V Praze došlo v roce 2018 oproti roku 2016 k poklesu o 0,36 m³/obyvatel. Ukazatel za městskou část není k dispozici.

Doplnění-  Ing. Josef Stradiot, vodohospodář ÚMČ Praha 12, OŽP: 

Dosud se nepodařilo získat údaje o spotřebě vody v městské části Praha 12 a ani  odhad spotřeby v  oblasti zahrnující území městské části Prahy 12 a částí území městských částí Praha 4 a Praha – Libuš, které s územím městské části Prahy 12 sousedí především v k.ú. Kamýk a proto by tento údaj musel být upraven tak, aby zohlednil uvedenou okolnost. Údaj se nepodařilo získat přes veškerou snahu a  vysvětlování jeho potřeby a domnívané oprávněnosti nároku na jeho získání na různých fórech a úrovních.

Je tedy opět k dispozici celopražský údaj a z něj a předpokládaného počtu odběratelů  odvozená spotřeba v roce 2019 ve výši 2 412 tis. m³.

Poznámka Jiří Hladovec, koordinátor MA21:

Samotná městská část nemůže zásadně neovlivnit hospodaření vodárenské společnosti včetně investice do vodovodní infrastruktury, která patrně není v ideální kondici a v důsledku tohoto možná dochází k významným ztrátám pitné vody. 

Závěrem by snad bylo možné podotknout, že určité naděje na společný postup městských částí poněkud otupil samostatné úsilí v závěru tohoto období.

Spotřeba pitné vody v objektech ve správě MČ (zdroj evidence MČ, v příloze přehled podle objektů, v příloze sebehodnocení přehled sumarizace)

2017- 12 628 cbm

2018- 12 196 cbm

2019- 11 761 cbm 

Výdaje za vodné a stočné: 

V budovách ve správě MČ Praha 12 došlo v roce 2018 oproti roku 2016 ke zvýšení rozpočtových výdajů za pitnou vodu o 8%, v roce 2017 však ke snížení o 5 %. Jedná se o údaj vyplývající z rozpočtu MČ Praha 12-jedná se tedy pouze o budovy přímo ve správě městské části. Příčinu této změny nákladů se nám nepodařilo spolehlivě zjistit. Vliv na snížení nákladů v roce 2017 mohlo mít vystěhování provizorního objektu v Pískové ulici,  ve kterém ještě v roce 2016 byly umístěny některé kanceláře radnice a objekt měl nepřiměřeně vysokou spotřebu vody - snad v důsledku netěsnosti vodovodní přípojky. Na konci roku 2016 po ukončení provozu kanceláří v tomto objektu byla přípojka vodovodu do této budovy uzavřena. 

Meziroční spotřeba vody vody v jednotlivých objektech ve správě městské části z sledované období (podle zúčtovacího období) je uvedena v příloze.

Spotřebu a případné změny je třeba hodnotit v kontextu technického stavu a provozu, každého jednotlivého objektu. Jako pozitivní příklad lze uvést budovu s největší spotřebou tj. objekt v ulici Čechtická (provoz kanceláří části ÚMČ), kde v letech 2016 až 2019 dochází k mírnému a trvalému poklesu spotřeby. 

Zásadní změna nastane po dokončení a zprovoznění  nové budovy ÚMČ (jaro 2021) a sestěhování provozu ze stávajících 7 budov do nového objektu. V souvislosti s tím předpokládáme snížení celkové spotřeby vody a dalších médií (především energie).  

1. Za sledované období 2016-8 se v Praze spotřeba vody snížila o 1 %, cena vody vzrostla o 2,5 % (údaje společnosti Pražské vodovody a kanalizace) a objem srážek se snížil o 21 % (ČHMÚ).

2. V tomto období byl v ČR nárůst spotřeby vody i ceny vody oproti Praze srovnatelný, a pokles množství srážek byl v Praze v Praze (resp. Středočeském kraji) o 12 % vyšší.

3. V oblasti severních Čech srovnatelné počtem vodou zásobovaných obyvatel (společností Severočeské vodovody a kanalizace, stejně jako Pražské vodovody a kanalizace součástí holdingu Veolia), je v tomto období oproti Praze pohyb ukazatelů přibližně stejný, vyjma srážek, v Praze (resp. Středočeském kraji) je jejich pokles vyšší o 4,5 %.

 Ing. Josef Stradiot (vodohospodář ÚMČ OŽP) k požadavku na doplnění sdělil: 

S ohledem na zákon o právu na informace o životním prostředí je nyní možno získat údaje o srážkách ze zdroje, kterým je ČHMÚ a s ohledem na tuto skutečnost je v souladu s Podmínkami použití volně dostupných údajů z měřicích sítí ČHMÚ uváděna internetová adresa: http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/meteo/ok/mesicni_data/Podminky_uziti_udaju.pdf a s ohledem na uvedené podmínky nejsou získané údaje komentovány a ani tak není provedena z důvodů předběžné opatrnosti a okolností uvedených pod bodem 2.11. ani korelace, ani jiná analýza.

Z těchto údajů vyplývá roční úhrn za rok 2019 ve výši 390 mm v Praze – Libuši (Kamýku) a 433 mm v Praze – Komořanech. Bude ovšem nutné provést konzultaci ke správnému použití těchto hodnot a osvědčit dobu, po kterou tyto údaje budou zveřejněny (ke zveřejnění došlo teprve v září 2020). I z tohoto důvodu nebyly zatím požadovány externí služby ke zjištění těchto údajů a je ovšem i nadále možné a žádoucí projednat využití údajů amatérských meteostanic a rovněž snad i poptat základní školy.

poznámka Jiří Hladovec, koordinátor MA21: Je otázka, jaký význam mají pro cenu dodávky pitné vody v Praze údaje ze stanice ČHMÚ v Libuši, nebo měření v Komořanech, když pro zásobování hlavního města (včetně MČ Praha 12) má zásadní význam především vodní nádrž Švihov na řece Želivce s povodím v okrese Pelhřimov. Z hlediska zásobování Prahy  (i všech dalších připojených měst na tento zdroj) v průběhu celého sledovaného období (2018,2019, část 2020)  nenastal a reálně ani nehrozil žádný problém s potřebným objemem vody pro zásobování pitnou vodou (opakovaná tisková vyjádření správce nádrže, kterým je  Povodí Vltavy s.p. - Závod Dolní Vltava i provozovatele úpravny vody (Veolia a.s.)  např. https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/prazske-domacnosti-sucha-neohrozuji-vody-je-dostatek

Náklady na dodávanou vodu z tohoto zdroje se v posledních letech nezvyšovali z důvodu problému s množstvím vody , ale do nákladů se patrně promítly náklady související s novou technologií úpravy vody (filtrace přes aktivní uhlí), které byly v posledních letech na úpravnu pitné vody z této vodárenské nádrže vynaloženy (úpravna v Souticích). To ale nesouvisí s množstvím, ale s kvalitou (negativně ovlivněnou především plošnými zdroji znečištění). Hledání korelace mezi srážkami vody (a to ani na Pelhřimovsku) a cenou vody pro Prahu 12 ve sledovaném období se mi proto jeví jako nedůvodné.

Úhrn srážek na území městské části ale ovlivňuje náklady za stočné - odvádění srážkové vody, jde o pozitivní korelaci, která přímo vyplývá ze vzorce výpočtu smluvní ceny. 

Došlo k instalaci nádrží na srážkovou vodu v areálech ve správě městské části a v budovách ve správě městské části k montáži bezdotykových baterií, v roce 2018 však došlo ke zpětné montáži baterií pákových v některých objektech. Pitná voda je zaměstnancům poskytována z aquamatů (výdejníků vody).

Doplnění-  Ing. Josef Stradiot, vodohospodář ÚMČ Praha 12, OŽP

Pro zálivku jsou využívány dvě nově instalované nádrže na dešťovou vodu (areály VOSA a sběrného dvora) pro zálivku v místě a rámci veřejných ploch. Došlo ke změně projektu ohledně likvidace srážkových vod z nově budované radnice zvětšením retenčních nádrží, tak aby mohla být zadržená voda využita i pro zálivku. Zajímavý je i projekt Spolku Pro Komořany na využití vod z drenáže Cholupického tunelu, radnice byla v průběhu září požádána o sdělení některých údajů k této stavbě a zjištění reálnosti záměru.

Z hlediska vlastního indikátoru je zřejmé, že by došlo ke srovnání údajů (z) celopražské spotřeby vody a místních srážek a jeho význam je tedy nulový. Zřejmé nemá ani smysl srovnávat pražskou spotřebu vs. srážky s takovými údaji přibližně stejně velkého kraje či krajů.

Pozn. Výčet opatření nemusí být úplný.

Jiří Hladovec, koordinátor MA21: K vysvětlení důvodu následné demontáže bezdotykových baterií: důvodem byly technické problémy s údržbou těchto baterií. 

Zásadním opatřením k budoucí úspoře všech médií je probíhající výstavby nové radnice, která nahradí stávajících 7 budov ve kterých je ÚMČ Praha 12 umístěn. K přestěhování do nové a úsporné budovy by mělo dojít v prvním pololetí  příštího roku.

Další opatření realizovaná ve sledovaném období: 

·       Nádrž na dešťovou vodu ze střechy objektu trafostanice v majetku PRE v ulici Zimova v Modřanech (iniciativa a spolupráce MČ Praha 12), realizace 2020, voda je využívána pro zálivku zeleně. 

·        Nádrž na dešťovou vodu z budov areálu Viničního  domku- Chuchelská 6/1, 143 00, Praha 4 - Modřany (objekt ve správě MČ Praha 12) realizováno v roce 2019, odkaz https://www.praha12.cz/kontakt/d-46848/p1=62787

·        Jezírko pro obojživelníky napájené ze střechy objektu komunitního centra Komůrka, realizováno v roce 2018 a doplnění další retenční nádrže k tomuto objektu s cílem zlepšení dosavadní funkce (jezírko) v roce 2020. 

·        Pilotní projekt vybudování opatření k adaptaci na klimatickou změnu na stávající budově školky Pastelka –Platónova 3288/28, Praha 4 Modřany  (součástí bude  i využití srážkové vody) – aktuálně probíhá příprava stavby- pořízení prováděcí PD. Projekt je ve spolupráci s Odborem ochrany prostředí MHMP. 

Nejsou.

Osvětová kampaň k šetrnému nakládání s vodami proběhla v roce 2015 v rámci projektu Komořanská stezka. Ta však  byla zaměřena nejen na šetření vodou při spotřebě, ale také na problematiku vody v krajině.

Poznámka Jiří Hladovec, koordinátor MA21: Je obtížné prosazovat úsporu vody na úřadu nebo v domácnosti (např. při čištění zubů), když PVK při údržbě vodovodního potrubí nechá skoro týden po ulici protékat  pitnou vodu do kanálu, a to s trvalým průtokem odpovídajícím většímu potoku či říčce, s odůvodněním, že proplachují potrubí. 

Podle informací provozovatele (PVK) však  dochází ke snižování ztrát ve vodovodní síti, které  podle provozovatele v roce 2019 činily 12,49 %  (zdroj: https://www.pvk.cz/aktuality/ztraty-vody-dosahly-v-praze-historickeho-minima/ ).

Obecná problematika ochrany vody je součástí každoroční tradiční akce, které se účastní členové samosprávných orgánů MČ a je městskou částí mediálně podporována - Otevírání studánky pod Cholupickým vrchem - viz. https://www.praha12.cz/na%2Dberanku%2Dsi%2Dpotrpi%2Dna%2Dtradice/d-62190

Osvětové akce přímo zaměřené konkrétně na hospodaření s pitnou vodou např. v domácnostech či úřadech chybějí, ale v širším smyslu jsou součástí např . každoročních osvětových akcí k udržitelnému rozvoji, Dne Země či  Otvírání studánky a souvisejí i s aktivitami k adaptaci na klimatickou změnu, které MČ připravuje. K lepšímu hospodaření s vodou v krajině přispívají i významné aktivity MČ k podpoře ekologické zemědělství.

Došlo k  nárůstu o 0,15 ‰ z hlediska předchozího stavu obyvatel, ve srovnání s nárůstem  celkového počtem obyvatel při zahrnutí stokové sítě v oblasti nové výstavby Došlo k  nárůstu o 1,2 %.

Sdělení Ing. Josef Stradiot:

Z hlediska definice indikátoru - tj.mechanicko-biologické s dalším odstraňováním dusíku a/nebo fosforu - je současné době hodnota podílu osob napojených na kvalitní čištění odpadních vod 97,42%. Tento údaj je očištěn o předchozí právem vytýkané nejasné stanovení příslušných čistíren odpadních vod (ČOV) a na dále již domovní ČOV nejsou zahrnovány, protože vzhledem k jejich téměř výlučnému zřizování zároveň s výstavbou rodinných domů nedochází ke stanovení hodnot přípustného znečištění odpadních vod uvedených ukazatelů.

Uvedená hodnota vychází z podkladů Strategického plánu rozvoje MČ Praha 12 na období 2020 až 2026, odborného odhadu nově připojených obyvatel v nově postavených bytových domech a předchozí hodnoty (se zahrnutím výše uvedeného údaje upraveného do souladu s přesnou definicí indikátoru). Dosud nebylo vyřešeno přejímání údajů z výstupů činností v přenesené působnosti, z hlediska obyvatel připojených na kvalitní čištění odpadních vod je však možné spolehlivě vycházet z místních znalostí městské části a z hlediska obyvatel nově na kvalitní čištění odpadních vod nepřipojených pak z údajů vodoprávní evidence Ministerstva zemědělství, která je veřejně přístupná.

Jiří Hladovec:, koordinátor MA21: 

 Podrobněji popsaný stav ke konci roku 2019 přikládám v příloze. Informace o stavu dobudování kanalizace jsou pravidelně v Novinách Prahy 12 - tj prakticky ve všech číslech ročníku 2019 na straně 2viz https://www.praha12.cz/rocnik-2019/ds-1612/p1=76258, obdobně i v roce 2020 viz https://www.praha12.cz/rocnik-2020/ds-1643/p1=78947

Nedošlo k praktickému (globálně měřitelnému) snížení objemu, je zapotřebí však počkat za údaje, které budou předány v rámci povinností plynoucích z povolení k nakládáni s vodami.

Sdělení Ing. Josef Stradiot, vodohospodář  OŽP ÚMČ Praha 12.

Došlo k rekonstrukci ČOV pro ČHMÚ v Komořanech, která zajišťuje i čistění odpadních vod pro domy k bydlení v přilehlých ulicích. Přínos nebyl dosud kvantifikován. Dále došlo k zahájení výstavby splaškové kanalizace v jihovýchodní části Komořan.

Nedošlo ke změně.

Sdělení Ing. Josef Stradiot, vodohospodář OŽP ÚMČ Praha 12: 

MUSÍM STÁLE TRVAT NA PŮVODNĚ UVEDENÉM ÚDAJI 100%. TENTO ÚDAJ BYL KONZULTOVÁN S PVK A PVS.

NIC na tom nemění okolnost, že dochází ke zjištění excesů v chybném připojení dešťových přípojek na splaškovou kanalizaci a naopak v oblasti sídliště v severovýchodní části Kamýku, pokud dojde k lokalizaci, je závada odstraňována.

Pokud došlo k modifikaci mnou uvedeného údaje v rámci odborného odhadu, je zřejmé, že dochází ke změně paradigmatu a logické otázce po výchozím stavu k určitému datu. Na margo uvádím, mnou uvažovaný předpoklad k mnou uváděné skutečnosti: Pokud je hodnota indikátoru v době pořízení údajů pro první audit 100%, není snad nutné zjišťovat (pro potřeby auditu) historické údaje, ale pouze se zaměřit na skutečnosti vedoucí ke změně tohoto stavu. Pokud by došlo ke změně, objektivně by se muselo jednat o změnu k horšímu – ještě jednou uvádím, že neuvažuji o zmíněných excesech, pouze pokud by došlo po jejich zjištění k jejich neřešení, bylo by vhodné tuto okolnost zohlednit při hodnocení indikátoru.

Výchozí stav: MČ Praha 12 má oddělenou dešťovou a splaškovou kanalizaci, proto je z veškerých objektů dešťová voda odváděna samostatně. U nových objektů je v současné době upřednostňováno využití dešťové vody na pozemku – zasakováním, budováním retenčních a akumulačních nádrží, což koresponduje také s požadavky Pražských stavebních předpisů a požadavky hl. m. Prahy.

Stávající stav a současná praxe: Příkladem, kdy městská část zřetelně deklaruje svůj proaktivní přístup k úsporám v hospodaření s dešťovou vodou, je stavba Nové radnice. Zde byla v původním projektu plánována pouze retenční nádrž, ZMČ však ve svém usnesení č. Z-10-009-19 ze dne 27. 11. 2019 schválilo návrh a dodávku akumulační nádrže na dešťovou vodu pro využití k zálivce venkovní zeleně. Dalším projektem městské části, jehož zpracování právě probíhá, je záměr výstavby nové mateřské školy s pracovním názvem MŠ Mydlinky, v němž je retenční nádrž, umístěná na pozemku a využitelná taktéž k zálivce, zkombinována se zasakovacím objektem.

Hospodaření s dešťovou vodou městská část sleduje, v rámci svých možností, také u výstavby developerů a jednotlivých drobných stavebníků. Snaží se na ně vytvářet tlak takovým způsobem, aby při výstavbě docházelo k co nejnižším odvodům dešťových vod do kanalizace, voda byla co nejvíce zadržována v místě a její přebytky byly uchovávány k dalšímu využití. 

Došlo k instalaci nádrží na srážkovou vodu v areálech ve správě městské části a buduje různá opatření.  https://www.praha12.cz/praha-12-buduje-opatreni-pro-zadrzeni-privalove-vody/d-72770  Zároveň vyhlásila dotační program. https://www.praha12.cz/dotacni-program-destovka-stale-bezi/d-74706

https://www.praha12.cz/v-komplexu-modransky-cukrovar-neprijde-ani-kapka-destove-vody-nazmar/d-74456

Bod 2.1.9. přímo navazuje na bod 2.1.8., v němž byl popsán výchozí stav a současný trend nakládání s dešťovou vodou v MČ Praha 12. V souvislosti s probíhajícími změnami klimatu, teplot, rozložení a frekvence srážek se městská část, stejně jako MHMP, stále více soustředí na zavádění opatření, která jsou schopna redukovat či eliminovat dopady těchto změn. V obecné rovině lze říci, že svou pozornost upíná dvěma směry – prvním z nich je rovina metodická, podkladová, projektová, jejímž cílem je příprava studií a podkladových materiálů pro část druhou – realizační. Za podpory a ve spolupráci s MHMP a dalšími externími odbornými subjekty jsou postupně rozvíjeny obě roviny tak, aby postupně došlo k jejich scelení a propojení, čímž by se umocnil a znásobil jejich pozitivní dopad na výsledný efekt realizace konkrétních opatření v intravilánu i extravilánu. Těmito kroky zároveň městská část připravuje podmínky nejenom pro zlepšování současného stavu, ale především pro realizaci opatření v budoucnosti. V rámci bodu 2.1.9. jsou níže uváděna opatření situovaná do intravilánu, z podkladových materiálů jsou to pak studie pro územní celky, v nichž je obsažena problematika modrozelené infrastruktury komplexně pro celou danou oblast.

Příklady konkrétních opatření – retence, akumulace:

-          Sběrný dvůr Modřany – budova skladu – realizovány dvě retenční nádrže o objemech 1 m3 na lokální zálivku zeleně

-          Veřejný oddechový a sportovní areál VOSA – altán – realizována retenční nádrž o objemu 120 l na lokální zálivku jedlých keřů

-          ZŠ TG Masaryka – realizováno 6 retenčních nádrží o objemech 0,5 m3 na zálivku lokální zeleně

-          Viniční domek – realizována retenční nádrž o objemu cca 1 m3 na lokální zálivku zeleně

-          Ve spolupráci se společností Pražská teplárenská a.s. připravuje městská část vybudování retenčních nádrží na dešťovou vodu u vybraných kotelen, voda bude využita k lokální zálivce a k naplnění pítek pro ptactvo

-          Nová radnice (viz. bod 2.1.8.) – realizace akumulační nádrže o objemu 76 m3 na zálivku zeleně v blízkém okolí

Příklady konkrétních opatření – zadržení vody v půdě:

-          Sídliště Kamýk, ulice Machuldova – 2 x swale – cca 4 m dlouhé průlehy, které chrání chodník před splavenou půdou z přilehlého svahu

-          Veřejný oddechový a sportovní areál VOSA, Daškova ul. – realizovány čtyři cca 4 m dlouhé průlehy, které zachycují přívalové dešťové srážky a podporují jejich vsakování

Kromě výše uvedených opatření, která se týkají odtoku vody, realizuje městská část ještě další neméně důležitá opatření, jež podporují zadržení vody v intravilánu. Jedná se o snížení odparu vody z intravilánu prostřednictvím úpravy seče travních porostů (tzv. mozaiková seč), dále výsevem luk a samozřejmě také přímou výsadbou stromů a keřů. Příkladů lze v městské části nalézt celou řadu, neboť jsou součástí běžné praxe a patří mezi provozní a průběžná opatření a péči o území městské části (viz. bod 2.2.5.).

Podkladové materiály – studie:

-          Územní studie Komořany – zpracována v roce 2019, její součástí je subkapitola Modrozelená infrastruktura, která popisuje současný stav a v širší rovině navrhuje možná opatření vhodná pro danou lokalitu. Zadavatelem studie bylo hl. m. Praha a zpracovatelem společnost UNIT architekti, s.r.o.

-          Územní studie Sídliště a okolí budoucí stanice metra D Libuš – hrubopis, zpracována v roce 2019. I její součástí je subkapitola Modrozelená infrastruktura, pro níž platí taktéž již výše uvedené. Zadavatelem stude bylo hl. m. Praha a zpracovatelem společnost UNIT architekti, s.r.o.

Další rozhodovací a strategické dokumenty městské části vázané k životnímu prostředí a opatřením v této oblasti:

-          Strategický plán městské části Praha 12 - Zastupitelstvo MČ Praha 12 schválilo usnesením

č. Z-15-004-20 Strategický plán rozvoje MČ Praha 12 na období až 2026. Životní prostředí je zde řešeno v Analytické části v kapitole 1.7.2. a v části návrhové pak v kapitole 1.2.2. v Prioritě B2.

-          Akční plán městské části Praha 12 – úzce navazuje na Strategický plán rozvoje MČ Praha 12 a je jeho součástí

-          Adaptační strategie MČ Praha 12 na klimatickou změnu – plánovaný strategický dokument, na jehož zpracování má MČ Praha 12 přislíbenu dotaci ze SFŽP, výzva Norské fondy. Tento dokument se bude zabývat výhradně problematikou životního prostředí resp. klimatickou změnou a měl by přímo navazovat a rozvíjet oba výše uvedené dokumenty.

V rámci tohoto bodu lze konstatovat, že přestože městská část Praha 12 nemá kompetenci v rámci plánování územního systému ekologické stability krajiny (ÚSES) snaží se dlouhodobě podporovat projekty, které přímo s ÚSES nesouvisí, ale přispívají k rozšiřování biologické rozmanitosti a ekologické stabilizaci krajiny. V rámci auditu byla již dříve zmíněna výsadba třešňové aleje v ul. K Břečkám, dosadba v jabloňovém sadu při ul. Platónova či obnova třešňového sadu při ul. Dolnocholupická nebo výsadba původních dřevin tvrdého luhu při ul. Vltavanů. Nově je v letošním roce připravována ovocná alej v ul. K Dýmači v katastrálním území Cholupice. Ovocná alej bude vysazena podél polní cesty (pokračování ulice K Dýmači. Skladba dřevin plánované ovocné aleje je navržena jako druhově pestrá. Při výběru dřevin byla vzata v potaz doporučení dle  SSPK C02 003:2016 – zpravidla byly vybírány prioritní či specializované odrůdy s vhodnou regionalitou a příslušnými nároky na nadmořskou výšku. Celkem bude vysazeno 40 ks ovocných dřevin.

Dalším opatřením, které je pro letošní rok naplánováno je vytvoření nového liniového prvku (větrolamu) taktéž v k.ú. Cholupice od fotbalového hřiště směrem k letišti Točná, díky němuž se zvýší estetická a hlavně funkční hodnota okolní krajiny. Větrolamy na okrajích polí jsou v ČR typickým estetickým prvkem krajiny, přispívající ke snížení větrné eroze a prašnosti a vytvářejí vhodné životní podmínky pro řadu organismů. Přechody mezi jednotlivými typy krajiny přispívají ke zvýšení biodiversity a propojují krajiny migračními koridory. Projekt počítá s výsadbou domácích druhů stromů a keřů v celkovém počtu 35 ks stromů a 1472 ks keřů v celkové délce cca 1,5 km.

Na území MČ Praha 12 se nachází:

-          nadregionální biokoridor – nefunkční č. N4/4 a č. N4/6 podél Vltavy

-          regionální biocentrum – funkční č. R1/18 v oblasti Modřanské rokle

-          regionální biocentrum – funkční č. R1/19 v oblasti PR Šance

-          regionální biokoridor – funkční č. R3/44 spojující regionální biocentra č. R1/18 a R1/19

-          lokální biocentrum – funkční č. L1/139 v oblasti bažantnice Cholupice

-          lokální biocentrum – funkční č. L1/146 v oblasti Komořanských tůní

-          lokální biocentrum – funkční č. L1/147 v lokalitě Modřanských tůní

-          lokální biocentrum – funkční č. L1/149 v ulici Vltavanů

-          lokální biokoridor – funkční č. L3/276, lokální biokoridor – nefunkční č. L4/276 a integrační prvek – funkční č. I6/422 spojující lokální biocentrum – funkční č. L1/139 s Písnicí

-          lokální biokoridor – funkční č. L3/271 a lokální biokoridor – nefunkční č. L4/271 spojující Modřanskou rokli s Hodkovičkami

-          lokální biokoridor – funkční č. L3/272 spojující regionální biocentrum – funkční č. R1/19 s lokálním biocentrem – funkční č. L1/147

-          lokální biokoridor – nefunkční č. L4/274 a L4/275 spojující biocentrum č. L1/139 v oblasti bažantnice Cholupice s regionálními biocentry č. R1/18 a č. R1/19

-          integrační prvek - funkční I5/369 od usedlosti Nouzov po ul. Hrazanská

-          integrační prvek – funkční č. I5/371 v místě Komořanského zámečku

-          integrační prvek – funkční č. I5/374 a č. I6/373 spojující lokální biokoridor – funkční č. L3/271 a Kunratický les přes Libuš,

-          integrační prvek - funkční I5/375 podél Lhoteckého potoka v lokalitě Do Píšovic

Tyto prvky jsou pevně stanovené v územním plánem. Za poslední roky se nezměnily. Systém ÚSEZ doplňuje městská část výsadbou stromořadí podél cest ve volné krajině. Jedná se o výsadbu:

- třešňové aleje od ulice K Břečkám blízko lokálního biocentra – funkčního č. L1/139 

- ovocných stromů od ulice K Dýmači regionálního biocentra – funkčního č. R1/18

- výsadba javorů babyk a keřového pásu od Cholupic směrem k regionálnímu biocentru – funkčnímu č. R1/19

- výsadba dubů, jilmů a střemchy v blízkosti lokálního biocentra – funkčního č. L1/149

- výsadba třešňového sadu Na Beránku mezi lokálním biokoridorem – funkčním č. L3/272 a regionálním biokoridorem – funkčním č. R3/44

-          Vedle toho se MČ podílela na revitalizaci komořanské tůně v oblasti lokálního biocentra – funkčního č. L1/146 a naučných stezkách regionálním biocentru – funkčním č. R1/18 a lokálním biocentru – funkčním č. L1/146, lokálním biocentru – funkčním č. L1/147 a nadregionálním biokoridoru – nefunkčním č. N4/4 v roce 2014

Městská část Praha 12 patří svými výsadbami v rámci Prahy k nejaktivnějším. Délka výsadeb a revitalizované vodní plochy odpovídá 15 % z délky biokoridorů. 

Na území naší městské části se nachází pět zvláště chráněných území: přírodní památky V Hrobech, Cholupická bažantnice, Modřanská rokle a Komořanské a modřanské tůně a přírodní rezervace Šance. Péče o ZCHÚ za účelem zachování nebo zlepšení jejich stavu je v plné kompetenci MHMP příp. Lesů hl. m. Prahy v souladu s plány péče o ZCHÚ. Za zmínku možná stojí památné stromy, kterých je v současné době na území Prahy 12 celkem 11. Zde aktivně spolupracuje odbor životního prostředí na monitoringu jejich stavu a cenné poznatky předává MHMP, který je kompetentní k jejich ochraně příp. odsouhlasuje jakékoli pěstební zásahy na nich. Jako příklad zde lze uvést dub v polích mezi k.ú. Cholupice a Točná, který byl v letošním roce napaden bekyní zlatořitnou a na jejíž výskyt byl MHMP ze strany městské části Praha 12 upozorněn.

Na území městské části Praha 12 zasahuje pouze jedna evropsky významná lokalita Břežanské údolí, vyhlášená dne 22. 12. 2004 nařízením vlády ČR č. 132/2005 Sb. a další v současné době nepřibyla.

MČ spolupracuje se Spolkem pro Komořany mimo jiné v souvislosti se zachování loky na Šabatce  (nejde o ZCHÚ), ale jde o cennou loku se suchomilnými trávníky - viz např. https://www.praha12.cz/cast-louky-na-sabatce-zustane-nezastavena/d-70227

S neziskovou organizací Ekocentrum Koniklec (základní organizace ČSOP) spolupracuje MČ na ochraně a péči o bezkolencovou louku na Beránku (opět se nejedná o ZCHÚ, ale o ochranářsky cenné mokřadní území s výskytem zvláště chráněných druhů a VKP ze zákona) viz https://www.praha12.cz/zachrante-mokrad-na-beranku/d-55199 nebo https://www.praha12.cz/hledaji-se-dobrovolnici-na-koseni-mokradu/d-76581

Na území MČ Praha 12 je „obecný trend“ spíše snižování podílu přírodních nebo přírodě blízkých ploch na úkor antropogenizovaných ploch i když se těmto změnám MČ Praha 12 snaží bránit všemi dostupnými prostředky, ale tlaky developerů jsou neúprosné. Z vývojového hlediska lze konstatovat, že ostatní plochy zaznamenali nárůst o cca 17 ha, orná půda zaznamenala úbytek o cca 34 ha naopak, lehce zaznamenal nárůst trvale travní porost o cca 5 ha. Důležité je říci že pořizovatelem územního plánu je HMP. MČ Praha 12 v rámci připomínkování ÚP dlouhodobě usiluje o ochranu přírodě blízkých či přírodních ploch.

V uvedeném období (tj. od 1.1.2018 do dneška) byla na území MČ P12 vydána pouze jedna změna ÚP (Z 2801/00 – revitalizace bývalé telefonní ústředny), kde ale zůstalo zastavitelné území, tj. beze změny. 

Koeficient ekologické stability (KES) je poměrové číslo, které stanovuje poměr ploch tzv. stabilních a nestabilních krajinotvorných prvků podle vzorce[1]:

Pro MČ Prahu 12 KES je 0,419 (nutno konstatovat, že v předešlé informaci byla chyba u hodnoty lesních pozemků)

KES za HMP je 0,3 v tomto ohledu je Praha 12 zařazena v přijatelnější kategorii.

Hodnoty koeficientu KES jsou klasifikovány následovně:

Jak bylo uvedeno v bodě 2.2.1, MČ Praha 12 aktivně pracuje na zkvalitnění a zvětšení ploch veřejné zeleně jak v intravilánu např. revitalizací parkových ploch, veřejných prostranství apod. tak i v extravilánu, kde se snaží navracet do volné krajiny krajinné prvky, které postupem času z volné krajiny vymizely tj. větrolami, ovocné aleje, sady apod. Nešvarem stále zůstávají plochy v držení soukromých osob, které jsou zpravidla předurčeny k masivní výstavbě se zanedbatelnou částí zeleně. Obecně však lze konstatovat, že malými krůčky se daří plochy veřejné zeleně rozšiřovat, jedná se však spíše o fragmenty než rozsáhlé plochy.

MČ Praha 12 spolupracuje spolu s ostatními MČ a s Magistrátem hl. m. Prahy na dokumentu „Strategie adaptace hl. m. Prahy na změnu klimatu“ pro roky 2020 – 2024. Jehož předmětem jsou opatření pro městskou krajinu (urbanizované území) opatření pro volnou krajinu a dále opatření pro zvyšování informovanosti obyvatel. Obecně mají MČ zájem zejména o revitalizaci ploch včetně rekreačních, výsadbu stromů, hospodaření s dešťovou vodou, realizaci pítek a mlžítek či přírodě blízké odvádění srážkových vod.

Městská část vysadila:

- v roce 2015 alej 44 ks třešní v délce 430 m od ulice K Břečkám Cholupice, Praha 4. V délce 100 m je alej oboustranná

- v roce 2015 biokoridor o ploše 1,1 ha v ulici Daškova, Praha 4;

- v roce 2016 třešňový sad o ploše 0,6 ha v ulici Dolnocholupická (Na Beránku), Praha 4;

- v roce 2016 výsadba 25 ks okrasných stromů na ploše 0,7 ha v ulici Vltavanů, Praha 4;

- v roce 2018 dosadba 8 ks okrasných stromů do stromořadí v ulici Převoznická, Praha 4;

- v roce 2019 výsadba 40 ks ovocných stromů v délce 460 m v ulici K Dýmači, Praha 4;

- v roce 2019 výsadba 56 ks ovocných stromů v délce 620 m kolem polní cesty v blízkosti rybníku Kosiňák, Praha 4 směrem do Dolních Břežan (asistence městské části)

- v roce 2019 výsadba 25 ks dubů v délce 470 m, podél polní cesty v blízkosti památného dubu u Točné, Praha 4

- v roce 2019 výsadba 35 ks stromů a 1472 ks keřů, v délce 870 m podél cesty z Cholupic k letišti Točná, Praha 4

Tyto projekty jsou realizovány ve spolupráci se základními školami (nejčastěji ZŠ na Beránku), ekologickými sdruženími, s obyvateli, Sborem dobrovolných hasičů Cholupice, firmou DHL (výsadba 56 ks ovocných stromů). Výjimkou byla 2019 výsadba 35 ks stromů a 1472 ks keřů, v délce 870 m podél cesty z Cholupic k letišti Točná, Praha 4. Pro zapojení obyvatel se jedná o příliš velkou akci. Městská část pracuje na přípravě dalších projektů.

Z pohledu zkvalitnění veřejné zeleně je třeba zmínit změnu údržby trávníků jako reakci na extrémní sucha v předchozích letech a  podporu biodiverzity. V této souvislosti došlo k významné pozitivní změně veřejných prostranství a zeleně viz např. 

S podporou květnatých luk a osvětovou činností radnice souvisí i vydání brožury Kvetoucí Praha 12, která je bezplatně k dispozici všem zájemcům a setkala se s velmi pozitivním ohlasem viz https://www.praha12.cz/priroda-a-zelen/ds-1133

Dostupnost zastavitelných ploch je dána ÚP sídelního útvaru HMP. Pořizovatelem tedy není MČ Praha 12, ale HMP. MČ Praha 12 má „pouze“ právo se vyjádřit. MČ Praha 12 má vysoký potenciál realizovat výstavbu na nevyužitých či špatně využitelných plochách tzv. brownfields. Zde ačkoli potenciál je však v řadě případů naráží výstavba na odpor místních obyvatel a mnohdy i politiků a v neposlední řadě nenasytností developerů vytěžit z daného území maximum, což by mělo být vždy na paměti při pořizování nového územního plánu - regulativy. Přitom to je cesta, jak nerozšiřovat novou výstavbu na úkor ploch přírodních či přírodě blízkých, byť i zde je prostor. Cílem by mělo být především využití brouwnfields a zahušťování stávající zástavby, která je pro města typu Prahy zcela typická, pokud se podíváme na její historické jádro.

Nejrozsáhlejším zastavěným brownfieldem je areál bývalého cukrovaru Modřany o ploše 11,5 ha, jehož zástavba probíhá. Mezi zahušťující zástavbou je nejrozsáhlejší lokalita u dubu, poblíž křižovatky Gen. Šišky a Čs. exilu o ploše 3,1 ha.

Nejrozsáhlejší zastavenou plochou na zemědělské půdě je výstavba v Cholupicích, podél komunikace Podchýšská o ploše 12,4 ha, dále v ulici Mezi Vodami 12 ha, v ulici Do Koutů 7,2 ha, na Beránku 3,1 ha.

1/ PODANÉ PODNĚTY NA ZMĚNY ÚP

od roku 2018 do 30.6.2020 bylo podáno celkem 38 podnětů na změny územního plánu. MČ se vyjádřila k 22 podnětům (ostatní byly stornovány, nebylo k nim přijato žádné usnesení, nebyly dosud projednány či byly duplicitní).

změny z nezastavitelného území na zastavitelné území – odsouhlasené                2,5 podnětu* – cca 88.720 m2 (výstavba sportovní haly pro MČ, změny dle ÚS Komořany)

změny z nezastavitelného území na zastavitelné území – neodsouhlasené           11 podnětů – cca 177.880 m2 (zástavba RD kolem Cholupic, zástavba zahrádkářské kolonie Belárie, Modřanský dvůr ap.)

změny v brownfieldech – odsouhlasené                                                                               3,5 podnětu* – cca 174.590 m2 (zejména Modřanské strojírny a teplárna Komořany)

změny v brownfieldech – neodsouhlasené                                                                         2 podněty – cca 41.760 m2 (CHIRANA, Nové Dvory – u obou podnětů MČ nesouhlasí, protože požaduje nejprve zpracování územní studie, na jejímž základě by byla provedena změna ÚP)

změny v nezastavitelných plochách – odsouhlasené                                                      3 podněty – cca 18.440 m2 (např. výstavba rozhledny, hřiště pro hasiče)

změny v nezastavitelných plochách – neodsouhlasené                                                 0 podnětů

* v rámci ÚS Komořany jsou navrhovány jak změny ÚP v brownfieldech, tak i změny z nezastavitelných ploch na plochy zastavitelné

2/ SCHVÁLENÉ/VYDANÉ ZMĚNY ÚP

od roku 2018 do 30.6.2020 byla vydána 1 změna ÚP

Z 2801/00 – revitalizace bývalé telefonní ústředny (tj. brownfield)

Rozloha 5.755 m2

Původní stav ÚP: zařízení pro přenos informací /TI/

Upravený stav ÚP: všeobecně smíšené /SV/

3/ VYDANÁ POVOLENÍ V BROWNFIELDECH

13.3.2018 ... vydáno stavební povolení na stavbu Riverpark Modřany, Zahálka (bývalý Dřevoráj) ... 800 bytových jednotek, 3.750 nebytových ploch, cca 113.800 m2 hrubých podlažních ploch bydlení (HPP) ... aktuálně v realizaci

4.9.2018 ... vydáno stavební povolení na stavbu BD Minimax – Belárie II (areál bývalých čokoládoven) ... 279 bytových jednotek, cca 24.410 m2 HPP ... aktuálně v realizaci

leden 2019 ... kolaudační souhlas na stavbu "Obytný soubor Modřany NEO RIVIERA - fáze F" (bývalý cukrovar, čp. 2230) ... 79 bytů

6.2.2019 ... vydáno stavební povolení na stavbu Nová radnice Prahy 12 ... administrativní budova – cca 355 pracovníků

březen 2019 ... kolaudační souhlas na stavbu "Obytný soubor Modřany NEO RIVIERA - fáze F" (bývalý cukrovar, čp. 2250) ... 72 bytů

11.3.2019 ... schválen stavební záměr transformace objektu MICRONA na "administrativní jednotky a projekční ateliéry" (lofty) ... 150 loftů, 10.500 m2 čistá podlahová plocha (aktuálně v realizaci)

14.8.2019 ... vydáno stavební povolení na stavbu Bytový dům Písková (v areálu bývalé teplárny) ... 55 bytů, cca 5.700 m2 HPP (aktuálně v realizaci)

září 2019 ... zkolaudována stavba Obchodní dům Modřany (v areálu bývalých Modřanských strojíren) ... užitná plocha 1.217 m2, 1 prodejna, 5 nájemních jednotek

12.11.2019 ... vydáno společné povolení na stavbu Rezidence Nové Modřany (v areálu bývalého cukrovaru) ... 154 bytů, cca 11.760 m2 HPP (aktuálně odvolací řízení)

17.12.2019 ... vydáno společné povolení na stavbu Bytového domu Hausmannova (na místě bývalé sběrny), nepravomocné ... 10 bytů, cca 961 HPP (MČ P12 se proti umístění bytového domu odvolala)

25.3.2020 ... vydána změna stavebního povolení na Obytný soubor NEORIVIERA fáze F, etapa A2 (budova F1), (bývalý cukrovar) ... 50 bytů ... aktuálně v realizaci

29.4.2020 ... zahájeno územní řízení na stavbu BD Hodkovická (bývalé zařízení staveniště) ... cca 120 bytů, cca 9.440 m2 HPP

4/ VÝSTAVBA V NEZASTAVITELNÝCH PLOCHÁCH

výstavba zde neprobíhá

Invazní rostliny

Z původního výskytu bolševníku velkolepého zůstala na území MČ Praha 12 pouze jedna lokalita o několika málo rostlinách, které mechanicky likvidujeme. Jejich počet se postupně snižuje.

Množství křídlatky zůstává v posledních létech přibližně na stejné úrovni. Na pozemcích svěřených MČ ji likviduje OŽP. Při výskytu na pozemcích jiných vlastníků zasíláme výzvu k likvidaci. Vzhledem k charakteru křídlatky není úplná likvidace bez opakovaného chemického ošetření možná. Část ploch se nachází v ochranném pásmu vodního zdroje.

Městská část Praha 12 se snaží o dodržování a naplňování dokumentu MHMP „Zásady ekologicky šetrného hospodaření na zemědělské půdě ve vlastnictví hl. m. Prahy“. Byla provedena revize svěřených pozemků orné půdy ve vlastnictví městské části, některé pozemky byly vyňaty z pachtu a znovu zapachtovány drobným zemědělcům a soukromníkům, kteří projevili zájem o ekologické nebo obecně o šetrné hospodaření na zemědělské půdě. Na svěřených pozemcích se tak nyní začínají pěstovat především jetelotravní směsi, ve spolupráci s novými pachtýři se plánuje liniová výsadba stromů, výsadba remízků, větrolamů a sadů či jedlých lesů.

Článek věnovaný této problematice a souhrnně popisující uskutečněné i plánované projekty, byl zveřejněn v Ekolistu pod názvem „Co se zemědělstvím ve městě?“, autorkou je místostarostka MČ Praha 12. Další texty týkající se informací o šetrném a ekologickém zemědělství byly zveřejněny na webu praha12.cz např. https://www.praha12.cz/dobre-priklady-tahnou-i-v-zemedelstvi/d-77051

Nově propachtované pozemky:

-          k.ú. Cholupice, p.č. 568 - 14 583 m² – louka, chov včel, jetelotravní směsi, byliny, výsadba ovocných stromů, keřů – v realizaci

-          k.ú. Točná, p.č. 866/2, 1016 - 29 377 m² a 30 750 m² – liniová výsadba stromů, remízky, větrolamy, meze – záměr, realizace 2020/2021

-          k.ú. Cholupice, p.č. 390/1, 392/2 - 9 095 m² a 551 m² – ovocný sad, jedlé keře, byliny – záměr, realizace 2020

-          k.ú. Cholupice, p.č. 343/21, 343/26, 343/14, 303/12, 303/13 - 1 280 m², 579 m², 2 027 m², 439 m², 602 m² – liniová výsadba stromů – záměr, realizace 2020/2021

-          k.ú. Cholupice, p.č. 358/9 - 25 487 m² – výsadba biokoridoru (část pozemku) – záměr, realizace 2020

Městská část však v extravilánu plánuje a realizuje i další opatření, která obnovují přirozené funkce krajiny a zajišťují její rozvoj. Jedná se výsadbu alejí podél cest a samotnou obnovu cest.

-          k.ú. Točná, p.č. 1027 - dubová alej v polích, realizováno na podzim 2019

-          k.ú. Točná, p.č. 1076 – záměr vytvoření spojnice pro pěší (lemované stromořadím či křovinatým remízkem) mezi cyklostezkou Točná-Břežany a stezkou do Cholupic

Výměra lesních pozemků se nemění (kompetence MHMP).

MČ nemá ve své správě žádné lesní pozemky. Většina lesních pozemků na území MČ je tří vlastníků:

• lesní pozemky hl. m. Prahy spravuje organizace Lesy hl. m. Prahy – certifikáty PEFC a FSC;

• lesy ve vlastnictví státu spravuje organizace Lesy ČR, LZ Konopiště – certifikát PEFC;

• lesy ve vlastnictví Arcibiskupství pražského získávají certifikaci postupně, na našem území ji doposud nemají

(stav v r. 2018 - dle veřejně dostupných informací)

Městská část Praha 12 nemá za normálních podmínek problémy s erozí půdy, nicméně tuto oblast přesto musí vést v patrnosti a věnovat pozornost protierozním opatřením. Díky přívalovým dešťům totiž ke zvýšenému odnosu půdy dochází poměrně často a je tedy potřebné podporovat a realizovat taková opatření, která popsanému nežádoucímu stavu zabrání. V intravilánu se jednalo o budování zasakovacích průlehů popsaných v bodu 2.1.9., v extravilánu se pak jedná nejen o průlehy, ale také o suché poldry a tůně, které mají retenční schopnost a brání splachu půdy mimo území.

Městská část vytipovala několik lokalit, kde by mohlo k odnosu půdy docházet, a nechala si v letošním roce zpracovat od Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy na Zbraslavi studii Posouzení srážko-odtokových poměrů a managementu zemědělské půdy vybraných lokalit v k.ú. Cholupice a Točná. Na základě této studie již podniká další kroky pro získání financí na opatření, jež byla ve studii navržena. Kromě zmíněných průlehů, poldrů a tůní se studie zaměřila na lokalitu v k.ú. Cholupice, kde dochází díky v minulosti vybudovaným melioračním zařízením k trvalému podmáčení terénu a nalézá se tak zde unikátní biotop mokřadu. Městská část nyní spolupracuje s oddělením životního prostředí MHMP a Výzkumným ústavem na rozpracování studie, hledá možnosti financování a plánuje další postup, jímž by existenci vzácného mokřadu podpořila.

https://www.praha12.cz/s%2Dprotieroznimi%2Dopatrenimi%2Dpomahaji%2Dodbornici%2Dz%2Dvyzkumneho%2Dustavu/d-76688

Dalším projektem, který úzce souvisí jak s retencí vody zmiňovanou v bodu 2.1.9., tak i s protierozními opatřeními, je odbahnění rybníka v k.ú. Točná. Rybník je v soukromém vlastnictví, nicméně přilehlé komunikace a nedaleké pozemky orné půdy jsou ve správě městské části, a proto se nyní městská část, po žádosti vlastníka rybníku, začala zabývat možností získání financí na odkalení a revitalizaci vodní plochy z externích zdrojů. Dne 22.9.2020 byly učiněny první kroky a Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy provedl, ve spolupráci s ČZU a geodetickou firmou, měření mocnosti a profilu vrstev sedimentu a lokaci dna rybníku. Na základě získaných výstupů bude stanoven další postup k dosažení vytčeného cíle.

MČ chrání zemědělskou půdu podle zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, v platném znění. Kompetence jsou rozděleny podle výměry odnětí mezi MČ, MHMP a MŽP.

MČ má možnost ovlivnit zábory ZPF při tvorbě územního plánu a při vyjadřování se ke změnám územního plánu. Pokud se jedná o změnu ÚP na pozemcích náležících do ZPF, MČ vždy upozorňuje na tuto skutečnost, zejména pokud se jedná o I. a II. třídu ochrany ZP, a vydává nesouhlasné stanovisko. V případě, že územní plán zástavbu umožňuje, souhlas s odnětím nelze nevydat, pokud žadatel splní podmínky dané zákonem. Pak spočívá ochrana ve stanovení podmínek v souhlase, a to zejména podmínky týkající se skrývky svrchní kulturní vrstvy půdy.

Modelové hodnocení

kvality ovzduší na území hl. m. Prahy – pětileté průměry imisí v síti 1 x1 km

Z uvedené tabulky je vidět, že pětileté průměry imisí sledovaných látek znečišťujících ovzduší se od roku 2010 mírně snižují nebo mírně kolísají kolem ustálené hodnoty. Imisní limity jsou překračovány pouze u benzo(a)pyrenu, u kterého je imisní limit 1 ng/m³.

Počet překročení PM₁₀ 24 hod. konc., limit 50 μg/m³, povolený počet překročení 35 za rok

V městské části Prahy 12 dochází ke znečišťování ovzduší spalováním pevných paliv v lokálních topeništích v zástavbě rodinných domů, hlavně v lokalitě Točná, která není plynofikována, dále pak v části sídel Cholupice. Lokální topeniště na pevná paliva se nacházejí v místech s rodinnou zástavbou nerovnoměrně po celém území městské části. Podle zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, v platném znění (dále též zákon o ochraně ovzduší) od 1. 9. 2022 bude možné provozovat pouze kotle na pevná paliva napojená na teplovodní soustavu ústředního vytápění, které budou splňovat požadavky na emise spalovacích zařízení podle přílohy č. 11 zákona o ochraně ovzduší. Na změnu vytápění ve prospěch ekologických paliv, bezemisních zdrojů nebo na výměnu emisně vyhovujících kotlů lze čerpat dotace. V rámci obce hl. m. Prahy lze využít dotačních titulů Program čistá energie Praha a Zlepšování kvality ovzduší v hl. m. Praze – pořízení ekologického vytápění v domácnostech nazývaného „kotlíkové dotace“. Městská část samostatně žádné dotace na změnu vytápění neposkytuje. V poslední době si lidé poměrně dost pořizují krby na dřevo. Některá SVJ v sídlištní zástavbě se odpojují od soustavy zásobování tepelnou energií a zřizují si vlastní plynové kotelny. Pokud by tento trend pokračoval ve větším rozměru, je v současné době těžké posoudit dopad na budoucí kvalitu ovzduší.

Městská část Praha 12 nemá informaci, kolik RD má nevyhovující kotle, ale dle našich zjištění v  rámci jednotlivých výzev z dotačního programu „Zlepšování kvality ovzduší v hl. m. Praze – pořízení ekologického vytápění v domácnostech“, (zkráceně Kotlíkové dotace) bylo podpořeno dotací celkem 39 žadatelů z Městské části Praha 12.

1.       výzva – 10

2.       výzva – 14

3.       výzva – 15, tj. celkem 39 vyplacených dotací.

8 žadatelů má podanou žádost o dotaci, které budou po schválení vyplacené z fondu NZÚ-AMO (podprogram 3. výzvy).

Výměna kotlů v rámci dotačního programu za roky  „Čistá energie Praha“ za roky 2016 – 2019.

Největší podíl na znečišťování ovzduší na území městské části Praha 12 má doprava. Nejvíce emisně zatížené komunikace jsou v ulicích Lhotecká, Generála Šišky, Čs. Exilu, Modřanská a Komořanská. Významným znečišťovatelem ovzduší jsou také lokální topeniště na pevná paliva.

Městská část za účelem snížení prašnosti v ulicích zajišťuje úklid zpevněných ploch.

1x ročně je prováděno jarní čištění komunikací (chodníků), tj. vyčištění obrubníků včetně smetení štěrku po zimním období, o celkové výměře 260.328 m². Dále je prováděno zametání veřejných zpevněných ploch o celkové výměře 45.376 m².

V roce 2019 bylo v době sucha omezováno sečení trávy ve veřejných zelených plochách spravovaných městskou částí Praha12 za účelem zadržení vláhy v půdě, což přispělo také k záchytu prachových částic v travnatých plochách.

Ve sledovaném období došlo i k výsadbě významného množství dřevin viz bod 2.2.5.

Na území MČ Praha 12 se nenacházejí zdroje znečišťování ovzduší, které jsou podle množství produkovaných emisí znečišťujících látek zařazeny mezi nejvýznamnější zdroje znečišťování ovzduší v Praze. V samotné Městské části Praha 12 je možné mezi významnější zdroje znečišťování ovzduší zařadit vedle dopravy a lokálních topenišť stacionární zdroje znečišťování ovzduší vyjmenované příloze č. 2 k zákonu č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, v platném znění, které provozují společnosti Interpharma, a. s . v ulici Komořanská s výrobou léčiv, drtička odpadního dřeva VUD Transport Energo v ulici U Soutoku. Dalšími většími zdroji emisí znečišťujících látek je pak Výtopna Komořany v ul. Do Koutů a plynové kotelny Policejní akademie. Vyjmenované zdroje znečišťování ovzduší jsou z hlediska státní správy ochrany ovzduší v kompetenci odboru ochrany prostředí Magistrátu hl. m. Prahy. Případné porušování povinností provozovateli těchto zdrojů řeší jako přestupek Česká inspekce životního prostředí. Úřad městské části Praha 12 nedisponuje informacemi o měřeních emisí těchto zdrojů. Odbor životního prostředí Úřadu městské části Praha 12 v nedávné době předával podnět na zvýšenou prašnost z drtičky v ulici U Soutoku příslušnému orgánu ochrany ovzduší České inspekci životního prostředí k vyřízení. V nedávné době byla příslušnými orgány ochrany ovzduší na základě podnětu odboru životního prostředí Úřadu městské části Prahy 12 řešena zvýšená prašnost z drtičky U Soutoku. Nově byly provozovateli odborem ochrany prostředí stanoveny podmínky provozu. 

Městská část za účelem snížení prašnosti v ulicích zajišťuje úklid zpevněných ploch.

1x ročně je prováděno jarní čištění komunikací (chodníků), tj. vyčištění obrubníků včetně smetení štěrku po zimním období, o celkové výměře 260.328 m². Dále je prováděno zametání veřejných zpevněných ploch o celkové výměře 45.376 m².

V roce 2019 bylo v době sucha omezováno sečení trávy ve veřejných zelených plochách spravovaných městskou částí Praha12 za účelem zadržení vláhy v půdě, což přispělo také k záchytu prachových částic v travnatých plochách.

Ve sledovaném období došlo také k významné výsadbě dřevin viz 2.2.5