Za dodávky pitné vody pro obyvatele Ostravy, odkanalizování a čištění odpadních vod na území SMO zodpovídá akciová společnost Ostravské vodárny a kanalizace (OVaK, a.s.).

Společnost také sleduje veškeré ukazatele, včetně spotřeby vody na obyvatele. Společnost však sleduje spotřebu za celé SMO.

Dle výroční zprávy za rok 2019 došlo k poklesu spotřeby vody:

2018 97,38 (litr/os/den)

2019 96,6 (litr/os/den)

Výroční zpráva za rok 2020 prozatím není k dispozici. Zpráva za rok 2019 přiložena.

OVAK udává spotřebu za poslední 3 roky na obyvatele Ostravy 100 l/osoba/den. Rozpad na obvody nemají. 

Poruba má dle Územní plánu na svém území místní biocentra č. 12-10, 12-12,12-14 v k.ú. Poruba (pozemky v soukromém vlastnictví) a místní biocentra 602-604 v k.ú. Poruba-sever (většina pozemků je v soukromém vlastnictví). Vzhledem k vlastnictví pozemků nelze říci zda došlo ke zvýšení podílu realizovaných ÚSES. Data nelze z dostupných zdrojů dohledat.

Poruba má dle Územní plánu na svém území místní biocentra č. 12-10 (nefunkční prvek), 12-12 (nedostatečně funkční),14-4 (částečně funkční prvek) v k.ú. Poruba (pozemky v soukromém vlastnictví) a místní biokoridory 602 a 604 (optimálně funkční prvek), biocentrum 603 (částečně funkční) v k.ú. Poruba-sever (většina pozemků je v soukromém vlastnictví, rozloha pozemků ve vlastnictví města nebo obvodu je minimální, větší část biocentra v MOb Plesná, lesy - zde hospodaří Ostravské městské lesy a zeleň). 

Všechny budovy ve správě městského obvodu Poruba jsou napojeny na veřejný vodovod, který spravuje společnost Ostravské vodárny a kanalizace a.s. V městském obvodu Poruba probíhá systematická obnova stávajících vodovodních a kanalizačních potrubí, čímž dochází ke zkvalitnění dodávky pitné vody a zároveň ke snižování ztrát ve vodovodních řadech. Také v objektech ve správě městského obvodu jsou průběžně obnovovány rozvody vody a kanalizace. Dosud nebyl sledován meziroční vývoj spotřeby vody v jednotlivých budovách. Spotřebu a případné změny je třeba hodnotit v kontextu technického stavu a provozu, každého jednotlivého objektu. Ve všech budovách úřadu jsou na toaletách instalovány úsporné splachovače a pákové baterie. Meziročně spotřeba vody v budovách úřadu kolísá a nelze úplně přesně definovat trendy. Situace ve spotřebě vody pokud jde o bytové domy ve správě městského obvodu je dlouhodobě stabilní, i když meziročně kolísá. Výkyvy jsou způsobeny především změnou ve složení nájemníků. Přestože v předchozích letech nedocházelo k výraznému zvyšování spotřeby pitné vody, město provádí postupné kroky ke snížení spotřeby zejména osvětou. Významným bodem je zde osvěta mezi dětmi na školách a jejich motivace k šetření. Určitým omezujícím faktorem je i pravidelné navyšování ceny vodného.

Dle společnosti OVaK a.s. meziročně klesá spotřeba vody, mírně klesá také voda odkanalizovaná. Cena naopak meziročně roste, jak je patrné z tabulky (více viz výroční zpráva OVaK a.s. v návodné otázce 2.1.1)

Společnost OVaK a.s. sleduje údaje za celé SMO, městský obvod Poruba tedy není schopen vyfiltrovat údaje pouze za svůj obvod, tato data by nebyla vzhledem k celkovému dění v SMO relevantní. MOb tedy nemůže srovnat meziroční změnu s ostatními městskými obvody či dalšími městy. 

Toto je první audit MOb Poruba v této oblasti, nelze tuto skutečnost tedy hodnotit.

V předchozích byl instalován vodostopu v budově A, který zastaví přívod vody, pokud dojde k abnormální náhlé spotřebě.Obnovu vodovodních a kanalizačních potrubí, díky nimž dochází ke zkvalitnění dodávky pitné vody a snižování ztrát ve vodních řádech provádí vlastník potrubí, tj. Ostravské vodárny a kanalizace, a.s. Konkrétní údaje o konkrétních opravách nám nejsou známy.

Co se budov úřadu týká, tak zde, jak bylo řečeno, kromě úsporných splachovačů a pákových baterií nejsou instalována žádná jiná úsporná opatření. Výjimkou je vodostop instalovaný v jedné z radničních budov za účelem zamezení případného nežádoucího úniku vody v případě havárie. Zaměstnanci jsou poučeni o nutnosti šetřit vodou. 

Waterstop je instalován pouze v budově A ÚMOb Poruba a slouží zejména k minimalizaci škod při haváriích na vodovodním rozvodu. Žádné cedulky o jeho instalaci v budově nejsou. V předchozích letech byly na všechny vodovodní baterie namontovány nejúspornější perlátory na trhu.

Osvěta probíhá v rámci environmentální výuky na školách, městský obvod Poruba se snaží šířit osvětu zejména v rámci svých komplexních osvětových akcí, např. na každoročně pořádaném Dni Země. Na osvětu se zaměřuje také samotná společnost OVaK a.s. v rámci podpory projektů pod heslem „Žijeme vodou – žijeme Ostravou“ https://www.ovak.cz/index.php?structure=14&lang=1. 

Dle zdrojů z OVaK a.s. je počet obyvatel městského obvodu Poruba napojených na Ústřední čistírnu odpadních vod v Ostravě-Přívoze (ÚČOV) 63 839. V městském obvodu Poruba není aktuálně plánovaná investice do kanalizační sítě. 

Zpracování odpadních vod provádí společnost Ostravské vodárny a kanalizace, a.s. 

Při provozování čistíren odpadních vod bylo v roce 2018 vyčištěno celkem 25 mil. m3 odpadních vod. Na Ústřední čistírně odpadních vod v Ostravě-Přívoze (ÚČOV) bylo navíc zpracováno 580 tis. m3 koncentrovaných odpadních vod z koksárenského a teplárenského průmyslu a 149 tis. m3 jiných koncentrovaných odpadních vod přivezených cisternami.

Zdroje znečištění přesahující určitou mez za kalendářní rok jsou sledovány ve dvou kategoriích. V první jsou to zdroje s produkovaným znečištěním nad 500 t BSK5, ve druhé zdroje s vypouštěním nad 15 t v ukazateli BSK5. Největším producentem ze sféry komunálních vod v oblasti povodí byla v roce 2016 Ústřední čistírna odpadních vod (ÚČOV Přívoz) v Ostravě (24,7 mil. m3 včetně odlehčení).

Podmínky odvádění dešťové vody vyplývá ze stavebního zákona a vyhlášky o dokumentaci staveb. Převážná část staveb na území Poruby, vzhledem k době jejich vzniku má odváděny srážkové vody kanalizací. U staveb na soukromých pozemcích, zejména rodinných domů dochází jak k zasakování dešťových vod tak i jímání a používání k závlaze dle konkrétních možností v území.

Podle vyhlášky o obecných požadavcích na stavby jsou srážkové vody, pokud nejsou zadržovány pro další použití, odváděny přednostně zasakováním, pokud je toto možné, až poslední možností je odvádění kanalizací. Ne u každé stavby je to však vzhledem k velikosti pozemku nebo hydrogeologickým podmínkám možné. Přesná data o odvádění srážkových jednotlivými způsoby nejsme schopni stanovit, dá se předpokládat, že u novostaveb, případně přestaveb, se bude podíl zasakování nebo zadržování do retenčních nádrží zvyšovat.

Městský obvod neshromažďuje informace soukromých subjektů o jejich využívání srážkových vod. Této problematice se úřad věnuje v rámci stavebních řízení, ta ale nemohou sloužit k hromadnému sběru dat a následným analýzám. Obvod se věnuje mimo jiné i projektům regenerace sídlišť, kde se hojně pracuje se zelení ve veřejném prostoru, která napomáhá zadržování vody v urbanizované krajině a ochlazování povrchů. Opatření pro akumulaci a využívání srážkových vod (retenční nádrže apod.) nebyla zatím provedena.

Analýza dat není k dispozici – jednotlivé typy kanalizačního řádu na území jsou k dohledání na https://geoportal.msk.cz/Html5Viewer/Index.html?viewer=prvkuk (levý dolní roh- vrstvy – kanalizace – kanalizační řád)

Jak popisujeme v otázce 10.3.2, všechny revitalizace veřejných prostranství, které městský obvod projektuje či realizuje, zohledňují adaptační opatření.

Jedním z nejlepších příkladů dobré praxe je vybudování Komunitního centra Všichni spolu, jež vyhrálo v roce 2019 v soutěži Adapterra Awards první místo v kategorii Zastavěná území. https://www.adapterraawards.cz/Databaze/2019/Komunitni-centrum-VSICHNI-SPOLU AdapterraAwards hledá inspirativní projekty, které pomáhají přizpůsobit města, domy a krajinu klimatické změně a zároveň vytváří databázi opatření. Soutěž vyhlašuje Nadace Partnerství. Komunitní centrum všichni spolu v soutěži uspělo, protože následuje myšlenku vytvoření příjemného místa pro všechny členy komunity i v obdobích vedra a sucha. Komunitní centrum využívá tepelné čerpadlo, které v letních nahrazuje klimatizaci, má extenzivní zelenou střechu a v areálu retenční nádrž a smyslovou zahradu plnou bylin a trvalek.

Dalším příkladem je vybudování zelené střechy na přilehlé budově domova pro seniory Harmonie https://fajnovaporuba.cz/p/dum-s-pecovatelskou-sluzbou-harmonie. Objekt přímo přiléhá k domovu Harmonie a bude zde kavárna, služebna městské policie a garáže. Na zelenou střechu se městský obvod pokouší získat dotaci z Operačního programu životního prostředí.

Všechny revitalizace veřejných prostranství, které městský obvod projektuje či realizuje, zohledňují adaptační opatření.

V současnosti je v realizaci projekt Revitalizace ulice Gustava Klimenta, který nejen zklidní dopravní situaci v dané oblasti, ale nepropustné povrchy jsou nahrazovány propustnými a zároveň budou vybudovány retenční nádrže. Na tento projekt se obvod rovněž snaží získat dotaci z Operačního programu životního prostředí. https://www.fajnovaporuba.cz/p/revitalizace-ulice-gustava-klimenta

V roce 2021 začne také realizace projektu Revitalizace náměstí Družby, která zahrnuje kompletní revitalizaci parku. Na tento projekt obvod také žádá dotaci z Operačního programu životní prostředí, žádost momentálně splnila věcné hodnocení a postoupila do dalšího kola hodnocení.

Dlouhodobým záměrem obvodu je revitalizace Zámeckého parku, na který byla vyhlášena architektonická soutěž a koncem roku 2020 byl také vybrán vítěz soutěže Laboratórium architektury krajiny z Bratislavy (LABAK).

Obvod dále projektově připravuje projekt Revitalizace veřejného prostranství Florida, který počítá s různými adaptačními opatřeními včetně vodního prvku https://fajnovaporuba.cz/p/revitalizace-verejneho-prostranstvi-florida.

Stejně tak projekt připravovaný ve spolupráci se SMO Veřejné prostranství lokality DUHA počítá s vodními prvky a dalšími adaptačními opatřeními. Tvorba projektové dokumentace k projektu Veřejné prostranství lokality DUHA byla také částečně financována z Fondu životního prostředí Magistrátu města Ostravy https://fajnovaporuba.cz/p/verejne-prostranstvi-lokality-duha

Dále obvod připravuje Studii urbanistického prostoru VIII. stavebního obvodu a lokality Nového Pustkovce, která má za cíl navrhnout zkvalitnění veřejného prostoru v daných oblastech, samozřejmě s aktivním využitím adaptačních opatření (propustné povrchy, výsadby zeleně, vodní prvky, komunitní zahrady a další). https://fajnovaporuba.cz/p/navrhova-studie-viii-stavebniho-obvodu-a-noveho-pustkovce

Na území městského obvodu Poruba se nachází maloplošné ZCHÚ:

- přírodní památka "Porubský bludný balvan", zřízena 13.12.1989, plán péče schválený Krajským úřadem MSK na léta 2018-2033. Pozemek na němž se nachází je ve vlastnictví městského obvodu Poruba

- část přírodní památky "Turkov" a část jejího ochranného pásma, zřízena 7.9.1993, plán péče schválený Krajským úřadem MSK na léta 2018-2026. Některé pozemky v přírodní památce a ochranném pásmu jsou ve vlastnictví městského obvodu Poruba.

Území Natura 2000 se na území nevyskytuje.

Spolek Ekolyceum organizuje úklid Turkova, nicméně spolek je z Opavy a městský obvod s ním nespolupracuje. Městský obvod Poruba v roce 2021 organizoval úklid Porubského lesoparku, akce měla obrovský rozsah a obvod bude tuto aktivitu organizovat také v budoucnu. 

Územní plán Ostravy v rámci území městského obvodu Poruba definuje plochy přírodního charakteru v zastavěném území a plochy přírodního charakteru nezastavěné.

V rámci hodnoceného období, tedy od roku 2018, nedošlo ke snížení rozsahu těchto ploch. Městský obvod Poruba má naopak zpracovány nebo právě připravuje projektové dokumentace, které řeší revitalizaci ploch přírodního charakteru v rámci zastavěného území. Např. revitalizaci významného krajinného prvku na náměstí Družby, kterou dojde ke snížení podílu zpevněných ploch v rámci významného krajinného prvku  nebo projekt Zámecký park v Ostravě-Porubě, v rámci kterého jsou z prostoru parku odstraňovány nevhodné objekty a s tím související zpevněné plochy - sběrna surovin, zázemí úřadu, boxové garáže. Dále probíhá projektová příprava projektu Revitalizace veřejného prostranství Florida, kde proběhne významná výměna zpevněných povrchů ve prospěch zeleně. 

Podrobněji jsou aktuální projekty MOb Poruba uvedeny v otázce 2.1.9.

Městský obvod Poruba koeficient ekologické stability nesleduje, z veřejné databáze Českého statistického úřadu je znám koeficient ekologické stability pro okres Ostrava-město pro léta 2008-2019, který je stabilní na hodnotě 0,55, což znamená území intenzivně využívané.

Městský obvod aktivně zkvalitňuje plochy veřejné zeleně, a to zejména výsadbou letničkových záhonů (cca 10 000 ks rostlin), údržbou mobilní zeleně, nově zakládá nové záhony složeny z trvalek, okrasných trav a cibulovin (na 2000 m2 cca 8 000 ks rostlin), dále výsadbou cibulovin (cca 8 000 ks rostlin), dále probíhá mechanizovaná výsadba cibulovin do travního drnu (na cca 1 000 m2). Dále proběhla výsadba 2 500 ks půdokryvných rostlin a 500 ks dřevin. Do zkvalitnění zeleně řadíme také pravidelnou údržbu keřů, keřových skupin a živých plotů, dále zajištění průchozích a průjezdních profilů u stromů. Probíhá také následná péče zeleně vysázené z dotačních titulů. 

Ke zvětšení ploch zeleně v předchozích letech nedocházelo. 

V městském obvodu Poruba probíhá nová výstavba zejména na nevyužívaných plochách ve stávajícím zastavěném území.Příkladem výstavby na nevyužitých plochách může být realizace zóny lehkého průmyslu Nad Porubkou. Jedná se o území, které dříve patřilo firmě Bytostav a bylo městským obvodem asanováno. Plocha je zastavována jak soukromými investory, tak MOb Poruba, který zde umístil novou stavbu "Zázemí VPP" jež představuje zázemí pro oddělení technických služeb. Dalším příkladem může být výstavba prodejny potravin LIDL na soukromých pozemcích vedle zóny lehkého průmyslu Nad Porubkou.

Městský obvod Poruba v posledních letechnerealizoval žádný projekt v nezastavěném přírodním území nebo na zemědělské či lesní půdě. U soukromých investorů dochází k i ke stavbám na zemědělské půdě, bohužel toto nemůže městský obvod téměř ovlivnit. 

Městský obvod Poruba nepořádá osvětové a informační kampaně pro zemědělce. Zemědělská půda se nachází pouze v okrajových částech obvodu. Většinu zemědělských pozemků obhospodařuje Zemědělské obchodní družstvo Poruba, které není registrováno mezi ekologickými zemědělci v databázi E-agri Ministerstva zemědělství. V této databázi není na území městského obvodu Poruba evidován žádný ekologický zemědělec.

Bližší informace: https://eagri.cz/public/app/eagriapp/EKO/Prehled/Prehled.aspx?find=A&clear=A&stamp=1610985267758

Městský obvod nesleduje a v minulosti nesledoval výměru pozemků určených k plnění funkcí lesa a nezkoumal u vlastníků způsoby hospodaření. Hospodaření na lesních pozemcích ve vlastnictví statutárního města Ostrava (Porubský les) vykonává společnost Ostravské městské lesy a zeleň, s.r.o. Z celkové výměry Porubského lesa to je 63 ha, zbytek obhospodařují Lesy ČR a soukromí vlastníci. Lesy ČR, s.p. a soukromí vlastníci také obhospodařují zbývající lesy na území obvodu. Přesná data o výměře pozemků určených k plnění funkcí lesa za městský obvod Poruba nejsou v současnosti k dispozici. Z veřejně dostupných informací Českého statistického úřadu jsou dostupná data za roky 2008-2019 o výměrách jednotlivých druhů pozemků za okres Ostrava - město, však nárůst výměry pozemků k plnění funkce lesa za celý okres je minimální.

Společnost Ostravské městské lesy a zeleň, s.r.o. a Lesy ČR provozují certifikované hospodaření PEFC (viz databáze držitelů certifikátů viz. http://www.drzitele.pefc.cz).

Na území městského obvodu jsme v posledních letech nezaznamenali problémy s erozí půdy, což vyplývá i ze statistik a map Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy. K přijímaní protierozních opatření nemáme kompetence a ze svého rozpočtu jsme také žádné opatření nepodpořili.

Zemědělský půdní fond je chráněn zákonem č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu. Další ochranu městský obvod neprovádí, při svých rozvojových záměrech může pouze upřednostňovat jejich realizaci mimo zemědělskou půdu. Ochranu ZPF dle statutu vykonává Magistrát města Ostravy. Dle obdržených informací však další opatření nad rámec zákona prováděna nejsou. Samozřejmě se zvýšeně dbá, aby se nevyjímaly pozemky z I. a II bonitní třídy, vyjma nezbytných účelů jako dopravní infrastruktura apod. O účelu vynětí a bonitních třídách bylo hovořeno také s MMO-OŽP a prý rozlišit třídy je téměř nemožné a účely vynětí, vč. ploch za předešlá období by bylo časově velmi náročné, v této fázi by asi stačilo zjištění kolik plochy zaujímá zemědělská půda v Porubě.

Vzhledem k velikosti území, počtu obyvatel, zastoupení průmyslu a požadavkům na rozvoj jiných sektorů hospodářství, než zemědělství, podíl zemědělské půdy na území správního obvodu Ostrava v čase posupně klesá, nejčastěji je zabírána půda pro výstavbu rodinných domů, ale v celkovém množství jsou tyto trvalé v menšině. Většinou se jedná o zábor zemědělské půdy pro výstavbu obchodních areálů, skladů, průmyslovou či dopravní výstavbu. Podíl orné půdy se stále zmenšuje ve prospěch trvalých travních porostů a zastavěného území. Pro udržení přijatelných vazeb mezi urbanizovanými plochami a zemědělským půdním fondem a pozemky určenými k plnění funkce lesa je nutno orné půdy především I. a II. třídy ochrany chránit a omezovat rozvojové záměry za cenu jejich likvidace.

Podrobnosti zde: https://zdravaova.cz/wp-content/uploads/2020/02/Ročenka-Final.pdf

Dle dostupných dat z mapového portálu města se v Porubě půdy vyskytují v naprosté většině v třídě ochrany 2, pouze minimum půd v okolí rybníku Skalka je ve třídě ochrany 3 a 4.

Z dostupných dat za roky 2017-2019 dochází k mírnému zlepšování ovzduší na území městského obvodu Poruba a potažmo statutárního města Ostravy. Na území městského obvodu Poruba dochází k překračování imisních limitů krom PM10 také u benzo-a-pyrenu (u tohoto dokonce několikanásobně, roční limit je 1ng/m3, reálné hodnoty se v letech 2017-2019 pohybovaly na hodnotách 2,5 ng/m3, 2,9 ng/m3 a 2 ng/m3). U ostatních škodlivin nedochází k překračování imisních limitů (zdroj: http://www.chmi.cz).

Statutární město Ostrava má zpracován „Akční plán statutárního města Ostravy k implementaci Programu zlepšování kvality ovzduší aglomerace Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek – CZ08A“ (dále jen „Akční plán“) obsahuje konkrétní informace o aktivitách/projektech. Obsahuje také harmonogram realizace příslušných aktivit a dílčích kroků jednotlivých projektů, finanční náročnost, finanční krytí, termíny plnění a interní gesce. Jsou zde zahrnuty projekty jak zrealizované do roku 2020, tak s plánovanou realizací po roce 2020.

Opatření uvedená v Akčním plánu bude město Ostrava realizovat z vlastních prostředků a odhaduje výdaje z rozpočtu ve stovkách miliónů korun.

Opatření uvedená v Akčním plánu budou průběžně plnit a realizovat statutární město Ostrava, Magistrát města Ostravy, městské obvody statutárního města Ostravy a Dopravní podnik Ostrava.

Odkaz: https://zdravaova.cz/wp-content/uploads/2019/09/FINAL_Akcni-plan-k-PZKO_20190904-2-final.pdf

Na konci roku 2019 byla zprovozněna komunikace I/11 - Prodloužená Rudná, která má odvést dopravu z centrální části městského obvodu Poruba. Městský obvod Poruba si od této skutečnosti slibuje, že dojde ke zlepšení ovzduší na jeho území.

Dle dostupných informací na webových stránkách ČHMÚ jsou v městském obvodu Poruba dvě měřící stanice. Jedna v areálu ČHMÚ na ulici K Myslivně a druhá na ulici Opavská u Domova pro seniory Slunečnice (DD).

Lokální topeniště jsou převážně jen v Porubě-Vsi a pak na ulici Jedlová, problémy se vyskytují sporadicky. Samotný městský obvod opatření neřeší, spolupracoval s městem Ostravou při poskytování zápůjček na výměnu kotlů z dotačního programu "kotlíkových dotací" z Operačního programu životní prostředí 2014-2020.

Problémy se znečišťováním ovzduší z lokálních topenišť nezaznamenáváme, kontroly znečišťování ovzduší z lokálních topenišť může provádět Magistrát města Ostravy, odbor ochrany životního prostředí.

Při poskytování kotlíkových dotací městský obvod Poruba na jejich poskytování upozorňoval na webových stránkách, v měsíčníku PRIO. Občané městského obvodu Poruba využili podpory Moravskoslezského kraje při poskytování kotlíkových dotací z Operačního programu životní prostředí:

1. výzva (2016) - schváleno 9 projektů, proplaceno 7 projektů

2. výzva (2017-2018) - schváleno 14 projektů, proplaceno 13 projektů

3. výzva (2019-2020) - schváleno 11 projektů, do zásobníku schváleno 6 projektů, proplaceny 4 projekty (v současné době se čeká na prostředky z Ministerstva životního prostředí)

Hlavními zdroji znečištění jsou dle veřejně dostupných informací doprava a v Porubě-Vsi pak lokální topeniště. Velké zdroje znečištění ovzduší na území obvodu nejsou. Doložitelné informace k tomuto odbor VaŽP nemá.

Velké zdroje znečišťování ovzduší v Porubě nejsou. Znečištění ovzduší je způsobeno převážně dopravou a v Porubě-Vsi částečně lokálními topeništi.

Dle dostupných informací na webových stránkách ČHMÚ jsou v městském obvodu Poruba dvě měřící stanice. Jedna v areálu ČHMÚ na ulici K Myslivně a druhá na ulici Opavská u Domova pro seniory Slunečnice ( v tabulkách DD)

Koncentrace polétavého prachu PM10 na měřících stanicích v Porubě v letech 2017-2019:

rok 2017 průměrná koncentrace/rok maximální koncentrace počet překročení denního limitu/rok

ČHMÚ 27,4 μg/m3 149,6 μg/m3 42

DD 29,4 μg/m3 150,5 μg/m3 40

rok 2018

ČHMÚ 30 μg/m3 136,9 μg/m3 38

DD 30,1 μg/m3 134 μg/m3 37

rok 2019

ČHMÚ 22,9 μg/m3 119,6 μg/m3 19

DD data nezveřejněna data nezveřejněna

zdroj: http://www.chmi.cz

Z výše uvedených hodnot vyplývá, že postupně dochází ke zlepšování kvality ovzduší z hlediska znečištění polétavým prachem PM10.

Kvalita ovzduší v roce 2020

Na základě předběžného zpracování operativních výsledků automatického imisního monitoringu bylo v roce 2020 v Moravskoslezském a Olomouckém kraji dosaženo historicky nejlepší kvality ovzduší. Z dlouhodobého pohledu se jedná o rok s nejnižšími naměřenými průměrnými koncentracemi PM10. K meziročnímu zlepšení kvality ovzduší došlo na všech typech stanic. Na žádné stanici nebyl překročen roční imisní limit pro PM10. Na rozdíl od předchozích let nebyla vyhlášena žádná smogová situace.

K překročení imisních limitů došlo v případě PM10 k vyššímu, než akceptovatelnému počtu dnů s nadlimitní denní koncentrací, na stanicích Věřňovice a Ostrava-Radvanice ZÚ (obr. 1). K překročení nově zpřísněného imisního limitu PM2,5 pro průměrnou roční koncentraci (limit 20 µg.m-3 platí od r. 2020) došlo rovněž pouze na těchto dvou stanicích.

Příčiny tohoto zlepšení jsou komplexní. K pozitivnímu výsledku přispěly jednak mimořádně dobré rozptylové podmínky, hlavně v prvních dvou měsících roku. Rok byl také celkově vlhčí. V případě poklesu koncentrací oxidů dusíku hrálo roli i omezování dopravního provozu v souvislosti s epidemiologickými opatřeními. Projevil se ovšem také celkový pokles emisí, ke kterému v posledních letech dochází díky prováděným opatřením na všech hlavních typech zdrojů znečišťování. Jedná se například o podporovanou obměnu zdrojů vytápění u lokálních

topenišť, snižování emisí z dopravy, ale i z energetických a průmyslových zdrojů znečišťování, které stále hrají v lokálním měřítku významnou roli.

(zdroj: https://www.chmi.cz/files/portal/docs/poboc/OS/zpravodaj/zpravodaj.pdf)

Na území městského obvodu Poruba se nenachází žádný velký průmyslový znečišťovatel. Za hlavní zdroje znečištění jsou povazována lokální topeniště a automobilová doprava. Městský obvod zajišťuje provádění intenzivního úklidu a čištění komunikací a obecních pozemků. V průběhu celého roku vyjma zimních měsíců čistí chodníky od prachu vlastním čistícím strojem. V roce 2020 bylo tímto „prachožroutem“ zlikvidováno celkem 175 tun prachu.

Ve spolupráci s magistrátem města Ostrava proběhla ve dvou etapách výsadba izolační zeleně. Celkem bylo od roku 2014 doposud v městském obvodu Poruba vysazeno 1272 ks stromů a 5356 ks keřů.Velké zdroje znečišťování ovzduší v Porubě nejsou. Znečištění ovzduší je způsobeno převážně dopravou, v Porubě-Vsi částečně lokálními topeništi a z části na znečištění se také podílí přeshraniční přenos z Polska.

Velké zdroje znečišťování ovzduší v Porubě nejsou. Znečištění ovzduší je způsobeno převážně dopravou, v Porubě-Vsi částečně lokálními topeništi a z části na znečištění se také podílí přeshraniční přenos z Polska.