Nepůvodní druhy rostlin vyžadující zvláštní přístup, odborný odhad černého a šedého seznamu pro Prahu 10.
Jiří Sádlo, Botanický ústav AVČR
ÚVOD
Tento materiál byl vypracován na žádost Úřadu městské části Praha 10. Cílem je podat přehled invazních a potenciálně invazních druhů rostlin s odhadem hojnosti, hlavních míst výskytu a ekologického rizika.
Výchozí literární zdroj je práce Pergl, J., Sádlo, J., Petrusek, A., & Pyšek, P. (2013). Nepůvodní druhy živočichů a rostlin v ČR: návrh seznamů druhů vyžadujících zvláštní přístup (černý a šedý seznam). URL: http://invaznidruhy. nature. cz/res/data/151/019808. pdf.(16.04. 2015).
Podrobněji jsou zpracovány druhy černého seznamu, méně podrobně druhy šedého seznamu, kde je nižší ekologické riziko. Dále je komentován zplanělý výskyt několika dalších nepůvodních druhů, které existující verze seznamu podhodnocuje, protože v době jeho publikace byly ještě vzácné., kdežto dnes už můžeme očekávat silnou místní invazi v blízké budoucnosti.
Při hodnocení výskytu a rizika druhů vycházím ze skutečnosti, že Praha 10 je silně urbanizované území, kde jsou nepůvodní druhy včetně invazních trvale přítomny ve velkých populacích a spoluvytvářejí ráz místní kulturní spontánní vegetace. V takových podmínkách je vhodné velkou část zplanělých výskytů tolerovat, jak zdůrazňuje i Pergl et al. (2013).
Hodnocení druhů je založeno na vlastní zkušenosti autora z území, na existujících floristických datech (Pladias. Databáze české flóry a vegetace. www.pladias.cz) a na výsledcích krátkého ambulantního průzkumu území (21.-22.9.2020). Kritéria a stupnice hodnocení:
Přítomnost druhu v území:
A – druh v území nebyl zjištěn, zplanělý výskyt není pravděpodobný
B – druh v území nebyl zjištěn, možnost zplanělého výskytu nelze vyloučit
C – druh v území nebyl recentně doložen, ale zplanělý výskyt je velmi pravděpodobný
D – druh je v území ve zplanělých populacích přítomen
Lokalizace podle biotopů:
Městská zástavba Standardní městská zástavba – ulice s chodníky a případně s trávníky, zahrádkami, vnitrobloky, uliční a sídlištní dřevinnou vegetací
Vesnická zástavba Zástavba s prvky vesnického stylu, většinou jádra bývalých obcí – např. staré Záběhlice, Práče, Malešice. Patří sem okrajově i sídelní a zahrádkářské kolonie, garážové uličky apod.. Tradičně jsou zde přítomny plochy s nižší a nepravidelnou údržbou, staré zdi, ohrady, drobné provozy, neformálním veřejným prostorem, plochy s prakticky nejasnými nebo neuplatňovanými majetkovými a sociálními poměry.
Průmyslové areály s oplocenými pozemky firem a komunikacemi.
Železniční tratě s běžným provozem včetně nádraží a zastávek
Železniční ruderály Železniční tratě recentně demontované nebo ve výstavbě. Hojné ruderální plochy, disturbance, navážky, skládky plus snadné šíření semenného materiálu.
Kultury Velkoplošná vegetace pod pravidelným managementem – lesy, louky, hřiště, pole, udržované parky.
Městská divočina, starší sukcesní stadia. Dlouhodobě nesečené, většinou samovolně vzniklé trávníky a palouky, spontánně vzniklá stromová a keřová vegetace ruderálního rázu, stromové a keřové výsadby bez pravidelného managementu (např. přestárlé akátiny, zelené pásy u komunikací), keřové savany s mozaikou dřevin a vysokých trávníků, opuštěné a zarostlé zahrady a sady, okraje lesních kultur.
Městské ruderály. Městská divočina, mladá ruderální stadia mimo dosah železnice. Navážky, staveniště, středové pásy a krajnice víceproudých silnic apod.
Kvantifikace výskytu podle biotopů:
0 absence nebo ojedinělý výskyt
1 výskyt vzácný
2 roztroušený
3 lokálně hojný
4 všude hojný.
Ekologické riziko v území:
0 – velmi nízké, zanedbatelné.
1 – velmi nízké, zanedbatelné. Potenciálně ovšem vyšší, pokud se druh objeví
2 – nízké až střední, nutno řešit stratifikovaným přístupem podle lokalit
3 – vysoké
VÝSLEDKY
Druhy jejichž výskyt by měl být určitým způsobem omezován (Černý seznam nepůvodních druhů; black list)
Druhová skupina BL1
Ambrosia artemisiifolia L.
D – druh je v území ve zplanělých populacích přítomen
Městská zástavba | Vesnická zástavba | Průmyslové areály | Železniční tratě | Železniční ruderály | Kultury | Městská divočina | Městské ruderály |
1 | 0 | 0 | 2 | 3 | 0 | 0 | 1 |
Recentně zaznamenané výskyty (Kaplan v PLADIAS, 2 lokality: Praha-Vršovice: rumiště, navážky, násep nové železniční trati a další ruderální plochy na místě zrušeného a demontovaného seřaďovacího nádraží Praha-Vršovice; Praha-Vršovice: štěrkové plochy, rumiště, navážky a další ruderální plochy 0,2 km S – 0,7 km SV od Lokomotivního depa Praha-Vršovice.
Letošní lokality: demontované nádraží Praha-Vršovice, hojně.
Druh už je v území lokálně hojný, šíří se na železnicích (kolejiště a hlavně čerstvé ruderály v těsném okolí). Extrémní pylový alergen, druh otevřených ploch na začátku sukcese. V Čechách byl zatím vzácnější, v posledních letech lokality silně přibývají, vznikají i velké porosty. Důvodný předpoklad dalšího rychlého šíření v území. Nutná přímá likvidace existujících populací, např. přebagrovat + hydroosev trávou. Šíření je extrémně urychleno pomalým postupem prací při demontáži nádraží a okolních ploch, kde sále vznikají nové rychle osídlované plochy. Nutno hlídat, aby se druh nezačal šířit napřed na ruderály v širším okolí železnice a pak i do ulic podél chodníků.
Ekologické riziko v území: 3 – vysoké
Heracleum mantegazzianum Sommier et Levier
C – druh v území nebyl recentně doložen, ale zplanělý výskyt je velmi pravděpodobný
Městská zástavba | Vesnická zástavba | Průmyslové areály | Železniční tratě | Železniční ruderály | Kultury | Městská divočina | Městské ruderály |
0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 1 | 0 |
V Praze je dnes už druh poměrně vzácný, na přístupných místech jsou populace likvidovány. Koncem 20. století byl roztroušeně přítomen v celém údolí Botiče. Pladias uvádí jednu lokalitu ze Záběhlic (1987) Současný výskyt není zpracovateli znám, pokud dosud lokality existují, jsou jen maloplošné. Podle nedávného výzkumu (Ekocentrum Koniklec, 2015) má druh na vltavském levobřeží v Praze ca 15 lokalit, šíří se dodnes podél R4. To ukazuje, že nebezpečí šíření trvá. Možné jsou jak výskyty ze zbytků starých populací (např. ze semenné zásoby), tak nová zavlečení. Nutno monitorovat, zjištěné populace likvidovat.
Ekologické riziko v území: 3 – vysoké
Reynoutria ×bohemica Chrtek et Chrtková
Reynoutria japonica Houtt. var. japonica
D – druh je v území ve zplanělých populacích přítomen
Městská zástavba | Vesnická zástavba | Průmyslové areály | Železniční tratě | Železniční ruderály | Kultury | Městská divočina | Městské ruderály |
1 | 1 | 1 | 2 | 2 | 1 | 3 | 2 |
Z obou taxonů křídlatek je v území častější R. japonica. Křídlatky zatím v území netvoří velké porosty, spíš jsou jen přimíšeny do rumištní vegetace. Dříve se pěstovala na zahrádkách, lokální kultivaci nelze vyloučit ani v území, ale v posledních letech je to už obecně vzácné.
Ekologické riziko v území: 2 – nízké až střední, nutno řešit stratifikovaným přístupem podle lokalit
Reynoutria sachalinensis (F. Schmidt) Nakai
B – druh v území nebyl zjištěn, možnost zplanělého výskytu nelze vyloučit.
Městská zástavba | Vesnická zástavba | Průmyslové areály | Železniční tratě | Železniční ruderály | Kultury | Městská divočina | Městské ruderály |
0 | 1 | 1 | 1 | 1 | 0 | 2 | 2 |
Roste např. v Průhonicích, může se šířit po Botiči. Možné jsou i výskyty z populací pěstovaných dřív v nyní opuštěných zahradách.
Ekologické riziko v území: 1 – velmi nízké, zanedbatelné. Potenciálně ovšem vyšší, pokud se druh objeví
Celkový komentář k druhové skupině BL1 (Pergl et al. 2013)
Neofytní byliny s největší mírou škodlivosti. H. mantegazzianum je konkurenčně silný dotykový alergen, Ambrosia artemisiifolia je šířivá jednoletka, pylový alergen, druhy rodu Reynoutria jsou konkurenčně velmi silné a s vysokou schopností se šířit.
Zásahy:
Tolerance výskytů: platí pouze pro pouze výskyty v metapopulaci v suburbánní oblasti. Neplatí pro H. mantegazzianum. Důvodem je příliš velká intenzita šíření, velké trvalé populace např. v záp. Čechách; likvidace by tam byla neúměrně náročná. Malé výskyty nutno eradikovat.
Přímá likvidace, likvidace ukončených kultur, zabránění výsadbám, omezení změnou managementu: všechny ostatní situace, tj. kultury, spontánní populace i metapopulace v intravilánech, populace v suburbánních oblastech, kultury, populace i (pokud existují) metapopulace na venkově
Priority: likvidace odlehlých populací, zejména u venkovských silnic a tratí, kde hrozí rychlé šíření. Dále populací v přírodně cenných lokalitách. U Reynoutria je možno také tolerovat udržované porosty na soukromých zahrádkách, pokud nehrozí šíření do okolí.
Druhová skupina BL2
Acer negundo L.
D – druh je v území ve zplanělých populacích přítomen
Městská zástavba | Vesnická zástavba | Průmyslové areály | Železniční tratě | Železniční ruderály | Kultury | Městská divočina | Městské ruderály |
2 | 2 | 2 | 2 | 2 | 2 | 4 | 3 |
V území velmi hojný, hlavně na vlhčích stanovištích. Nedělá zde souvislé porosty, je to většinou příměs v náletových stadiích. Zároveň je i hojně pěstován, je i v uliční zeleni. Patrně se šíří i ze semen pěstovaných jedinců.
Ekologické riziko v území: 2 – nízké až střední, nutno řešit stratifikovaným přístupem podle lokalit
Ailanthus altissima (Mill.) Swingle
D – druh je v území ve zplanělých populacích přítomen
Městská zástavba | Vesnická zástavba | Průmyslové areály | Železniční tratě | Železniční ruderály | Kultury | Městská divočina | Městské ruderály |
2 | 3 | 3 | 3 | 3 | 1 | 4 | 4 |
V území velmi hojný. Nedělá zde souvislé porosty, je to většinou příměs v náletových stadiích spolu s akátem a javorem mléčem. V malé míře je i pěstován, např. ve vnitroblocích. Velká část jeho výskytu v zástavbě jsou mladé rostliny později likvidované a případně znovu od báze nebo z kořenů zmlazující.
Ekologické riziko v území: 2 – nízké až střední, nutno řešit stratifikovaným přístupem podle lokalit
Fraxinus pennsylvanica Marshall
D – druh je v území ve zplanělých populacích přítomen
Městská zástavba | Vesnická zástavba | Průmyslové areály | Železniční tratě | Železniční ruderály | Kultury | Městská divočina | Městské ruderály |
0 | 0 | 1 | 1 | 1 | 1 | 1 | 1 |
Podle provedeného průzkumu je v území druh pěstován i zplaňuje vzácně. Také v Praze je spíš vzácný (Pladias), někde byl ale plošně požíván pro zalesňování (okolí Vinoře).
Zplaněle roste u železniční trati blízko Průmyslové ulice na severovýchodním okraji území.
Ekologické riziko v území: 2 – nízké až střední, nutno řešit stratifikovaným přístupem podle lokalit
Lycium barbarum L.
D – druh je v území ve zplanělých populacích přítomen.
Městská zástavba | Vesnická zástavba | Průmyslové areály | Železniční tratě | Železniční ruderály | Kultury | Městská divočina | Městské ruderály |
1 | 3 | 1 | 3 | 2 | 0 | 2 | 1 |
Druh byl v Praze pěstován jako bariérová dřevina, zejména na suchých svazích, náspech apod. Většina výskytů jsou klonálně rozšířené pozůstatky tohoto pěstování. Velká část porostů má status přechodný mezi kultivací a zplaněním (výsledkem je např. pěkná úprava stráňky, ulice V Chaloupkách). Semeny se téměř nešíří, může se šířit větvemi při prořezávkách a při terénních úpravách. Při rozumném nakládání s bioodpadem spíš jen stabilně vytrvává na svých lokalitách.
Ekologické riziko v území: 2 – nízké až střední, nutno řešit stratifikovaným přístupem podle lokalit
Parthenocissus inserta (A. Kern.) Fritsch
D – druh je v území ve zplanělých populacích přítomen
Městská zástavba | Vesnická zástavba | Průmyslové areály | Železniční tratě | Železniční ruderály | Kultury | Městská divočina | Městské ruderály |
2 | 4 | 1 | 2 | 2 | 1 | 4 | 1 |
Druh je pěstován, zplaňuje a někteří zplanělí jedinci jsou na plotech či zdech tolerováni jako kulturní. Vyskytuje se spíše na vlčích stinných místech, např. ve stromové vegetaci podél Botiče.
Ekologické riziko v území: 2 – nízké až střední, nutno řešit stratifikovaným přístupem podle lokalit
Populus ×canadensis Moench
D – druh je v území ve zplanělých populacích přítomen
Městská zástavba | Vesnická zástavba | Průmyslové areály | Železniční tratě | Železniční ruderály | Kultury | Městská divočina | Městské ruderály |
1 | 1 | 4 | 2 | 2 | 2 | 4 | 3 |
Druh se uchycuje hlavně na lehkých písčitých či šterkových substrátech, proto je typický pro průmyslové areály. Navíc snadno regeneruje, takže nepravidelná vytínání jej spíš posilují. Jeho porosty většinou podrůstají dalšími dřevinami, výsledekem jsou mnohadruhové ruderální lesy s příznivou strukturou. Z nich topol později věkem vypadává, protože ve stínu nezmlazuje.
Ekologické riziko v území: 2 – nízké až střední, nutno řešit stratifikovaným přístupem podle lokalit
Prunus cerasifera Ehrh.
D – druh je v území ve zplanělých populacích přítomen
Městská zástavba | Vesnická zástavba | Průmyslové areály | Železniční tratě | Železniční ruderály | Kultury | Městská divočina | Městské ruderály |
4 | 4 | 3 | 1 | 1 | 3 | 4 | 3 |
Druh je v Praze velmi hojný. Pěstován je jednak jako podnož, jednak místy pro ovoce a často také pro okrasu v rudolistých kultivarech (cv. Pissardii). Zplaňuje ze semen, a na navážkách také z přebagrovaných kořenů. Zplanělí jedinci jsou často tolerováni jako ovocné stromy. Uchycuje se i v keřovém patře lesních výsadeb.
Ekologické riziko v území: 2 – nízké až střední, nutno řešit stratifikovaným přístupem podle lokalit
Prunus serotina Ehrh.
B – druh v území nebyl zjištěn, možnost zplanělého výskytu nelze vyloučit
Městská zástavba | Vesnická zástavba | Průmyslové areály | Železniční tratě | Železniční ruderály | Kultury | Městská divočina | Městské ruderály |
0 | 0 | 1 | 0 | 0 | 1 | 1 | 0 |
Druh byl ve středních Čechách občas požíván na nově zalesňovaných plochách jako kryt pro zvěř apod. Dobře roste na vlhčích a živinově málo zásobených půdách, takže pokud byl někde vysazen, nebude mít pravděpodobně k silnému šíření vhodné biotopy.
Ekologické riziko v území: 1 – velmi nízké, zanedbatelné. Potenciálně ovšem vyšší, pokud se druh objeví
Robinia pseudoacacia L.
D – druh je v území ve zplanělých populacích přítomen
Městská zástavba | Vesnická zástavba | Průmyslové areály | Železniční tratě | Železniční ruderály | Kultury | Městská divočina | Městské ruderály |
2 | 3 | 3 | 4 | 4 | 1 | 4 | 4 |
Typická dřevina velkých města a jejich okolí. V městské krajině není nebezpečný s výjimkou ochranářsky cenných stepních svahů apod., ty ale v řešeném území nejsou. Ze starých výsadeb pocházejí souvislé porosty, v území např. na Bohdalci. Většinové výskyty v území jsou však ve smíšených mnohadruhových porostech druhů původních i nepůvodních (javory, jasan, pajasan, kanadský topol)
Ekologické riziko v území: 2 – nízké až střední, nutno řešit stratifikovaným přístupem podle lokalit
Symphoricarpos albus (L.) S. F. Blake
D – druh je v území ve zplanělých populacích přítomen
Městská zástavba | Vesnická zástavba | Průmyslové areály | Železniční tratě | Železniční ruderály | Kultury | Městská divočina | Městské ruderály |
1 | 3 | 0 | 1 | 1 | 0 | 3 | 1 |
Pámelník je poměrně vlhkomilný a šíří se klonálně z dříve vysazených jedinců. Proto není v území mezi nejrozšířenějšími druhy.
Ekologické riziko v území: 2 – nízké až střední, nutno řešit stratifikovaným přístupem podle lokalit
Celkový komentář k druhové skupině BL2 (Pergl et al. 2013)
Hojně rozšířené invazní neofyty, stromy a keře. Tvoří metapopulace a mimo to jsou pěstovány v zahradách a odtud znova zplaňují.
Zásahy:
Přímá likvidace spontánních výskytů, likvidace ukončených kultur, zabránění výsadbám: populační prostředí v suburbánní a venkovské oblasti
Omezení změnou managementu: spontánní výskyty v intravilánech, metapopulační a populační prostředí v suburbánních i venkovských oblastech
Ostatní výskyty mimo oblasti se zájmy územní ochrany přírody doporučujeme tolerovat.
Priority: zabránění výsadbám; hvězdičkou označené druhy lze mimo ochranářsky cenné lokality pěstovat
Druhová skupina BL3
Asclepias syriaca L.
A – druh v území nebyl zjištěn, zplanělý výskyt není pravděpodobný
Městská zástavba | Vesnická zástavba | Průmyslové areály | Železniční tratě | Železniční ruderály | Kultury | Městská divočina | Městské ruderály |
0 | 1 | 0 | 1 | 1 | 0 | 0 | 0 |
Druh se v současnosti silně šíří na jižní Moravě v okolí železnic. Diasporami jsou jak semena, tak oddenky přenášené se zeminou při úpravách trati. V Čechách je lokalit málo, převážně v Polabí. V Praze jsou podle Pladias dvě před rokem 1990, třetí kulturního původu (asi okrasné pěstování) znám z Prahy 9. Nové zavlečení nelze nikdy zcela vyloučit, ale je nepravděpodobné.
Ekologické riziko v území: 1 – velmi nízké, zanedbatelné. Potenciálně ovšem vyšší, pokud se druh objeví
Dipsacus strigosus Willd. ex Roem. et Schult.
C – druh v území nebyl recentně doložen, ale zplanělý výskyt je velmi pravděpodobný
Městská zástavba | Vesnická zástavba | Průmyslové areály | Železniční tratě | Železniční ruderály | Kultury | Městská divočina | Městské ruderály |
0 | 1 | 0 | 0 | 1 | 1 | 2 | 2 |
Polostinný druh vlhčích nitrofilních lemů. Byl pěstován ve hřbitovních zahradnictvích do věnců. V Praze a okolí je dosti hojný. V městské přírodě není příliš agresivní, často dělá jen malé populace na lesních okrajích apod. Dá se čekat výskyt podél Botiče. V minulosti (ca 1990) rostl mezi Novým židovským hřbitovem a krematoriem, kde bývalo zahradnictví, současný výskyt je možný.
Ekologické riziko v území: 2 – nízké až střední, nutno řešit stratifikovaným přístupem podle lokalit
Echinops sphaerocephalus L. subsp. sphaerocephalus
D – druh je v území ve zplanělých populacích přítomen
Městská zástavba | Vesnická zástavba | Průmyslové areály | Železniční tratě | Železniční ruderály | Kultury | Městská divočina | Městské ruderály |
0 | 2 | 0 | 1 | 1 | 1 | 3 | 3 |
Druh je lokálně hojný hlavně ve vysokých ruderálních trávnících a na rumištích, zpravidla jsou to slunná a suchá místa.
Ekologické riziko v území: 2 – nízké až střední, nutno řešit stratifikovaným přístupem podle lokalit
Helianthus tuberosus L.
D – druh je v území ve zplanělých populacích přítomen
Městská zástavba | Vesnická zástavba | Průmyslové areály | Železniční tratě | Železniční ruderály | Kultury | Městská divočina | Městské ruderály |
0 | 1 | 1 | 1 | 2 | 1 | 2 | 2 |
Druh je v Praze hojný, z Prahy 10 uvádí dvě lokality i Pladias. Při ambulantním průzkumu byla nalezen na více místech, např. u žel. zast. Praha-Strašnice, na hranici území v okolí mokřadu Triangl (u Klučovské ul.). Je vázán na světlá, narušovaná vlhčí a hlinitá místa (ruderální trávníky, rumiště). Podobně jako křídlatky, topinambur v území netvoří velké porosty, spíše je jen příměsí v jiných typech vegetace.
Ekologické riziko v území: 2 – nízké až střední, nutno řešit stratifikovaným přístupem podle lokalit
Lupinus polyphyllus Lindl.
A – druh v území nebyl zjištěn, zplanělý výskyt není pravděpodobný
Městská zástavba | Vesnická zástavba | Průmyslové areály | Železniční tratě | Železniční ruderály | Kultury | Městská divočina | Městské ruderály |
0 | 1 | 0 | 0 | 0 | 1 | 1 | 0 |
Roste např. u Pitkovic, ale v daném území patrně nebude mít vhodné biotopy. V nížinných městech je celkem neškodný a vzácný.
Ekologické riziko v území: 0 – velmi nízké, zanedbatelné.
Rudbeckia laciniata L.
B – druh v území nebyl zjištěn, možnost zplanělého výskytu nelze vyloučit.
Městská zástavba | Vesnická zástavba | Průmyslové areály | Železniční tratě | Železniční ruderály | Kultury | Městská divočina | Městské ruderály |
0 | 0 | 0 | 0 | 1 | 0 | 1 | 1 |
Druh má optimum v chladnějších a vlhčích, výše položených oblastech. Tam byly dřív pěstovány méně prošlechtěné kultivary schopné šířit se zejména ve vlhku podél toků, a to jak semeny, tak oddenky. V nížině a ve městech je druh vzácný, v celé Praze má Pladias jen tři lokality. Lze čekat jen drobné, krátkodobé a tím neškodné výskyty plnokvětých neplodných kultivarů, které byly s oblibou pěstovány v zahrádkářských osadách či na hradlech železnic. Zplanění pak může souviset s vyvážením zahrádkového opadu a s likvidací objektů.
Ekologické riziko v území: 0 – velmi nízké, zanedbatelné.
Solidago canadensis L.
D – druh je v území ve zplanělých populacích přítomen
Městská zástavba | Vesnická zástavba | Průmyslové areály | Železniční tratě | Železniční ruderály | Kultury | Městská divočina | Městské ruderály |
1 | 2 | 3 | 2 | 4 | 2 | 4 | 4 |
V Praze i v Praze 10 všeobecně rozšířený druh, tvoří jednu velikou matapopulaci. Alternuje s vysokými astrami Symphyotrichum spp. – v území jejich hojného výskytu je poměrně vzácný. Má optimum ve vysokých ruderálních trávnících, ale jeho semenáče vyrůstají např. i v chodnících v zástavbě, na předzahrádkách apod. V ČR je místy i pěstován, asi je to tak i v Praze 10, data nejsou k dispozici. V některých předzahrádkách, kde se samovolně vysemenil, bývá akceptován jako okrasná rostlina. Případné moderní kultivary jsou už nešířivé, ale není jasné, jak funguje jejich pyl vnášený do divokých populací.
Ekologické riziko v území: 2 – nízké až střední, nutno řešit stratifikovaným přístupem podle lokalit
Solidago gigantea Aiton
D – druh je v území ve zplanělých populacích přítomen
Městská zástavba | Vesnická zástavba | Průmyslové areály | Železniční tratě | Železniční ruderály | Kultury | Městská divočina | Městské ruderály |
1 | 1 | 2 | 1 | 2 | 2 | 2 | 2 |
Druh je v ČR i v Praze vzácnější, než ten předchozí. Při ambulantním průzkumu jsem ho zastihl jen v okolí Průmyslové ulice a na cípu Trojmezí. Ve srovnání s S. canadensis je víc klonální (delší oddenky, šíření do plochy) a vlhkomilnější. Většinou se nepěstuje.
Ekologické riziko v území: 2 – nízké až střední, nutno řešit stratifikovaným přístupem podle lokalit
Symphyotrichum ×salignum (Willd.) G. L. Nesom
Symphyotrichum ×versicolor (Willd.) G. L. Nesom
Symphyotrichum laeve (L.) A. Löve et D. Löve
Symphyotrichum lanceolatum (Willd.) G. L. Nesom
Symphyotrichum novi-belgii (L.) G. L. Nesom
D – druhový komplex je v území přítomen
Městská zástavba | Vesnická zástavba | Průmyslové areály | Železniční tratě | Železniční ruderály | Kultury | Městská divočina | Městské ruderály |
1 | 2 | 3 | 2 | 2 | 1 | 4 | 4 |
Tady je taxonomický problém. Zatímco např. na Moravě je invaze nesena hlavně snadno rozeznatelným druhem S. lanceolatum, v Praze je to složitější. Je zde mnoho typů blízkých Symphyotrichum novi-belgii a Symphyotrichum ×versicolor, nejsou určitelné podle klíčů českých (Květena, Klíč), belgických (Manual of the alien plants of Belgium) ani amerických (Flora of America). Na východě Prahy je velká metapopulace těchto aster zhruba mezi Chodovem a Černým mostem, součástí je i východní část Prahy 10. Dají se tu najít rostliny odpovídající všem pěti druhům. Tyto astry mají podobné nároky jako zlatobýly, optimum v ruderálních trávnících a pronikají do všech biotopů. Sečením dosti rychle mizí.
Ekologické riziko v území: 2 – nízké až střední, nutno řešit stratifikovaným přístupem podle lokalit
Telekia speciosa (Schreb.) Baumg.
C – druh v území nebyl recentně doložen, ale zplanělý výskyt je velmi pravděpodobný
Městská zástavba | Vesnická zástavba | Průmyslové areály | Železniční tratě | Železniční ruderály | Kultury | Městská divočina | Městské ruderály |
1 | 1 | 0 | 0 | 0 | 0 | 1 | 0 |
Druh je pěstován v Průhonickém parku a už dlouho zplaňuje podél Botiče. Pravděpodobně se tudy dostal až na území Prahy 10. Je dosti vlhkomilný a velké invaze mimo biotopy v nivě celkem nehrozí. Lokálně mohou vznikat zplanělé populace i z pěstování na zahrádkách.
Ekologické riziko v území: 1 – velmi nízké, zanedbatelné. Potenciálně ovšem vyšší, pokud se druh objeví.
Celkový komentář k druhové skupině BL3 (Pergl et al. 2013)
Vysoké dvouděložné byliny, většinou vytrvalé, invazivní neofyty. Tvoří spontánní metapopulace a mimo to jsou pěstovány v zahradách a odtud znova zplaňují
Zásahy:
Přímá likvidace spontánních výskytů, populační prostředí ve venkovské oblasti
Likvidace ukončených kultur: populační prostředí v suburbánní a venkovské oblasti
Zabránění výsadbám: populační prostředí v suburbánní a venkovské oblasti
Omezení změnou managementu: spontánní výskyty v intravilánech, metapopulační a populační prostředí v suburbánních i venkovských oblastech
Ostatní výskyty mimo oblasti se zájmy ochrany přírody doporučujeme tolerovat.
Druhová skupina BL4
Pinus strobus L.
A – zplanělý výskyt druhu nebyl v území zjištěn a není pravděpodobný
Městská zástavba | Vesnická zástavba | Průmyslové areály | Železniční tratě | Železniční ruderály | Kultury | Městská divočina | Městské ruderály |
0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 |
Zplanění vejmutovky je přísně vázáno na živinami velmi chudé biotopy (zejména písky a pískovce), a ty se v území nenacházejí.
Ekologické riziko v území: 0 – velmi nízké, zanedbatelné.
Quercus rubra L.
D – druh je v území ve zplanělých populacích přítomen
Městská zástavba | Vesnická zástavba | Průmyslové areály | Železniční tratě | Železniční ruderály | Kultury | Městská divočina | Městské ruderály |
0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 1 | 0 | 0 |
Zplaňování je omezeno na živinově chudé biotopy, které se v území nenacházejí. Ve výsadbách dubu červeného jsou hojné semenáče z vyklíčených žaludů, ale ty v dalších pravidelně hynou. Invazní chování v území nehrozí.
Ekologické riziko v území: 0 – velmi nízké, zanedbatelné.
Celkový komentář k druhové skupině BL4 (Pergl et al. 2013)
Neofytní invazivní stromy pěstované v lesích a zde zplaňující. Výskyty v sídlech a suburbiích nejsou škodlivé.
Přímá likvidace spontánních výskytů, zabránění výsadbám, omezení změnou managementu: populační prostředí ve venkovské oblasti
Likvidace ukončených kultur: populační prostředí v suburbánní a venkovské oblasti, převést na domácí dřeviny.
Ostatní výskyty mimo oblasti se zájmy ochrany přírody doporučujeme tolerovat.
Návrh přeřazení do černého seznamu
Senecio inaequidens DC.
D – druh je v území ve zplanělých populacích přítomen.
Městská zástavba | Vesnická zástavba | Průmyslové areály | Železniční tratě | Železniční ruderály | Kultury | Městská divočina | Městské ruderály |
2 | 1 | 2 | 2 | 4 | 1 | 1 | 2 |
Nedávno zavlečený druh. Jedovatý, prý i pro včely. V posledních letech se rozvinula silná invaze po celé Praze. Zplaňování vychází z železnic, na demotovaném seřazovacích nádraží jsou už souvislé porosty.
Ekologické riziko v území: 3 – vysoké.
Druhy jejichž výskyt a impakt by měl být určitým způsobem monitorován nicméně nemusí být likvidovány (Šedý seznam ČR; grey list, všechny druhové skupiny tj. GL1-GL4)
Pěstované druhy, které v území prokazatelně zplaňují:
Cornus sericea L. Včetně C. alba. Velké ohnisko současného zplaňování je od Průhonic po Záběhlice, keř roste v městské divočině, ale i v zástavbě podél ohrad apod..
Fallopia aubertii (L. Henry) Holub. Zplanění jsou většinou klonálně rozšířené pozůstatky kultivace. Druh je velmi hojný v reliktech vesnické zástavby.
Pyracantha coccinea M. J. Roem. V Praze druh začíná zplaňovat ze semen, občas se vyskytne v ruderálních trávnících. Nalezen v Záběhlicích.
Rhus typhina (L.) Sudw. Bezprizorný pozůsattek kultury s klonálním šířením. Bohdalec.
Juglans regia L. Zplaňuje velmi hojně v celé Praze, hlavně v městské divočině. Neškodný.
Druhy v území pěstované a s pravěpodobností zplaňování:
Allium paradoxum (M. Bieb.) G. Don
Lunaria annua L.
Amorpha fruticosa L.
Buddleja davidii Franch.
Laburnum anagyroides Medik.
Mahonia aquifolium (Pursh) Nutt.
Parthenocissus quinquefolia (L.) Planch.
Physocarpus opulifolius (L.) Maxim.
Aesculus hippocastanum L.
Helianthus ×laetiflorus Pers.
Galeobdolon argentatum Smejkal
Melissa officinalis (L.) Lam. subsp. officinalis
Oenothera glazioviana Micheli
Sedum hispanicum L.
Druhy s optimem na sešlapávaných místech včetně cesta a chodníků. Všude velmi hojné
Dysphania pumilio (R. Br.) Mosyakin et Clemants
Digitaria ischaemum (Schreb.) Muhl.
Eragrostis minor Host
Oxalis corniculata L. var. corniculata
Oxalis dillenii Jacq.
Portulaca oleracea L. subsp. oleracea
Echinochloa crus-galli (L.) P. Beauv.
Setaria faberi R. A. W. Herrm.
Setaria verticillata (L.) P. Beauv.
Druhy městských ruderálů.
Artemisia verlotiorum Lamotte (od ca 1980 roste naproti Krematoriu)
Amaranthus powellii S. Watson
Amaranthus retroflexus L.
Atriplex sagittata Borkh.
Beta vulgaris Altissima Group
Bidens frondosus L.
Cirsium arvense (L.) Scop.
Conium maculatum L. (hojně např. na sídlišti Skalka)
Conyza canadensis (L.) Cronquist
Galinsoga parviflora Cav.
Galinsoga quadriradiata Ruiz et Pav.
Sisymbrium loeselii L.
Solanum decipiens Opiz
Erigeron annuus (L.) Desf. subsp. annuus
Erigeron annuus subsp. septentrionalis (Fernald et Wiegand) Wagenitz
Stellaria pallida (Dumort.) Crép.
Druhy železnic a železničních ruderálů
Bassia scoparia (L.) Voss subsp. scoparia
Bassia scoparia subsp. densiflora (B. D. Jacks.) Ciruja et Velayos
Amaranthus albus L.
Senecio vernalis Waldst. et Kit.
Neškodné nepůvodní druhy trávníků a křovin
Arrhenatherum elatius (L.) J. Presl et C. Presl
Bryonia dioica Jacq. (v minulosti rostl mezi Edenem a Vinohradskou nemocnicí, současn stav mi není znám)
Duchesnea indica (Jacks.) Focke
Bromus carinatus Hook. et Arn
Impatiens parviflora DC.
.
Další druhy k monitoringu, návrh zařazení do šedého seznamu:
Paulownia tomentosa Steud
Strom pěstovaný pro okrasu na mnoha místech Prahy, bezpochyby i na vce místech Prahy 10. Dlouho bylo zplaňování málo účinné, teplé zimy v posledních letech je obrovsky usnadnily. Druh se už ve světě chová invazně a v Praze invaze právě startuje. Např. z výsadby u metra Anděl jsou letos po celém dolním Smíchově tisíce semenáčů a mladých rostlin. Lze čekat podobné chování jako u pajasanu. Nutno monitorovat a už teď vyloučit výsadby na veřejném prostranství. Soukromé pěstování tolerovat.
Conyza bonariensis (L.) Cronquist
Conyza sumatrensis (Retz.) E.Walker
Dva subtropické plevele invazní např. v Londýně, letos poprvé registrované v Praze (Letná, Smíchov, Troja, Staré město, Nové město). Rostou v chodnících a na ruderálech podobně jako známá C. canadensis. Doporučen zatím jen monitoring.
Druh nově zaváděný jako okrasná tráva. Dnes vysazován hlavně ve veřejném prostoru na různých místech Parhy. Vlivem teplých zim začal extrémně rychle a úspěšně zplaňovat v chodnících a na patách zdí (Staroměstské náměstí, Dejvická, Ostrava). Nutno monitorovat a už teď vyloučit výsadby na veřejném prostranství. Soukromé pěstování tolerovat.
Celkový komentář k druhové skupině GL1-GL4 (Pergl et al. 2013)
Přímá likvidace spontánních výskytů: ne.
Likvidace ukončených kultur: ve městech nemá smysl.
Zabránění výsadbám: je možné v suburbánní oblasti. Míněny jsou výsadby mimo soukromé pozemky.
Omezení změnou managementu: je možné všude, není vyžadováno. Výskyty mimo oblasti se zájmy ochrany přírody lze tolerovat. Na území Prahy 10 je tedy prioritou tolerance těchto druhů.
ZÁVĚR
Černý seznam pro ČR obsahuje 31 druhů. Z nich se na území Prahy 10 vyskytuje 22 ve zplanělých populacích. Zplanělý výskyt dalších tří druhů je nepravděpodobný ze stanovištních důvodů. U šesti druhů je výskyt možný, ale nebyl potvrzen.
Hojnost výskytu lze zhruba odhadnout sečtením číselných hodnot pro hojnost výskytu na jednotlivých biotopech. Pak nejvyšší hodnoty má Robinia, Ailanthus, Prunus cerasifera a Solidago canadensis (22-25), vysoké hodnoty mají také Acer negundo, Populus x canadensis, Parthenocissus inserta, Symphyotrichum spp. a Senecio inaequidens (17-19).
Ekologické riziko je nejvyšší pro Ambrosia, Heracleum mantegazzianum a Senecio inaequidens. Dále bylo v řešeném území zaznamenáno 52 druhů šedého seznamu.
Důležité lokální východisko pro hodnocení rostlinných invazí je, že Praha 10 zahrnuje kromě zástavby jen městskou přírodu bez přírodních celků. Ryze kulturní a vysoce ruderální jsou zde i lesy a louky. V takové situaci je lépe přiznat určitou poztiovní ekologickou roli i invazním druhům jako je akát nebo zlatobýly. Je naprostou iluzí, že když z městské přírody odstraníme nepůvodní druhy, biodiverzita těch původních se doplní a zlepší. Lépe je tyto druhy integrovat do péče o zeleň a počítat s nimi jako se standardní složkou místní vegetace.