Hledat
Search
Audity Informačního systému místní Agendy 21
   Login

Praha 14 - 2021

Kategorie : A
Stav auditu Platný audit
Hodnocení Auditu k tématu Uspokojivý stav tématu z hlediska principů udržitelného rozvoje - s podmínkami
Oponent Pavel Šremer
Konzultant Darina Hanusková
Zdeněk Frélich
Koordinátor Pavlína George Praha 14
Zora Straková Praha 14

OPONENTURA

2 Životní prostředí

1) Formální hodnocení Auditu udržitelného rozvoje

OTÁZKAHODNOCENÍ
Existují připomínky a náměty k přehlednosti a srozumitelnosti Auditu UR?
Vyjádření auditora
Ne
Je Audit UR kompletní, dává odpověď na všechny návodné otázky?
Vyjádření auditora
Ano

Audit je zpracován velmi pečlivě

Využívá Audit UR povinné a doporučené indikátory?
Vyjádření auditora
Ano

2) Vyhodnocení stavu sledovaných oblastí udržitelného rozvoje

Rekapitulace auditu UR
STRUČNÝ POPIS DOSAVADNÍHO VÝVOJE A AKTUÁLNÍHO STAVUSEBEHODNOCENÍ MUNICIPALITYHODNOCENI OPONENTA
Celkové hodnoceni oblasti:
2.1 Kvalita vod, šetření vodou a efektivnější využívání vody
Oblast 2.1
Hodnoceni:
0
Uspokojivá
Trend:
1
Zlepšující se

Oblast hospodaření s vodou je zachycena v Strategickém plánu rozvoje městské části Praha 14 na období 2015 – 2025, kde je zmíněna ochrana vodních zdrojů a udržitelného nakládání s vodou. 

Celková měrná spotřeba pitné vody v domácnostech na území Městské části Praha 14 (MČ) je v dlouhodobém horizontu stabilní. Spotřeba pitné vody v domácnostech činila v roce 2018 i 2019 na území MČ 90 l/os/den, za rok 2020 mírně stoupla spotřeba na 95 l/os/den z důvodu koronavirové epidemie. Spotřeba vody v MČ Praha 14 je nižší než průměr na území hl. m. Prahy, avšak pohybovala se v podobných hodnotách jako celorepublikový průměr. V roce 2021 očekáváme další mírný nárůst. Občané v domácnostech spíše úsporami vody reagují dle své momentální ekonomické prosperity. Ztráty z vodovodní sítě na území hl. m. Prahy dlouhodobě klesají a na území MČ jsou pravidelně realizovány potřebné rekonstrukce vodovodního řádu.  V roce 2020 činila ztráta vody 11,5%, v předchozím roce se jednalo o 11,9 % z celkového množství na území hl. m. Prahy. Počet havárií  na vodovodním řádů v letech 2018 - 2020 Prahy 14 činil 111 a byl nejnižší za posledních 8 let. Množství odpadních vod připadající na MČ Praha 14 činilo v roce 2020 2 085 740 m3/rok, v roce  2019 1 996 380 m3/rok a v roce 2018 1 958 590 m3/rok. Každoročně je zaznamenán nepatrný nárůst.  Podíl odpadních vod vyprodukovaných MČ Praha 14 (vůči hl. m. Praha) je 1,8%. Počet napojených obyvatel mírně roste, reflektuje demografický vývoj. Množství znečištěných odpadních vod v čase klesá a efektivnost jejich čištění naopak mírně roste. Efektivnost čištění vykazuje ve všech sledovaných parametrech buď dlouhodobě stabilizovaný, nebo mírně se zlepšující trend. Nejefektivnější hodnoty čištění vykazuje ukazatel znečištění „nerozpuštěné látky“ (NL - účinnost čištění v roce 2020 byla 98,4%), naopak nejnižší ukazatel „celkový dusík“ (Ncelk - účinnost čištění 82,7%). V budovách ve správě MČ jsou instalovány multiutulitní měřidla, vodostopy a perlátory. Osvěta v oblasti úsporného nakládání s vodními zdroji probíhá každoročně v rámci kampaně Den Země, při akcích se zapojením veřejnosti, na elektronickém portálu MČ Praha 14 jsou publikovány ekologicko - edukativní články, je instalován osvětový panel v rámci naučné stezky. Osvěta také probíhá ve spolupráci s komerčními subjetky.

V souvislosti s narůstajícími klimatickými změnami  MČ Praha 14 připravuje Klimatický plán. V roce 2019 byla vytvořena pracovní skupina pro globální odpovědnost, která se pravidelně schází společně se specialisty klimatického plánu (zástupce společnosti CI2). V roce 2020 byla provedena analýza odtokových poměrů. Návrh klimatického plánu obsahuje jak prvky adaptační tak i mitigační. Dokument probíhá připomínkovacích řízením, bude dokončen na podzim 2021. Dokument je rozdělen na oblasti Systémová opatření a osvěta, Městská zeleň a parky, Voda a vodní režim, Doprava a mobilita a veřejný prostor a budovy. Dokument obsahuje opatření pro zvýšení akumulace vod v prostředí a ke zpomalení odtoku např. realizaci opatření v souvislosti s udržením vláhy v půdě, realizaci opatření související s využitím šedé vody, realizaci opatření v souvislosti s eliminací rizik souvisejících s bleskovými povodněmi a zajištění plné součinnosti v rámci realizace protipovodňových opatření, budovaní a podporu drobných technických vodních prvků a budovaní a podporu přírodě blízkých vodních děl. V oblasti městské zeleně a parků se zaměřujeme na zajištění kontinuální péči a novou výsadbu dřevin, vytváření nových ploch a prvků zeleně, podporu komunitních zahrad a kompostování.

 Plochy v zastavěném území, kde je možné zasakování činí 33,2 % a zastavěné plochy odkud není dešťová voda odváděna do kanalizace činí 26,96 %. Celkem se jedná o 60,16% plochy zastavěného území. Zvýšenou pozornost věnujeme zachycování dešťové vody, dlouhodobě se snažíme zadržovat srážkovou vodu v krajině. Jsou vybudovány retenční nádrže u některých škol, komunitních center a v parku Pilská. Ve sledovaném období  došlo také k revitalizace toku Rokytka, rybníčku Na Hutích, k vytvoření retenčních nádrží V Cihelně v Bažantnici, dále pak  k zavedení systému šetrného hospodaření s dešťovou vodou na sídlišti Černý Most v projektu Vybíralka 25 a vybudování retenční nádrže v rámci revitalizace budovy úřadu MČ Praha 14. V rámci spolupráce při přípravě klimatického plánu  Coca-Cola HBC v roce 2021  změnila původní návrh odvodu dešťové vody do kanalizace za ekologickou alternativu. Díky nové variantě je možné dešťovou vodu zachytit a odvádět z pražského areálu do nově vytvořeného mokřadu na pozemku společnosti. Mokřad bude využit pro exkurse a environmentální výuku místních škol. V roce 2021 se začaly realizovat projekty zelených střech na 2 základních školách.

Oblast 2.1
Hodnoceni:
1
Dobrá
Trend:
1
Zlepšující se

V oblasti vodního hospodářství se situace  v MČ Praha 14 vskutku  zlepšuje v porovnání s údaji minulého auditu. Spotřeba pitné vody dlouhodobě klesá, byť minulý rok došlo k zvýšení vlivem toho, že občané trávili daleko více času v domácnostech pod vlivem pandemie covidu 19 .  I tak je však spotřeba nižší, než činí průměr Prahy a v r. 2020 byla dokonce pod celorepublikovým průměrem. Taktéž klesala spotřeba v bytových prostorech ve správě MČ, budovách mateřských a základních škol. Ve využívání dešťové vody jsou ještě rezervy, důležitý je příklad budovy radnice, která nyní po rekonstrukci bude obsahovat jak úsporné systémy, tak nádrž na shromažďování dešťové vody a její využití pro zálivku stromů v navazujícím parčíku. Městská část již dosahuje vysoké procento napojení na kanalizaci a tím i odvedení odpadních vod na adekvátní čištění v Ústřední ČOV v Praze., kde došlo po technologických úpravách k vyšší účinnosti čištění. Co se týče zadržování srážek  a revitalizací toků, došlo k několika významným úpravám, např.  toku Rokytky, vytvoření retenčních nádrží V Cihelně v Bažantnici, dále pak  k zavedení systému šetrného hospodaření s dešťovou vodou na sídlišti Černý Most v projektu Vybíralka 25. Důležité je, že se nakonec MČ nespokojila s celopražskou adaptační strategií , ale připravila  klimatický plán. 

Na území MČ jsou pravidelně realizovány potřebné rekonstrukce vodovodního řádu a ztráta vody činila v předchozích letech kolem 11 %  z celkového množství vody.V roce 2020 činila ztráta vody 11,5%. Počet havárií  na vodovodním řádů v letech 2018 - 2020 Prahy 14 činil 111 a byl nejnižší za posledních 8 let.

Celkové hodnoceni oblasti:
2.2 Podpora a zvyšování ekologické stability krajiny a biologické rozmanitosti na správním území obce, rozšiřování péče o vymezená přírodní území a zelené plochy
Oblast 2.2
Hodnoceni:
0
Uspokojivá
Trend:
0
Stabilní

Podíl plochy ÚSES z celkové rozlohy MČ je 6,6 % - 89,13 ha oproti celé Praze 13,5 %, z toho 32,77 ha funkčních segmentů a 56,36 ha nefunkčních. Podíl USES se od roku 2018 nezměnil. Ve sledovaném období nedošlo k žádné změně funkčnosti ÚSES. V současné době  se připravuje nova verze/koncepce ÚSES, která bude zapracována až do metropolitního plánu.  Na plochách ÚSES, které jsou zvláště chráněnými územími, vodními toky či lesními pozemky ve správě OCP MHP, zajištuje OCP MHMP celkové zlepšování ekologicko - stabilizačních funkcí a to obecně v širších koridorech než je vymezen ÚSES v územním plánu. Možnosti výrazněji ovlivnit funkčnost lokálních biocenter /LBC/ a lokálních biokoridorů /LBK/ jsou malé. LBC i LBK se často nacházejí na pozemcích, které nebyly svěřeny do péče MČ Praha 14, nebo se jedná o pozemky státu či soukromých osob. Možnosti výrazněji ovlivnit funkčnost lokálních biocenter (LBC) a lokálních biokoridorů (LBK) jsou malé. MČ nejsou samostatnými obcemi. LBC i LBK se často nacházejí na pozemcích, které nebyly svěřeny do péče MČ Praha 14, nebo se jedná o pozemky státu či soukromých osob.  Z  projektů, které v letech 2018 - 2020 přispěly ke zkvalitnění ÚSES, patří revitalizace vodních toků Rokytka v Kyjích a Hostavického potoka, které jako jejich správce prováděly Lesy HMP a úpravy u rybníka Martiňák. Nový ÚSES se nevytvářel. Na území MČ Praha 14 se vyskytují celkem tři ZCHÚ. Relativně nízký podíl ZCHÚ a VKP z celkové rozlohy MČ P 14 (0,6 % oproti 5,1 % v celé Praze) je dán nedostatkem vhodných typů ekosystému na území MČ a jejím celkovým charakterem (sídlištní zástavba, páteřní komunikace). Velké chráněné celky (PR Prokopské údolí, PR Klánovický les, Šárka, Chuchle, atp.) dostatečně kompenzují svojí plochou nízký procentuální podíl ZCHÚ na území jednotlivých MČ. Koeficient ekologické stability ve sledovaném období mírně rostoucí tendenci, oproti roku 2018, kdy byl KES 0,238 jsme v roce 2020 zaznamenali hodnotu 0,241. Hodnota je charakteristická pro území nadprůměrně využívané, se zřetelným narušením přírodních struktur.  

Většina zelených ploch je v  majetku hl,.m. Prahy. Ve sledovaném období došlo ke zvýšení ploch parků převážně na pozemcích MHMP. Na pozemcích ve své správě MČ Praha 14 nerozšiřuje nové plochy zeleně, nemá k tomu vhodné pozemky, snaží se aktivně o revitalizaci a zkvalitnění stávajících ploch. V období 2018 - 2020 došlo k revitalizaci zelených ploch ve správě MČ Praha 14 o výměře 25842 m2.  Stejně tak dochází k postupné obnově starých výsadeb v místě stávajících sídlišť a bytových domů. Dle dat poskytnutých IPR zeleň v zástavbě narůstá, což je mimo jiné způsobeno rozšiřující se zástavbou. Podíl rekreačních ploch klesá. Připravované projekty revitalizace nadzemních ploch pískovny Bílý kůň, revitalizace ploch Centrálního parku a přírodního koupaliště - biotopu s rekreačními plochami by měly úbytky rekreačních ploch kompenzovat. 

Podíl zastavěných ploch však roste v souladu s územním plánem. Podíl zastavěných ploch dle současného stavu na 1 obyvatele na MČ Praha 14 je však nižší než pražský průměr. Za období 2018-2020 bylo zastaveno 6765 m2 na dosud nezastavěném přírodním území, nebo na zemědělské/lesní půdě včetně v zastavěném území  26012m2 na nevyužitých či špatně využitých plochách. MČ preferuje využívání přednostně zastavitelného území města a minimalizuje zábory nezastavěného území okolních ZPF, okolní přírody a krajiny (zástavby proluk, brownfields). Nová výstavba na pozemcích MČ se řídí potřebami obyvatelstva a je u ní vždy brán zřetel na celkový charakter území, jeho zastavěnost, možné budoucí zatížení infrastruktury, navýšení životní úrovně obyvatelstva, celkové změny charakteru krajiny a v neposlední řadě dopady na zeleň a životní prostředí.

Na území Prahy 14 se nachází pouze jediný brownfield 10,3 ha a tím jsou bývalé Skleníky Kyje (ulice Morušová). Území v jihozápadní oblasti Prahy 14, podél Rokytky od výtoku z Kyjského rybníka až na hranici s MČ Praha 9, je nevyužívané, zanedbané, nepřístupné a bez toho, aniž by proběhl proces jeho regenerace, ho nelze vhodně a efektivně využívat. Pozemky však byly vydány restituentům. S ohledem na velké množství fyzických osob vlastnících dotčené pozemky se zatím nepodařilo najít společný zájem o způsobu využívání a řešení majetkových vztahů. V předmětném území se připravuje zatím jen prostupnost pro pěší a cyklisty podél toku Rokytky, která umožní propojení mezi městskou částí Praha 9 a Praha 14.

Na území MČ Praha 14 evidujeme výskyt bolševníku a křídlatky. Každoročně je likvidováno 10m2 bolševníku a 20 m2 křídlatky. V dlouhodobém  vývoji došlo od roku 2007 ke snížení. Na území MČ je několik naučných stezek a informačních panelů, které připívají k osvětě, šíření zajímavých informací a  zvýšení kvality života občanů (14 zastavení Prahy 14, Zastavení s malou vílou mimi, Kyjský rybník , Alej u Čihadel , Sad na Čihalech, Suchý poldr Čihadla a V Pískovně).

Oblast 2.2
Hodnoceni:
-1
Špatná
Trend:
0
Stabilní

Tato oblast pravděpodobně je nejslabší z posuzovaných oblastí životního prostředí Prahy 14 vzhledem k dědictví minulosti, které se projevuje i nadále. Odráží se to v nedostatečné  rozloze ploch, které jsou určeny k lokálnímu systému ekologické stability z celkové plochy Prahy 14    ( dokonce méně jak polovina oproti poměru plochy  ÚSES v celé Praze) a navíce v převážné nefunkčnosti tohoto systému ( 7 funkčních segmentů o 32,77 ha , oproti 32 nefunkčním segmentům na 56,36 ha). Snaha MČ o nápravu stavu naráží na problém, že městská část nevlastní tyto plochy. Lepší situace je v malé části ÚSES, které jsou maloplošnými chráněnými územími, v těch  došlo příp. dochází spojeným úsilím Magistrátu hl.m. Prahy a MČ  Praha 14, k nápravě. Revitalizace jsou dokonce vzorem i pro další části Prahy.  Bohužel podíl zvláště chráněných maloplošných  území  je  na Praze 14 příliš malý – jen 0,6 %, což je i v pražských poměrech málo ( 5,1 % chráněných území z plochy celé Prahy) a bylo by potřebné tato území rozšířit – zvyšují i ekologickou stabilitu celého území. Obdobná situace je s poměrem  přírodních/přírodně blízkých ploch vůči plochám nepřírodního charakteru – dík pokračující zástavbě je již 66, 4% území Prahy 14 zastavěno. Plochy přírodní či přírodě blízké  by v budoucnosti neměly býti již zastavovány, zásadní k tomu bude přijetí nového Metropolitního plánu, jehož výsledná verze je však zatím nejasná, nebyl projednáván dostatečně participativně. Oproti tomu se dík úsilí MČ P.14 zvyšují plochy zeleně v zástavbě, rostou i plochy parků. Přesto  i nadále dochází dík zástavbě k celkovému poklesu ploch pro rekreaci. Zvláště  v blízkosti velkých sídlišť bude potřebné zvyšovat takové plochy.  Koeficient ekologické stability i nadále ukazuje na nedobrou situaci ve stabilitě území, zvláště v části Černý Most. Hodnota KES pro celé území Prahy 14 znamená dle našeho předního odborníka I. Míchala , že se jedná o území nadprůměrně využívané, se zřetelným narušením přírodních struktur, základní ekologické funkce musí být soustavně nahrazovány technickými zásahy. Je proto potřeba zvláště pečlivě připravit území na důsledky klimatické změny. V této souvislosti je varovný velký vzrůst zástavby oproti minulému auditu (při předchozím auditu byl podíl celkově zastavěného území 45,2 % ( 611,5 ha, tj. 133,7 m2/obyv.), nyní už je to 66,4 % (898,9 ha, 189,6m2/obyv.). I když se tak z velké míry děje na nevyužitých či špatně využitých plochách, zčásti jsou využívány plochy přírodní, přírodě blízké  a plochy zemědělského půdního fondu ( v letech 2018 až 2020 byly zabrány 4 ha ZPF), . Rekultivace relativně velkého brownfieldu bývalých skleníků v Kyjích je zatím blokována z důvodu neutěšených majetkoprávních vztahů, pokud k ní dojde, je třeba zohlednit fakt, že se jedná o území přírodního parku Smetanka. V předmětném území se připravuje zatím jen prostupnost pro pěší a cyklisty podél toku Rokytky, která umožní propojení mezi městskou částí Praha 9 a Praha 14.

Městská část úspěšně potlačuje invazní druhy rostlin. Na území je zaznamenán výskyt bolševníku a křídlatky.

Na území MČ je několik naučných stezek a informačních panelů, které přispívají k osvětě, šíření zajímavých informací a  zvýšení kvality života občanů. Příkladem může být i naučná stezka pro děti Zastavení s malou vílou Mimi, stezka provádějící návštěvníka městskou částí je též přínosná, zvláště u rybníku Aloisov,  bude však vyžadovat doplnění, které je ostatně plánováno.

Celkové hodnoceni oblasti:
2.3 Kvalita a ochrana půdy, podpora udržitelného zemědělství a lesního hospodářství
Oblast 2.3
Hodnoceni:
1
Dobrá
Trend:
0
Stabilní

Podíl zemědělského půdního fondu z celkové rozlohy MČ Praha 14 činí 37,4 % (tedy 506,05 ha). Ke zvýšení výměry zemědělské půdy s certifikovaným ekologickým zemědělstvím došlo. Na území MČ Praha 14 v současné době je zaznamenáni 2 zemědělci s certifikovaným ekologickým zemědělstvím hospodařícího dle zásad SZ na výměře 45,94 ha. Praha14 podporuje nepřímo bioprodukci propagací a organizací farmářských trhů, podporou zdravého stravování a organického zahradničení v komunitních zahradách Správa pozemků určených k plnění funkci lesa není v kompetenci ÚMČ Praha 14 a zůstává v kompetenci HMP. Hospodaření v pražských lesích je od roku 2005 certifikováno systémem PEFC. Od 1. listopadu 2018 má dřevo z pražských lesů certifikaci FSC C-o-C a PEFC C-o-C.

Dle nových informací poskytnutými (Lesy hl. m. Prahy) došlo ke zvýšení výměry pozemků určených k plnění funkci lesa o 2,2 ha – zejména  nově vysazený les Arborka na území Satalic a Kyjí.

Pozemkové úpravy samotné opět nejsou v kompetenci MČ, ale HMP. K vyjmutí pozemků pro nynější vysokou míru výstavby došlo již před několika lety. Podíl záboru ZP v I. a II. třídě ochrany vztažený k celkovému území města má mrně vzrůstající tendenci.   Vyjmuti ze ZPF znamená i nová zalesnění,  například 1 plocha má přes 2 hektary. Ve sledovaném období došlo k přeměně zastavěných ploch a nádvoří a ostatních ploch na zemědělskou půdu ve výši 1,0 ha a zastavění půdy zemědělského půdního fondu  ve výši 4 ha. Na základě analýzy leteckých map MČ Praha 14 lze konstatovat, že zemědělské plochy zaujímají nepatrnou část městské části a většina z nich je lemována pásy zeleně, které jako takové slouží ke snižování negativních důsledků eroze. Proběhly krajinné úpravy na zemědělských pozemcích ve vlastnictví hl. m. Prahy. Tyto úpravy spočívaly zejména v rozčlenění velkých lánů na několik menších vytvářením mezí a výsadbou stromořadí v lokalitě Kyje Na Hutích.

Oblast 2.3
Hodnoceni:
-1
Špatná
Trend:
0
Stabilní

Na Praze 14 došlo k výraznému posunu vpřed oproti minulému auditu, neboť v certifikovaném ekologickém zemědělství je obhospodařováno již 45,96 ha půdy. Výrazná je též podpora pro produkty ekologického zemědělství při organizování farmářských trhů a Staročeského jarmarku, podpoře zdravého stravování jak ve školách, tak pořádáním semináře Jídlo nás spojuje. Přínosné je i komunitní zahradničení. Inovativní je též crowdfundingová kampaň, která vedla ke vzniku komunitního kurníku pro slepice z klecových chovů.

Na území Prahy 14 oproti minulému auditu vzrostla plocha lesů na 77,37 ha, stále je to však i proti pražskému průměru málo ( jen 5,7 % území MČ P. 14, oproti 10,5% plochy lesů na celém území Prahy). Je třeba ocenit založení nového lesa Arborka , byť je to v prvé řadě zásluhou MHMP. Na Praze 14 připadá zatím jen 20 m2 lesů a parků na obyvatele oproti průměru Prahy 48 m2, takže je třeba doporučit pokračování v zalesňování a rozšiřování  parků. Je třeba ocenit, že lesy ( v celé Praze)  jsou certifikovány mezinárodními certifikačními systémy PEFC od roku 2005  a dokonce i FSC, zabezpečujícími udržitelné hospodaření v lesích, což je zvláště důležité pro tyto příměstské lesy se zvýšenou rekreační funkcí (patřící  k lesům  zvláštního určení dle lesního zákona).

Vyhodnocení nebezpečí eroze odpovídá, většina území Prahy 14 nepatří mezi nejvíce ohrožená území. Protože však do budoucna hrozí zesílení erozních jevů s pokračující klimatickou změnou, je třeba  činit preventivní opatření, což v případě vodní eroze je třeba zvýšenou pozornost věnovat svažité části  katastrálního  území Kyje a Hloubětína  a v případě větrné eroze nejsevernější části  území Prahy 14.  Protože tato problematika spadá kompetenčně převážně pod MHMP, je třeba i nadále spolupracovat s Magistrátem.

Je nutno ocenit protierozní úpravy v přírodní památce Cihelna v Bažantnici, bude však potřebné jejich dokončení, zvláště vzhledem k možnosti další eroze po vykácení náletových dřevin.  Zvláště je potřebné umístění tabulí s vysvětlujícím textem, proč došlo k tak podstatným zásahům v chráněném území. Důležitým počinem byly též výsadby dřevin. Proběhly take krajinné úpravy na zemědělských pozemcích ve vlastnictví hl. m. Prahy. Tyto úpravy spočívaly zejména v rozčlenění velkých lánů na několik menších vytvářením mezí a výsadbou stromořadí v erozně ohrožené  lokalitě Kyje, Na Hutích.

 

Městská část využívá k zástavbě přednostně zastavitelné území dle územního plánu hl.m. Prahy. Nedaří se úplně minimalizovat zábory nezastavěného území v zemědělském půdním fondu, a zábory přírodních / přírodě blízkých ploch. Trend záboru nejkvalitnějších půd I. a II. třídy kvality pokračuje, byť se některých letech nejedná o velké plochy. Varovný však byl rok 2018 se záborem 38042 m2. Tyto zábory by bylo, v souladu s legislativou, potřebné daleko více minimalizovat. Je nutno upozornit i na celkové záběry půdy všech tříd kvality, které jsou poměrně vysoké: 114.452,5 m2 v roce 2018, 4630 m2 v r. 2019 a 43.538 m2 v r. 2020. V městské části, která má již  66,4 %  svého území zastavěné je  potřeba přehodnotit další pokračování výstavby – je nutné zachovat alespoň část prostoru pro plnění dalších funkcí, aby se jednalo o bydlení v zdravém životním prostředí a ekologická stabilita se nezhoršovala.

Celkové hodnoceni oblasti:
2.4 Kvalita ovzduší
Oblast 2.4
Hodnoceni:
1
Dobrá
Trend:
0
Stabilní

V aglomeraci Praha je nadlimitnímu znečištění ovzduší vystaveno velké množství lidí. Jsou dlouhodobě překračovány 24hodinový imisní limit pro suspendované částice PM10 a  roční imisní limit pro oxid dusičitý, a  to zejména na  dopravních lokalitách. V  zimních měsících často dochází i  k  překročení hodnoty imisního limitu pro průměrnou 24hodinovou koncentraci PM10. Většina překročení (hodnot) imisních limitů souvisí se značným dopravním zatížením hlavního města, v topné sezoně ke znečištění ovzduší přispívají lokální topeniště. V  roce 2019, na  rozdíl od let předešlých, nedošlo poprvé za hodnocené období k překročení 24hodinového imisního limitu, roční průměrné koncentrace PM10, PM2,5, NO2 i  benzo[a]pyrenu poklesly. Příznivá situace z hlediska kvality ovzduší v roce 2019 byla dána mírnými teplotními podmínkami v  zimních měsících a  výskytem převážně dobrých rozptylových podmínek. Ke zlepšení situace v aglomeraci Praha přispívá i  obnova vozového parku, podpora elektromobility a  probíhající obměna kotlů v domácnostech. Znečištění ovzduší přízemním ozonem má jiný charakter – imisní limit pro přízemní ozon je obvykle překračován v okrajových částech Prahy, v roce 2019 (v průměru za tři roky) bylo zaznamenáno překročení imisního limitu na pěti stanicích ze šesti, což je zatím nejvíce v hodnoceném období od roku 2010.

Na základě dostupných ukazatelů lze vývoj znečištění ovzduší na MČ Praha 14 hodnotit jako stabilní s tendencí k mírnému zlepšení.

Stav ovzduší v Praze 14 je nepříznivě ovlivňován zejména automobilovou dopravou. Typickým jevem pro posledních 15 let je pokles dopravních zátěží na centrálním prstenci města, zatímco intenzity na okraji Prahy stále rostou. Tíživým problémem Prahy 14 je pomalá výstavba nadřazené komunikační sítě (Pražský okruh, Městský okruh, radiály), jejíž následky nenesou jen cestující v automobilech, ale také v autobusech veřejné dopravy či obyvatelé žijící v okolí ulic zatížených nadměrným objemem dopravy. 

Stav ovzduší v MČ Praha 14 je také ovlivňován průmyslovými znečišťovateli přímo na vlastním území městské části. Z kategorie Rezzo 1 mezi největší velké stacionární zdroje znečištění ovzduší patří PERLIT Praha s.r.o., Domanský s.r.o, Linde Gas.a.s., IDEAL Česká republika, Autoservis Hoffmann s.r.o., Coca - cola HBC s.r.o, Globus ČR k.s., Kaufland ČR v.o.s., Mlékárna Pragolaktos, a.s.. Ovzduší je také ovlivňováno průmyslovými znečišťovateli v okolních městských částech ( ZEVO Malešice - Pražské služby, a. s., Pražská teplárenská a. s. – Teplárna Malešice a BETONBAU, s.r.o). Jejich konkrétní vliv lze odhadovat jen velmi těžko vzhledem k všeobecně komplikovanému vývoji stavu ovzduší, který závisí na aktuálních meteorologických podmínkách.

Na území MČ Praha 14 jsou problémy se znečišťováním ovzduší z lokálních topenišť minimální a v rámci celé Prahy mají domácí topeniště pouze 6% podíl na produkci celkových emisí tuhých znečišťujících látek. Postupná plynofikace výrazně ovlivnila skladbu spotřeby paliv, neboť měla za následek vytěsňování tuhých a kapalných paliv z území MČ a jejich náhradu zemním plynem. U sídlištní zástavby převažuje centrální vytápění, v rodinných domech pak hraje významnou roli vytápění zemním plynem.

MČ Praha 14 provádí každý měsíc měření koncentrací vybraných ukazatelů znečištění ovzduší, konkrétně oxidu dusičitého na 6 stanicích a prašného spadu na 5 stanicích. Oproti roku 2018, kdy došlo k překročení imisního limitu pro NO2 (40 μg/m3) celkem 6x, došlo v roce 2020 k překročení imisního limitu pro NO2 (40 μg/m3) pouze 1x. V případě prašného spadu došlo k překročení imisního limitu (12,5 g/m2) v roce 2018 4x, v roce 2020 5x. Průměrná roční koncentrace PM10 na většině území MČ (cca nad 90%) dosahuje nízkých hodnot v rozmezí pod 22,5 μg/m3.

MČ v rámci zvyšování kvality ovzduší realizuje řadu opatření zejména související se zejména se zklidněním  dopravy (aktivní  podíle na řešení snížení dopravní zátěže hlavních průjezdných komunikacích Kbelská, Poděbradská, Českobrodská, podporou mobility občanů (budování cykloinfrastrukury a infrastruktury pro pěší), rozvojem železniční infrastruktury (zpracování studií pro vybudování nových železničních zastávek: Praha – Jiráskova čtvrť, Praha – Rajská zahrada, Praha – Jahodnice, Praha – Hostavice ve spolupráci se Správou železnic), zvýšením kvality městské hromadné dopravy ( Vhodnější trasování linek MHD pro zajištění kvalitnější  obslužnosti území, studie revitalizace terminálu Černý Most) a  a také výsadbou izolační liniové zeleně. Je kladen důraz na posuzování PD v rámci vydávání stanovisek na snižování prašnosti v areálech průmyslových podniků, pořízení techniky pro omezení fugitivních emisí a stavební činnosti. Při posuzování a vydávání stanovisek klade důraz na využití vytápění teplem ze soustavy zásobování tepelnou energií nebo ze zdroje, který není stacionárním zdrojem. Pozornost je také věnována o osvětě obyvatelstva, kterou se snaží minimalizovat dopady lokálních topenišť na ovzduší (informování o kotlíkových dotacích). MČ posuzuje kotle na tuhá paliva, které musí splňovat nejpřísnější emisní podmínky (tzn. 5. emisní stupeň).

 Na základě existujících dokumentů schválených na úrovni hlavního města Prahy dlouhodobě konány kroky, které mají za cíl opatření zrealizovat v oblasti dostavby Pražského okruhu i ostatních podpůrných dopravních opatření.

Oblast 2.4
Hodnoceni:
0
Uspokojivá
Trend:
1
Zlepšující se

V oblasti ochrany ovzduší dosahuje Praha 14 dobrých výsledků,  zvláště s ohledem na nepříznivé podmínky v Praze. Dochází k mírnému zlepšení imisní situace, např. hodnoty pro nebezpečné prašné částice PM 10 jsou nyní přibližně na polovině  maximální přípustné hodnoty pro roční imisní limit 40 μg/m3.  Jako aktivní přístup je nutno hodnotit, že si Üřad MČ P. 14 nechává změřit vybrané ukazatele znečištění ovzduší – v současnosti  koncentrace oxidu dusičitého, který indikuje zvláště znečištění z dopravy a prašného spadu, svědčícího především  o intenzitě lidské činnosti. Oba ukazatelé se též mírně zlepšují. Je možné proto souhlasit s vlastním hodnocením MČ, že míra znečištění ovzduší je na P.14 mírná až střední.

Lokální topeniště nejsou v Praze 14 větším problémem vzhledem k v minulosti provedené plynofikaci v celé Praze. Úřad MČ je aktivní v provádění kontrol technického stavu a provozu spalovacích zdrojů na pevná paliva, vydává např.  závazná stanoviska dle zákona na ochranu ovzduší sa informuje též. o možnostech kotlíkových dotací. O situaci v této oblasti  nejvíce vypovídá fakt, že Úřad MČ neeviduje žádnou stížnost na lokální vytápění. Je třeba též ocenit provádění výsadeb izolační zeleně v Hloubětíně a na Jahodnici.

Protože doprava přispívá největším dílem k znečištění ovzduší, MČ P. 14 se zcela správně zaměřila ve svých opatřeních k snižování imisní zátěže na dopravu. Využila k tomu Zásady územního rozvoje a hlavně Plán udržitelné mobility  Prahy a okolí. Z důležitých opatření to jsou např. zklidnění a omezení dopravy, včetně podpory cyklistické dopravy, budování přechodů a tras pro chodce. Dlouhodobě MČ podporuje elektromobilitu, , opatřila elektrokola pro úředníky, elektromobil pro úřad a taktéž víceúčelový elektromobil svážející  odpady i používaný k údržbářským  pracím. Pamatuje i na dobíjecí stanice pro elektromobily a LPG a CNG stanice. Prosazuje nové zastávky vlaku k zvýšení zájmu o veřejnou dopravu. U stacionárních znečištění uplatňuje posuzování projektové dokumentace při vydávání stanovisek na snižování prašnosti průmyslových podniků, při pořízení techniky pro omezení fugitivních emisí a stavební činnosti i posuzuje kotle na tuhá paliva, aby splňovaly nejpřísnější kategorii. Spolupracuje s MHMP na posuzování velkých zdrojů znečišťování ovzduší REZZO 1  . Na území P.14 je několik podniků ( např. autoservis Hoffmann, Domanský   s.r.o., Globus ČR, k.s. Černý Most, Linde Gas a.s.-výroba acetelenu Praha) , které vykazují emise prchavých organických látek (VOC). Pro jejich potenciální zdravotní nebezpečnost je třeba doporučit zvýšenou pozornost u takových podniků.

Z hlediska ochrany před prašností je třeba ocenit poměrně velkou plochu téměř 80 milionů m2, která je čištěna během jednoho roku, z toho více jak polovina dokonce kropením, které přispívá jak k snížení prašnosti, tak k zlepšení mikroklimatu.

Z hlediska ochrany před zápachem bylo důležité informování obyvatel městské části o možnosti stížností na zápach novým systémem monitorování obtěžujícího zápachu  z průmyslové výroby na území hl.m. Prahy.

 

Celkové hodnocení oponenta k tématu udržitelného rozvoje
VNITŘNÍ PODMINKY
Silné stránky

-dobře pracující Úřad MČ P.14

-snižující se spotřeba pitné vody na obyvatele

-snižující se imisní koncentrace látek, znečišťujících ovzduší

-zelené plochy vhodné pro rekreaci a další výsadby zeleně i celého  parku

- zelený pás středem městské části

-vodní plochy

-revitalizace  části Rokytky a potoků do ní se vlévajících

-ekologická osvěta – např. naučné stezky, Den Země apod.

-hodnotná maloplošná zvláště  chráněná území

-dva přírodní parky

-vypracovaný klimatický plán

-naučné stezky

-fungující veřejná doprava

VNITŘNÍ PODMINKY
Slabé stránky

-rychle rostoucí zastavěnost území MČ ( již  66,4  % zastavěného území oproti 45,2 % v době minulého auditu)

-úbytek ploch pro rekreaci

-zatížení dopravou, které  způsobuje  znečištění ovzduší a hluk

-péče o životní prostředí kompetenčně rozdělená mezi magistrát a městskou část

-malá plocha a narušený systém ÚSES komunikacemi a neochotou vlastníků  k jeho zfunkčnění

- malá plocha maloplošných zvláště chráněných území

-nedostatečné využití chráněných území k osvětě ( u některých chybí  informace  o jak hodnotná území se jedná)

-nedostatečné respektování přírodních parků, jejich nevyužití  k osvětě

-velké stacionární zdroje znečištění REZZO 1

-brownfield bývalé  skleníky Kyje

VNĚJŠÍ PODMINKY
Příležitosti

-využití nevyužívaných ploch brownfields apod.

-revitalizace zeleně a veřejných prostor, výsadba nové zeleně, lesů a budování parků

-výchovná a osvětová práce s veřejností vedoucí k péči o životní prostředí, přírodu, zeleň

-realizace opatření klimatického plánu k adaptacím na změnu klimatu

-zfunkčnění územního systému ekologické stability

-posílení veřejné dopravy a realizace dalších opatření Plánu udržitelné mobility Prahy a okolí

-údržba chráněných území, zvláště PP Pražský zlom a dvou přírodních parků ve spolupráci s MHMP

VNĚJŠÍ PODMINKY
Hrozby

-podstatné zhoršení ekologické stability území  způsobené další výstavbou 

- velká intenzita tranzitní dopravy s negativními vlivy na MČ  – zvýšení hluku,  zvýšení koncentrace polutantů

-změny územního plánu v nedostatečné koordinaci s MČ

-nedostatečná koordinace s magistrátem a okolními MČ

-devastace  denaturovaných ploch v případě směřování nadměrných rekreačních a sportovních aktivit do těchto částí, zvláště z dalších  částí Prahy

-změna ve vedení MČ nebo MHMP vedoucí k ignorování problematiky životního prostředí                                                        -nedostatečná adaptace na klimatickou změnu

Závěry pro municipalitu – dílčí doporučení a návrhy hodnotitele
Závěr pro oblast:

2.1: Kvalita vod, šetření vodou a efektivnější využívání vody:

V oblasti vodního hospodářství dochází dlouhodobě k postupnému zlepšování. Spotřeba vody na obyvatele klesá (s výjimkou covidového roku, kdy v domácnostech obyvatelé trávili delší čas, což se projevilo i na vyšší spotřebě), je nižší než průměrná spotřeba Prahy. Protože je spotřeba přibližně na průměru pro celou republiku, je reálné dále spotřebu snižovat např. větším využitím dešťové a šedé vody, jak nyní ukazuje jako příklad budova rekonstruované radnice městské části.  Je třeba ocenit, že městská část připravila v souladu s doporučením minulého auditu  klimatický plán a při přípravě auditu zadala dopracování hodnot pro dešťovou vodu. Městská část má vysoké procento obyvatel, napojených na kanalizaci a tudíž na Ústřední ČOV v Praze. Vzhledem k modernizaci technologie čištění na této ČOV došlo i ke snížení vypouštěného znečištění do toku.  Bohužel PVK nemá údaje o přitékajícím znečištění z jednotlivých městských částí, takže není znám přesný podíl, jakým k tomu přispívá Praha 14, existují jen odborné odhady na základě počtu obyvatel MČ.

 

 

2.2 Podpora a zvyšování ekologické stability krajiny a biologické rozmanitosti na správním území obce, rozšiřování péče o vymezená přírodní území a zelené plochy:

Tato oblast patří k největším slabinám Prahy 14. Lokální územní systém ekologické stability je vymezen na příliš malých plochách a navíce je z převážné části nefunkční ( je jen  7 funkčních segmentů o 32,77 ha, oproti 32 nefunkčním segmentům na 56,36 ha), je potřebné ve spolupráci s Magistrátem dosáhnout zlepšení stavu, včetně výkupu nejdůležitějších pozemků. Nízký koeficient ekologické stability znamená, že území MČ P. 14 je nadprůměrně využívané, se zřetelným narušením přírodních struktur a základní ekologické funkce musí být soustavně nahrazovány technickými zásahy, které nejsou laciné.

Plocha maloplošných zvláště  chráněných území, přispívajících k ekologické stabilitě  je oproti průměru v Praze příliš malá (0,6 % z celého území MČ oproti 5,1 % celého území Prahy). Je potřebné po konzultaci s odborníky a MHMP rozšířit tyto plochy. U PP Cihelna v Bažantnici je důležitá instalace tabulí či QR kódů, které vysvětlí protierozní zásahy v chráněném území, u PP Pražský zlom chybí vysvětlující tabule. Ač na území MČ zasahují dva přírodní parky ( Smetanka a Klánovice – Čihadla), není na ně v terénu upozorněno. To je potřebné napravit ve spolupráci s MHMP. V případě přírodního parku Smetanka je třeba při plánovaných přeměnách brownfieldu bývalých skleníků v Kyjích respektovat, že se jedná o území přírodního parku.

Poměr  přírodních/přírodě blízkých ploch vůči plochám nepřírodního charakteru  se od posledního auditu změnil  velmi negativně– vzhledem k  pokračující zástavbě je již 66, 4% území Prahy 14 zastavěným územím (v době minulého auditu před třemi lety to bylo 45,2 %). Je bezpodmínečně nutné zastavit trend záborů dalších ploch.

Vzhledem k tomu, že dochází dík zástavbě k celkovému poklesu ploch pro rekreaci, byť se zvyšují plochy zeleně  v sídlištích a plochy parků, bude potřebné  zvláště  v blízkosti velkých sídlišť ještě intenzivněji zvyšovat plochy, určené pro rekreaci i pokračovat ve výsadbách zeleně v sídlištích a na jejich okrajích.

 

 

2.3 Kvalita a ochrana půdy, podpora udržitelného zemědělství a lesního hospodářství

Z hlediska udržitelného hospodaření s půdou je důležité, že v městské části došlo k rozvoji certifikovaného ekologického zemědělství a na lesní půdě je zajištěno udržitelné lesní hospodaření dík mezinárodním certifikacím PEFC a zvláště FSC. Je třeba doporučit i nepřímou podporu ekologickým zemědělcům podporou produktů ekologického zemědělství,  podporou zdravého stravování  ve školských jídelnách apod.

Vzhledem k nízké lesnatosti území Prahy 14 je třeba doporučit  pokračování v nových výsadbách  lesů i parků podle vzoru nového lesa Arborka, neboť sice  vzrostla plocha lesů,  je to však málo i z hlediska  pražského průměru ( jen 5,7 % území MČ P. 14, oproti 10,5% plochy lesů na celém území Prahy). Na obyvatele Prahy 14 připadá zatím jen 20 m2 lesů a parků, zatímco průměr Prahy je  48 m2 na obyvatele.

Praha 14 sice nemá velké plochy území ohrožené zvýšenou erozí, budou však potřebná preventivní opatření, pokud se zhorší situace  vlivem klimatické změny.  Vodní  erozí jsou dle map Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy ohroženy některé pozemky hlavně v katastru Kyjí a Hloubětína, větrná eroze připadá v úvahu v nejsevernější části území Prahy 14. Je třeba dokončit a sledovat i nadále účinnost protierozních  úprav v přírodní památce Cihelna v Bažantnici, velmi ohrožené vodní erozí.

Městské části se nepodařilo omezit zábory  nejkvalitnějších půd – zábory půd  I. a II. třídy bonity pokračují, ačkoliv se v některých letech nejedná o velké plochy, v roce 2018 však došlo k velkému  záboru 38042 m2.  Celkové záběry půdy všech tříd kvality, jsou neúměrně vysoké: 114.452,5 m2 v roce 2018, 4630 m2 v r. 2019 a 43.538 m2 v r. 2020. Takové tempo výstavby by vedlo při současné zastavenosti  území městské části 66,4 %  k totálnímu zastavení téměř celého území Prahy 14 v řádu desítek let. Je proto nutné prosadit změnu územního plánu ve směru podstatné redukce další výstavby při dalším projednávání Metropolitního plánu hl.m. Prahy, byť k tomu zatím ze strany zpracovatele i zadavatele nedošlo.

 

 

 

2.4 Kvalita ovzduší

Vzhledem k nepříznivé situaci z hlediska ochrany ovzduší v Praze městská část realizuje mnoho opatření k nápravě stavu, kvalita ovzduší se v  Praze 14 mírně zlepšuje. Protože však největší znečištění ovzduší městské části pochází z dopravy, je třeba sledovat situaci u pražského okruhu a páteřních komunikací i velkých křižovatek a nadále důsledně realizovat opatření z Plánu udržitelné mobility  Prahy a okolí. Důležitá bude i ještě intenzivnější podpora elektromobility a veřejné dopravy. U několika velkých stacionárních zdrojů  dle REZZO 1 jsou  evidovány emise prchavých organických látek, je potřeba jim věnovat zvýšenou pozornost. I nadále bude z hlediska snižování prašnosti důležité pokračovat v intenzivním čištění komunikací a veřejných prostorů. 

 

3) Hodnotící výrok oponenta k tématu udržitelného rozvoje

Hodnotící výrok pro oblast:

2.1: Kvalita vod, šetření vodou a efektivnější využívání vody:

V této oblasti dosahuje Praha 14 dobrých výsledků.

 

 

2.2: Podpora a zvyšování ekologické stability krajiny a biologické rozmanitosti na správním území obce, rozšiřování péče o vymezená přírodní území a zelené plochy:

V této oblasti má Praha 14 problémy týkající se ekologické stability území, jak o tom svědčí výše uvedené závěry. I proto je stanovena podmínka redukce další zástavby a doporučení  uvedená v závěrech. Některá chráněná území nemají vysvětlující označení, proto  jejich doplnění (zvláště u PP Pražský zlom, u PP Cihelna v Bažantnici a u obou přírodních  parků) je další podmínkou.

 

 

2.3: Kvalita a ochrana půdy, podpora udržitelného zemědělství a lesního hospodářství:

 

V části týkající se udržitelného zemědělství a lesního hospodářství je patrný posun žádoucím směrem, zvyšuje se např. rozloha ekologického zemědělství i lesů na území MČ.

Ochranu půdy je však naléhavě nutné zvýšit, neboť se dokonce zrychlil  trend dalších záborů půdy navzdory  upozornění a podmínce v minulém auditu, byť bylo  ze strany MČ jednáno s Magistrátem hl.m. Prahy, avšak zatím bez výsledků. Proto je znovu stanovena podmínka redukce další zástavby, viz závěry.

 

2.4:  Kvalita ovzduší:

Kvalita ovzduší se na Praze 14 dlouhodobě zlepšuje a městská část k tomu podstatně přispívá, proto lze tuto oblast hodnotit jako uspokojující.

 

 

Celkový hodnotící výrok:

Uspokojivý stav s podmínkami, týkajícími  se redukce další zástavby a ve spolupráci s Magistrátem hl.m. Prahy zabezpečit označení chráněných území na Praze 14 tabulemi s vysvětlujícím textem.

Stav hodnocení:
Uspokojivý stav tématu z hlediska principů udržitelného rozvoje - s podmínkami

AUDIT

2 Životní prostředí

Hodnocení oblasti

2.1 Kvalita vod, šetření vodou a efektivnější využívání vody

STRUČNÝ POPIS DOSAVADNÍHO VÝVOJE A AKTUÁLNÍHO STAVUSEBEHODNOCENÍ MUNICIPALITYHODNOCENI OPONENTA
Celkové hodnoceni oblasti:
2.1 Kvalita vod, šetření vodou a efektivnější využívání vody
Oblast 2.1
Hodnoceni:
0
Uspokojivá
Trend:
1
Zlepšující se

Oblast hospodaření s vodou je zachycena v Strategickém plánu rozvoje městské části Praha 14 na období 2015 – 2025, kde je zmíněna ochrana vodních zdrojů a udržitelného nakládání s vodou. 

Celková měrná spotřeba pitné vody v domácnostech na území Městské části Praha 14 (MČ) je v dlouhodobém horizontu stabilní. Spotřeba pitné vody v domácnostech činila v roce 2018 i 2019 na území MČ 90 l/os/den, za rok 2020 mírně stoupla spotřeba na 95 l/os/den z důvodu koronavirové epidemie. Spotřeba vody v MČ Praha 14 je nižší než průměr na území hl. m. Prahy, avšak pohybovala se v podobných hodnotách jako celorepublikový průměr. V roce 2021 očekáváme další mírný nárůst. Občané v domácnostech spíše úsporami vody reagují dle své momentální ekonomické prosperity. Ztráty z vodovodní sítě na území hl. m. Prahy dlouhodobě klesají a na území MČ jsou pravidelně realizovány potřebné rekonstrukce vodovodního řádu.  V roce 2020 činila ztráta vody 11,5%, v předchozím roce se jednalo o 11,9 % z celkového množství na území hl. m. Prahy. Počet havárií  na vodovodním řádů v letech 2018 - 2020 Prahy 14 činil 111 a byl nejnižší za posledních 8 let. Množství odpadních vod připadající na MČ Praha 14 činilo v roce 2020 2 085 740 m3/rok, v roce  2019 1 996 380 m3/rok a v roce 2018 1 958 590 m3/rok. Každoročně je zaznamenán nepatrný nárůst.  Podíl odpadních vod vyprodukovaných MČ Praha 14 (vůči hl. m. Praha) je 1,8%. Počet napojených obyvatel mírně roste, reflektuje demografický vývoj. Množství znečištěných odpadních vod v čase klesá a efektivnost jejich čištění naopak mírně roste. Efektivnost čištění vykazuje ve všech sledovaných parametrech buď dlouhodobě stabilizovaný, nebo mírně se zlepšující trend. Nejefektivnější hodnoty čištění vykazuje ukazatel znečištění „nerozpuštěné látky“ (NL - účinnost čištění v roce 2020 byla 98,4%), naopak nejnižší ukazatel „celkový dusík“ (Ncelk - účinnost čištění 82,7%). V budovách ve správě MČ jsou instalovány multiutulitní měřidla, vodostopy a perlátory. Osvěta v oblasti úsporného nakládání s vodními zdroji probíhá každoročně v rámci kampaně Den Země, při akcích se zapojením veřejnosti, na elektronickém portálu MČ Praha 14 jsou publikovány ekologicko - edukativní články, je instalován osvětový panel v rámci naučné stezky. Osvěta také probíhá ve spolupráci s komerčními subjetky.

V souvislosti s narůstajícími klimatickými změnami  MČ Praha 14 připravuje Klimatický plán. V roce 2019 byla vytvořena pracovní skupina pro globální odpovědnost, která se pravidelně schází společně se specialisty klimatického plánu (zástupce společnosti CI2). V roce 2020 byla provedena analýza odtokových poměrů. Návrh klimatického plánu obsahuje jak prvky adaptační tak i mitigační. Dokument probíhá připomínkovacích řízením, bude dokončen na podzim 2021. Dokument je rozdělen na oblasti Systémová opatření a osvěta, Městská zeleň a parky, Voda a vodní režim, Doprava a mobilita a veřejný prostor a budovy. Dokument obsahuje opatření pro zvýšení akumulace vod v prostředí a ke zpomalení odtoku např. realizaci opatření v souvislosti s udržením vláhy v půdě, realizaci opatření související s využitím šedé vody, realizaci opatření v souvislosti s eliminací rizik souvisejících s bleskovými povodněmi a zajištění plné součinnosti v rámci realizace protipovodňových opatření, budovaní a podporu drobných technických vodních prvků a budovaní a podporu přírodě blízkých vodních děl. V oblasti městské zeleně a parků se zaměřujeme na zajištění kontinuální péči a novou výsadbu dřevin, vytváření nových ploch a prvků zeleně, podporu komunitních zahrad a kompostování.

 Plochy v zastavěném území, kde je možné zasakování činí 33,2 % a zastavěné plochy odkud není dešťová voda odváděna do kanalizace činí 26,96 %. Celkem se jedná o 60,16% plochy zastavěného území. Zvýšenou pozornost věnujeme zachycování dešťové vody, dlouhodobě se snažíme zadržovat srážkovou vodu v krajině. Jsou vybudovány retenční nádrže u některých škol, komunitních center a v parku Pilská. Ve sledovaném období  došlo také k revitalizace toku Rokytka, rybníčku Na Hutích, k vytvoření retenčních nádrží V Cihelně v Bažantnici, dále pak  k zavedení systému šetrného hospodaření s dešťovou vodou na sídlišti Černý Most v projektu Vybíralka 25 a vybudování retenční nádrže v rámci revitalizace budovy úřadu MČ Praha 14. V rámci spolupráce při přípravě klimatického plánu  Coca-Cola HBC v roce 2021  změnila původní návrh odvodu dešťové vody do kanalizace za ekologickou alternativu. Díky nové variantě je možné dešťovou vodu zachytit a odvádět z pražského areálu do nově vytvořeného mokřadu na pozemku společnosti. Mokřad bude využit pro exkurse a environmentální výuku místních škol. V roce 2021 se začaly realizovat projekty zelených střech na 2 základních školách.

Oblast 2.1
Hodnoceni:
1
Dobrá
Trend:
1
Zlepšující se

V oblasti vodního hospodářství se situace  v MČ Praha 14 vskutku  zlepšuje v porovnání s údaji minulého auditu. Spotřeba pitné vody dlouhodobě klesá, byť minulý rok došlo k zvýšení vlivem toho, že občané trávili daleko více času v domácnostech pod vlivem pandemie covidu 19 .  I tak je však spotřeba nižší, než činí průměr Prahy a v r. 2020 byla dokonce pod celorepublikovým průměrem. Taktéž klesala spotřeba v bytových prostorech ve správě MČ, budovách mateřských a základních škol. Ve využívání dešťové vody jsou ještě rezervy, důležitý je příklad budovy radnice, která nyní po rekonstrukci bude obsahovat jak úsporné systémy, tak nádrž na shromažďování dešťové vody a její využití pro zálivku stromů v navazujícím parčíku. Městská část již dosahuje vysoké procento napojení na kanalizaci a tím i odvedení odpadních vod na adekvátní čištění v Ústřední ČOV v Praze., kde došlo po technologických úpravách k vyšší účinnosti čištění. Co se týče zadržování srážek  a revitalizací toků, došlo k několika významným úpravám, např.  toku Rokytky, vytvoření retenčních nádrží V Cihelně v Bažantnici, dále pak  k zavedení systému šetrného hospodaření s dešťovou vodou na sídlišti Černý Most v projektu Vybíralka 25. Důležité je, že se nakonec MČ nespokojila s celopražskou adaptační strategií , ale připravila  klimatický plán. 

Na území MČ jsou pravidelně realizovány potřebné rekonstrukce vodovodního řádu a ztráta vody činila v předchozích letech kolem 11 %  z celkového množství vody.V roce 2020 činila ztráta vody 11,5%. Počet havárií  na vodovodním řádů v letech 2018 - 2020 Prahy 14 činil 111 a byl nejnižší za posledních 8 let.