká podoby veřejných prostorů a nabídky služeb, zahájit realizaci dílčích projektů" se zapojila do zpracování návrhů ČVUT zejména studenti architektury na Fakultě stavební ČVUT v Praze. Městská část Praha 14 také 14 již v roce 2016 lety memorandum o spolupráci s Vysokou školou tělesné výchovy a sportu Palestra, která se týkala návrhu na revitalizaci parku Čihadla pro sportovní a volnočasové aktivity. Jde o koncept využití Čihadel, především s výhledem do budoucna. Jedním z dílčích úkolů bylo vypracování projektů sportovního parku, které dostali na starost studenti architektury ze stavební fakulty ČVUT. Návrhy vypracovalo několik skupin. Studentské práce pozitivně hodnotil i hlavní architekt městské části Milan Veselý. Veřejné představení návrhů studentů proběhlo ve volnočasovém centru Plechárna v dubnu 2019.

MČ plánuje vyhlásit architektonickou soutěž na revitalizaci sídliště Lehovec. V současné době se zpracovává strategický Plán revitalizace sídliště Lehovec  období 2022 - 2027. Soutěž by měla být další navazující aktivitou. Zpracování plánu revitalizace sídliště Lehovec je součástí pilotního projektu koordinátorů participace realizovaného IPR Praha ve spolupráci s vybranými městskými částmi.

MČ při řízení s investory pro zvýšení kvality ulic, náměstí a parků uplatňuje metodiku Manuálu tvorby veřejných prostranství vytvořenou IPRem Praha jako základního podkladu pro koncepční přístup k veřejným prostranstvím na městské části a vyžaduje po investorech její  dodržování.

Manuál obsahuje principy, pravidla, doporučení a kritéria tvorby kvalitních veřejných prostranství. Jednotlivé části manuálu definují kvalitu veřejných prostranství a nástroje k jejímu dosažení ve struktuře od velkého měřítka po detail.http://manual.iprpraha.cz/cs/manual-tvorby-verejnych-prostranstvi-manual .

Odbor kanceláře starosty zahrnuje úsek územního rozvoje, který prosazuje architektonickou a urbanistickou kvalitu stavebních záměrů na území . Od roku 2012 je zřízena funkce hlavního architekta MČ Praha 14. Architekt MČ je externím členem Strategického týmu pro plánování a rozvoj a členem komise pro územní rozvoj, takže má včasný přístup ke všem plánovaným realizovaným i udržovaným projektům.

Od roku 2012 je zřízena funkce hlavního architekta MČ Praha 14, která je zajištěna na základě smlouvy. Architekt MČ je externím členem Strategického týmu pro plánování a rozvoj a členem komise pro územní rozvoj, takže má včasný přístup ke všem plánovaným realizovaným i udržovaným projektům. Podstatná úloha spočívá v komplexním výkonu služby architekta při rozvoji města či obce a zahrnuje:

• vyhodnocování aktuálního stavu a připravovaných záměrů kde sleduje zejména hlediska urbanistická, architektonická, estetická a výtvarná
• konzultuje a zaujímá stanoviska k projekčně připravovaným aktivitám stavebníků a developerů
• podílí se na zadávání a projednávání strategických a koncepčních dokumentů, které se týkají území MČ
• iniciuje aktivní kroky města či obce na zlepšení prostředí, sebevědomí, spokojenosti a soudržnosti obyvatel

Zásadu, že zpracovatel projektové dokumentace vykonává i autorský dozor do dokončení realizace stavby uplatňuje městská část v maximální možné míře a je to také běžnou smluvní podmínkou. Aktivní účast zástupce zpracovatele projektové dokumentace během realizace záměru je pro městskou část nezbytná z důvodu  nebezpečí ztráty části kvality odvedené práce a možných neautorských zásahů do díla v průběhu jeho realizace ze strany dodavatelské firmy.

Vítěz proběhlých architektonických soutěží zpracovávají nejen další stupně projektové dokumentace stavby, ale též i dokumentaci pro výběr zhotovitele, účastní se vyhodnocování nabídek, vykonává autorský dozor po celou dobu realizace až do kolaudace stavby a účastní se při předání stavby investorovi.

U většiny zakázek na zpracování projektové dokumentace je hodnotícím kritériem ekonomická výhodnost složená z nejnižší nabídkové ceny, délky praxe a složení týmu. Zhotovitel stavby je rovněž soutěžen dle kritéria ekonomické výhodnosti, nejčastěji používaným kritériem je cena, u speciálních zakázek je pak doplněna o kritéria kvality. Kvalifikačním předpokladem jsou adekvátní referenční zakázky, případně limit pro množství prací delegovaných na subdodavatelskou firmu. Tento postup je v souladu se zákonem o zadávání veřejných zakázek a směrnicí o zadávání veřejných zákazech MČ Praha14. Směrnice je nad rámec zákona v přísnějším režimu. U významných projekčních prací schvaluje Rada postup výběru z několika zpracovatelů vybraných na základě kvalitních referenčních prací, hodnotícím kritériem v takto zadaném řízení je cena. V odůvodněných případech může Rada MČ zadat zakázku jednomu zájemci.

Pro splnění zákonných povinností a transparentnosti veřejných zakázek je zaveden informační systém E-ZAK. Standardním kritériem pro výběr dodavatele je cena. U zakázek menšího rozsahu je kvalita vybírána oslovením konkrétního počtu konkrétních dodavatelů, o kterých má městská část dobré reference nebo i vlastní zkušenost. Tento postup je v souladu se zákonem o zadávání veřejných zakázek, se směrnicí MČ Praha 14.

1) V případě urbanistické soutěže MČ uplatňuje kritérium kvality jako jedno z kritérií hodnocení při výběru projektanta. Kritérium kvality spočívá v hodnocení popisu profesního přístup (na základě otázek) a hodnocení  portfolia realizací obdobných projektů zadaných od jiných investorů. MČ uplatnila kromě kritéria ceny i kritérium kvality výsledku, tedy poměru užitné a výtvarné hodnoty k ceně při výběru projektanta a dodavatele komunitního centra H55. Komunitní centrum bylo dostaveno v roce 2019. H55 

 
Odpovědné zadávání lze prokázat také u zakázky Předběžná tržní konzultace - Rozvoj lokality Broumarská  Veřejné zakázky - E-ZAK Praha 14, kde cílem předběžných tržních konzultací a souvisejících postupů je:
a) informování dodavatelů o záměrech zadavatele,
b) zjištění informací o trhu a okruhu potenciálních dodavatelů,
c) zjištění informací o možnostech rozvoje a výstavby v definované Lokalitě,
d) zjištění zájmu dodavatelů na rozvoji definované Lokality,
e) zjištění způsobu a podmínek výběru partnera zadavatele, který záměr bude realizovat,
f) analýza možných návrhů rozvoje a výstavby Lokality při respektování potřeb a zájmů zadavatele
a) informování dodavatelů o záměrech zadavatele,
b) zjištění informací o trhu a okruhu potenciálních dodavatelů,
c) zjištění informací o možnostech rozvoje a výstavby v definované Lokalitě,
d) zjištění zájmu dodavatelů na rozvoji definované Lokality,
e) zjištění způsobu a podmínek výběru partnera zadavatele, který záměr bude realizovat,
f) analýza možných návrhů rozvoje a výstavby Lokality při respektování potřeb a zájmů zadavatele.
 
2) V případě dodavatelů staveb je standardním kritériem pro výběr dodavatele cena. Kritérium kvality je nahrazeno zvýšenými technickými  kvalifikační požadavky na dodavatele dle § 79 odst. 2 písm. a), b), c) a d) zákona o veřejných zakázkách.
 
3) Zakázka Revitalizace budov ÚMČ Praha 14 č.p. 1072 a 1073 byla realizována metodou Design & Build, která je charakteristická tím, že odpovědnost za zpracování projektové dokumentace projektu a tím i za celkovou kvalitu provedení je přenesena zcela, nebo částečně, na zhotovitele stavby. Hodnotícími keriterii byly
1. Roční výše zaručených úspor paliv a energie, hodnocení bylo provedeno ve prospěch nejvyšších dosažených  úspor (v Kč)  - 30%
2.Nabídková cena (v Kč bez DPH), hodnocení bylo provedeno ve prospěch nejnižší nabídkové ceny – 50 %
3. Podíl zadavatele na nadúspoře (v %), hodnocení bylo ve prospěch nejvyššího podílu zadavatele na  dosažené úspoře nad garantovanou úsporu nákladů - 10%
4. Výše hmotných investic (v Kč bez DPH)ve vazbě na jejich technickou kvalitu a užitnou hodnotu – 10 %
4) Zakázky energetických renovací objektů jsou hodnoceny na základě kritéria tzv. celkových nákladů vlastnictví (tj. v angličtině tzv. Total Costs of Ownership, zkráceně TCO). Pod tímto pojmem se rozumí součet nabídkové ceny (NC) a provozních nákladů (PN) za předpokládanou dobu funkčního života výrobku (n). Doba životnosti je pro potřebu hodnocení nabídek stanovena jednotně na 10 let (n = 10). Např. Veřejné zakázky - E-ZAK Praha 14

Komunikaci s veřejností včetně projednávání velkých záměrů s veřejností, její zapojování a aktivní participaci veřejnosti dlouhodobě uplatňuje MČ Praha 14 při plánování svého rozvoje. Hlavním cílem je umožnit občanům a organizacím podílet se na ovlivňování životních podmínek v Praze 14, zajistit transparentnost rozhodovacích procesů a posílit jejich důvěru v představitele MČ Praha 14 a veřejnou správu jako takovou. V letech 2019 a 2020 probíhala v rámci realizace projektu „Optimalizace procesů a profesionalizace ÚMČ Praha 14 II., reg. číslo CZ.03.4.74/0.0/0.0/17_118/0010073 optimalizace systému komunikace s veřejností a jejího zapojování včetně aktualizace metodiky zapojování veřejnosti a nastavení průběžné evaluace. Pracovní skupina pod vedením externího facilitátora revidovala postupy, metody a techniky vedoucích k úspěšnému zapojování veřejnosti (participace) a spolupodílela se na vytvoření Metodiky „Systému pro komunikaci a zapojování veřejnosti“, včetně metodiky monitoringu a hodnocení tohoto systému. Pilotní ověření metodiky probíhalo formou realizace veřejných projednání a tematických veřejných projednání, díky nimž měli občané možnost ovlivnit rozvoj MČ.

Participační procesy jsou průběžně monitorovány. Každý rok je zpracovávána a předkládána Zastupitelstvu městské části Zpráva o participaci veřejnosti, která je součástí Výroční zprávy MA21. Nadále se bude pokračovat v pořádání pravidelných akcí, jako jsou veřejná projednání, veřejná fóra, kulaté stoly, komunitní kampaně, osvětové akce, konference a semináře apod.

Pro příklad uvádíme seznam vybraných veřejných projednání:

Nabídky pozemků či prostor jsou na městské části jsou velmi omezené. Plochy brownfileds se nacházejí na území v k. ú. Kyje a to podél Rokytky mezi železniční tratí ul. Morušova, kde byly dříve skleníky. Počet evidovaných objektů a ploch brownfields (deprimovaných ploch a nevyužívaných objektů) na území MČ je 10,3 ha. Pozemky však byly vydány restituentům.

S ohledem na jeden označovaný případ jako brownfields nacházející se na území MČ a to „bývalých skleníků v Kyjích“ a  velkého množství fyzických osob vlastnících dotčené pozemky se zatím nepodařilo najít společný zájem o způsobu využívání a řešení majetkových vztahů. V předmětném území se připravuje zatím jen prostupnost pro pěší a cyklisty podél toku Rokytky, která umožní propojení mezi městskou částí P 9 a P14.  Kroky  směřující k obnově a  vhodnému využití transformační plochy jižně od ulice Lednická, koncepčně navazující  na charakter okolních ploch, jsou učiněny a jsou obsahem podnětu na změnu územního plánu podanou vlastníky pozemků v roce 2018 a podpořeny MČ Praha 14. V současné době probíhá jeho projednávání.

Další transformační plocha se nachází v katastrálním území Kyje  při ul. Nedokončená. Pásmo západně od ulice Nedokončená tvoří přechodníkovou zónu od výrobní zóny v okolí komunikace Průmyslové a obytné zástavby na Jahodnici. V současné době se v území nacházejí převážně uzavřené areály skladovacího typu, které v těsné blízkosti obytné lokality neúměrně navyšují automobilovou zátěž.

 Od roku 2015 je sledován místně specifiký indikátor - Počet evidovaných objektů a ploch brownfields (deprimovaných ploch a nevyužívaných objektů) na území MČ.

MČ má zájem, aby se přednostně zastavovaly pozemky neudržované, nevyužívané nebo nevhodně využívané v zastavěném území a nerozšiřovala se výstavba na obhospodařovanou zemědělskou půdu.  MČ je sama však nemůže poskytnout z důvodu jejich nedostatku. Většinou se investor snaží směřovat výstavbu na vlastní získané pozemky, které mohou a někdy i zahrnují  špatný stav pozemků a jejich zainvestování pomáhá zlepšit situaci v daném místě.  

Úřad spolupracuje s investory na přípravě záměrů od samého počátku plánování záměru. Spolupráci a individuální konzultace investorům a developerům. poskytuje Úsek územního rozvoje MČ Praha 14. Odstranění starých ekologických zátěží standardně řeší investor bez spolupráce s MČ.

Regeneraci domů a bytů ve vlastnictví městské části, městské občanské vybavenosti, panelových sídlišť provádí MČ (Odbor investiční a Odbor správy majetku) a Správa majetku Prahy 14 a.s. .

Regenerace domů a bytů

Městská část Praha 14 má okolo 48 tisíc obyvatel. Konečný stav spravovaných nemovitých objektů činil 31. 12. 2019 činí 977 bytových MČP14, 520 bytových jednotek třetích vlastníků'  (BD a SVJ), 10 981,9 m2 nebytových jednotek do 500 m2 (207 jednotek v bytových objektech) a 14.782,2 m2 nebytových jednotek nad 500 m2 (24 jednotek v samostatných nebytových objektech) a 31 nebytových jednotek v BD a SVJ. V souladu s rozhodnutím Magistrátu hl. m. Prahy (MHMP) a dohodou mezi ním a MČP14, převzala společnost k 1. 12. 2019 nově 7 bytových objektů je předaných z vlastnictví MHMP do svěřené správy MČPl4 a zároveň vrátila 6 bytových objektů. ze svěřené správy MČPl4 zpět do správy vlastníka MHMP. 

Regenerace domů a bytů MČ provádí prostřednictvím Správy majetku Praha 14 a.s. Správa majetku Praha 14 a.s. byla založena v roce 1997 městskou částí Praha 14 za účelem správy jejího bytového i nebytového fondu. V současné době zajišťuje komplexní služby, které zahrnují především opravy bytů a nebytů, ekonomické služby a právní služby. Pro městskou částí Praha 14 zajišťuje a.s. správu a regeneraci následujících domů a objektů http://www.smp14.cz/.Správa majetku a.s. zajištuje zajišťuje komplexní služby zahrnující modernizaci bytů a nebytových prostor ve vlastnictví městské části na základě plánu.

Neprobíhají energetické renovace bytových domů, u bytových domů se zatím neuvažuje o využití v místě dostupných obnovitelných zdrojů . Bytové domy jsou napojeny na soustavu zásobování tepelnou energií Pražské teplárenské, kdy je tepelná energie vyráběna centrálně v jednom zdroji a následně teplárenskými sítěmi rozváděna do více objektů. Pražská teplárenská dodává tepelnou energie, vzniklou tzv. kogenerací, což je kombinovaná výroba tepla a elektřiny. Během kogenerace je maximálně využita účinnost použitého paliva. To vede k výrazným úsporám a snížení nákladů. Tento způsob výroby je nejen velice efektivní, ale také spolehlivý a ekologický.

Ve sledovaném období byly provedeny opravy bytového a nebytové fondu.

r. 2020: 33.050.000,- Kč

r. 2019: 31.866.000,-Kč

r. 2018: 26.700.700, -Kč

• Rekonstrukce polikliniky Parník na Černém Mostě  2018 - 2020

Regenerace základních a mateřských škol provádí Odbor správy majetku a Investiční odbor MČ Praha 14.

MČ Praha 14 má zatepleno 5 základních škol ze 7 (2 jsou památkové budovy) a 11 mateřských škol z 13 dále pak KC Plechárna, KC Kardašovská, ZUŠ Baštýřská, budova městské policie Vlčkova. Byly dokončeny rekuperace MŠ Šebelova, ZŠ Bří Venclíků, ZŠ Vybíralova, ZS Chvaletická + Rochovská a ZŠ Gen. Janouška. Využívá se metodika optimálního větrání tříd bez úniku tepla. Budovy ZŠ, MŠ, budova ÚMČ Praha 14 mají zpracované energetické audity a byl vydán průkaz energetické náročnosti budov. 

Během let 2010 - 2015 proběhly projekty snižování energetické náročnosti na  5 základních škol ze 7 (2 jsou památkově chráněny) a 11 mateřských škol z 13 dále pak KC Plechárna, KC Kardašovská, ZUŠ Baštýřská a budovu sídla městské policie v ul. Vlčkova. V roce 2018  byly dokončeny energetické renovace  MŠ Šebelova , ZŠ Bří Venclíků, ZŠ Vybíralova, ZS Chvaletická + Rochovská a ZŠ Gen. Janouška.

 Úplné či částečné zateplení (výměna oken) bylo provedeno téměř v každé veřejné budově  kromě 2 detašovaných MŠ a 2 ZŠ. Plocha, kde byla provedena energetická opatření z prostředků MČ nebo z jiných dotačních titulů činí 91%. Budovy ZŠ, MŠ, budova ÚMČ Praha 14 mají zpracované energetické audity a byl vydán průkaz energetické náročnosti budov. 

V rámci snižování emisí CO2 byly realizovány  projekty:

2020

• Administrativní budovy radnice MČ Praha 14 - pilotní projekt energetických úspor, 2020/2021. Projekt spočívá v dosažení energetických úspor prostřednictvím revitalizace energeticky náročných městských budov ÚMČ Praha 14 na energeticky vysoce efektivní budovy s využitím obnovitelných zdrojů energie, integraci inteligentních BMS na bázi IT řešení a prvků zeleně s využitím dešťové vody.

•  Energetická renovace objektu ZŠ Chvaletická SO 2 – horní budova, Realizace systému nuceného větrání s rekuperací odpadního tepla v objektu ZŠ Chvaletická. 

•  Energetická renovace objektu ZŠ Vybíralova, Instalace systému nuceného větrání s rekuperací odpadního tepla v objektu ZŠ Vybíralova. 

•  Energetická renovace objektu ZŠ Generála Janouška, Energetická renovace objektu ZŠ Gen. Janouška spočívající v realizaci systému nuceného větrání s rekuperací odpadního tepla. 

• Energetická renovace objektu ZŠ Chvaletická SO 01 – dolní budova, Instalace systému nuceného větrání s rekuperací odpadního tepla v objektu ZŠ Chvaletická SO 01 – dolní budova, na adrese Rochovská 691/14. 

.

V létě 2021 budou zahájena realizace projektů: 

• Energetické renovace objektu MŠ Korálek, Bobkova 766, OPŽP Instalace decentralizovaného systému nuceného větrání s rekuperací odpadního tepla
• Energetické renovace objektu MŠ Sluníčko, Gen. Janouška, OPŽP Instalace decentralizovaného systému nuceného větrání s rekuperací odpadního tepla
• Energetické renovace objektu MŠ Vybíralova, OPŽP Instalace decentralizovaného systému nuceného větrání s rekuperací odpadního tepla
• Energetické renovace objektu Poliklinika Černý Most – Parník, OPŽP, Instalace decentralizovaného systému nuceného větrání s rekuperací odpadního tepla

V roce 2022 bude zahájena realizace projektů:

• Energetické renovace objektu MŠ Chvaletická, OPŽP Instalace decentralizovaného systému nuceného větrání s rekuperací odpadního tepla
• Energetické renovace objektu MŠ Jahodnice, Kostlivého 1218, OPŽP Instalace decentralizovaného systému nuceného větrání s rekuperací odpadního tepla
• Energetické renovace objektu MŠ Paculova, OPŽP Instalace decentralizovaného systému nuceného větrání s rekuperací odpadního tepla
• Energetické renovace objektu MŠ Zelenečská, OPŽP, Instalace decentralizovaného systému nuceného větrání s rekuperací odpadního tepla

• Nové zelené střechy na objektu ZŠ Bří Venclíků - Účelem dotace je úspěšná realizace Projektu spočívající ve stavebních úpravách stávajících střech pavilonů ZŠ Bratří Venclíků na extenzivní zelené střechy, v instalaci akumulační podzemní nádrže na zachytávání dešťových vod pro jejich opětovné využití a v instalaci podzemního vsakovacího zařízení na pozemku školy ve správě Městské části Praha 14 v k. ú. Černý Most. 
• Nové zelené střechy na objektu ZŠ Gen. Janouška, Praha 14 Účelem dotace je úspěšná realizace Projektu spočívající ve stavebních úpravách stávajících střech pavilonů ZŠ Gen. Janouška na extenzivní zelené střechy, v instalaci akumulační podzemní nádrže na zachytávání dešťových vod pro jejich opětovné využití a v instalaci podzemního vsakovacího zařízení na pozemku školy ve správě Městské části Praha 14 v k. ú. Černý Most

V rámci projektů zelených střech je připravena výstavba fotovoltaických elektráren.

Regenerace panelových sídlišť 

•  Pilotní projekt revitalizace pražských sídlišť "Vybíralka25" - Vypracování plánu revitalizace vnitrobloku Vybíralova je pilotním projektem hlavního města, které prostřednictvím Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy aktivně spolupracuje s MČ Prahou 14 a aktivními místními obyvateli. Rada hlavního města schválila zejména investice do komunikací ve výši cca 180 milionů korun. V roce 2020 - 2021je realizován projekt se  revitalizace stávajícího parteru ZŠ a MŠ spočívající především v úpravách stávajících zelených ploch v rámci šetrného hospodaření s dešťovou vodou, vybudování zpevněných ploch s asfaltovým, dlážděným, zatravňovacím nebo mlátovým povrchem, doplnění vysoké zeleně, osazení stojanu na kola, vybudování nového oplocení vybraných ploch v areálu a novostavby malého pavilonu se sociálními, skladovými a střechou chráněnými odpočinkovými prostory, určeného pouze pro letní provoz. V rámci projektu probíhá vybudování retenčních nádrží a ploch včetně příslušného odvodnění.

• Revitalizace Vnitrobloku mezi ulicemi Mochovská, Zelenečská a Nehvizdská v Hloubětíně 2018 -2019 - Městská část pracovala na úpravě terénu, rekonstrukci chodníku a dalších novinkách, které místo proměnily v příjemný kout pro zábavu i relaxaci. Přibyly nové cestní sítě, dvě nové houpačky, trampolína a pružinová houpadla pro nejmenší a  zpevněná kruhová plocha.
• Revitalizace 5 vnitrobloků na sídlišti Černý Most 2020 S revitalizací ploch mezi ulicemi Bryksova, Bobkova, Kučerova, Maňákova a Mansfeldova (A, A1, B,C, E,) se začalo v létě 2020. Všechny zmíněné vnitrobloky vlastní Magistrát hl. m. Prahy, z toho dva (vnitroblok C a od roku 2020 nově i B) má ve správě svěřeny městská část Praha 14, ostatní spravuje společnost Centra, a. s. S výjimkou vnitrobloku C, jehož proměnu financovala ze svého rozpočtu Praha 14, všechny revitalizace hradilo hlavní město Praha. Finanční prostředky na revitalizaci uvolnilo po dlouhodobých intervencích městské části. Nyní zbývá dořešit pouze plochu se starými tenisovými kurty ve vnitroblocích (F-G). Jedná se o velkou investici, kterou se magistrát rozhodl od revitalizace probíhající v roce 2020 oddělit. Momentálně pro toto místo hledá vhodné využití.

Obnovu technického vybavení města a inž. sítí provádí MČ, MHMP jim zřízené organizace/správci sítí:

• Magistrát hl. Prahy
• Dopravní podnik hl. m. Prahy - Zajišťuje technickou správu jednotlivých areálů dep metra, vozoven tramvají, garáží autobusů, sítě sociálních zařízeni na konečných, pozemků a dalších objektů
• Pražská vodohospodářská společnost a.s. – provádí správu svěřeného vodohospodářského majetku ve vlastnictví Hlavního města Prahy. MČ Praha 14 obdržela v rámci obnovy vodohospodářského  majetku seznam plánovaných investičních akcí pro roky 2019 -2033. Jedná se o střednědobý investiční plán. Na základě dochází ke koordinaci dalších obnov, oprav tak s plánovanými investičními akcemi, aby dopad na občany byl, co nejmenší a dopravní omezení byla, co nejmenší.
• Technická správa komunikací hl. m. Prahy - Rozvoj, výstavba, správa, údržba a opravy pozemních komunikací, jejich součástí a příslušenství, včetně pozemků a dalšího nemovitého majetku na území hlavního města Prahy.

Obnova městského mobiliáře

Lavičky na území MČ Praha 14 jsou ve správě MČ Praha 14, hl. m. Prahy a TSK hl. m. Prahy. MČ Praha 14 eviduje pouze navýšení počtu laviček, které jsou umístěny na pozemcích ve svěřené správě. Počty od ostatních správců nemáme k dispozici. MČ Praha 14 přistupuje ke svému mobiliáři systematicky, kdy dochází k jeho průběžné obnově se snahou o zvyšování jeho kvality a odrazu identity místa. Odpadkové koše kromě výše zmiňovaného jsou ještě ve správě Dopravního podniku hl. m. Prahy. Ve správě MČ Praha 14 aktuálně evidujeme 283 ks.

Postupně je také doplňována infrastruktura pro cyklisty. Dle poptávky jsou po městě umísťovány i stojany na kola.

Rok 2018 – 24 stojanů na 13 místech

Rok 2019 – 19 stojanů na 13 místech

Rok 2020 – 84 stojanů na 13 místech

Doprava a komunikace

Nedostatek parkovacích míst pro residenty je dlouhodobým problémem MČ. Zajištění dostatečného počtu odstavných a parkovacích míst odpovídajících poptávce je základní princip řešení dopravy v klidu v obytných oblastech. Regulace počtu stání je proveditelná jen velmi obtížně a zásadně zhoršuje kvalitu bydlení. Velký deficit odstavných a parkovacích míst je na sídlištích Černý Most, Lehovec a v okolí vícepodlažních bytných bloků v Hloubětíně. V souvislosti s rozvojem parkovacích zón v okolních městských částech, zejména v Praze 9, 10 a 18 provedla MČ v roce 2019 další šetření navazující na šetření z roku 2016 prostřednictvím skupinových diskusí (focus groups) s občany. Přestože z výsledků byl patrný větší zájem o zavedení parkovacích zón než při předchozím šetření, mírně přesahoval názor je nezavádět. S ohledem na vzrůstající počet parkujících vozidel a stále méně parkovacích míst pro rezidenty bude tento záměr nadále sledován.

V roce 2020 byla zahájena na Černém Mostě výstavba parkovacího domu o 880 místech, která je jedna z největších investic Prahy do P+R. Nový objekt nahradí původní parkoviště, které mělo kapacitu 294 míst. Kromě míst vyčleněných pro ekologická vozidla zde budou i uzamykatelné stojany pro cyklisty. Náklady na stavbu přesáhly půl miliardy, investorem je MHMP. Stavba bude dokončena 2022.

Z technické vybavenosti jsou ve správě MČ pouze některé komunikace a to zejména v oblasti Na Hutích, Kyjích (57, 40 km) a Hostavicích  (18,39  km ); ostatní technická vybavenost - inženýrské sítě jsou ve vlastnictví organizací k tomuto účelu zřízených hlavním městem Prahou. Tyto organizace provádějí systematickou obnovu svého majetku. Městská část se na obnově technického vybavení a inženýrských sítí podílí především sledováním poruch, jejich četnosti a následně se snaží upozorňovat na nedostatky správce a při obnově komunikací požaduje koordinaci prací na rekonstrukce jednotlivých sítí, aby docházelo k minimalizaci negativních odpadů jak na majetek, tak na komfort bydlení občanů.

Rekonstrukce komunikací ve správě MČ
2017 – 2019

• Rekonstrukce komunikací v oblasti nad Kyjským rybníkem – obnova sítí + rekonstrukce povrchu –

2018

• Rekonstrukce kompletní proměna komunikací Stupská, Za školou, Krčínovo náměstí a Hlinská
• Rekonstrukce ulic Švestkova 
• Rekonstrukce ulice Za Rokytkou – byla ukončena I. etapa – most

 2020

• Rekonstrukce ulice Za školou
• Nový most přes Rokytku .Původní most byl ve špatném technickém stavu, jeho výměna již byla nezbytná. S přípravnými pracemi jako byly například přeložky inženýrských sítí, se začalo březnu 2020, s vlastní rekonstrukcí, respektive s bouráním starého mostu a výrobou nového v dubnu 2020. Most kolaudován v listopadu 2020.

Obnovené/rekonstruované komunikací v majetku MČ – větší investiční akce

2020      

• obnova stávajícího propojení ul. Budovatelská – ul. Za Černým mostem a dále před Novopackou –  950m
• obnova propojení  „Čihadla“ – úsek : Broumarská – Dobrovolného – 550 m
• rekonstrukce mostu Za Rokytkou, předmostí Hodějovská – 60 m
• rekonstrukce komunikací v oblasti Starých Kyjí - ul. Za Školou – 130 m 

2019

• obnova stávajícího propojení Bažantice, Novopacké, Kbelského letiště a Budovatelské ( cyklomagistrála 6.3 ) – 2100 m
• obnova vnitrobloku Mochovská ( cestní síť, nový povrch chodníku ) – 540 m
• obnova chodníku a cestní sítě v rámci projektu H55  - 190 m
• rekonstrukce a obnova chodníku – ul. Tálinská – 440 m

2018  +2019   

• obnova chodníků – oblast „nad rybníkem“ ( akce PREdi, spoluúčast MČ P14 za změnu povrchu ) – cca 4200 m obnoveného povrchu chodníků 

 Rekonstrukce komunikací ve správě TSK:

2018/2019

•  Rekonstrukce ulice Českobrodská (TSK)Rekonstrukce ulice Českobrodská, která byla i kvůli nadměrnému přetížení dopravou ve velmi špatném technickém stavu, proběhla v úseku od ulice Ke třem mostům až po ulici Na Vydrholci. Celá stavba byla rozdělena na dvě části, přičemž v jedné byla provedena pouze obnova stávající obrusné a ložné vrstvy vozovky a ve druhé došlo k úpravě nivelety komunikace a uličního prostoru. V rámci stavby byly rekonstruovány mostní objekty přes Říčanský potok a přes Rokytku. Vozovky byly navrženy s asfaltovým povrchem, chodníky a vjezdy jsou nově z betonové zámkové dlažby a chodníky v zástavbě jsou opatřeny povrchem ze žulové mozaiky. V rámci rekonstrukce byly upraveny i autobusové zastávky, veřejné osvětlení nebo plynovod. Zřízeno bylo přisvětlení přechodů pro pěší, proběhlo přeložení silnoproudých a slaboproudých kabelů, prodloužení stávajících chrániček a v neposlední řadě i kácení stávajících dřevin. Podél opravovaných mostů a propustků byly po dobu rekonstrukce zřízeny provizorní komunikace, na které byl vjezd umožněn pouze MHD a rezidentům.

2019

• Oprava  Broumarská – Cíglerová
• Rekonstrukce Ocelkova

2020  

• Oprava komunikace Broumarská II.
• Oprava  Chlumecká - II. etapa
• Instalace protihluková patření  Průmyslová/Hloubětín
• Rekonstrukce nadjezdu Štěrboholská radiála
• Rekonstrukce Sklenská
• Technická vybavenost Hloubětín - Rekonstrukce komunikací Zelenečská, Nehvizdská, Konzumní, část Mochovská
• Technická vybavenost Lehovec - Rekonstrukce Žehuňská, Maršovská - 2020

  Výstavba cyklokumunikací

• Výstavba etapy 6.3. Severovýchodní  cyklomagistrály - 2019
• Výstavba nové stezky Broumarská Dobrovolného - 2020
• Výstavba etapy 6.4. Severovýchodní cyklomagistrály – 2020/2021

Lávka Rajská zahrada Pro realizaci je vybrán zhotovitel, do konce roku 2020 by měla být odevzdána dokumentace pro stavební povolení. S lávkou související navazující projekty, jako je výstavba železniční zastávky, probíhají v koordinaci. Část trati Mstětice – Praha Vysočany by měla být uvedena do provozu v březnu 2024.

Prodloužení komunikace Ocelkova - pokračuje se ve výkupu pozemků, přes něž má vést prodloužená komunikace Ocelkova, která bude spojovat lokality Hutě a Černý Most. Připravuje se dokumentace pro stavební povolení, projektu je vydáno ÚR a bylo zažádáno o stavební povolení, termín realizace byl posunut, v současnosti probíhá veřejná zakázka na realizátora.

Terminál Černý Most – projekt hl. m. Prahy ve spolupráci s IPR běží po dvou liniích: rekonstrukce objektu a rychlá opatření. U první části je zadáno zhotovení studie s termínem předání do června 2021, u druhé části probíhá monitoring stavu a probíhají již drobné opravy. Nově byl ustanoven koordinátor této akce.

 Na území MČ Praha 14 byla v období 2018 – 2020 provedena rekonstrukce motoristických a nemotoristických komunikací v celkové délce cca 4,7 km.

MČ Praha 14 má zpracovaný Povodňový plán městské části Praha 14. Projednán a schválen Radou MČ Praha 14 byl dne 12. 6. 1999. Plán se průběžně aktualizuje. V současné době probíhá proces ohledně schválení Digitálního povodňového plánu MČ Praha 14.

MHMP zpracoval studii zrealizoval ve spolupráci s MČ Praha14 protipovodňových opatření u koryta řeky Rokytky. Po záplavách v roce 2013 začal Odbor ochrany prostředí MHMP intenzivně řešit toto kritické místo, kdy místní obyvatelé opakovaně vznášeli požadavky na zkapacitnění koryta. Výpočty ukázaly, že zkapacitnění na stoletou povodeň lze provést pouze výrazným rozšířením Rokytky a vytvořením ekologické bermy, tedy suché části koryta nad hladinou vody. Soukromé pozemky potřebné pro rozšíření se v průběhu let podařilo hlavnímu městu Praze vykoupit a úprava Rokytky byla v roce 2020 připravena k realizaci, ale nikoli jen jako ryze technicistní protipovodňové dílo, ale bylo pojato komplexně jako přírodní revitalizace.

Protipovodňová opatření realizována v posledních letech na MČ Praha 14:

• proběhl výřez břehů Rokytky v úseku suchý poldr Čihadla – Kyjský rybník
•  byl nainstalován automatizovaný varovný systém – čidla (Čihadla, Dolní Počernice)
• v  prosinci 2020 dokončila MČ Praha 14 rekonstrukci části ulice Za Rokytkou, resp. výměnu starého nevyhovujícího mostu za nový. Souběžně s těmito pracemi na místě probíhala i koordinována akce společně s Magistrátem hl. m. Prahy, kdy koryto říčky bylo rozšířeno, zpevněno kameny a vznikl i suchý poldr, který místní obyvatelé využívají jako louku k procházkám. 

V roce 2019 byla vytvořena pracovní skupina pro globální odpovědnost, která se pravidelně schází společně se specialisty klimatického plánu (zástupce společnosti CI2). Skupina se během roku 2020 zabývala mapováním možností rozvoje globální odpovědnosti, trendů, dobré praxe v přístupech a přípravou Plánu rozvoje globální odpovědnosti MČ Praha 14. Pracovní skupina pro globální odpovědnost se také společně se specialisty pro klimatickou změnu zabývala tvorbou Klimatického plánu Prahy 14. Dokument bude dokončen v I. pol. roku 2021 Dokument obsahuje opatření pro zvýšení akumulace vod v prostředí a ke zpomalení odtoku.

Klimatický plán Prahy 14 se skládá z analytické, návrhové a implementační části. V roce 2020 byla zpracována analýza odtokových poměrů pro řešení přívalových dešťů v prostředí MČ.

Dokument obsahující prvky adaptační a mitigační. Výchozí nadřazené dokumenty jsou:

• Strategie adaptace hl. m. Prahy na klimatickou změnu (schválena 18. 7. 2017)
•  Implementační plán Strategie adaptace hl. m. Prahy na klimatickou změnu na roky 2018 – 2019 (schválen 26. 6. 2018)
• Pakt starostů a primátorů pro udržitelnou energii a klima (ve fázi přípravy)

Klimatický plán Prahy 14 se bude sestávat z 3 částí, které v sobě obsahují níže uvedení aktivity

1. Analytická - shrnutí klimatických podmínek pro prostředí ČR a Prahy, pojmenování hlavních dopadů klimatické změny a největších emisních zdrojů v MČ, zhodnocení zranitelnosti MČ a provedení emisní bilance, zmapování odtokových poměrů pro řešení přívalových dešťů v prostředí MČ 
2. Návrhová - převzetí hlavních cílů z vyšší pražské úrovně v oblastí adaptací a mitigací pro podmínky MČ, nadefinování základních typů adaptačních a mitigačních opatření pro MČ Praha 14, identifikace konkrétních adaptačních a mitigačních opatření (cca 10) v prostředí MČ Praha 14
3. Implementační - nastavení hodnotících indikátorů, zapojení veřejnosti (hodnocení zranitelnosti, pocitová mapa, určení priorit při realizaci adaptačních opatření), zhodnocení politiky ÚMČ z hlediska adaptací a mitigací

Příklady realizovaných opatření:

• Administrativní budova radnice MČ Praha 14 - pilotní projekt energetických úspor

 Projekt spočívá v dosažení energetických úspor prostřednictvím revitalizace energeticky náročných městských budov ÚMČ Praha 14 na energeticky vysoce efektivní budovy s využitím obnovitelných zdrojů energie, integraci inteligentních BMS na bázi IT řešení a prvků zeleně s využitím dešťové vody. 

•  Hospodaření s dešťovou vodou – „Vybíralka 25“

 Projekt se týká revitalizace stávajícího parteru ZŠ a MŠ spočívající především v úpravách stávajících zelených ploch v rámci šetrného hospodaření s dešťovou vodou, vybudování zpevněných ploch s asfaltovým, dlážděným, zatravňovacím nebo mlátovým povrchem, doplnění vysoké zeleně, osazení stojanu na kola, vybudování nového oplocení vybraných ploch v areálu a novostavby malého pavilonu se sociálními, skladovými a střechou chráněnými odpočinkovými prostory, určeného pouze pro letní provoz. V rámci projektu probíhá vybudování retenčních nádrží a ploch včetně příslušného odvodnění.

Byly schváleny žádosti o dotaci a poskytnuty prostředky na projekty „Zelená střecha ZŠ Bří Venclíků“ a „Zelená střecha ZŠ Gen. Janouška“, v rámci nichž bude provedena přestavba střech na vegetační zelené střechy vč. akumulace a likvidace dešťových vod vsakováním. Realizace bude zahájena v létě 2021.

V lednu 2021 byly schváleny žádosti o dotaci na projekty:

• Nové zelené střechy na objektu ZŠ Bratří Venclíků, Praha 14

Účelem dotace je úspěšná realizace Projektu spočívající ve stavebních úpravách stávajících střech pavilonů ZŠ Bratří Venclíků na extenzivní zelené střechy, v instalaci akumulační podzemní nádrže na zachytávání dešťových vod pro jejich opětovné využití a v instalaci podzemního vsakovacího zařízení na pozemku školy ve správě Městské části Praha 14 v k. ú. Černý Most. Předpokládaná realizace v roce 2022.

•  Nové zelené střechy na objektu ZŠ Gen. Janouška, Praha 14

.Účelem dotace je úspěšná realizace Projektu spočívající ve stavebních úpravách stávajících střech pavilonů ZŠ Gen. Janouška na extenzivní zelené střechy, v instalaci akumulační podzemní nádrže na zachytávání dešťových vod pro jejich opětovné využití a v instalaci podzemního vsakovacího zařízení na pozemku školy ve správě Městské části Praha 14 v k. ú. Černý Mos Předpokládaná realizace v roce 2022.