2 Životní prostředí |
1) Formální hodnocení Auditu udržitelného rozvoje |
OTÁZKA | HODNOCENÍ |
|
|
|
|
|
|
2) Vyhodnocení stavu sledovaných oblastí udržitelného rozvoje |
Rekapitulace auditu UR |
STRUČNÝ POPIS DOSAVADNÍHO VÝVOJE A AKTUÁLNÍHO STAVU | SEBEHODNOCENÍ MUNICIPALITY | HODNOCENI OPONENTA |
Celkové hodnoceni oblasti:
2.1 Kvalita vod, šetření vodou a efektivnější využívání vody
|
Oblast hospodaření s vodou je zachycena
v Strategickém plánu rozvoje městské části Praha 14 na období 2015 – 2025,
kde je zmíněna ochrana vodních zdrojů a udržitelného nakládání
s vodou. Celková měrná spotřeba pitné vody v domácnostech na
území Městské části Praha 14 (MČ) je v dlouhodobém horizontu stabilní. Spotřeba
pitné vody v domácnostech činila v roce 2018 i 2019 na území MČ 90 l/os/den, za
rok 2020 mírně stoupla spotřeba na 95 l/os/den z důvodu koronavirové epidemie. Spotřeba
vody v MČ Praha 14 je nižší než průměr na území hl. m. Prahy, avšak pohybovala
se v podobných hodnotách jako celorepublikový průměr. V roce 2021 očekáváme
další mírný nárůst. Občané v domácnostech spíše úsporami vody
reagují dle své momentální ekonomické prosperity. Ztráty z vodovodní sítě na území hl. m. Prahy
dlouhodobě klesají a na území MČ jsou pravidelně realizovány potřebné
rekonstrukce vodovodního řádu. V roce 2020 činila ztráta vody
11,5%, v předchozím roce se jednalo o 11,9 % z celkového
množství na území hl. m. Prahy. Počet havárií na
vodovodním řádů v letech 2018 - 2020 Prahy 14 činil 111 a byl
nejnižší za posledních 8 let. Množství odpadních vod připadající na MČ Praha 14 činilo
v roce 2020 2 085 740 m3/rok, v roce 2019 1 996 380 m3/rok a v roce 2018 1 958
590 m3/rok. Každoročně je zaznamenán nepatrný nárůst. Podíl odpadních vod vyprodukovaných MČ Praha 14 (vůči hl. m. Praha)
je 1,8%. Počet napojených obyvatel mírně roste, reflektuje demografický
vývoj. Množství znečištěných odpadních vod v čase klesá
a efektivnost jejich čištění naopak mírně roste. Efektivnost čištění
vykazuje ve všech sledovaných parametrech buď dlouhodobě stabilizovaný, nebo
mírně se zlepšující trend. Nejefektivnější hodnoty čištění vykazuje ukazatel
znečištění „nerozpuštěné látky“ (NL - účinnost čištění v roce 2020 byla 98,4%),
naopak nejnižší ukazatel „celkový dusík“ (Ncelk - účinnost čištění 82,7%). V budovách ve správě MČ jsou instalovány multiutulitní
měřidla, vodostopy a perlátory. Osvěta v oblasti úsporného nakládání s vodními
zdroji probíhá každoročně v rámci kampaně Den Země, při akcích se zapojením
veřejnosti, na elektronickém portálu MČ Praha 14 jsou publikovány ekologicko -
edukativní články, je instalován osvětový panel v rámci naučné stezky.
Osvěta také probíhá ve spolupráci s komerčními subjetky.
V souvislosti s narůstajícími klimatickými
změnami MČ Praha 14 připravuje Klimatický plán. V roce 2019 byla vytvořena pracovní skupina pro globální odpovědnost, která se pravidelně schází společně se specialisty klimatického plánu (zástupce společnosti CI2). V roce
2020 byla provedena analýza odtokových poměrů. Návrh klimatického plánu obsahuje jak prvky adaptační tak i mitigační.
Dokument probíhá připomínkovacích řízením, bude dokončen na podzim 2021. Dokument je rozdělen na oblasti Systémová opatření a osvěta, Městská zeleň a parky, Voda a vodní režim, Doprava a mobilita a veřejný prostor a budovy. Dokument obsahuje opatření pro zvýšení akumulace vod v prostředí a ke zpomalení odtoku např. realizaci opatření v souvislosti s udržením vláhy v půdě, realizaci opatření související s využitím šedé vody, realizaci opatření v souvislosti s eliminací rizik souvisejících s bleskovými povodněmi a zajištění plné součinnosti v rámci realizace protipovodňových opatření, budovaní a podporu drobných technických vodních prvků a budovaní a podporu přírodě blízkých vodních děl. V oblasti městské zeleně a parků se zaměřujeme na zajištění kontinuální péči a novou výsadbu dřevin, vytváření nových ploch a prvků zeleně, podporu komunitních zahrad a kompostování. Plochy v zastavěném území, kde je možné zasakování činí 33,2 % a zastavěné plochy odkud není dešťová voda odváděna do kanalizace činí 26,96 %. Celkem se jedná o 60,16% plochy zastavěného území. Zvýšenou pozornost věnujeme zachycování dešťové
vody, dlouhodobě se snažíme zadržovat srážkovou vodu v krajině. Jsou vybudovány retenční nádrže u
některých škol, komunitních center a v parku Pilská. Ve sledovaném období došlo také k revitalizace toku Rokytka, rybníčku Na Hutích, k vytvoření retenčních nádrží V Cihelně v Bažantnici, dále pak k zavedení systému šetrného hospodaření s dešťovou vodou na sídlišti Černý Most v projektu Vybíralka 25 a vybudování
retenční nádrže v rámci revitalizace budovy úřadu MČ Praha 14. V rámci spolupráce při
přípravě klimatického plánu Coca-Cola HBC v roce 2021 změnila původní návrh odvodu dešťové vody do
kanalizace za ekologickou alternativu. Díky nové variantě je možné dešťovou vodu zachytit a
odvádět z pražského areálu do nově vytvořeného mokřadu na pozemku
společnosti. Mokřad
bude využit pro exkurse a environmentální výuku místních škol. V roce
2021 se začaly realizovat projekty zelených střech na 2 základních školách.
|
V oblasti vodního hospodářství se
situace v MČ Praha 14 vskutku zlepšuje v porovnání s údaji
minulého auditu. Spotřeba pitné vody dlouhodobě klesá, byť minulý rok došlo
k zvýšení vlivem toho, že občané trávili daleko více času
v domácnostech pod vlivem pandemie covidu 19 . I tak je však spotřeba nižší, než činí průměr
Prahy a v r. 2020 byla dokonce pod celorepublikovým průměrem. Taktéž klesala
spotřeba v bytových prostorech ve správě MČ, budovách mateřských a
základních škol. Ve využívání dešťové vody jsou ještě rezervy, důležitý je
příklad budovy radnice, která nyní po rekonstrukci bude obsahovat jak úsporné
systémy, tak nádrž na shromažďování dešťové vody a její využití pro zálivku
stromů v navazujícím parčíku. Městská část již dosahuje vysoké procento
napojení na kanalizaci a tím i odvedení odpadních vod na adekvátní čištění
v Ústřední ČOV v Praze., kde došlo po technologických úpravách
k vyšší účinnosti čištění. Co se týče zadržování srážek a revitalizací toků, došlo k několika
významným úpravám, např. toku Rokytky, vytvoření
retenčních nádrží V Cihelně v Bažantnici, dále pak k zavedení systému šetrného hospodaření s
dešťovou vodou na sídlišti Černý Most v projektu Vybíralka 25. Důležité je, že se nakonec MČ
nespokojila s celopražskou adaptační strategií , ale připravila klimatický plán.
Na území MČ jsou pravidelně realizovány potřebné
rekonstrukce vodovodního řádu a ztráta vody činila v předchozích letech kolem
11 % z celkového množství vody.V roce
2020 činila ztráta vody 11,5%. Počet havárií
na vodovodním řádů v letech 2018 - 2020 Prahy 14 činil 111 a byl
nejnižší za posledních 8 let.
|
Celkové hodnoceni oblasti:
2.2 Podpora a zvyšování ekologické stability krajiny a biologické rozmanitosti na správním území obce, rozšiřování péče o vymezená přírodní území a zelené plochy
|
Podíl
plochy ÚSES z celkové rozlohy MČ je 6,6 % - 89,13 ha oproti celé Praze
13,5 %, z toho 32,77 ha funkčních segmentů a 56,36 ha nefunkčních. Podíl USES
se od roku 2018 nezměnil. Ve sledovaném období nedošlo k žádné změně
funkčnosti ÚSES. V současné době se připravuje nova
verze/koncepce ÚSES, která bude zapracována až do metropolitního plánu. Na
plochách ÚSES, které jsou zvláště chráněnými územími, vodními toky či lesními
pozemky ve správě OCP MHP, zajištuje OCP MHMP celkové zlepšování
ekologicko - stabilizačních funkcí a to obecně v širších koridorech než je vymezen
ÚSES v územním plánu. Možnosti výrazněji ovlivnit funkčnost lokálních biocenter
/LBC/ a lokálních biokoridorů /LBK/ jsou malé. LBC i LBK se často nacházejí na
pozemcích, které nebyly svěřeny do péče MČ Praha 14, nebo se jedná o pozemky
státu či soukromých osob. Možnosti výrazněji ovlivnit funkčnost lokálních biocenter
(LBC) a lokálních biokoridorů (LBK) jsou malé. MČ nejsou samostatnými
obcemi. LBC i LBK se často nacházejí na pozemcích, které nebyly svěřeny do
péče MČ Praha 14, nebo se jedná o pozemky státu či soukromých osob. Z projektů,
které v letech 2018 - 2020 přispěly ke zkvalitnění ÚSES, patří
revitalizace vodních toků Rokytka v Kyjích a Hostavického potoka, které jako
jejich správce prováděly Lesy HMP a úpravy u rybníka Martiňák. Nový ÚSES se
nevytvářel. Na území MČ Praha 14 se vyskytují celkem tři ZCHÚ.
Relativně nízký podíl ZCHÚ a VKP z celkové rozlohy MČ P 14 (0,6 % oproti 5,1 %
v celé Praze) je dán nedostatkem vhodných typů ekosystému na území MČ a jejím
celkovým charakterem (sídlištní zástavba, páteřní komunikace). Velké chráněné
celky (PR Prokopské údolí, PR Klánovický les, Šárka, Chuchle, atp.) dostatečně
kompenzují svojí plochou nízký procentuální podíl ZCHÚ na území jednotlivých
MČ. Koeficient
ekologické stability ve sledovaném období mírně rostoucí tendenci, oproti roku
2018, kdy byl KES 0,238 jsme v roce 2020 zaznamenali hodnotu 0,241. Hodnota je charakteristická pro území
nadprůměrně využívané, se zřetelným narušením přírodních struktur. Většina zelených ploch je v majetku
hl,.m. Prahy. Ve sledovaném období došlo ke zvýšení ploch parků převážně na
pozemcích MHMP. Na pozemcích ve své správě MČ Praha 14 nerozšiřuje nové plochy
zeleně, nemá k tomu vhodné pozemky, snaží se aktivně o revitalizaci a
zkvalitnění stávajících ploch. V období 2018 - 2020 došlo k revitalizaci
zelených ploch ve správě MČ Praha 14 o výměře 25842 m2. Stejně tak dochází k
postupné obnově starých výsadeb v místě stávajících sídlišť a bytových domů.
Dle dat poskytnutých IPR zeleň v zástavbě narůstá, což je mimo jiné způsobeno
rozšiřující se zástavbou. Podíl rekreačních ploch klesá. Připravované projekty
revitalizace nadzemních ploch pískovny Bílý kůň, revitalizace ploch Centrálního
parku a přírodního koupaliště - biotopu s rekreačními plochami by měly úbytky
rekreačních ploch kompenzovat. Podíl zastavěných ploch však roste v souladu s územním plánem. Podíl zastavěných ploch dle současného stavu na 1 obyvatele na MČ Praha 14 je však nižší než pražský průměr. Za období 2018-2020 bylo zastaveno 6765 m2 na dosud nezastavěném přírodním území, nebo na zemědělské/lesní půdě včetně v zastavěném území 26012m2 na nevyužitých či špatně využitých plochách. MČ preferuje
využívání přednostně zastavitelného území města a minimalizuje zábory
nezastavěného území okolních ZPF, okolní přírody a krajiny (zástavby proluk,
brownfields). Nová výstavba na pozemcích MČ se řídí potřebami obyvatelstva
a je u ní vždy brán zřetel na celkový charakter území, jeho zastavěnost, možné
budoucí zatížení infrastruktury, navýšení životní úrovně obyvatelstva, celkové
změny charakteru krajiny a v neposlední řadě dopady na zeleň a životní
prostředí. Na
území Prahy 14 se nachází pouze jediný brownfield 10,3 ha a tím jsou bývalé
Skleníky Kyje (ulice Morušová). Území v jihozápadní oblasti Prahy 14,
podél Rokytky od výtoku z Kyjského rybníka až na hranici s MČ Praha 9, je
nevyužívané, zanedbané, nepřístupné a bez toho, aniž by proběhl proces jeho regenerace,
ho nelze vhodně a efektivně využívat.
Pozemky však byly vydány restituentům. S ohledem na
velké množství fyzických osob vlastnících dotčené pozemky se zatím nepodařilo
najít společný zájem o způsobu využívání a řešení majetkových vztahů. V
předmětném území se připravuje zatím jen prostupnost pro pěší a cyklisty podél
toku Rokytky, která umožní propojení mezi městskou částí Praha 9 a Praha 14.
Na
území MČ Praha 14 evidujeme výskyt bolševníku a křídlatky. Každoročně je
likvidováno 10m2 bolševníku a 20 m2 křídlatky. V dlouhodobém vývoji došlo od roku 2007 ke snížení. Na
území MČ je několik naučných stezek a informačních panelů, které připívají k osvětě,
šíření zajímavých informací a zvýšení kvality života občanů (14 zastavení Prahy 14, Zastavení s malou vílou mimi, Kyjský rybník , Alej
u Čihadel , Sad na Čihalech, Suchý poldr
Čihadla a V Pískovně).
|
Tato oblast pravděpodobně je nejslabší
z posuzovaných oblastí životního prostředí Prahy 14 vzhledem
k dědictví minulosti, které se projevuje i nadále. Odráží se to v nedostatečné
rozloze ploch, které jsou určeny
k lokálnímu systému ekologické stability z celkové plochy Prahy
14 ( dokonce méně jak polovina oproti poměru
plochy ÚSES v celé Praze) a navíce
v převážné nefunkčnosti tohoto systému ( 7 funkčních segmentů o 32,77 ha ,
oproti 32 nefunkčním segmentům na 56,36 ha). Snaha MČ o nápravu stavu naráží na
problém, že městská část nevlastní tyto plochy. Lepší situace je v malé
části ÚSES, které jsou maloplošnými chráněnými územími, v těch došlo příp. dochází spojeným úsilím Magistrátu
hl.m. Prahy a MČ Praha 14,
k nápravě. Revitalizace jsou dokonce vzorem i pro další části Prahy. Bohužel podíl zvláště chráněných maloplošných území je na Praze 14 příliš malý – jen 0,6 %, což je i
v pražských poměrech málo ( 5,1 % chráněných území z plochy celé Prahy) a
bylo by potřebné tato území rozšířit – zvyšují i ekologickou stabilitu celého
území. Obdobná situace je s poměrem
přírodních/přírodně blízkých ploch vůči plochám nepřírodního charakteru
– dík pokračující zástavbě je již 66, 4% území Prahy 14 zastavěno. Plochy
přírodní či přírodě blízké by
v budoucnosti neměly býti již zastavovány, zásadní k tomu bude
přijetí nového Metropolitního plánu, jehož výsledná verze je však zatím
nejasná, nebyl projednáván dostatečně participativně. Oproti tomu se dík úsilí
MČ P.14 zvyšují plochy zeleně v zástavbě, rostou i plochy parků.
Přesto i nadále dochází dík zástavbě k celkovému
poklesu ploch pro rekreaci. Zvláště
v blízkosti velkých sídlišť bude potřebné zvyšovat takové plochy. Koeficient ekologické stability i nadále
ukazuje na nedobrou situaci ve stabilitě území, zvláště v části Černý
Most. Hodnota KES pro celé území Prahy 14 znamená dle našeho předního odborníka
I. Míchala , že se jedná o území nadprůměrně
využívané, se zřetelným narušením přírodních struktur, základní ekologické
funkce musí být soustavně nahrazovány technickými zásahy. Je proto potřeba
zvláště pečlivě připravit území na důsledky klimatické změny. V této
souvislosti je varovný velký vzrůst zástavby oproti minulému auditu (při předchozím auditu byl podíl celkově zastavěného
území 45,2 % ( 611,5 ha, tj. 133,7 m2/obyv.), nyní už je to 66,4 %
(898,9 ha, 189,6m2/obyv.). I když se tak z velké míry děje na
nevyužitých či špatně využitých plochách, zčásti jsou využívány plochy přírodní,
přírodě blízké a plochy zemědělského
půdního fondu ( v letech 2018 až 2020 byly zabrány 4 ha ZPF), .
Rekultivace relativně velkého brownfieldu bývalých skleníků v Kyjích je
zatím blokována z důvodu neutěšených majetkoprávních vztahů, pokud
k ní dojde, je třeba zohlednit fakt, že se jedná o území přírodního parku
Smetanka. V předmětném
území se připravuje zatím jen prostupnost pro pěší a cyklisty podél toku
Rokytky, která umožní propojení mezi městskou částí Praha 9 a Praha 14.
Městská část úspěšně potlačuje invazní
druhy rostlin. Na území je
zaznamenán výskyt bolševníku a křídlatky.
Na území MČ je několik
naučných stezek a informačních panelů, které přispívají k osvětě, šíření
zajímavých informací a zvýšení kvality
života občanů. Příkladem může
být i naučná stezka pro děti Zastavení s malou vílou Mimi, stezka
provádějící návštěvníka městskou částí je též přínosná, zvláště u rybníku
Aloisov, bude však vyžadovat doplnění, které
je ostatně plánováno.
|
Celkové hodnoceni oblasti:
2.3 Kvalita a ochrana půdy, podpora udržitelného zemědělství a lesního hospodářství
|
Podíl zemědělského půdního
fondu z celkové rozlohy MČ Praha 14 činí 37,4 % (tedy 506,05 ha). Ke zvýšení výměry zemědělské
půdy s certifikovaným ekologickým zemědělstvím došlo. Na území MČ Praha 14
v současné době je zaznamenáni 2 zemědělci s certifikovaným ekologickým
zemědělstvím hospodařícího dle zásad SZ na výměře 45,94 ha. Praha14 podporuje nepřímo bioprodukci propagací
a organizací farmářských trhů,
podporou zdravého stravování a organického zahradničení v komunitních zahradách Správa
pozemků určených k plnění funkci lesa není v kompetenci ÚMČ Praha 14 a
zůstává v kompetenci HMP. Hospodaření v pražských lesích je od roku 2005
certifikováno systémem PEFC. Od 1. listopadu 2018 má dřevo z pražských
lesů certifikaci FSC C-o-C a PEFC C-o-C. Dle nových informací
poskytnutými (Lesy hl. m. Prahy) došlo ke zvýšení výměry pozemků
určených k plnění funkci lesa o 2,2 ha – zejména nově vysazený les Arborka na
území Satalic a Kyjí.
Pozemkové úpravy samotné opět nejsou v kompetenci
MČ, ale HMP. K vyjmutí pozemků pro nynější vysokou míru
výstavby došlo již před několika lety. Podíl záboru ZP v I. a II. třídě ochrany vztažený k celkovému
území města má mrně vzrůstající tendenci. Vyjmuti ze ZPF znamená i
nová zalesnění, například 1 plocha má
přes 2 hektary. Ve sledovaném období došlo k přeměně
zastavěných ploch a nádvoří a ostatních ploch na zemědělskou půdu ve výši 1,0
ha a zastavění půdy zemědělského půdního fondu ve výši 4 ha. Na základě analýzy leteckých
map MČ Praha 14 lze konstatovat, že zemědělské plochy zaujímají nepatrnou část
městské části a většina z nich je lemována pásy zeleně, které jako takové
slouží ke snižování
negativních důsledků eroze. Proběhly krajinné úpravy na zemědělských pozemcích ve vlastnictví hl. m. Prahy. Tyto úpravy spočívaly zejména v rozčlenění velkých lánů na několik menších vytvářením mezí a výsadbou stromořadí v lokalitě Kyje Na Hutích.
|
Na Praze 14 došlo k výraznému
posunu vpřed oproti minulému auditu, neboť v certifikovaném ekologickém
zemědělství je obhospodařováno již 45,96 ha půdy. Výrazná je též podpora pro
produkty ekologického zemědělství při organizování farmářských trhů a
Staročeského jarmarku, podpoře zdravého stravování jak ve školách, tak pořádáním
semináře Jídlo nás spojuje. Přínosné je i komunitní zahradničení. Inovativní je
též crowdfundingová kampaň, která vedla ke vzniku komunitního kurníku pro
slepice z klecových chovů.
Na území Prahy 14 oproti minulému
auditu vzrostla plocha lesů na 77,37 ha, stále je to však i proti pražskému
průměru málo ( jen 5,7 % území MČ P. 14, oproti 10,5% plochy lesů na celém
území Prahy). Je třeba ocenit založení nového lesa Arborka , byť je to
v prvé řadě zásluhou MHMP. Na Praze 14 připadá zatím jen 20 m2
lesů a parků na obyvatele oproti průměru Prahy 48 m2, takže je třeba
doporučit pokračování v zalesňování a rozšiřování parků. Je třeba ocenit, že lesy ( v celé
Praze) jsou certifikovány mezinárodními
certifikačními systémy PEFC od roku
2005 a dokonce i FSC, zabezpečujícími udržitelné
hospodaření v lesích, což je zvláště důležité pro tyto příměstské lesy se
zvýšenou rekreační funkcí (patřící
k lesům zvláštního určení
dle lesního zákona).
Vyhodnocení nebezpečí eroze odpovídá,
většina území Prahy 14 nepatří mezi nejvíce ohrožená území. Protože však do
budoucna hrozí zesílení erozních jevů s pokračující klimatickou změnou, je
třeba činit preventivní opatření, což
v případě vodní eroze je třeba zvýšenou pozornost věnovat svažité části katastrálního
území Kyje a Hloubětína a
v případě větrné eroze nejsevernější části území Prahy 14. Protože tato problematika spadá kompetenčně
převážně pod MHMP, je třeba i nadále spolupracovat s Magistrátem.
Je nutno ocenit protierozní úpravy
v přírodní památce Cihelna v Bažantnici, bude však potřebné jejich
dokončení, zvláště vzhledem k možnosti další eroze po vykácení náletových
dřevin. Zvláště je potřebné umístění
tabulí s vysvětlujícím textem, proč došlo k tak podstatným zásahům
v chráněném území. Důležitým počinem byly též výsadby dřevin. Proběhly take krajinné úpravy na zemědělských
pozemcích ve vlastnictví hl. m. Prahy. Tyto úpravy spočívaly zejména v
rozčlenění velkých lánů na několik menších vytvářením mezí a výsadbou
stromořadí v erozně ohrožené lokalitě
Kyje, Na Hutích.
Městská část využívá k zástavbě
přednostně zastavitelné území dle územního plánu hl.m. Prahy. Nedaří se úplně
minimalizovat zábory nezastavěného území v zemědělském půdním fondu, a
zábory přírodních / přírodě blízkých ploch. Trend záboru nejkvalitnějších půd
I. a II. třídy kvality pokračuje, byť se některých letech nejedná o velké
plochy. Varovný však byl rok 2018 se záborem 38042 m2. Tyto zábory
by bylo, v souladu s legislativou, potřebné daleko více
minimalizovat. Je nutno upozornit i na celkové záběry půdy všech tříd kvality,
které jsou poměrně vysoké: 114.452,5 m2 v roce 2018, 4630 m2
v r. 2019 a 43.538 m2 v r. 2020. V městské části,
která má již 66,4 % svého
území zastavěné je potřeba přehodnotit
další pokračování výstavby – je nutné zachovat alespoň část prostoru pro plnění
dalších funkcí, aby se jednalo o bydlení v zdravém životním prostředí a
ekologická stabilita se nezhoršovala.
|
Celkové hodnoceni oblasti:
2.4 Kvalita ovzduší
|
V aglomeraci Praha je
nadlimitnímu znečištění ovzduší vystaveno velké množství lidí. Jsou dlouhodobě
překračovány 24hodinový imisní limit pro suspendované částice PM10 a
roční imisní limit pro oxid dusičitý, a to zejména na dopravních
lokalitách. V zimních měsících často dochází i k překročení
hodnoty imisního limitu pro průměrnou 24hodinovou koncentraci PM10. Většina
překročení (hodnot) imisních limitů souvisí se značným dopravním zatížením
hlavního města, v topné sezoně ke znečištění ovzduší přispívají
lokální topeniště. V roce 2019, na rozdíl od let předešlých,
nedošlo poprvé za hodnocené období k překročení 24hodinového imisního
limitu, roční průměrné koncentrace PM10, PM2,5, NO2 i benzo[a]pyrenu
poklesly. Příznivá situace z hlediska kvality ovzduší v roce 2019
byla dána mírnými teplotními podmínkami v zimních měsících a
výskytem převážně dobrých rozptylových podmínek. Ke zlepšení situace
v aglomeraci Praha přispívá i obnova vozového parku, podpora
elektromobility a probíhající obměna kotlů v domácnostech.
Znečištění ovzduší přízemním ozonem má jiný charakter – imisní limit pro
přízemní ozon je obvykle překračován v okrajových částech Prahy,
v roce 2019 (v průměru za tři roky) bylo zaznamenáno překročení
imisního limitu na pěti stanicích ze šesti, což je zatím nejvíce
v hodnoceném období od roku 2010. Na základě dostupných ukazatelů
lze vývoj znečištění ovzduší na MČ Praha 14 hodnotit jako stabilní
s tendencí k mírnému zlepšení. Stav ovzduší v Praze 14 je
nepříznivě ovlivňován zejména automobilovou dopravou. Typickým jevem pro
posledních 15 let je pokles dopravních zátěží na centrálním prstenci města,
zatímco intenzity na okraji Prahy stále rostou. Tíživým problémem Prahy 14
je pomalá výstavba nadřazené komunikační sítě (Pražský okruh, Městský okruh,
radiály), jejíž následky nenesou jen cestující v automobilech, ale také v
autobusech veřejné dopravy či obyvatelé žijící v okolí ulic zatížených
nadměrným objemem dopravy. Stav ovzduší v MČ Praha 14 je také ovlivňován
průmyslovými znečišťovateli přímo na vlastním území městské části. Z kategorie
Rezzo 1 mezi největší velké stacionární zdroje znečištění ovzduší patří PERLIT
Praha s.r.o., Domanský s.r.o, Linde Gas.a.s., IDEAL Česká republika, Autoservis
Hoffmann s.r.o., Coca - cola HBC s.r.o, Globus ČR k.s., Kaufland ČR v.o.s.,
Mlékárna Pragolaktos, a.s.. Ovzduší je také ovlivňováno průmyslovými znečišťovateli v okolních
městských částech ( ZEVO Malešice - Pražské služby, a. s., Pražská teplárenská
a. s. – Teplárna Malešice a BETONBAU, s.r.o). Jejich konkrétní vliv
lze odhadovat jen velmi těžko vzhledem k všeobecně komplikovanému vývoji stavu
ovzduší, který závisí na aktuálních meteorologických podmínkách.
Na území MČ Praha 14 jsou
problémy se znečišťováním ovzduší z lokálních topenišť minimální a v rámci
celé Prahy mají domácí topeniště pouze 6% podíl na produkci celkových emisí
tuhých znečišťujících látek. Postupná plynofikace výrazně ovlivnila skladbu
spotřeby paliv, neboť měla za následek vytěsňování tuhých a kapalných paliv z
území MČ a jejich náhradu zemním plynem. U sídlištní zástavby převažuje
centrální vytápění, v rodinných domech pak hraje významnou roli vytápění zemním
plynem. MČ Praha 14 provádí každý měsíc měření koncentrací
vybraných ukazatelů znečištění ovzduší, konkrétně oxidu dusičitého na 6
stanicích a prašného spadu na 5 stanicích. Oproti roku 2018, kdy došlo k
překročení imisního limitu pro NO2 (40 μg/m3) celkem 6x, došlo v roce 2020
k překročení imisního limitu pro NO2 (40 μg/m3) pouze 1x. V případě prašného
spadu došlo k překročení imisního limitu (12,5 g/m2) v roce 2018 4x,
v roce 2020 5x. Průměrná roční koncentrace PM10 na většině území MČ
(cca nad 90%) dosahuje nízkých hodnot v rozmezí pod 22,5 μg/m3. MČ v rámci zvyšování kvality ovzduší realizuje řadu opatření
zejména související se zejména se zklidněním
dopravy (aktivní podíle na řešení
snížení dopravní zátěže hlavních průjezdných komunikacích Kbelská, Poděbradská,
Českobrodská, podporou mobility občanů (budování cykloinfrastrukury a infrastruktury
pro pěší), rozvojem železniční infrastruktury (zpracování studií pro vybudování
nových železničních zastávek: Praha – Jiráskova čtvrť, Praha – Rajská zahrada,
Praha – Jahodnice, Praha – Hostavice ve spolupráci se Správou železnic), zvýšením kvality městské hromadné dopravy ( Vhodnější trasování linek MHD
pro zajištění kvalitnější obslužnosti
území, studie revitalizace terminálu Černý Most) a a také výsadbou izolační liniové zeleně. Je kladen důraz na posuzování PD v rámci vydávání stanovisek na snižování prašnosti v areálech průmyslových podniků, pořízení techniky pro omezení fugitivních emisí a stavební činnosti. Při posuzování a vydávání stanovisek klade důraz na využití vytápění teplem ze soustavy zásobování tepelnou energií nebo ze zdroje, který není stacionárním zdrojem. Pozornost je také věnována o osvětě obyvatelstva,
kterou se snaží minimalizovat dopady lokálních topenišť na ovzduší (informování
o kotlíkových dotacích). MČ posuzuje kotle na tuhá paliva,
které musí splňovat nejpřísnější emisní podmínky (tzn. 5. emisní stupeň). Na základě existujících dokumentů schválených
na úrovni hlavního města Prahy dlouhodobě konány kroky, které mají za cíl
opatření zrealizovat v oblasti dostavby Pražského okruhu i ostatních podpůrných
dopravních opatření.
|
V oblasti ochrany ovzduší dosahuje Praha 14 dobrých výsledků, zvláště s ohledem na nepříznivé podmínky
v Praze. Dochází k mírnému zlepšení imisní situace, např. hodnoty pro
nebezpečné prašné částice PM 10 jsou nyní přibližně na polovině maximální přípustné hodnoty pro roční imisní
limit 40 μg/m3. Jako aktivní přístup je nutno hodnotit, že si
Üřad MČ P. 14 nechává změřit vybrané ukazatele znečištění ovzduší –
v současnosti koncentrace
oxidu dusičitého, který indikuje zvláště znečištění z dopravy a prašného
spadu, svědčícího především o intenzitě
lidské činnosti. Oba ukazatelé se též mírně zlepšují. Je možné proto souhlasit s vlastním
hodnocením MČ, že míra znečištění ovzduší je na P.14 mírná až střední.
Lokální topeniště nejsou v Praze 14 větším problémem vzhledem
k v minulosti provedené plynofikaci v celé Praze. Úřad MČ je
aktivní v provádění kontrol technického stavu a provozu spalovacích zdrojů
na pevná paliva, vydává např. závazná
stanoviska dle zákona na ochranu ovzduší sa informuje též. o možnostech
kotlíkových dotací. O situaci v této oblasti nejvíce vypovídá fakt, že Úřad MČ neeviduje
žádnou stížnost na lokální vytápění. Je třeba též ocenit provádění výsadeb
izolační zeleně v Hloubětíně a na Jahodnici.
Protože doprava přispívá největším dílem k znečištění ovzduší, MČ P.
14 se zcela správně zaměřila ve svých opatřeních k snižování imisní zátěže
na dopravu. Využila k tomu Zásady územního rozvoje a hlavně Plán
udržitelné mobility Prahy a okolí.
Z důležitých opatření to jsou např. zklidnění a omezení dopravy, včetně
podpory cyklistické dopravy, budování přechodů a tras pro chodce. Dlouhodobě MČ
podporuje elektromobilitu, , opatřila elektrokola pro úředníky, elektromobil
pro úřad a taktéž víceúčelový
elektromobil svážející odpady i
používaný k údržbářským pracím.
Pamatuje i na dobíjecí stanice pro elektromobily a LPG a CNG stanice. Prosazuje
nové zastávky vlaku k zvýšení zájmu o veřejnou dopravu. U stacionárních
znečištění uplatňuje posuzování projektové dokumentace při vydávání stanovisek
na snižování prašnosti průmyslových podniků, při pořízení techniky pro omezení
fugitivních emisí a stavební činnosti i posuzuje kotle na tuhá paliva, aby
splňovaly nejpřísnější kategorii. Spolupracuje s MHMP na posuzování
velkých zdrojů znečišťování ovzduší REZZO 1
. Na území P.14 je několik podniků ( např. autoservis Hoffmann,
Domanský s.r.o., Globus ČR, k.s. Černý
Most, Linde Gas a.s.-výroba acetelenu Praha) , které vykazují emise prchavých organických
látek (VOC). Pro jejich potenciální zdravotní nebezpečnost je třeba doporučit
zvýšenou pozornost u takových podniků.
Z hlediska
ochrany před prašností je třeba ocenit poměrně velkou plochu téměř 80 milionů m2,
která je čištěna během jednoho roku, z toho více jak polovina dokonce
kropením, které přispívá jak k snížení prašnosti, tak k zlepšení
mikroklimatu.
Z hlediska
ochrany před zápachem bylo důležité informování obyvatel městské části o
možnosti stížností na zápach novým systémem monitorování obtěžujícího
zápachu z průmyslové výroby na
území hl.m. Prahy.
|
Celkové hodnocení oponenta k tématu udržitelného rozvoje |
VNITŘNÍ PODMINKY Silné stránky
-dobře
pracující Úřad MČ P.14
-snižující
se spotřeba pitné vody na obyvatele
-snižující
se imisní koncentrace látek, znečišťujících ovzduší
-zelené
plochy vhodné pro rekreaci a další výsadby zeleně i celého parku
- zelený pás
středem městské části
-vodní plochy
-revitalizace
části Rokytky a potoků do ní se
vlévajících
-ekologická
osvěta – např. naučné stezky, Den Země apod.
-hodnotná
maloplošná zvláště chráněná území
-dva
přírodní parky
-vypracovaný
klimatický plán
-naučné
stezky
-fungující
veřejná doprava
|
VNITŘNÍ PODMINKY Slabé stránky
-rychle
rostoucí zastavěnost území MČ ( již 66,4 % zastavěného území oproti 45,2 % v době
minulého auditu)
-úbytek
ploch pro rekreaci
-zatížení
dopravou, které způsobuje znečištění ovzduší a hluk
-péče o
životní prostředí kompetenčně rozdělená mezi magistrát a městskou část
-malá plocha
a narušený systém ÚSES komunikacemi a neochotou vlastníků k jeho zfunkčnění
- malá
plocha maloplošných zvláště chráněných území
-nedostatečné
využití chráněných území k osvětě ( u některých chybí informace
o jak hodnotná území se jedná)
-nedostatečné
respektování přírodních parků, jejich nevyužití
k osvětě
-velké
stacionární zdroje znečištění REZZO 1
-brownfield
bývalé skleníky Kyje
|
VNĚJŠÍ PODMINKY Příležitosti
-využití
nevyužívaných ploch brownfields apod.
-revitalizace
zeleně a veřejných prostor, výsadba nové zeleně, lesů a budování parků
-výchovná a
osvětová práce s veřejností vedoucí k péči o životní prostředí,
přírodu, zeleň
-realizace opatření
klimatického plánu k adaptacím na změnu klimatu
-zfunkčnění územního
systému ekologické stability
-posílení
veřejné dopravy a realizace dalších opatření Plánu udržitelné mobility Prahy a
okolí
-údržba chráněných území, zvláště PP Pražský zlom a
dvou přírodních parků ve spolupráci s MHMP
|
-podstatné
zhoršení ekologické stability území způsobené další výstavbou
- velká
intenzita tranzitní dopravy s negativními vlivy na MČ – zvýšení hluku, zvýšení koncentrace polutantů
-změny
územního plánu v nedostatečné koordinaci s MČ
-nedostatečná
koordinace s magistrátem a okolními MČ
-devastace denaturovaných ploch v případě směřování
nadměrných rekreačních a sportovních aktivit do těchto částí, zvláště
z dalších částí Prahy
-změna ve vedení MČ nebo MHMP vedoucí
k ignorování problematiky životního prostředí -nedostatečná adaptace na klimatickou změnu
|
Závěry pro municipalitu – dílčí doporučení a návrhy hodnotitele |
2.1: Kvalita vod, šetření vodou a efektivnější
využívání vody:
V oblasti vodního hospodářství dochází dlouhodobě k postupnému
zlepšování. Spotřeba vody na obyvatele klesá (s výjimkou covidového roku, kdy v domácnostech
obyvatelé trávili delší čas, což se projevilo i na vyšší spotřebě), je nižší
než průměrná spotřeba Prahy. Protože je spotřeba přibližně na průměru pro celou
republiku, je reálné dále spotřebu snižovat např. větším využitím dešťové a
šedé vody, jak nyní ukazuje jako příklad budova rekonstruované radnice městské
části. Je třeba ocenit, že městská část
připravila v souladu s doporučením minulého auditu klimatický plán a při přípravě auditu zadala
dopracování hodnot pro dešťovou vodu. Městská část má vysoké procento obyvatel,
napojených na kanalizaci a tudíž na Ústřední ČOV v Praze. Vzhledem
k modernizaci technologie čištění na této ČOV došlo i ke snížení
vypouštěného znečištění do toku. Bohužel
PVK nemá údaje o přitékajícím znečištění z jednotlivých městských částí,
takže není znám přesný podíl, jakým k tomu přispívá Praha 14, existují jen
odborné odhady na základě počtu obyvatel MČ.
2.2 Podpora
a zvyšování ekologické stability krajiny a biologické rozmanitosti na správním
území obce, rozšiřování péče o vymezená přírodní území a zelené plochy:
Tato oblast patří k největším slabinám Prahy 14. Lokální územní
systém ekologické stability je vymezen na příliš malých plochách a navíce je z převážné
části nefunkční ( je jen 7 funkčních segmentů o 32,77 ha, oproti 32
nefunkčním segmentům na 56,36 ha), je potřebné ve spolupráci
s Magistrátem dosáhnout zlepšení stavu, včetně výkupu nejdůležitějších
pozemků. Nízký koeficient ekologické stability znamená, že území
MČ P. 14 je nadprůměrně využívané, se zřetelným narušením přírodních struktur a
základní ekologické funkce musí být soustavně nahrazovány technickými zásahy,
které nejsou laciné.
Plocha maloplošných zvláště chráněných území, přispívajících
k ekologické stabilitě je oproti
průměru v Praze příliš malá (0,6 % z celého území MČ oproti 5,1 %
celého území Prahy). Je potřebné po konzultaci s odborníky a MHMP rozšířit
tyto plochy. U PP Cihelna v Bažantnici je důležitá instalace tabulí či QR
kódů, které vysvětlí protierozní zásahy v chráněném území, u PP Pražský
zlom chybí vysvětlující tabule. Ač na území MČ zasahují dva přírodní parky (
Smetanka a Klánovice
– Čihadla), není na ně v terénu upozorněno. To je potřebné napravit ve
spolupráci s MHMP. V případě přírodního parku Smetanka je třeba při
plánovaných přeměnách brownfieldu bývalých skleníků v Kyjích respektovat,
že se jedná o území přírodního parku.
Poměr
přírodních/přírodě blízkých ploch vůči plochám nepřírodního
charakteru se od posledního auditu
změnil velmi negativně– vzhledem k pokračující zástavbě je již 66, 4% území
Prahy 14 zastavěným územím (v době
minulého auditu před třemi lety to bylo 45,2 %). Je bezpodmínečně nutné zastavit trend záborů
dalších ploch.
Vzhledem k tomu, že dochází dík
zástavbě k celkovému poklesu ploch pro rekreaci, byť se zvyšují plochy
zeleně v sídlištích a plochy parků,
bude potřebné zvláště v blízkosti velkých sídlišť ještě
intenzivněji zvyšovat plochy, určené pro rekreaci i pokračovat ve výsadbách zeleně v sídlištích a
na jejich okrajích.
2.3 Kvalita
a ochrana půdy, podpora udržitelného zemědělství a lesního hospodářství
Z hlediska udržitelného hospodaření s půdou je důležité, že
v městské části došlo k rozvoji certifikovaného ekologického
zemědělství a na lesní půdě je zajištěno udržitelné lesní hospodaření dík
mezinárodním certifikacím PEFC a zvláště FSC. Je třeba doporučit i nepřímou
podporu ekologickým zemědělcům podporou produktů ekologického zemědělství, podporou zdravého stravování ve školských jídelnách apod.
Vzhledem k nízké lesnatosti území Prahy 14 je třeba doporučit pokračování v nových výsadbách lesů i parků podle vzoru nového lesa Arborka,
neboť sice
vzrostla plocha lesů, je to však málo i z hlediska pražského průměru ( jen 5,7 % území MČ P. 14,
oproti 10,5% plochy lesů na celém území Prahy). Na obyvatele Prahy 14 připadá
zatím jen 20 m2 lesů a parků, zatímco průměr Prahy je 48 m2 na obyvatele.
Praha
14 sice nemá velké plochy území ohrožené zvýšenou erozí, budou však potřebná
preventivní opatření, pokud se zhorší situace
vlivem klimatické změny. Vodní erozí jsou dle map Výzkumného ústavu
meliorací a ochrany půdy ohroženy některé pozemky hlavně v katastru Kyjí a
Hloubětína, větrná eroze připadá v úvahu v nejsevernější části území
Prahy 14. Je třeba dokončit a sledovat i nadále účinnost protierozních úprav v přírodní památce Cihelna v Bažantnici,
velmi ohrožené vodní erozí.
Městské části se nepodařilo omezit zábory nejkvalitnějších půd – zábory půd I. a II. třídy bonity pokračují, ačkoliv se v
některých letech nejedná o velké plochy, v roce 2018 však došlo k velkému
záboru 38042 m2. Celkové záběry půdy všech tříd kvality, jsou
neúměrně vysoké: 114.452,5 m2
v roce 2018, 4630 m2 v r. 2019 a 43.538 m2
v r. 2020.
Takové tempo výstavby by vedlo při současné zastavenosti území městské části 66,4 % k totálnímu zastavení téměř celého území
Prahy 14 v řádu desítek let. Je proto nutné prosadit změnu územního plánu ve
směru podstatné redukce další výstavby při dalším projednávání Metropolitního
plánu hl.m. Prahy, byť k tomu zatím ze strany zpracovatele i zadavatele
nedošlo.
2.4 Kvalita
ovzduší
Vzhledem
k nepříznivé situaci z hlediska ochrany ovzduší v Praze městská
část realizuje mnoho opatření k nápravě stavu, kvalita ovzduší se v
Praze 14 mírně zlepšuje. Protože však největší znečištění ovzduší městské části
pochází z dopravy, je třeba sledovat situaci u pražského okruhu a
páteřních komunikací i velkých křižovatek a nadále důsledně realizovat opatření
z Plánu udržitelné mobility Prahy a
okolí. Důležitá bude i ještě intenzivnější podpora elektromobility a veřejné
dopravy. U několika velkých stacionárních zdrojů dle REZZO 1 jsou evidovány emise prchavých organických látek,
je potřeba jim věnovat zvýšenou pozornost. I nadále bude z hlediska
snižování prašnosti důležité pokračovat v intenzivním čištění komunikací a
veřejných prostorů.
|
3) Hodnotící výrok oponenta k tématu udržitelného rozvoje |
Hodnotící výrok pro oblast:
2.1: Kvalita vod, šetření vodou a efektivnější
využívání vody:
V této oblasti dosahuje Praha 14 dobrých výsledků.
2.2: Podpora
a zvyšování ekologické stability krajiny a biologické rozmanitosti na správním
území obce, rozšiřování péče o vymezená přírodní území a zelené plochy:
V této oblasti má Praha 14 problémy týkající se ekologické stability
území, jak o tom svědčí výše uvedené závěry. I proto je stanovena podmínka
redukce další zástavby a doporučení
uvedená v závěrech. Některá chráněná území nemají vysvětlující
označení, proto jejich doplnění (zvláště
u PP Pražský zlom, u PP Cihelna v Bažantnici a u obou přírodních parků) je další podmínkou.
2.3: Kvalita
a ochrana půdy, podpora udržitelného zemědělství a lesního hospodářství:
V části týkající se udržitelného zemědělství a lesního hospodářství
je patrný posun žádoucím směrem, zvyšuje se např. rozloha ekologického zemědělství
i lesů na území MČ.
Ochranu půdy je však naléhavě nutné zvýšit, neboť se dokonce
zrychlil trend dalších záborů půdy
navzdory upozornění a podmínce
v minulém auditu, byť bylo ze
strany MČ jednáno s Magistrátem hl.m. Prahy, avšak zatím bez výsledků.
Proto je znovu stanovena podmínka redukce další zástavby, viz závěry.
2.4: Kvalita ovzduší:
Kvalita ovzduší se na Praze 14 dlouhodobě zlepšuje a městská část
k tomu podstatně přispívá, proto lze tuto oblast hodnotit jako
uspokojující.
Celkový
hodnotící výrok:
Uspokojivý
stav s podmínkami, týkajícími se
redukce další zástavby a ve spolupráci s Magistrátem hl.m. Prahy
zabezpečit označení chráněných území na Praze 14 tabulemi s vysvětlujícím
textem.
|
Uspokojivý stav tématu z hlediska principů udržitelného rozvoje - s podmínkami
|