Oblast hospodaření s vodou je zachycena v Strategickém plánu rozvoje městské části Praha 14 na období 2015 – 2025, kde je zmíněna ochrana vodních zdrojů a udržitelného nakládání s vodou. 

Celková měrná spotřeba pitné vody v domácnostech na území Městské části Praha 14 (MČ) je v dlouhodobém horizontu stabilní. Spotřeba pitné vody v domácnostech činila v roce 2018 i 2019 na území MČ 90 l/os/den, za rok 2020 mírně stoupla spotřeba na 95 l/os/den z důvodu koronavirové epidemie. Spotřeba vody v MČ Praha 14 je nižší než průměr na území hl. m. Prahy, avšak pohybovala se v podobných hodnotách jako celorepublikový průměr. V roce 2021 očekáváme další mírný nárůst. Občané v domácnostech spíše úsporami vody reagují dle své momentální ekonomické prosperity. Ztráty z vodovodní sítě na území hl. m. Prahy dlouhodobě klesají a na území MČ jsou pravidelně realizovány potřebné rekonstrukce vodovodního řádu.  V roce 2020 činila ztráta vody 11,5%, v předchozím roce se jednalo o 11,9 % z celkového množství na území hl. m. Prahy. Počet havárií  na vodovodním řádů v letech 2018 - 2020 Prahy 14 činil 111 a byl nejnižší za posledních 8 let. Množství odpadních vod připadající na MČ Praha 14 činilo v roce 2020 2 085 740 m3/rok, v roce  2019 1 996 380 m3/rok a v roce 2018 1 958 590 m3/rok. Každoročně je zaznamenán nepatrný nárůst.  Podíl odpadních vod vyprodukovaných MČ Praha 14 (vůči hl. m. Praha) je 1,8%. Počet napojených obyvatel mírně roste, reflektuje demografický vývoj. Množství znečištěných odpadních vod v čase klesá a efektivnost jejich čištění naopak mírně roste. Efektivnost čištění vykazuje ve všech sledovaných parametrech buď dlouhodobě stabilizovaný, nebo mírně se zlepšující trend. Nejefektivnější hodnoty čištění vykazuje ukazatel znečištění „nerozpuštěné látky“ (NL - účinnost čištění v roce 2020 byla 98,4%), naopak nejnižší ukazatel „celkový dusík“ (Ncelk - účinnost čištění 82,7%). V budovách ve správě MČ jsou instalovány multiutulitní měřidla, vodostopy a perlátory. Osvěta v oblasti úsporného nakládání s vodními zdroji probíhá každoročně v rámci kampaně Den Země, při akcích se zapojením veřejnosti, na elektronickém portálu MČ Praha 14 jsou publikovány ekologicko - edukativní články, je instalován osvětový panel v rámci naučné stezky. Osvěta také probíhá ve spolupráci s komerčními subjetky.

V souvislosti s narůstajícími klimatickými změnami  MČ Praha 14 připravuje Klimatický plán. V roce 2019 byla vytvořena pracovní skupina pro globální odpovědnost, která se pravidelně schází společně se specialisty klimatického plánu (zástupce společnosti CI2). V roce 2020 byla provedena analýza odtokových poměrů. Návrh klimatického plánu obsahuje jak prvky adaptační tak i mitigační. Dokument probíhá připomínkovacích řízením, bude dokončen na podzim 2021. Dokument je rozdělen na oblasti Systémová opatření a osvěta, Městská zeleň a parky, Voda a vodní režim, Doprava a mobilita a veřejný prostor a budovy. Dokument obsahuje opatření pro zvýšení akumulace vod v prostředí a ke zpomalení odtoku např. realizaci opatření v souvislosti s udržením vláhy v půdě, realizaci opatření související s využitím šedé vody, realizaci opatření v souvislosti s eliminací rizik souvisejících s bleskovými povodněmi a zajištění plné součinnosti v rámci realizace protipovodňových opatření, budovaní a podporu drobných technických vodních prvků a budovaní a podporu přírodě blízkých vodních děl. V oblasti městské zeleně a parků se zaměřujeme na zajištění kontinuální péči a novou výsadbu dřevin, vytváření nových ploch a prvků zeleně, podporu komunitních zahrad a kompostování.

 Plochy v zastavěném území, kde je možné zasakování činí 33,2 % a zastavěné plochy odkud není dešťová voda odváděna do kanalizace činí 26,96 %. Celkem se jedná o 60,16% plochy zastavěného území. Zvýšenou pozornost věnujeme zachycování dešťové vody, dlouhodobě se snažíme zadržovat srážkovou vodu v krajině. Jsou vybudovány retenční nádrže u některých škol, komunitních center a v parku Pilská. Ve sledovaném období  došlo také k revitalizace toku Rokytka, rybníčku Na Hutích, k vytvoření retenčních nádrží V Cihelně v Bažantnici, dále pak  k zavedení systému šetrného hospodaření s dešťovou vodou na sídlišti Černý Most v projektu Vybíralka 25 a vybudování retenční nádrže v rámci revitalizace budovy úřadu MČ Praha 14. V rámci spolupráce při přípravě klimatického plánu  Coca-Cola HBC v roce 2021  změnila původní návrh odvodu dešťové vody do kanalizace za ekologickou alternativu. Díky nové variantě je možné dešťovou vodu zachytit a odvádět z pražského areálu do nově vytvořeného mokřadu na pozemku společnosti. Mokřad bude využit pro exkurse a environmentální výuku místních škol. V roce 2021 se začaly realizovat projekty zelených střech na 2 základních školách.

Podíl plochy ÚSES z celkové rozlohy MČ je 6,6 % - 89,13 ha oproti celé Praze 13,5 %, z toho 32,77 ha funkčních segmentů a 56,36 ha nefunkčních. Podíl USES se od roku 2018 nezměnil. Ve sledovaném období nedošlo k žádné změně funkčnosti ÚSES. V současné době  se připravuje nova verze/koncepce ÚSES, která bude zapracována až do metropolitního plánu.  Na plochách ÚSES, které jsou zvláště chráněnými územími, vodními toky či lesními pozemky ve správě OCP MHP, zajištuje OCP MHMP celkové zlepšování ekologicko - stabilizačních funkcí a to obecně v širších koridorech než je vymezen ÚSES v územním plánu. Možnosti výrazněji ovlivnit funkčnost lokálních biocenter /LBC/ a lokálních biokoridorů /LBK/ jsou malé. LBC i LBK se často nacházejí na pozemcích, které nebyly svěřeny do péče MČ Praha 14, nebo se jedná o pozemky státu či soukromých osob. Možnosti výrazněji ovlivnit funkčnost lokálních biocenter (LBC) a lokálních biokoridorů (LBK) jsou malé. MČ nejsou samostatnými obcemi. LBC i LBK se často nacházejí na pozemcích, které nebyly svěřeny do péče MČ Praha 14, nebo se jedná o pozemky státu či soukromých osob.  Z  projektů, které v letech 2018 - 2020 přispěly ke zkvalitnění ÚSES, patří revitalizace vodních toků Rokytka v Kyjích a Hostavického potoka, které jako jejich správce prováděly Lesy HMP a úpravy u rybníka Martiňák. Nový ÚSES se nevytvářel. Na území MČ Praha 14 se vyskytují celkem tři ZCHÚ. Relativně nízký podíl ZCHÚ a VKP z celkové rozlohy MČ P 14 (0,6 % oproti 5,1 % v celé Praze) je dán nedostatkem vhodných typů ekosystému na území MČ a jejím celkovým charakterem (sídlištní zástavba, páteřní komunikace). Velké chráněné celky (PR Prokopské údolí, PR Klánovický les, Šárka, Chuchle, atp.) dostatečně kompenzují svojí plochou nízký procentuální podíl ZCHÚ na území jednotlivých MČ. Koeficient ekologické stability ve sledovaném období mírně rostoucí tendenci, oproti roku 2018, kdy byl KES 0,238 jsme v roce 2020 zaznamenali hodnotu 0,241. Hodnota je charakteristická pro území nadprůměrně využívané, se zřetelným narušením přírodních struktur.  

Většina zelených ploch je v  majetku hl,.m. Prahy. Ve sledovaném období došlo ke zvýšení ploch parků převážně na pozemcích MHMP. Na pozemcích ve své správě MČ Praha 14 nerozšiřuje nové plochy zeleně, nemá k tomu vhodné pozemky, snaží se aktivně o revitalizaci a zkvalitnění stávajících ploch. V období 2018 - 2020 došlo k revitalizaci zelených ploch ve správě MČ Praha 14 o výměře 25842 m2.  Stejně tak dochází k postupné obnově starých výsadeb v místě stávajících sídlišť a bytových domů. Dle dat poskytnutých IPR zeleň v zástavbě narůstá, což je mimo jiné způsobeno rozšiřující se zástavbou. Podíl rekreačních ploch klesá. Připravované projekty revitalizace nadzemních ploch pískovny Bílý kůň, revitalizace ploch Centrálního parku a přírodního koupaliště - biotopu s rekreačními plochami by měly úbytky rekreačních ploch kompenzovat. 

Podíl zastavěných ploch však roste v souladu s územním plánem. Podíl zastavěných ploch dle současného stavu na 1 obyvatele na MČ Praha 14 je však nižší než pražský průměr. Za období 2018-2020 bylo zastaveno 6765 m2 na dosud nezastavěném přírodním území, nebo na zemědělské/lesní půdě včetně v zastavěném území  26012m2 na nevyužitých či špatně využitých plochách. MČ preferuje využívání přednostně zastavitelného území města a minimalizuje zábory nezastavěného území okolních ZPF, okolní přírody a krajiny (zástavby proluk, brownfields). Nová výstavba na pozemcích MČ se řídí potřebami obyvatelstva a je u ní vždy brán zřetel na celkový charakter území, jeho zastavěnost, možné budoucí zatížení infrastruktury, navýšení životní úrovně obyvatelstva, celkové změny charakteru krajiny a v neposlední řadě dopady na zeleň a životní prostředí.

Na území Prahy 14 se nachází pouze jediný brownfield 10,3 ha a tím jsou bývalé Skleníky Kyje (ulice Morušová). Území v jihozápadní oblasti Prahy 14, podél Rokytky od výtoku z Kyjského rybníka až na hranici s MČ Praha 9, je nevyužívané, zanedbané, nepřístupné a bez toho, aniž by proběhl proces jeho regenerace, ho nelze vhodně a efektivně využívat. Pozemky však byly vydány restituentům. S ohledem na velké množství fyzických osob vlastnících dotčené pozemky se zatím nepodařilo najít společný zájem o způsobu využívání a řešení majetkových vztahů. V předmětném území se připravuje zatím jen prostupnost pro pěší a cyklisty podél toku Rokytky, která umožní propojení mezi městskou částí Praha 9 a Praha 14.

Na území MČ Praha 14 evidujeme výskyt bolševníku a křídlatky. Každoročně je likvidováno 10m2 bolševníku a 20 m2 křídlatky. V dlouhodobém  vývoji došlo od roku 2007 ke snížení. Na území MČ je několik naučných stezek a informačních panelů, které připívají k osvětě, šíření zajímavých informací a  zvýšení kvality života občanů (14 zastavení Prahy 14, Zastavení s malou vílou mimi, Kyjský rybník , Alej u Čihadel , Sad na Čihalech, Suchý poldr Čihadla a V Pískovně).

Podíl zemědělského půdního fondu z celkové rozlohy MČ Praha 14 činí 37,4 % (tedy 506,05 ha). Ke zvýšení výměry zemědělské půdy s certifikovaným ekologickým zemědělstvím došlo. Na území MČ Praha 14 v současné době je zaznamenáni 2 zemědělci s certifikovaným ekologickým zemědělstvím hospodařícího dle zásad SZ na výměře 45,94 ha. Praha14 podporuje nepřímo bioprodukci propagací a organizací farmářských trhů, podporou zdravého stravování a organického zahradničení v komunitních zahradách Správa pozemků určených k plnění funkci lesa není v kompetenci ÚMČ Praha 14 a zůstává v kompetenci HMP. Hospodaření v pražských lesích je od roku 2005 certifikováno systémem PEFC. Od 1. listopadu 2018 má dřevo z pražských lesů certifikaci FSC C-o-C a PEFC C-o-C.

Dle nových informací poskytnutými (Lesy hl. m. Prahy) došlo ke zvýšení výměry pozemků určených k plnění funkci lesa o 2,2 ha – zejména  nově vysazený les Arborka na území Satalic a Kyjí.

Pozemkové úpravy samotné opět nejsou v kompetenci MČ, ale HMP. K vyjmutí pozemků pro nynější vysokou míru výstavby došlo již před několika lety. Podíl záboru ZP v I. a II. třídě ochrany vztažený k celkovému území města má mrně vzrůstající tendenci.   Vyjmuti ze ZPF znamená i nová zalesnění,  například 1 plocha má přes 2 hektary. Ve sledovaném období došlo k přeměně zastavěných ploch a nádvoří a ostatních ploch na zemědělskou půdu ve výši 1,0 ha a zastavění půdy zemědělského půdního fondu  ve výši 4 ha. Na základě analýzy leteckých map MČ Praha 14 lze konstatovat, že zemědělské plochy zaujímají nepatrnou část městské části a většina z nich je lemována pásy zeleně, které jako takové slouží ke snižování negativních důsledků eroze. Proběhly krajinné úpravy na zemědělských pozemcích ve vlastnictví hl. m. Prahy. Tyto úpravy spočívaly zejména v rozčlenění velkých lánů na několik menších vytvářením mezí a výsadbou stromořadí v lokalitě Kyje Na Hutích.

V aglomeraci Praha je nadlimitnímu znečištění ovzduší vystaveno velké množství lidí. Jsou dlouhodobě překračovány 24hodinový imisní limit pro suspendované částice PM10 a  roční imisní limit pro oxid dusičitý, a  to zejména na  dopravních lokalitách. V  zimních měsících často dochází i  k  překročení hodnoty imisního limitu pro průměrnou 24hodinovou koncentraci PM10. Většina překročení (hodnot) imisních limitů souvisí se značným dopravním zatížením hlavního města, v topné sezoně ke znečištění ovzduší přispívají lokální topeniště. V  roce 2019, na  rozdíl od let předešlých, nedošlo poprvé za hodnocené období k překročení 24hodinového imisního limitu, roční průměrné koncentrace PM10, PM2,5, NO2 i  benzo[a]pyrenu poklesly. Příznivá situace z hlediska kvality ovzduší v roce 2019 byla dána mírnými teplotními podmínkami v  zimních měsících a  výskytem převážně dobrých rozptylových podmínek. Ke zlepšení situace v aglomeraci Praha přispívá i  obnova vozového parku, podpora elektromobility a  probíhající obměna kotlů v domácnostech. Znečištění ovzduší přízemním ozonem má jiný charakter – imisní limit pro přízemní ozon je obvykle překračován v okrajových částech Prahy, v roce 2019 (v průměru za tři roky) bylo zaznamenáno překročení imisního limitu na pěti stanicích ze šesti, což je zatím nejvíce v hodnoceném období od roku 2010.

Na základě dostupných ukazatelů lze vývoj znečištění ovzduší na MČ Praha 14 hodnotit jako stabilní s tendencí k mírnému zlepšení.

Stav ovzduší v Praze 14 je nepříznivě ovlivňován zejména automobilovou dopravou. Typickým jevem pro posledních 15 let je pokles dopravních zátěží na centrálním prstenci města, zatímco intenzity na okraji Prahy stále rostou. Tíživým problémem Prahy 14 je pomalá výstavba nadřazené komunikační sítě (Pražský okruh, Městský okruh, radiály), jejíž následky nenesou jen cestující v automobilech, ale také v autobusech veřejné dopravy či obyvatelé žijící v okolí ulic zatížených nadměrným objemem dopravy. 

Stav ovzduší v MČ Praha 14 je také ovlivňován průmyslovými znečišťovateli přímo na vlastním území městské části. Z kategorie Rezzo 1 mezi největší velké stacionární zdroje znečištění ovzduší patří PERLIT Praha s.r.o., Domanský s.r.o, Linde Gas.a.s., IDEAL Česká republika, Autoservis Hoffmann s.r.o., Coca - cola HBC s.r.o, Globus ČR k.s., Kaufland ČR v.o.s., Mlékárna Pragolaktos, a.s.. Ovzduší je také ovlivňováno průmyslovými znečišťovateli v okolních městských částech ( ZEVO Malešice - Pražské služby, a. s., Pražská teplárenská a. s. – Teplárna Malešice a BETONBAU, s.r.o). Jejich konkrétní vliv lze odhadovat jen velmi těžko vzhledem k všeobecně komplikovanému vývoji stavu ovzduší, který závisí na aktuálních meteorologických podmínkách.

Na území MČ Praha 14 jsou problémy se znečišťováním ovzduší z lokálních topenišť minimální a v rámci celé Prahy mají domácí topeniště pouze 6% podíl na produkci celkových emisí tuhých znečišťujících látek. Postupná plynofikace výrazně ovlivnila skladbu spotřeby paliv, neboť měla za následek vytěsňování tuhých a kapalných paliv z území MČ a jejich náhradu zemním plynem. U sídlištní zástavby převažuje centrální vytápění, v rodinných domech pak hraje významnou roli vytápění zemním plynem.

MČ Praha 14 provádí každý měsíc měření koncentrací vybraných ukazatelů znečištění ovzduší, konkrétně oxidu dusičitého na 6 stanicích a prašného spadu na 5 stanicích. Oproti roku 2018, kdy došlo k překročení imisního limitu pro NO2 (40 μg/m3) celkem 6x, došlo v roce 2020 k překročení imisního limitu pro NO2 (40 μg/m3) pouze 1x. V případě prašného spadu došlo k překročení imisního limitu (12,5 g/m2) v roce 2018 4x, v roce 2020 5x. Průměrná roční koncentrace PM10 na většině území MČ (cca nad 90%) dosahuje nízkých hodnot v rozmezí pod 22,5 μg/m3.

MČ v rámci zvyšování kvality ovzduší realizuje řadu opatření zejména související se zejména se zklidněním  dopravy (aktivní  podíle na řešení snížení dopravní zátěže hlavních průjezdných komunikacích Kbelská, Poděbradská, Českobrodská, podporou mobility občanů (budování cykloinfrastrukury a infrastruktury pro pěší), rozvojem železniční infrastruktury (zpracování studií pro vybudování nových železničních zastávek: Praha – Jiráskova čtvrť, Praha – Rajská zahrada, Praha – Jahodnice, Praha – Hostavice ve spolupráci se Správou železnic), zvýšením kvality městské hromadné dopravy ( Vhodnější trasování linek MHD pro zajištění kvalitnější  obslužnosti území, studie revitalizace terminálu Černý Most) a  a také výsadbou izolační liniové zeleně. Je kladen důraz na posuzování PD v rámci vydávání stanovisek na snižování prašnosti v areálech průmyslových podniků, pořízení techniky pro omezení fugitivních emisí a stavební činnosti. Při posuzování a vydávání stanovisek klade důraz na využití vytápění teplem ze soustavy zásobování tepelnou energií nebo ze zdroje, který není stacionárním zdrojem. Pozornost je také věnována o osvětě obyvatelstva, kterou se snaží minimalizovat dopady lokálních topenišť na ovzduší (informování o kotlíkových dotacích). MČ posuzuje kotle na tuhá paliva, které musí splňovat nejpřísnější emisní podmínky (tzn. 5. emisní stupeň).

 Na základě existujících dokumentů schválených na úrovni hlavního města Prahy dlouhodobě konány kroky, které mají za cíl opatření zrealizovat v oblasti dostavby Pražského okruhu i ostatních podpůrných dopravních opatření.

Oblast hospodaření s vodou je zachycena v Strategickém plánu rozvoje městské části Praha 14 na období 2015 – 2025, kde je zmíněna ochrana vodních zdrojů a udržitelného nakládání s vodou. 

Celková měrná spotřeba pitné vody v domácnostech na území Městské části Praha 14 (MČ) je v dlouhodobém horizontu stabilní. Spotřeba pitné vody v domácnostech činila v roce 2018 i 2019 na území MČ 90 l/os/den, za rok 2020 mírně stoupla spotřeba na 95 l/os/den z důvodu koronavirové epidemie. Spotřeba vody v MČ Praha 14 je nižší než průměr na území hl. m. Prahy, avšak pohybovala se v podobných hodnotách jako celorepublikový průměr. V roce 2021 očekáváme další mírný nárůst. Občané v domácnostech spíše úsporami vody reagují dle své momentální ekonomické prosperity. Ztráty z vodovodní sítě na území hl. m. Prahy dlouhodobě klesají a na území MČ jsou pravidelně realizovány potřebné rekonstrukce vodovodního řádu.  V roce 2020 činila ztráta vody 11,5%, v předchozím roce se jednalo o 11,9 % z celkového množství na území hl. m. Prahy. Počet havárií  na vodovodním řádů v letech 2018 - 2020 Prahy 14 činil 111 a byl nejnižší za posledních 8 let. Množství odpadních vod připadající na MČ Praha 14 činilo v roce 2020 2 085 740 m3/rok, v roce  2019 1 996 380 m3/rok a v roce 2018 1 958 590 m3/rok. Každoročně je zaznamenán nepatrný nárůst.  Podíl odpadních vod vyprodukovaných MČ Praha 14 (vůči hl. m. Praha) je 1,8%. Počet napojených obyvatel mírně roste, reflektuje demografický vývoj. Množství znečištěných odpadních vod v čase klesá a efektivnost jejich čištění naopak mírně roste. Efektivnost čištění vykazuje ve všech sledovaných parametrech buď dlouhodobě stabilizovaný, nebo mírně se zlepšující trend. Nejefektivnější hodnoty čištění vykazuje ukazatel znečištění „nerozpuštěné látky“ (NL - účinnost čištění v roce 2020 byla 98,4%), naopak nejnižší ukazatel „celkový dusík“ (Ncelk - účinnost čištění 82,7%). V budovách ve správě MČ jsou instalovány multiutulitní měřidla, vodostopy a perlátory. Osvěta v oblasti úsporného nakládání s vodními zdroji probíhá každoročně v rámci kampaně Den Země, při akcích se zapojením veřejnosti, na elektronickém portálu MČ Praha 14 jsou publikovány ekologicko - edukativní články, je instalován osvětový panel v rámci naučné stezky. Osvěta také probíhá ve spolupráci s komerčními subjetky.

V souvislosti s narůstajícími klimatickými změnami  MČ Praha 14 připravuje Klimatický plán. V roce 2019 byla vytvořena pracovní skupina pro globální odpovědnost, která se pravidelně schází společně se specialisty klimatického plánu (zástupce společnosti CI2). V roce 2020 byla provedena analýza odtokových poměrů. Návrh klimatického plánu obsahuje jak prvky adaptační tak i mitigační. Dokument probíhá připomínkovacích řízením, bude dokončen na podzim 2021. Dokument je rozdělen na oblasti Systémová opatření a osvěta, Městská zeleň a parky, Voda a vodní režim, Doprava a mobilita a veřejný prostor a budovy. Dokument obsahuje opatření pro zvýšení akumulace vod v prostředí a ke zpomalení odtoku např. realizaci opatření v souvislosti s udržením vláhy v půdě, realizaci opatření související s využitím šedé vody, realizaci opatření v souvislosti s eliminací rizik souvisejících s bleskovými povodněmi a zajištění plné součinnosti v rámci realizace protipovodňových opatření, budovaní a podporu drobných technických vodních prvků a budovaní a podporu přírodě blízkých vodních děl. V oblasti městské zeleně a parků se zaměřujeme na zajištění kontinuální péči a novou výsadbu dřevin, vytváření nových ploch a prvků zeleně, podporu komunitních zahrad a kompostování.

 Plochy v zastavěném území, kde je možné zasakování činí 33,2 % a zastavěné plochy odkud není dešťová voda odváděna do kanalizace činí 26,96 %. Celkem se jedná o 60,16% plochy zastavěného území. Zvýšenou pozornost věnujeme zachycování dešťové vody, dlouhodobě se snažíme zadržovat srážkovou vodu v krajině. Jsou vybudovány retenční nádrže u některých škol, komunitních center a v parku Pilská. Ve sledovaném období  došlo také k revitalizace toku Rokytka, rybníčku Na Hutích, k vytvoření retenčních nádrží V Cihelně v Bažantnici, dále pak  k zavedení systému šetrného hospodaření s dešťovou vodou na sídlišti Černý Most v projektu Vybíralka 25 a vybudování retenční nádrže v rámci revitalizace budovy úřadu MČ Praha 14. V rámci spolupráce při přípravě klimatického plánu  Coca-Cola HBC v roce 2021  změnila původní návrh odvodu dešťové vody do kanalizace za ekologickou alternativu. Díky nové variantě je možné dešťovou vodu zachytit a odvádět z pražského areálu do nově vytvořeného mokřadu na pozemku společnosti. Mokřad bude využit pro exkurse a environmentální výuku místních škol. V roce 2021 se začaly realizovat projekty zelených střech na 2 základních školách.