2 Životní prostředí |
Hodnocení oblasti |
2.1 Kvalita vod, šetření vodou a efektivnější využívání vody |
STRUČNÝ POPIS DOSAVADNÍHO VÝVOJE A AKTUÁLNÍHO STAVU | SEBEHODNOCENÍ MUNICIPALITY | HODNOCENI OPONENTA |
Celkové hodnoceni oblasti:
2.1 Kvalita vod, šetření vodou a efektivnější využívání vody
|
Zásobování pitnou vodou je ve standardní kvalitě zajištěno pro celou aglomeraci Prahy, tedy i pro celou MČ Praha 12. Zároveň však samotná městská část nemůže zásadně neovlivnit hospodaření vodárenské společnosti včetně investice do vodovodní infrastruktury, která patrně není v ideální kondici a v důsledku tohoto dochází k významným ztrátám pitné vody. MČ systematicky sleduje spotřebu v objektech ve vlastní správě a zejména v souvislosti s probíhající výstavbou nové radnice a ukončením provozu nevyhovujících budov ve kterých je nyní úřad umístěn dojte i v oblasti pitné vody k zásadní úspoře. Ohledně omezení odtoku a využívání či zasakování srážkové vody došlo během sledovaného období k nastartování těchto aktivit a v bodě 2.1.4 jsou uvedena převážně dodatečná opatření na starších objektech ve správě městské částí. U nových objektů je využití srážkové vody samozřejmostí (např. budova nové radnice). Osvětové akce přímo zaměřené konkrétně na hospodaření s pitnou vodou chybějí, ale v širším smyslu jsou součástí např . každoročních osvětových akcí k udržitelnému rozvoji, Dne Země a souvisejí i s aktivitami k adaptaci na klimatickou změnu, které MČ připravuje. K lepšímu hospodaření s vodou v krajině přispívají i významné aktivity MČ k podpoře ekologické zemědělství. Trvajícím problémem je kanalizační systém v oblasti Točné a Cholupic, na druhé straně MČ se tomuto problému velmi intenzivně věnuje, ve spolupráci s hlavním městem je současně v přípravě či realizaci několik staveb, které povedou k modernímu technickému řešení. Zároveň však městská část zajistila i provizorní technické řešení pro obyvatele domů bez připojení na centrální ČOV či na domovní ČOV, bylo dostupné výpustné místo a zároveň majitelům těchto objektů přispívá na řádnou obsluhu a přispívá k tomu, aby s odpadními vody z bezodtokých jímek bylo nakládáno řádným způsobem. Přestože je situace v oblasti čištění odpadních vod složitější než v jiných městských částech, dochází jednoznačně k významnému a plánovitému zlepšování.
|
Trend:
První audit
Trend nehodnocený
|
2.1.1 K jaké meziroční změně měrné spotřeby vody (m3/os./rok)* v městské části došlo ve srovnání s předchozím kalendářním rokem? *v případě, že existuje prokazatelný rozdíl mezi registrovaným počtem obyvatel a skutečným počtem obyvatel o více než 20, lze počítat s reálným počtem obyvatel (tuto skutečnost je nezbytné prokázat). |
STRUČNÝ POPIS DOSAVADNÍHO VÝVOJE A AKTUÁLNÍHO STAVU | INDIKATORY | SEBEHODNOCENÍ MUNICIPALITY | HODNOCENI OPONENTA |
V
Praze došlo v roce 2018 oproti roku 2016 k poklesu o 0,36 m3/obyvatel.
Ukazatel za městskou část není k dispozici. Doplnění- Ing. Josef Stradiot, vodohospodář ÚMČ Praha 12, OŽP:
Dosud se nepodařilo získat údaje o spotřebě vody
v městské části Praha 12 a ani
odhad spotřeby v oblasti
zahrnující území městské části Prahy 12 a částí území městských částí Praha 4 a
Praha – Libuš, které s územím městské části Prahy 12 sousedí především v k.ú.
Kamýk a proto by tento údaj musel být upraven tak, aby zohlednil uvedenou
okolnost. Údaj se nepodařilo získat přes veškerou snahu a vysvětlování jeho potřeby a domnívané
oprávněnosti nároku na jeho získání na různých fórech a úrovních. Je tedy opět k dispozici celopražský údaj a
z něj a předpokládaného počtu odběratelů
odvozená spotřeba v roce 2019 ve výši 2 412 tis. m3.
Poznámka Jiří Hladovec, koordinátor MA21:
Samotná městská část nemůže zásadně neovlivnit hospodaření vodárenské společnosti včetně investice do vodovodní infrastruktury, která patrně není v ideální kondici a v důsledku tohoto možná dochází k významným ztrátám pitné vody.
Závěrem by snad bylo
možné podotknout, že určité naděje na společný postup městských částí poněkud
otupil samostatné úsilí v závěru tohoto období.
|
|
Vzhledem k tomu, že se informace o spotřebě v městské části nepodařilo zajistit, nelze tento bod objektivně hodnotit.
|
Trend:
První audit
Trend nehodnocený
|
2.2.1 Pokud má městská část v platném územním plánu vymezen lokální územní systém ekologické stability krajiny (LÚSES), k jaké změně podílu ( ) realizovaných ÚSES došlo? Pozn. Pokud jsou k dispozici údaje o připravovaných či navrhovaných ÚSES, doplňte informace o rozsahu těchto záměrů (popis i kvantitativní údaj). |
STRUČNÝ POPIS DOSAVADNÍHO VÝVOJE A AKTUÁLNÍHO STAVU | INDIKATORY | SEBEHODNOCENÍ MUNICIPALITY | HODNOCENI OPONENTA |
V rámci tohoto bodu lze
konstatovat, že přestože městská část Praha 12 nemá kompetenci v rámci
plánování územního systému ekologické stability krajiny (ÚSES) snaží se
dlouhodobě podporovat projekty, které přímo s ÚSES nesouvisí, ale
přispívají k rozšiřování biologické rozmanitosti a ekologické stabilizaci
krajiny. V rámci auditu byla již dříve zmíněna výsadba třešňové aleje
v ul. K Břečkám, dosadba v jabloňovém sadu při ul. Platónova či
obnova třešňového sadu při ul. Dolnocholupická nebo výsadba původních dřevin
tvrdého luhu při ul. Vltavanů. Nově je v letošním roce připravována ovocná
alej v ul. K Dýmači v katastrálním území Cholupice. Ovocná alej
bude vysazena podél polní cesty (pokračování ulice K Dýmači. Skladba dřevin plánované ovocné aleje je navržena jako
druhově pestrá. Při výběru dřevin byla vzata v potaz doporučení dle SSPK C02 003:2016 – zpravidla byly vybírány
prioritní či specializované odrůdy s vhodnou regionalitou a příslušnými nároky
na nadmořskou výšku. Celkem bude vysazeno 40 ks ovocných dřevin.
Dalším opatřením, které je pro letošní rok
naplánováno je vytvoření nového liniového prvku (větrolamu) taktéž v k.ú.
Cholupice od fotbalového hřiště směrem k letišti Točná, díky němuž se
zvýší estetická a hlavně funkční hodnota okolní krajiny. Větrolamy na okrajích
polí jsou v ČR typickým estetickým prvkem krajiny, přispívající ke snížení
větrné eroze a prašnosti a vytvářejí vhodné životní podmínky pro řadu
organismů. Přechody mezi jednotlivými typy krajiny přispívají ke zvýšení
biodiversity a propojují krajiny migračními koridory. Projekt počítá
s výsadbou domácích druhů stromů a keřů v celkovém počtu 35 ks stromů
a 1472 ks keřů v celkové délce cca 1,5 km. Na území MČ Praha 12
se nachází: -
nadregionální
biokoridor – nefunkční č. N4/4 a č. N4/6 podél Vltavy -
regionální
biocentrum – funkční č. R1/18 v oblasti Modřanské rokle -
regionální
biocentrum – funkční č. R1/19 v oblasti PR Šance -
regionální
biokoridor – funkční č. R3/44 spojující regionální biocentra č. R1/18 a R1/19 -
lokální biocentrum –
funkční č. L1/139 v oblasti bažantnice Cholupice -
lokální biocentrum –
funkční č. L1/146 v oblasti Komořanských tůní -
lokální biocentrum –
funkční č. L1/147 v lokalitě Modřanských tůní -
lokální biocentrum –
funkční č. L1/149 v ulici Vltavanů -
lokální biokoridor –
funkční č. L3/276, lokální biokoridor – nefunkční č. L4/276 a integrační prvek
– funkční č. I6/422 spojující lokální biocentrum – funkční č. L1/139 s Písnicí -
lokální biokoridor –
funkční č. L3/271 a lokální biokoridor – nefunkční č. L4/271 spojující
Modřanskou rokli s Hodkovičkami -
lokální biokoridor –
funkční č. L3/272 spojující regionální biocentrum – funkční č. R1/19 s lokálním
biocentrem – funkční č. L1/147 -
lokální biokoridor –
nefunkční č. L4/274 a L4/275 spojující biocentrum č. L1/139 v oblasti
bažantnice Cholupice s regionálními biocentry č. R1/18 a č. R1/19 -
integrační prvek -
funkční I5/369 od usedlosti Nouzov po ul. Hrazanská -
integrační prvek –
funkční č. I5/371 v místě Komořanského zámečku -
integrační prvek –
funkční č. I5/374 a č. I6/373 spojující lokální biokoridor – funkční č. L3/271
a Kunratický les přes Libuš, -
integrační prvek -
funkční I5/375 podél Lhoteckého potoka v lokalitě Do Píšovic Tyto prvky jsou pevně stanovené v územním plánem. Za
poslední roky se nezměnily. Systém ÚSEZ doplňuje městská část výsadbou
stromořadí podél cest ve volné krajině. Jedná se o výsadbu: - třešňové aleje od ulice K Břečkám blízko lokálního
biocentra – funkčního č. L1/139 - ovocných stromů od ulice K Dýmači regionálního biocentra
– funkčního č. R1/18 - výsadba javorů babyk a keřového pásu od Cholupic směrem k
regionálnímu biocentru – funkčnímu č. R1/19 - výsadba dubů, jilmů a střemchy v blízkosti lokálního
biocentra – funkčního č. L1/149 - výsadba třešňového sadu Na Beránku mezi lokálním
biokoridorem – funkčním č. L3/272 a regionálním biokoridorem – funkčním č.
R3/44 -
Vedle toho se MČ
podílela na revitalizaci komořanské tůně v oblasti lokálního biocentra –
funkčního č. L1/146 a naučných stezkách regionálním biocentru – funkčním č.
R1/18 a lokálním biocentru – funkčním č. L1/146, lokálním biocentru – funkčním
č. L1/147 a nadregionálním biokoridoru – nefunkčním č. N4/4 v roce 2014
Městská část Praha 12 patří svými výsadbami v rámci Prahy k
nejaktivnějším. Délka výsadeb a revitalizované vodní plochy odpovídá 15 % z
délky biokoridorů.
|
|
Městská část je v oblasti reálných kroků k ochraně přírody a výsadeb krajinné zeleně velmi aktivní.
|
Trend:
První audit
Trend nehodnocený
|
2.1.2 K jaké meziroční změně spotřeby vody došlo v budovách ve správě městské části? |
STRUČNÝ POPIS DOSAVADNÍHO VÝVOJE A AKTUÁLNÍHO STAVU | INDIKATORY | SEBEHODNOCENÍ MUNICIPALITY | HODNOCENI OPONENTA |
Spotřeba pitné vody v objektech ve správě MČ (zdroj evidence MČ, v příloze přehled podle objektů, v příloze sebehodnocení přehled sumarizace) 2017- 12 628 cbm 2018- 12 196 cbm 2019- 11 761 cbm Výdaje za vodné a stočné: V budovách ve správě MČ Praha 12 došlo v roce 2018 oproti roku 2016 ke zvýšení rozpočtových výdajů za
pitnou vodu o 8%, v roce 2017 však ke snížení o 5 %. Jedná se o údaj vyplývající z rozpočtu MČ Praha 12-jedná se tedy pouze o budovy přímo ve správě městské části. Příčinu této změny nákladů se nám nepodařilo spolehlivě zjistit. Vliv na snížení nákladů v roce 2017 mohlo mít vystěhování provizorního objektu v Pískové ulici, ve kterém ještě v roce 2016 byly umístěny některé kanceláře radnice a objekt měl nepřiměřeně vysokou spotřebu vody - snad v důsledku netěsnosti vodovodní přípojky. Na konci roku 2016 po ukončení provozu kanceláří v tomto objektu byla přípojka vodovodu do této budovy uzavřena.
Meziroční spotřeba vody vody v jednotlivých objektech ve správě městské části z sledované období (podle zúčtovacího období) je uvedena v příloze. Spotřebu a případné změny je třeba hodnotit v kontextu technického stavu a provozu, každého jednotlivého objektu. Jako pozitivní příklad lze uvést budovu s největší spotřebou tj. objekt v ulici Čechtická (provoz kanceláří části ÚMČ), kde v letech 2016 až 2019 dochází k mírnému a trvalému poklesu spotřeby. Zásadní změna nastane po dokončení a zprovoznění nové budovy ÚMČ (jaro 2021) a sestěhování provozu ze stávajících 7 budov do nového objektu. V souvislosti s tím předpokládáme snížení celkové spotřeby vody a dalších médií (především energie).
|
|
Spotřeba v budovách ve správě městské části je do značné míry závislá na technickém stavu přípojek i vnitřní instalace. V souvislosti s přemístěním do nové radnice dojde skokově ke kompletní modernizaci této infrastruktury v souvislosti s provozem úřadu městské části. Celkově tak lze očekávat, že dosavadní stav bude dále zlepšovat.
|
Trend:
První audit
Trend nehodnocený
|
2.1.3 Jaké jsou korelace meziroční změny měrné spotřeby vody a změny ceny pitné vody a/nebo změny objemu ročních srážek? Jaké je srovnání meziroční změny s průměrem ČR, vybranými městy ČR a/nebo dalšími městskými částmi – benchmarking? |
STRUČNÝ POPIS DOSAVADNÍHO VÝVOJE A AKTUÁLNÍHO STAVU | INDIKATORY | SEBEHODNOCENÍ MUNICIPALITY | HODNOCENI OPONENTA |
1. Za sledované
období 2016-8 se v Praze spotřeba vody snížila o 1 %, cena vody vzrostla o
2,5 % (údaje společnosti Pražské vodovody a kanalizace) a objem srážek se
snížil o 21 % (ČHMÚ).
2. V tomto období byl
v ČR nárůst spotřeby vody i ceny vody oproti Praze srovnatelný, a pokles
množství srážek byl v Praze v Praze (resp. Středočeském kraji) o 12 %
vyšší.
3. V oblasti
severních Čech srovnatelné počtem vodou zásobovaných obyvatel (společností
Severočeské vodovody a kanalizace, stejně jako Pražské vodovody a kanalizace
součástí holdingu Veolia), je v tomto období oproti Praze pohyb ukazatelů
přibližně stejný, vyjma srážek, v Praze (resp. Středočeském kraji) je
jejich pokles vyšší o 4,5 %. Ing. Josef Stradiot (vodohospodář ÚMČ OŽP) k požadavku na doplnění sdělil:
S ohledem na zákon o právu na informace o životním prostředí
je nyní možno získat údaje o srážkách ze zdroje, kterým je ČHMÚ a
s ohledem na tuto skutečnost je v souladu s Podmínkami použití volně dostupných údajů z
měřicích sítí ČHMÚ uváděna internetová adresa:
http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/meteo/ok/mesicni_data/Podminky_uziti_udaju.pdf
a s ohledem na uvedené podmínky nejsou získané údaje komentovány a ani tak
není provedena z důvodů předběžné opatrnosti a okolností uvedených pod
bodem 2.11. ani korelace, ani jiná analýza.
Z těchto údajů vyplývá roční úhrn za rok 2019 ve výši
390 mm v Praze – Libuši (Kamýku) a 433 mm v Praze – Komořanech. Bude
ovšem nutné provést konzultaci ke správnému použití těchto hodnot a osvědčit
dobu, po kterou tyto údaje budou zveřejněny (ke zveřejnění došlo teprve
v září 2020). I z tohoto důvodu nebyly zatím požadovány externí služby ke zjištění těchto údajů a je ovšem i
nadále možné a žádoucí projednat využití údajů amatérských meteostanic a rovněž
snad i poptat základní
školy.
poznámka Jiří Hladovec, koordinátor MA21: Je otázka, jaký význam mají pro cenu dodávky pitné vody v Praze údaje ze stanice ČHMÚ v Libuši, nebo měření v Komořanech, když pro zásobování hlavního města (včetně MČ Praha 12) má zásadní význam především vodní nádrž Švihov na řece Želivce s povodím v okrese Pelhřimov. Z hlediska zásobování Prahy (i všech dalších připojených měst na tento zdroj) v průběhu celého sledovaného období (2018,2019, část 2020) nenastal a reálně ani nehrozil žádný problém s potřebným objemem vody pro zásobování pitnou vodou (opakovaná tisková vyjádření správce nádrže, kterým je Povodí Vltavy s.p. - Závod Dolní Vltava i provozovatele úpravny vody (Veolia a.s.) např. https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/prazske-domacnosti-sucha-neohrozuji-vody-je-dostatek
Náklady na dodávanou vodu z tohoto zdroje se v posledních letech nezvyšovali z důvodu problému s množstvím vody , ale do nákladů se patrně promítly náklady související s novou technologií úpravy vody (filtrace přes aktivní uhlí), které byly v posledních letech na úpravnu pitné vody z této vodárenské nádrže vynaloženy (úpravna v Souticích). To ale nesouvisí s množstvím, ale s kvalitou (negativně ovlivněnou především plošnými zdroji znečištění). Hledání korelace mezi srážkami vody (a to ani na Pelhřimovsku) a cenou vody pro Prahu 12 ve sledovaném období se mi proto jeví jako nedůvodné. Úhrn srážek na území městské části ale ovlivňuje náklady za stočné - odvádění srážkové vody, jde o pozitivní korelaci, která přímo vyplývá ze vzorce výpočtu smluvní ceny.
|
|
Předpoklad souvislosti ceny pitné vody a úhrnu srážek není patrně pro MČ Praha 12 důvodný. Kromě toho ani nebyly zajištěny informace o meziroční spotřebě vody v MČ. Proto bylo zvoleno neutrální hodnocení.
|
Trend:
První audit
Trend nehodnocený
|
2.1.4 Vyjmenujte nejvýznamnější úsporná opatření dokončená v předchozím období mezi audity. |
STRUČNÝ POPIS DOSAVADNÍHO VÝVOJE A AKTUÁLNÍHO STAVU | INDIKATORY | SEBEHODNOCENÍ MUNICIPALITY | HODNOCENI OPONENTA |
Došlo k instalaci nádrží na srážkovou vodu v areálech ve
správě městské části a v budovách ve správě městské části k montáži
bezdotykových baterií, v roce 2018 však došlo ke zpětné montáži baterií
pákových v některých objektech. Pitná voda je zaměstnancům poskytována
z aquamatů (výdejníků vody). Doplnění- Ing. Josef Stradiot, vodohospodář ÚMČ Praha 12, OŽP Pro
zálivku jsou využívány dvě nově instalované nádrže na dešťovou vodu (areály
VOSA a sběrného dvora) pro zálivku v místě a rámci veřejných ploch. Došlo ke
změně projektu ohledně likvidace srážkových vod z nově budované radnice
zvětšením retenčních nádrží, tak aby mohla být zadržená voda využita i pro
zálivku. Zajímavý je i projekt Spolku
Pro Komořany na využití vod z drenáže Cholupického tunelu, radnice byla v
průběhu září požádána o sdělení některých údajů k této stavbě a zjištění
reálnosti záměru.
Z hlediska vlastního indikátoru je zřejmé, že by
došlo ke srovnání údajů (z) celopražské spotřeby vody a místních srážek a jeho
význam je tedy nulový. Zřejmé nemá ani smysl srovnávat pražskou spotřebu vs.
srážky s takovými údaji přibližně stejně velkého kraje či krajů. Pozn. Výčet opatření nemusí být
úplný. Jiří Hladovec, koordinátor MA21: K vysvětlení důvodu následné demontáže bezdotykových baterií: důvodem byly technické problémy s údržbou těchto baterií. Zásadním opatřením k budoucí úspoře všech médií je probíhající výstavby nové radnice, která nahradí stávajících 7 budov ve kterých je ÚMČ Praha 12 umístěn. K přestěhování do nové a úsporné budovy by mělo dojít v prvním pololetí příštího roku. Další opatření realizovaná ve sledovaném období: · Nádrž na dešťovou vodu ze střechy objektu
trafostanice v majetku PRE v ulici Zimova v Modřanech
(iniciativa a spolupráce MČ Praha 12), realizace 2020, voda je využívána pro zálivku zeleně.
· Nádrž na dešťovou vodu z budov areálu
Viničního domku- Chuchelská 6/1, 143 00, Praha 4 - Modřany (objekt ve
správě MČ Praha 12) realizováno v roce 2019, odkaz https://www.praha12.cz/kontakt/d-46848/p1=62787 · Jezírko pro obojživelníky napájené ze střechy
objektu komunitního centra Komůrka, realizováno v roce 2018 a
doplnění další retenční nádrže k tomuto objektu s cílem zlepšení
dosavadní funkce (jezírko) v roce 2020. · Pilotní projekt vybudování opatření k adaptaci
na klimatickou změnu na stávající budově školky Pastelka –Platónova 3288/28,
Praha 4 Modřany (součástí bude i využití srážkové vody) – aktuálně
probíhá příprava stavby- pořízení prováděcí PD. Projekt je ve spolupráci s Odborem ochrany prostředí MHMP.
Vybudování retenční nádrže se zasakováním o objemu 60 cbm na srážkovou vodu ze střechy budovy ZŠ T. G. Masaryka v Modřanech, realizováno v roce 2020.
|
|
V předchozím období vznikla uvedená opatření a další jsou připravována . Trend je jasně zlepšující.
|
Trend:
První audit
Trend nehodnocený
|
2.1.5 Jsou v budovách ve správě městské části informace o způsobu šetření vodou (osvěta – např. cedulky k waterstopům apod.)? Proběhla v městské části osvětová kampaň zaměřená na šetření pitnou vodou? |
STRUČNÝ POPIS DOSAVADNÍHO VÝVOJE A AKTUÁLNÍHO STAVU | INDIKATORY | SEBEHODNOCENÍ MUNICIPALITY | HODNOCENI OPONENTA |
Nejsou. Osvětová kampaň k šetrnému nakládání s vodami proběhla v
roce 2015 v rámci projektu Komořanská stezka. Ta však byla zaměřena nejen na šetření vodou při spotřebě, ale také na problematiku vody v krajině. Poznámka Jiří Hladovec, koordinátor MA21: Je obtížné prosazovat úsporu vody na úřadu nebo v domácnosti (např. při čištění zubů), když PVK při údržbě vodovodního potrubí nechá skoro týden po ulici protékat pitnou vodu do kanálu, a to s trvalým průtokem odpovídajícím většímu potoku či říčce, s odůvodněním, že proplachují potrubí. Podle informací provozovatele (PVK) však dochází ke snižování ztrát ve vodovodní síti, které podle provozovatele v roce 2019 činily 12,49 % (zdroj: https://www.pvk.cz/aktuality/ztraty-vody-dosahly-v-praze-historickeho-minima/ ). Obecná problematika ochrany vody je součástí každoroční tradiční akce, které se účastní členové samosprávných orgánů MČ a je městskou částí mediálně podporována - Otevírání studánky pod Cholupickým vrchem - viz. https://www.praha12.cz/na%2Dberanku%2Dsi%2Dpotrpi%2Dna%2Dtradice/d-62190 Osvětové akce přímo zaměřené konkrétně na hospodaření s pitnou vodou např. v domácnostech či úřadech chybějí, ale v širším smyslu jsou součástí např . každoročních osvětových akcí k udržitelnému rozvoji, Dne Země či Otvírání studánky a souvisejí i s aktivitami k adaptaci na klimatickou změnu, které MČ připravuje. K lepšímu hospodaření s vodou v krajině přispívají i významné aktivity MČ k podpoře ekologické zemědělství.
|
|
Informace o způsobu šetření s vodou v budovách ve správě MČ nejsou umístěny. Osvěta v souvislosti s vodou je realizována, ale jen v širších souvislostech. Městská část však v mezidobí udělala hodně pro využívání srážkové vody, která nahrazuje spotřebu vody z vodovodního řadu např. pro zálivku. Hlavní možnosti úspory pitné vody v Praze stejně jako v MČ Praha 12 i přes údajné významné snížení ztrát, stále zůstává ve zlepšení stavu a provozu vodovodní infrastruktury. Důvodem k sebehodnocení pozitivního trendu je především pilotní projekt MŠ pastelka , který je zaměřený i na osvětu.
|
Trend:
První audit
Trend nehodnocený
|
2.1.6 K jaké změně v podílu osob napojených na kvalitní čištění odpadních vod (tj.mechanicko-biologické s dalším odstraňováním dusíku a/nebo fosforu) došlo za sledované období? *v případě, že existuje prokazatelný rozdíl mezi registrovaným počtem obyvatel a skutečným počtem obyvatel o více než 20, lze počítat s reálným počtem obyvatel (tuto skutečnost je nezbytné prokázat). |
STRUČNÝ POPIS DOSAVADNÍHO VÝVOJE A AKTUÁLNÍHO STAVU | INDIKATORY | SEBEHODNOCENÍ MUNICIPALITY | HODNOCENI OPONENTA |
Došlo k nárůstu o 0,15 ‰ z hlediska předchozího stavu
obyvatel, ve srovnání s nárůstem celkového počtem obyvatel při zahrnutí
stokové sítě v oblasti nové výstavby Došlo k
nárůstu o 1,2 %. Sdělení
Ing. Josef Stradiot: Z hlediska definice indikátoru - tj.mechanicko-biologické
s dalším odstraňováním dusíku a/nebo fosforu - je současné
době hodnota podílu osob napojených na kvalitní čištění odpadních
vod 97,42%. Tento údaj je očištěn o předchozí právem vytýkané nejasné stanovení příslušných čistíren odpadních vod (ČOV) a na
dále již domovní ČOV nejsou zahrnovány, protože vzhledem k jejich téměř
výlučnému zřizování zároveň s výstavbou rodinných domů nedochází ke
stanovení hodnot přípustného znečištění odpadních vod uvedených ukazatelů.
Uvedená hodnota vychází z podkladů Strategického plánu rozvoje MČ Praha
12 na období 2020 až 2026, odborného odhadu nově připojených obyvatel
v nově postavených bytových domech a předchozí hodnoty (se zahrnutím výše
uvedeného údaje upraveného do souladu s přesnou definicí indikátoru).
Dosud nebylo vyřešeno přejímání údajů z výstupů činností v přenesené
působnosti, z hlediska obyvatel připojených na kvalitní čištění odpadních
vod je však možné spolehlivě vycházet z místních znalostí městské části a
z hlediska obyvatel nově na kvalitní čištění odpadních vod nepřipojených
pak z údajů vodoprávní evidence Ministerstva zemědělství, která je veřejně
přístupná. Jiří Hladovec:, koordinátor MA21:
Podrobněji popsaný stav ke konci roku 2019 přikládám v příloze. Informace o stavu dobudování kanalizace jsou pravidelně v Novinách Prahy 12 - tj prakticky ve všech číslech ročníku 2019 na straně 2viz https://www.praha12.cz/rocnik-2019/ds-1612/p1=76258, obdobně i v roce 2020 viz https://www.praha12.cz/rocnik-2020/ds-1643/p1=78947
|
|
Dobudování kanalizační infrastruktury je prioritou MČ, ve spolupráci s hl. městem probíhají intenzivní práce na přípravě či realizaci příslušných staveb a realizace je pod veřejnou kontrolou.
|
Trend:
První audit
Trend nehodnocený
|
2.1.7 K jaké změně došlo ve snížení objemu znečišťujících látek vypouštěných do povrchových vod ve sledovaném období? Pokud nejsou známy / dostupné hodnoty vypouštěného znečištění, uvést opatření mající vliv na objem vypouštěného znečištění, ke kterým ve sledovaném období v městské části došlo. |
STRUČNÝ POPIS DOSAVADNÍHO VÝVOJE A AKTUÁLNÍHO STAVU | INDIKATORY | SEBEHODNOCENÍ MUNICIPALITY | HODNOCENI OPONENTA |
Nedošlo k praktickému
(globálně měřitelnému) snížení objemu, je zapotřebí však počkat za údaje, které
budou předány v rámci povinností plynoucích z povolení
k nakládáni s vodami. Sdělení
Ing. Josef Stradiot, vodohospodář OŽP ÚMČ Praha 12. Došlo k rekonstrukci
ČOV pro ČHMÚ v Komořanech, která zajišťuje i čistění odpadních vod pro
domy k bydlení v přilehlých ulicích. Přínos nebyl dosud
kvantifikován. Dále došlo k zahájení výstavby splaškové kanalizace
v jihovýchodní části Komořan.
|
|
Data nejsou k dispozici, ale skutečnost, že došlo k rekonstrukci ČOV sloužící pro významnou část Komořan opravňuje předpoklad, že došlo ke snížení objemu vypouštěného znečištění do povrchových vod.
|
Trend:
První audit
Trend nehodnocený
|
2.1.8 K jaké změně došlo v podílu plochy zastavěného území městské části, odkud je odváděna dešťová voda do oddílné kanalizace, zasakuje do země nebo je znovu využívána (tedy neodtéká jednotnou kanalizací na ČOV)? |
STRUČNÝ POPIS DOSAVADNÍHO VÝVOJE A AKTUÁLNÍHO STAVU | INDIKATORY | SEBEHODNOCENÍ MUNICIPALITY | HODNOCENI OPONENTA |
Nedošlo ke změně. Sdělení
Ing. Josef Stradiot, vodohospodář OŽP ÚMČ Praha 12: MUSÍM STÁLE TRVAT NA PŮVODNĚ UVEDENÉM ÚDAJI 100%.
TENTO ÚDAJ BYL KONZULTOVÁN S PVK A PVS. NIC na tom nemění okolnost, že dochází ke zjištění
excesů v chybném připojení dešťových přípojek na splaškovou kanalizaci a
naopak v oblasti sídliště v severovýchodní části Kamýku, pokud dojde
k lokalizaci, je závada odstraňována. Pokud došlo k modifikaci mnou uvedeného údaje
v rámci odborného odhadu, je zřejmé, že dochází ke změně paradigmatu a
logické otázce po výchozím stavu k určitému datu. Na margo uvádím, mnou
uvažovaný předpoklad k mnou uváděné skutečnosti: Pokud je hodnota
indikátoru v době pořízení údajů pro první audit 100%, není snad nutné
zjišťovat (pro potřeby auditu) historické údaje, ale pouze se zaměřit na
skutečnosti vedoucí ke změně tohoto stavu. Pokud by došlo ke změně, objektivně
by se muselo jednat o změnu k horšímu – ještě jednou uvádím, že neuvažuji
o zmíněných excesech, pouze pokud by došlo po jejich zjištění k jejich
neřešení, bylo by vhodné tuto okolnost zohlednit při hodnocení indikátoru. Výchozí stav: MČ Praha 12 má oddělenou dešťovou a
splaškovou kanalizaci, proto je z veškerých objektů dešťová voda odváděna
samostatně. U nových objektů je v současné době upřednostňováno využití
dešťové vody na pozemku – zasakováním, budováním retenčních a akumulačních
nádrží, což koresponduje také s požadavky Pražských stavebních předpisů a
požadavky hl. m. Prahy. Stávající stav a současná
praxe: Příkladem, kdy městská část zřetelně deklaruje svůj proaktivní
přístup k úsporám v hospodaření s dešťovou vodou, je stavba Nové
radnice. Zde byla v původním projektu plánována pouze retenční nádrž, ZMČ
však ve svém usnesení č. Z-10-009-19 ze dne 27.
11. 2019 schválilo návrh a dodávku akumulační nádrže na dešťovou
vodu pro využití k zálivce venkovní zeleně. Dalším projektem městské části,
jehož zpracování právě probíhá, je záměr výstavby nové mateřské školy
s pracovním názvem MŠ Mydlinky, v němž je
retenční nádrž, umístěná na pozemku a využitelná taktéž k zálivce,
zkombinována se zasakovacím objektem.
Hospodaření s dešťovou
vodou městská část sleduje, v rámci svých možností, také u výstavby
developerů a jednotlivých drobných stavebníků. Snaží se na ně vytvářet tlak
takovým způsobem, aby při výstavbě docházelo k co nejnižším odvodům
dešťových vod do kanalizace, voda byla co nejvíce zadržována v místě a její
přebytky byly uchovávány k dalšímu využití.
|
|
Výměry ploch podle podle nakládání s vodou nejsou k dispozici. Uvedená opatření však svědčí o zlepšujícím se trendu.
|
Trend:
První audit
Trend nehodnocený
|
2.1.9 Vytvořila městská část nebo subjekty v ní působící podmínky pro zpomalení odtoku nebo pro akumulaci a využívání srážkových vod místo vody pitné (pro čištění městské části, zálivku veřejné zeleně apod.)? |
STRUČNÝ POPIS DOSAVADNÍHO VÝVOJE A AKTUÁLNÍHO STAVU | INDIKATORY | SEBEHODNOCENÍ MUNICIPALITY | HODNOCENI OPONENTA |
Došlo k instalaci nádrží
na srážkovou vodu v areálech ve správě městské části a buduje různá opatření. https://www.praha12.cz/praha-12-buduje-opatreni-pro-zadrzeni-privalove-vody/d-72770 Zároveň vyhlásila dotační program. https://www.praha12.cz/dotacni-program-destovka-stale-bezi/d-74706 https://www.praha12.cz/v-komplexu-modransky-cukrovar-neprijde-ani-kapka-destove-vody-nazmar/d-74456 Bod 2.1.9. přímo navazuje na bod 2.1.8., v němž byl
popsán výchozí stav a současný trend nakládání s dešťovou vodou v MČ
Praha 12. V souvislosti s probíhajícími změnami klimatu, teplot,
rozložení a frekvence srážek se městská část, stejně jako MHMP, stále více
soustředí na zavádění opatření, která jsou schopna redukovat či eliminovat
dopady těchto změn. V obecné rovině lze říci, že svou pozornost upíná
dvěma směry – prvním z nich je rovina metodická, podkladová, projektová,
jejímž cílem je příprava studií a podkladových materiálů pro část druhou –
realizační. Za podpory a ve spolupráci s MHMP a dalšími externími
odbornými subjekty jsou postupně rozvíjeny obě roviny tak, aby postupně došlo
k jejich scelení a propojení, čímž by se umocnil a znásobil jejich
pozitivní dopad na výsledný efekt realizace konkrétních opatření
v intravilánu i extravilánu. Těmito kroky zároveň městská část připravuje
podmínky nejenom pro zlepšování současného stavu, ale především pro realizaci
opatření v budoucnosti. V rámci bodu 2.1.9. jsou níže uváděna
opatření situovaná do intravilánu, z podkladových materiálů jsou to pak
studie pro územní celky, v nichž je obsažena problematika modrozelené
infrastruktury komplexně pro celou danou oblast.
Příklady konkrétních opatření – retence, akumulace: -
Sběrný dvůr Modřany – budova skladu –
realizovány dvě retenční nádrže o objemech 1 m3 na lokální zálivku zeleně -
Veřejný oddechový a sportovní areál VOSA – altán
– realizována retenční nádrž o objemu 120 l na lokální zálivku jedlých
keřů -
ZŠ TG Masaryka – realizováno 6 retenčních nádrží
o objemech 0,5 m3 na zálivku lokální zeleně -
Viniční domek – realizována retenční nádrž o
objemu cca 1 m3 na lokální zálivku zeleně -
Ve spolupráci se společností Pražská teplárenská
a.s. připravuje městská část vybudování retenčních nádrží na dešťovou vodu u
vybraných kotelen, voda bude využita k lokální zálivce a k naplnění pítek
pro ptactvo -
Nová radnice (viz. bod 2.1.8.) – realizace
akumulační nádrže o objemu 76 m3 na zálivku zeleně v blízkém okolí Příklady konkrétních opatření – zadržení vody v půdě:
-
Sídliště Kamýk, ulice Machuldova – 2 x swale – cca 4 m dlouhé průlehy,
které chrání chodník před splavenou půdou z přilehlého svahu -
Veřejný oddechový a sportovní areál VOSA, Daškova ul. –
realizovány čtyři cca 4 m dlouhé průlehy, které zachycují přívalové dešťové
srážky a podporují jejich vsakování Kromě výše uvedených opatření, která se týkají odtoku vody,
realizuje městská část ještě další neméně důležitá opatření, jež podporují
zadržení vody v intravilánu. Jedná se o snížení odparu vody
z intravilánu prostřednictvím úpravy seče travních porostů (tzv. mozaiková
seč), dále výsevem luk a samozřejmě také přímou výsadbou stromů a keřů.
Příkladů lze v městské části nalézt celou řadu, neboť jsou součástí běžné
praxe a patří mezi provozní a průběžná opatření a péči o území městské části
(viz. bod 2.2.5.). Podkladové materiály – studie: -
Územní studie Komořany – zpracována v roce
2019, její součástí je subkapitola Modrozelená infrastruktura, která popisuje
současný stav a v širší rovině navrhuje možná opatření vhodná pro danou
lokalitu. Zadavatelem studie bylo hl. m. Praha a zpracovatelem společnost UNIT
architekti, s.r.o. -
Územní studie Sídliště a okolí budoucí stanice
metra D Libuš – hrubopis, zpracována v roce 2019. I její součástí je
subkapitola Modrozelená infrastruktura, pro níž platí taktéž již výše uvedené.
Zadavatelem stude bylo hl. m. Praha a zpracovatelem společnost UNIT architekti,
s.r.o. Další rozhodovací a strategické dokumenty městské
části vázané k životnímu prostředí a opatřením v této oblasti: -
Strategický plán městské části Praha 12 - Zastupitelstvo
MČ Praha 12 schválilo usnesením č. Z-15-004-20
Strategický plán rozvoje MČ Praha 12 na období až 2026. Životní
prostředí je zde řešeno v Analytické části v kapitole 1.7.2. a
v části návrhové pak v kapitole 1.2.2. v Prioritě B2. -
Akční plán městské části Praha 12 – úzce
navazuje na Strategický plán rozvoje MČ Praha 12 a je jeho součástí
-
Adaptační strategie MČ Praha 12 na klimatickou
změnu – plánovaný strategický dokument, na jehož zpracování má MČ Praha 12
přislíbenu dotaci ze SFŽP, výzva Norské fondy. Tento dokument se bude zabývat
výhradně problematikou životního prostředí resp. klimatickou změnou a měl by
přímo navazovat a rozvíjet oba výše uvedené dokumenty.
|
-
není k dispozici
výměry ploch podle způsobu nakládání s dešťovými vodami pro celou MČ nejsou k dispozici (resp. není k dispozici k tomu potřebná GIS kompozice)
|
Přestože nejsou k dispozici přesné údaje o výměře ploch podle nakládání se srážkovou vodou v rámci MČ, je z uvedených příkladů opatření zřejmé, že se situace v oblasti hospodaření se srážkovými vodami zlepšuje.
|
Trend:
První audit
Trend nehodnocený
|
2.2 Podpora a zvyšování ekologické stability krajiny a biologické rozmanitosti na správním území obce, rozšiřování péče o vymezená přírodní území a zelené plochy |
STRUČNÝ POPIS DOSAVADNÍHO VÝVOJE A AKTUÁLNÍHO STAVU | SEBEHODNOCENÍ MUNICIPALITY | HODNOCENI OPONENTA |
Celkové hodnoceni oblasti:
2.2 Podpora a zvyšování ekologické stability krajiny a biologické rozmanitosti na správním území obce, rozšiřování péče o vymezená přírodní území a zelené plochy
|
Městská část je v podpoře ekologické stability a biologické rozmanitosti velmi aktivní a příkladná.
|
Trend:
První audit
Trend nehodnocený
|
2.2.1 Pokud má městská část v platném územním plánu vymezen lokální územní systém ekologické stability krajiny (LÚSES), k jaké změně podílu ( ) realizovaných ÚSES došlo? Pozn. Pokud jsou k dispozici údaje o připravovaných či navrhovaných ÚSES, doplňte informace o rozsahu těchto záměrů (popis i kvantitativní údaj). |
STRUČNÝ POPIS DOSAVADNÍHO VÝVOJE A AKTUÁLNÍHO STAVU | INDIKATORY | SEBEHODNOCENÍ MUNICIPALITY | HODNOCENI OPONENTA |
|
|
Trend:
První audit
Trend nehodnocený
|
Trend:
První audit
Trend nehodnocený
|
2.2.2 Vyskytují se na území městské části zvláště chráněná území (ZCHÚ) nebo území soustavy Natura 2000? Spolupracuje městská část na péči o ZCHÚ nebo území Natura 2000 (např. formou grantů pro aktivity nevládních organizací i jednotlivců apod.)? |
STRUČNÝ POPIS DOSAVADNÍHO VÝVOJE A AKTUÁLNÍHO STAVU | INDIKATORY | SEBEHODNOCENÍ MUNICIPALITY | HODNOCENI OPONENTA |
Na území naší městské
části se nachází pět zvláště chráněných území: přírodní památky V Hrobech,
Cholupická bažantnice, Modřanská rokle a Komořanské a modřanské tůně a přírodní
rezervace Šance. Péče o ZCHÚ za účelem zachování nebo zlepšení jejich stavu je
v plné kompetenci MHMP příp. Lesů hl. m. Prahy v souladu s plány
péče o ZCHÚ. Za zmínku možná stojí památné stromy, kterých je v současné
době na území Prahy 12 celkem 11. Zde aktivně spolupracuje odbor životního
prostředí na monitoringu jejich stavu a cenné poznatky předává MHMP, který je
kompetentní k jejich ochraně příp. odsouhlasuje jakékoli pěstební zásahy
na nich. Jako příklad zde lze uvést dub v polích mezi k.ú. Cholupice a Točná,
který byl v letošním roce napaden bekyní zlatořitnou a na jejíž výskyt byl
MHMP ze strany městské části Praha 12 upozorněn.
Na území
městské části Praha 12 zasahuje pouze jedna evropsky významná lokalita
Břežanské údolí, vyhlášená
dne 22. 12. 2004 nařízením vlády ČR č. 132/2005 Sb. a další v současné
době nepřibyla. MČ spolupracuje se Spolkem pro Komořany mimo jiné v souvislosti se zachování loky na Šabatce (nejde o ZCHÚ), ale jde o cennou loku se suchomilnými trávníky - viz např. https://www.praha12.cz/cast-louky-na-sabatce-zustane-nezastavena/d-70227 S neziskovou organizací Ekocentrum Koniklec (základní organizace ČSOP) spolupracuje MČ na ochraně a péči o bezkolencovou louku na Beránku (opět se nejedná o ZCHÚ, ale o ochranářsky cenné mokřadní území s výskytem zvláště chráněných druhů a VKP ze zákona) viz https://www.praha12.cz/zachrante-mokrad-na-beranku/d-55199 nebo https://www.praha12.cz/hledaji-se-dobrovolnici-na-koseni-mokradu/d-76581
|
|
Městská část spolupracuje s neziskovými organizacemi a veřejností při praktické ochraně ochranářsky cenných lokalit.
|
Trend:
První audit
Trend nehodnocený
|
2.2.3 Došlo za hodnocené období na území městské části ke snížení podílu ploch přírodního nebo přírodě blízkého charakteru vůči zastavěným a ostatním plochám nepřírodního charakteru (stavby, komunikace, zpevněné plochy apod.)? |
STRUČNÝ POPIS DOSAVADNÍHO VÝVOJE A AKTUÁLNÍHO STAVU | INDIKATORY | SEBEHODNOCENÍ MUNICIPALITY | HODNOCENI OPONENTA |
Na území MČ Praha 12 je
„obecný trend“ spíše snižování podílu přírodních nebo přírodě blízkých ploch na
úkor antropogenizovaných ploch i když se těmto změnám MČ Praha 12 snaží bránit
všemi dostupnými prostředky, ale tlaky developerů jsou neúprosné.
Z vývojového hlediska lze konstatovat, že ostatní plochy zaznamenali
nárůst o cca 17 ha, orná půda zaznamenala úbytek o cca 34 ha naopak, lehce
zaznamenal nárůst trvale travní porost o cca 5 ha. Důležité je říci že
pořizovatelem územního plánu je HMP. MČ Praha 12 v rámci připomínkování ÚP
dlouhodobě usiluje o ochranu přírodě blízkých či přírodních ploch. V uvedeném období (tj. od
1.1.2018 do dneška) byla na území MČ P12 vydána pouze jedna změna ÚP (Z
2801/00 – revitalizace bývalé telefonní ústředny), kde ale zůstalo
zastavitelné území, tj. beze změny.
|
|
MČ stabilně chrání přírodní a přírodě blízká území před zástavbou.
|
Trend:
První audit
Trend nehodnocený
|
2.2.4 Jaký je na území městské části dlouhodobý trend v ekologické stabilitě území (měřený koeficientem ekologické stability)? |
STRUČNÝ POPIS DOSAVADNÍHO VÝVOJE A AKTUÁLNÍHO STAVU | INDIKATORY | SEBEHODNOCENÍ MUNICIPALITY | HODNOCENI OPONENTA |
Druh plochy
|
r. 2017 v ha
|
r. 2019 v ha
|
zahrady
|
176
|
175
|
sady
|
13
|
13,3
|
trvalý travní porost
|
50
|
54,8
|
lesní pozemky
|
1857
|
584
|
vodní plochy
|
37
|
36,7
|
orná půda
|
552
|
586
|
zastavěná plocha a nádvoří
|
149
|
150
|
ostatní plocha
|
715
|
732
|
Koeficient ekologické stability (KES) je poměrové číslo,
které stanovuje poměr ploch tzv. stabilních a nestabilních krajinotvorných
prvků podle vzorce[1]:

Pro
MČ Prahu 12 KES je 0,419 (nutno konstatovat, že v předešlé informaci byla
chyba u hodnoty lesních pozemků)
KES
za HMP je 0,3 v tomto ohledu je Praha 12 zařazena v přijatelnější
kategorii.
Hodnoty koeficientu KES jsou
klasifikovány následovně:
0,10 <KES <0,30
|
území nadprůměrně využívané, se
zřetelným narušením přírodních struktur, základní ekologické funkce musí být
soustavně nahrazovány technickými zásahy
|
0,30 <KES <1,00
|
území intenzivně
využívané, zejména zemědělskou velkovýrobou, oslabení autoregulačních pochodů
v ekosystémech způsobuje jejich značnou ekologickou labilitu a vyžaduje
vysoké vklady dodatkové energie
|
1,00 <KES <3,00
|
vcelku vyvážená krajina, v níž jsou
technické objekty relativně v souladu s dochovanými přírodními strukturami,
důsledkem je i nižší spotřeba energo-materiálových vkladů
|
KES >
3,00
|
přírodní a
přírodě blízká krajina s výraznou převahou ekologicky stabilních struktur a
nízkou intenzitou využívání krajiny člověkem
|
|
|
Vzhledem k tomu, že území městské části je součástí aglomerace hlavního města, lze hodnotu považovat za uspokojivou a udržení stabilního trendu i přes intenzivní tlak na další zástavbu za velký úspěch.
|
Trend:
První audit
Trend nehodnocený
|
2.2.5 Došlo ke zkvalitnění a/nebo zvětšení ploch veřejné zeleně/parků/sadů na území městské části? |
STRUČNÝ POPIS DOSAVADNÍHO VÝVOJE A AKTUÁLNÍHO STAVU | INDIKATORY | SEBEHODNOCENÍ MUNICIPALITY | HODNOCENI OPONENTA |
Jak bylo uvedeno v bodě 2.2.1,
MČ Praha 12 aktivně pracuje na zkvalitnění a zvětšení ploch veřejné zeleně jak
v intravilánu např. revitalizací parkových ploch, veřejných prostranství
apod. tak i v extravilánu, kde se snaží navracet do volné krajiny krajinné
prvky, které postupem času z volné krajiny vymizely tj. větrolami, ovocné
aleje, sady apod. Nešvarem stále zůstávají plochy v držení soukromých
osob, které jsou zpravidla předurčeny k masivní výstavbě se zanedbatelnou
částí zeleně. Obecně však lze konstatovat, že malými krůčky se daří plochy
veřejné zeleně rozšiřovat, jedná se však spíše o fragmenty než rozsáhlé plochy.
MČ Praha 12 spolupracuje spolu s ostatními MČ
a s Magistrátem hl. m. Prahy na dokumentu „Strategie adaptace hl. m. Prahy
na změnu klimatu“ pro roky 2020 – 2024. Jehož předmětem jsou opatření pro
městskou krajinu (urbanizované území) opatření pro volnou krajinu a dále
opatření pro zvyšování informovanosti obyvatel. Obecně mají MČ zájem zejména o
revitalizaci ploch včetně rekreačních, výsadbu stromů, hospodaření
s dešťovou vodou, realizaci pítek a mlžítek či přírodě blízké odvádění
srážkových vod. Městská část vysadila: - v roce 2015 alej 44
ks třešní v délce 430 m od ulice K Břečkám Cholupice, Praha 4.
V délce 100 m je alej oboustranná - v roce 2015 biokoridor o ploše
1,1 ha v ulici Daškova, Praha 4; - v roce 2016 třešňový sad o ploše
0,6 ha v ulici Dolnocholupická (Na Beránku), Praha 4; - v roce 2016 výsadba 25 ks
okrasných stromů na ploše 0,7 ha v ulici Vltavanů, Praha 4; - v roce 2018 dosadba 8 ks
okrasných stromů do stromořadí v ulici Převoznická, Praha 4; - v roce 2019 výsadba 40 ks
ovocných stromů v délce 460 m v ulici K Dýmači, Praha 4; - v roce 2019 výsadba 56 ks
ovocných stromů v délce 620 m kolem polní cesty v blízkosti rybníku
Kosiňák, Praha 4 směrem do Dolních Břežan (asistence městské části) - v roce 2019 výsadba 25 ks dubů
v délce 470 m, podél polní cesty v blízkosti památného dubu u Točné,
Praha 4 - v roce 2019 výsadba 35 ks stromů
a 1472 ks keřů, v délce 870 m podél cesty z Cholupic k letišti
Točná, Praha 4
Tyto projekty jsou realizovány ve spolupráci se
základními školami (nejčastěji ZŠ na Beránku), ekologickými sdruženími,
s obyvateli, Sborem dobrovolných hasičů Cholupice, firmou DHL (výsadba 56
ks ovocných stromů). Výjimkou byla 2019 výsadba 35 ks stromů a 1472 ks keřů,
v délce 870 m podél cesty z Cholupic k letišti Točná, Praha 4.
Pro zapojení obyvatel se jedná o příliš velkou akci. Městská část pracuje na přípravě
dalších projektů. Z pohledu zkvalitnění veřejné zeleně je třeba zmínit změnu údržby trávníků jako reakci na extrémní sucha v předchozích letech a podporu biodiverzity. V této souvislosti došlo k významné pozitivní změně veřejných prostranství a zeleně viz např. S podporou květnatých luk a osvětovou činností radnice souvisí i vydání brožury Kvetoucí Praha 12, která je bezplatně k dispozici všem zájemcům a setkala se s velmi pozitivním ohlasem viz https://www.praha12.cz/priroda-a-zelen/ds-1133
|
|
MČ je v této oblasti velmi aktivní.
|
Trend:
První audit
Trend nehodnocený
|
2.2.6 Je upřednostňována nová výstavba na nevyužitých nebo špatně využitých plochách ve stávajícím zastavěném území městské části před výstavbou na dosud nezastavěném přírodním území nebo na zemědělské či lesní půdě mimo ně (na všech takových plochách, bez ohledu na vlastnictví)? Pokud ano, uveďte příklady. |
STRUČNÝ POPIS DOSAVADNÍHO VÝVOJE A AKTUÁLNÍHO STAVU | INDIKATORY | SEBEHODNOCENÍ MUNICIPALITY | HODNOCENI OPONENTA |
Dostupnost zastavitelných ploch je
dána ÚP sídelního útvaru HMP. Pořizovatelem tedy není MČ Praha 12, ale HMP. MČ
Praha 12 má „pouze“ právo se vyjádřit. MČ Praha 12 má vysoký potenciál
realizovat výstavbu na nevyužitých či špatně využitelných plochách tzv.
brownfields. Zde ačkoli potenciál je však v řadě případů naráží výstavba
na odpor místních obyvatel a mnohdy i politiků a v neposlední řadě
nenasytností developerů vytěžit z daného území maximum, což by mělo být
vždy na paměti při pořizování nového územního plánu - regulativy. Přitom to je
cesta, jak nerozšiřovat novou výstavbu na úkor ploch přírodních či přírodě
blízkých, byť i zde je prostor. Cílem by mělo být především využití
brouwnfields a zahušťování stávající zástavby, která je pro města typu Prahy
zcela typická, pokud se podíváme na její historické jádro.
Nejrozsáhlejším
zastavěným brownfieldem je areál bývalého cukrovaru Modřany o ploše 11,5 ha,
jehož zástavba probíhá. Mezi zahušťující zástavbou je nejrozsáhlejší lokalita u
dubu, poblíž křižovatky Gen. Šišky a Čs. exilu o ploše 3,1 ha.
Nejrozsáhlejší
zastavenou plochou na zemědělské půdě je výstavba v Cholupicích, podél
komunikace Podchýšská o ploše 12,4 ha, dále v ulici Mezi
Vodami 12 ha, v ulici Do Koutů 7,2 ha, na Beránku 3,1 ha.
1/ PODANÉ PODNĚTY NA ZMĚNY ÚP od roku 2018 do 30.6.2020 bylo
podáno celkem 38 podnětů na změny územního plánu. MČ se vyjádřila k 22
podnětům (ostatní byly stornovány, nebylo k nim přijato žádné usnesení,
nebyly dosud projednány či byly duplicitní). změny z nezastavitelného
území na zastavitelné území –
odsouhlasené
2,5 podnětu* – cca 88.720 m2 (výstavba sportovní haly pro MČ, změny dle ÚS
Komořany) změny z nezastavitelného
území na zastavitelné území –
neodsouhlasené 11
podnětů – cca 177.880 m2 (zástavba RD kolem Cholupic, zástavba zahrádkářské
kolonie Belárie, Modřanský dvůr ap.) změny v brownfieldech –
odsouhlasené
3,5 podnětu* – cca 174.590 m2 (zejména Modřanské strojírny a teplárna Komořany) změny v brownfieldech –
neodsouhlasené
2 podněty – cca 41.760 m2 (CHIRANA, Nové Dvory – u obou podnětů MČ nesouhlasí,
protože požaduje nejprve zpracování územní studie, na jejímž základě by byla
provedena změna ÚP) změny v nezastavitelných
plochách –
odsouhlasené
3 podněty – cca 18.440 m2 (např. výstavba rozhledny, hřiště pro hasiče) změny v nezastavitelných
plochách –
neodsouhlasené
0 podnětů * v rámci ÚS Komořany jsou
navrhovány jak změny ÚP v brownfieldech, tak i změny z nezastavitelných
ploch na plochy zastavitelné 2/ SCHVÁLENÉ/VYDANÉ ZMĚNY ÚP od roku 2018 do 30.6.2020 byla
vydána 1 změna ÚP Z
2801/00 – revitalizace bývalé telefonní ústředny (tj. brownfield) Rozloha 5.755 m2 Původní stav ÚP: zařízení pro
přenos informací /TI/ Upravený stav ÚP: všeobecně
smíšené /SV/ 3/ VYDANÁ POVOLENÍ V
BROWNFIELDECH 13.3.2018 ... vydáno stavební
povolení na stavbu Riverpark Modřany, Zahálka (bývalý Dřevoráj) ... 800
bytových jednotek, 3.750 nebytových ploch, cca 113.800 m2 hrubých podlažních
ploch bydlení (HPP) ... aktuálně v realizaci 4.9.2018 ... vydáno stavební
povolení na stavbu BD Minimax – Belárie II (areál bývalých čokoládoven) ... 279
bytových jednotek, cca 24.410 m2 HPP ... aktuálně v realizaci leden 2019 ... kolaudační
souhlas na stavbu "Obytný soubor Modřany NEO RIVIERA - fáze F"
(bývalý cukrovar, čp. 2230) ... 79 bytů 6.2.2019 ... vydáno stavební
povolení na stavbu Nová radnice Prahy 12 ... administrativní budova – cca 355
pracovníků březen 2019 ... kolaudační
souhlas na stavbu "Obytný soubor Modřany NEO RIVIERA - fáze F"
(bývalý cukrovar, čp. 2250) ... 72 bytů 11.3.2019 ... schválen stavební
záměr transformace objektu MICRONA na "administrativní jednotky a
projekční ateliéry" (lofty) ... 150 loftů, 10.500 m2 čistá podlahová
plocha (aktuálně v realizaci) 14.8.2019 ... vydáno stavební
povolení na stavbu Bytový dům Písková (v areálu bývalé teplárny) ... 55 bytů,
cca 5.700 m2 HPP (aktuálně v realizaci) září 2019 ... zkolaudována
stavba Obchodní dům Modřany (v areálu bývalých Modřanských strojíren) ...
užitná plocha 1.217 m2, 1 prodejna, 5 nájemních jednotek 12.11.2019 ... vydáno společné
povolení na stavbu Rezidence Nové Modřany (v areálu bývalého cukrovaru) ... 154
bytů, cca 11.760 m2 HPP (aktuálně odvolací řízení) 17.12.2019 ... vydáno společné
povolení na stavbu Bytového domu Hausmannova (na místě bývalé sběrny),
nepravomocné ... 10 bytů, cca 961 HPP (MČ P12 se proti umístění bytového domu odvolala) 25.3.2020 ... vydána změna
stavebního povolení na Obytný soubor NEORIVIERA fáze F, etapa A2 (budova F1),
(bývalý cukrovar) ... 50 bytů ... aktuálně v realizaci 29.4.2020 ... zahájeno územní
řízení na stavbu BD Hodkovická (bývalé zařízení staveniště) ... cca 120 bytů,
cca 9.440 m2 HPP 4/ VÝSTAVBA
V NEZASTAVITELNÝCH PLOCHÁCH
výstavba zde neprobíhá
|
|
Ochránění nezastavěného přírodně cenného území a stejně jako důraz na šetrný a harmonický rozvoj území je jednoznačnou prioritou vedení MČ a tato problematika je i v centru zájmu veřejnosti, se kterou MČ vše aktivně komunikuje.
|
Trend:
První audit
Trend nehodnocený
|
2.2.7 Další indikátory k tématu |
STRUČNÝ POPIS DOSAVADNÍHO VÝVOJE A AKTUÁLNÍHO STAVU | INDIKATORY | SEBEHODNOCENÍ MUNICIPALITY | HODNOCENI OPONENTA |
Invazní rostliny
Z původního
výskytu bolševníku velkolepého zůstala na území MČ Praha 12 pouze jedna
lokalita o několika málo rostlinách, které mechanicky likvidujeme. Jejich počet
se postupně snižuje.
Množství křídlatky zůstává v posledních létech
přibližně na stejné úrovni. Na pozemcích svěřených MČ ji likviduje OŽP. Při
výskytu na pozemcích jiných vlastníků zasíláme výzvu k likvidaci. Vzhledem
k charakteru křídlatky není úplná likvidace bez opakovaného chemického
ošetření možná. Část ploch se nachází v ochranném pásmu vodního zdroje.
|
|
|
Trend:
První audit
Trend nehodnocený
|
2.3 Kvalita a ochrana půdy, podpora udržitelného zemědělství a lesního hospodářství |
STRUČNÝ POPIS DOSAVADNÍHO VÝVOJE A AKTUÁLNÍHO STAVU | SEBEHODNOCENÍ MUNICIPALITY | HODNOCENI OPONENTA |
Celkové hodnoceni oblasti:
2.3 Kvalita a ochrana půdy, podpora udržitelného zemědělství a lesního hospodářství
|
Městská část, jako samospráva, je velmi aktivní v oblasti ochrany půdy a vody (krajiny). Lesní pozemky MČ nevlastní, ale všichni zdejší vlastníci lesa hospodaří certifikovaným způsobem nebo o certifikaci usilují. Státní správa v oblasti ochrany ZPF a lesa zajišťuje své úkoly řádným způsobem.
|
Trend:
První audit
Trend nehodnocený
|
2.3.1 Hospodaří se na zemědělské půdě (i v malém rozsahu - např. vinice, sady, zahrady) na území městské části podle zásad správné zemědělské praxe (SZP)? Došlo ke zvýšení výměry zemědělské půdy s certifikovaným ekologickým zemědělstvím? Pořádá městská část informační/osvětové aj. akce pro zemědělce (s cílem podpory udržitelného zemědělství)? |
STRUČNÝ POPIS DOSAVADNÍHO VÝVOJE A AKTUÁLNÍHO STAVU | INDIKATORY | SEBEHODNOCENÍ MUNICIPALITY | HODNOCENI OPONENTA |
Městská část Praha 12 se snaží o dodržování a naplňování
dokumentu MHMP „Zásady ekologicky šetrného hospodaření na zemědělské půdě ve
vlastnictví hl. m. Prahy“. Byla provedena revize svěřených pozemků orné půdy ve
vlastnictví městské části, některé pozemky byly vyňaty z pachtu a znovu
zapachtovány drobným zemědělcům a soukromníkům, kteří projevili zájem o ekologické
nebo obecně o šetrné hospodaření na zemědělské půdě. Na svěřených pozemcích se
tak nyní začínají pěstovat především jetelotravní směsi, ve spolupráci
s novými pachtýři se plánuje liniová výsadba stromů, výsadba remízků,
větrolamů a sadů či jedlých lesů.
Článek věnovaný této problematice a souhrnně
popisující uskutečněné i plánované projekty, byl zveřejněn v Ekolistu pod
názvem „Co
se zemědělstvím ve městě?“, autorkou je místostarostka MČ Praha 12. Další texty týkající se informací o šetrném a ekologickém zemědělství byly zveřejněny na webu praha12.cz např. https://www.praha12.cz/dobre-priklady-tahnou-i-v-zemedelstvi/d-77051 Nově propachtované pozemky: -
k.ú. Cholupice, p.č. 568 - 14 583
m2 – louka, chov včel, jetelotravní směsi, byliny, výsadba
ovocných stromů, keřů – v realizaci -
k.ú. Točná, p.č. 866/2, 1016 - 29 377
m2 a 30 750 m2 – liniová výsadba stromů, remízky,
větrolamy, meze – záměr, realizace 2020/2021 -
k.ú. Cholupice, p.č. 390/1, 392/2 - 9 095
m2 a 551 m2 – ovocný sad, jedlé keře, byliny – záměr,
realizace 2020 -
k.ú. Cholupice, p.č. 343/21, 343/26, 343/14,
303/12, 303/13 - 1 280 m2, 579 m2, 2 027
m2, 439 m2, 602 m2 – liniová výsadba stromů –
záměr, realizace 2020/2021 -
k.ú. Cholupice, p.č. 358/9 - 25 487 m2
– výsadba biokoridoru (část pozemku) – záměr, realizace 2020 Městská část však v extravilánu plánuje a realizuje i
další opatření, která obnovují přirozené funkce krajiny a zajišťují její
rozvoj. Jedná se výsadbu alejí podél cest a samotnou obnovu cest. -
k.ú. Točná, p.č. 1027 - dubová alej
v polích, realizováno na podzim 2019 -
k.ú. Točná, p.č. 1076 – záměr vytvoření spojnice
pro pěší (lemované stromořadím či křovinatým remízkem) mezi cyklostezkou
Točná-Břežany a stezkou do Cholupic
|
|
MČ podnikla v době mezi audity konkrétní a razantní kroky směrem k udržitelnému zemědělství na pozemcích ve vlastnictví MČ (svěřené správě).
|
Trend:
První audit
Trend nehodnocený
|
2.3.2 Došlo ke zvýšení výměry pozemků určených k plnění funkcí lesa na území městské části? Provozuje se na těchto pozemcích - bez ohledu na druh vlastnictví - certifikované hospodaření (PEFC - Programme for the Endorsement of Forest Certification Schemes) nebo FSC (Forest Stewardship Council)? |
STRUČNÝ POPIS DOSAVADNÍHO VÝVOJE A AKTUÁLNÍHO STAVU | INDIKATORY | SEBEHODNOCENÍ MUNICIPALITY | HODNOCENI OPONENTA |
Výměra lesních
pozemků se nemění (kompetence MHMP).
MČ nemá ve své
správě žádné lesní pozemky. Většina lesních pozemků na území MČ je tří
vlastníků:
lesní
pozemky hl. m. Prahy spravuje organizace Lesy hl. m. Prahy – certifikáty PEFC a
FSC; lesy
ve vlastnictví státu spravuje organizace Lesy ČR, LZ Konopiště – certifikát
PEFC; lesy
ve vlastnictví Arcibiskupství pražského získávají certifikaci postupně, na
našem území ji doposud nemají
(stav v r. 2018 - dle veřejně dostupných
informací)
|
|
Nedošlo k úbytku PUPFL. Dva ze tří vlastníků hospodaří certifikovaným způsobem, třetí usiluje o to , aby certifikaci získal i pro hospodaření na držbě na území Prahy 12.
|
Trend:
První audit
Trend nehodnocený
|
2.3.3 Má městská část problémy s erozí půdy? Pokud ano, přijala nebo podpořila konkrétní protierozní opatření? |
STRUČNÝ POPIS DOSAVADNÍHO VÝVOJE A AKTUÁLNÍHO STAVU | INDIKATORY | SEBEHODNOCENÍ MUNICIPALITY | HODNOCENI OPONENTA |
Městská část Praha 12 nemá za normálních podmínek problémy
s erozí půdy, nicméně tuto oblast přesto musí vést v patrnosti a
věnovat pozornost protierozním opatřením. Díky přívalovým dešťům totiž ke
zvýšenému odnosu půdy dochází poměrně často a je tedy potřebné podporovat a
realizovat taková opatření, která popsanému nežádoucímu stavu zabrání.
V intravilánu se jednalo o budování zasakovacích průlehů popsaných
v bodu 2.1.9., v extravilánu se pak jedná nejen o průlehy, ale také o
suché poldry a tůně, které mají retenční schopnost a brání splachu půdy mimo
území.
Městská část vytipovala několik lokalit, kde by mohlo
k odnosu půdy docházet, a nechala si v letošním roce zpracovat od
Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy na Zbraslavi studii Posouzení
srážko-odtokových poměrů a managementu zemědělské půdy vybraných lokalit
v k.ú. Cholupice a Točná. Na základě této studie již podniká další kroky
pro získání financí na opatření, jež byla ve studii navržena. Kromě zmíněných
průlehů, poldrů a tůní se studie zaměřila na lokalitu v k.ú. Cholupice,
kde dochází díky v minulosti vybudovaným melioračním zařízením
k trvalému podmáčení terénu a nalézá se tak zde unikátní biotop mokřadu. Městská
část nyní spolupracuje s oddělením životního prostředí MHMP a Výzkumným
ústavem na rozpracování studie, hledá možnosti financování a plánuje další
postup, jímž by existenci vzácného mokřadu podpořila.
https://www.praha12.cz/s%2Dprotieroznimi%2Dopatrenimi%2Dpomahaji%2Dodbornici%2Dz%2Dvyzkumneho%2Dustavu/d-76688
Dalším projektem, který úzce souvisí jak s retencí vody
zmiňovanou v bodu 2.1.9., tak i s protierozními opatřeními, je
odbahnění rybníka v k.ú. Točná. Rybník je v soukromém vlastnictví,
nicméně přilehlé komunikace a nedaleké pozemky orné půdy jsou ve správě městské
části, a proto se nyní městská část, po žádosti vlastníka rybníku, začala
zabývat možností získání financí na odkalení a revitalizaci vodní plochy
z externích zdrojů. Dne 22.9.2020 byly učiněny první kroky a Výzkumný
ústav meliorací a ochrany půdy provedl, ve spolupráci s ČZU a geodetickou
firmou, měření mocnosti a profilu vrstev sedimentu a lokaci dna rybníku. Na
základě získaných výstupů bude stanoven další postup k dosažení vytčeného
cíle.
|
|
|
Trend:
První audit
Trend nehodnocený
|
2.3.4 Chrání městská část zemědělský půdní fond na svém území? (Opatření uveďte pro jednotlivé třídy ochrany, zvláště pak pro I. a II. tř.) |
STRUČNÝ POPIS DOSAVADNÍHO VÝVOJE A AKTUÁLNÍHO STAVU | INDIKATORY | SEBEHODNOCENÍ MUNICIPALITY | HODNOCENI OPONENTA |
MČ chrání
zemědělskou půdu podle zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského
půdního fondu, v platném znění. Kompetence jsou rozděleny podle výměry
odnětí mezi MČ, MHMP a MŽP.
MČ má možnost ovlivnit zábory ZPF při tvorbě
územního plánu a při vyjadřování se ke změnám územního plánu. Pokud se jedná o
změnu ÚP na pozemcích náležících do ZPF, MČ vždy upozorňuje na tuto skutečnost,
zejména pokud se jedná o I. a II. třídu ochrany ZP, a vydává nesouhlasné
stanovisko. V případě, že územní plán zástavbu umožňuje, souhlas
s odnětím nelze nevydat, pokud žadatel splní podmínky dané zákonem. Pak
spočívá ochrana ve stanovení podmínek v souhlase, a to zejména podmínky
týkající se skrývky svrchní kulturní vrstvy půdy.
|
-
2018 – 375 m2 – část cyklotrasy
2018 – 492 m2 – RD v území s funkčním využitím OB
indikátor sleduje zábory ZPF v I. a II. třídě
ochrany za dané období
zábor v I.
třídě ochrany ZP v r. 2018 – 375 m2 – část cyklotrasy
zábor ve II. třídě ochrany ZP v r. 2018 – 492
m2 – RD v území s funkčním využitím OB
|
|
Trend:
První audit
Trend nehodnocený
|
2.4 Kvalita ovzduší |
STRUČNÝ POPIS DOSAVADNÍHO VÝVOJE A AKTUÁLNÍHO STAVU | SEBEHODNOCENÍ MUNICIPALITY | HODNOCENI OPONENTA |
Celkové hodnoceni oblasti:
2.4 Kvalita ovzduší
|
|
Trend:
První audit
Trend nehodnocený
|
2.4.1 Došlo ke zlepšení kvality ovzduší na území městské části? |
STRUČNÝ POPIS DOSAVADNÍHO VÝVOJE A AKTUÁLNÍHO STAVU | INDIKATORY | SEBEHODNOCENÍ MUNICIPALITY | HODNOCENI OPONENTA |
Modelové hodnocení
kvality ovzduší na území hl. m. Prahy – pětileté průměry imisí
v síti 1 x1 km
|
2010-2011
|
2011-2015
|
2012-2016
|
2013-2017
|
PM10 roční prům. konc. μg/m3
imisní limit 40 μg/m3
|
27-29,7
|
26-27,3
|
24,1-25,8
|
23,1-24,8
|
PM10 36. nejvyšší 24 hod. konc μg/m3
imisní limit 50 μg/m3, max.
35 překročení
|
46,5
– 50,4
|
43,2-46,9
|
39,9-44
|
36,8-42,2
|
PM2,5 μg/m3
imisní limit 25 μg/m3
|
17,9-18,9
|
16,8
– 17,8
|
16,6-17,6
|
16,4-17,7
|
B(a)P ng/m3
imisní limit 1 ng/m3
|
0,99-1,24
|
0,95-1,19
|
0,92
– 1,25
|
0,8-1,2
|
SO2 4. nejvyšší 24 hod. konc μg/m3
125 μg/m3, max. 3 překročení
|
19,2
– 20,5
|
16,7-17,4
|
15,6-
16,6
|
12,4-13,8
|
NO2 prům. roční konc. μg/m3
imisní limit 40 μg/m3
|
16,9
– 26,6
|
16,0-26,4
|
15-
27,6
|
14,9-26,4
|
|
|
|
|
|
Z uvedené
tabulky je vidět, že pětileté průměry imisí sledovaných látek znečišťujících
ovzduší se od roku 2010 mírně snižují nebo mírně kolísají kolem ustálené
hodnoty. Imisní limity jsou překračovány pouze u benzo(a)pyrenu, u kterého je
imisní limit 1 ng/m3.
Počet
překročení PM10 24 hod. konc., limit 50 μg/m3, povolený
počet překročení 35 za rok
|
max.
PM1024 hod.
|
počet
překročení
|
2016
|
67,1
|
7
|
2017
|
150,7
|
25
|
2018
|
81,5
|
16
|
|
|
Trend je stabilní a u některých polutantů dochází k mírném zlepšování.
|
Trend:
První audit
Trend nehodnocený
|
2.4.2 Má městská část problémy se znečišťováním ovzduší z lokálních topenišť? Jaká opatření proti tomu činí? |
STRUČNÝ POPIS DOSAVADNÍHO VÝVOJE A AKTUÁLNÍHO STAVU | INDIKATORY | SEBEHODNOCENÍ MUNICIPALITY | HODNOCENI OPONENTA |
V městské
části Prahy 12 dochází ke znečišťování ovzduší spalováním pevných paliv
v lokálních topeništích v zástavbě rodinných domů, hlavně
v lokalitě Točná, která není plynofikována, dále pak v části sídel
Cholupice. Lokální topeniště na pevná paliva se nacházejí v místech
s rodinnou zástavbou nerovnoměrně po celém území městské části. Podle
zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, v platném znění (dále též zákon
o ochraně ovzduší) od 1. 9. 2022 bude možné provozovat pouze kotle na pevná
paliva napojená na teplovodní soustavu ústředního vytápění, které budou
splňovat požadavky na emise spalovacích zařízení podle přílohy č. 11 zákona o
ochraně ovzduší. Na změnu vytápění ve prospěch ekologických paliv, bezemisních
zdrojů nebo na výměnu emisně vyhovujících kotlů lze čerpat dotace. V rámci
obce hl. m. Prahy lze využít dotačních titulů Program čistá energie Praha a Zlepšování
kvality ovzduší v hl. m. Praze – pořízení ekologického vytápění
v domácnostech nazývaného „kotlíkové dotace“. Městská část samostatně
žádné dotace na změnu vytápění neposkytuje. V poslední době si lidé
poměrně dost pořizují krby na dřevo. Některá SVJ v sídlištní zástavbě se
odpojují od soustavy zásobování tepelnou energií a zřizují si vlastní plynové
kotelny. Pokud by tento trend pokračoval ve větším rozměru, je v současné
době těžké posoudit dopad na budoucí kvalitu ovzduší. Městská část Praha 12 nemá informaci, kolik RD má
nevyhovující kotle, ale dle našich zjištění v rámci jednotlivých výzev
z dotačního programu „Zlepšování kvality ovzduší v hl. m. Praze –
pořízení ekologického vytápění v domácnostech“, (zkráceně Kotlíkové
dotace) bylo podpořeno dotací celkem 39 žadatelů z Městské části Praha 12. 1. výzva
– 10 2. výzva
– 14 3. výzva
– 15, tj. celkem 39 vyplacených dotací.
8 žadatelů má podanou žádost o dotaci, které budou po
schválení vyplacené z fondu NZÚ-AMO (podprogram 3. výzvy).
Výměna kotlů v rámci dotačního programu za roky „Čistá energie Praha“ za roky 2016 – 2019.
rok
|
počet podaných žádostí
|
počet schválených žádostí
|
počet podpořených bytových jednotek
|
2016
|
37
|
31
|
39
|
2017
|
33
|
29
|
37
|
2018
|
29
|
27
|
31
|
2019
|
35
|
35
|
63
|
|
-
-
- v roce 2018 dosadba 8 ks okrasných stromů do stromořadí v ulici Převoznická,
- v roce 2019 výsadba 40 ks ovocných stromů v délce 460 m v ulici K Dýmači
- v roce 2019 výsadba 56 ks ovocných stromů v délce 620 m kolem polní cesty v blízkosti rybníku Kosiňák směrem do Dolních Břežan (asistence městské části)
- v roce 2019 výsadba 25 ks dubů v délce 470 m, podél polní cesty v blízkosti památného dubu u Točné
- v roce 2019 výsadba 35 ks stromů a 1472 ks keřů, v délce 870 m podél cesty z Cholupic k letišti Točná
|
Výměna nevyhovujících kotlů ve 39 domácnostech je jistě pozitivní, ukazatel emisí benzo(a) pyrenu se však zatím nezlepšil. Stav je proto hodnocen jako špatný, ale trend jako zlepšující se.
|
Trend:
První audit
Trend nehodnocený
|
2.4.3 Jaké jsou hlavní zdroje znečištění ovzduší na území městské části dle kategorií (velké stacionární zdroje, doprava, lokální zdroje)? Uveďte hlavní znečišťovatele a popište, jaká opatření ke snížení emisí městská část udělala (při řešení problémů s velkými zdroji se předpokládá spolupráce s magistrátem). |
STRUČNÝ POPIS DOSAVADNÍHO VÝVOJE A AKTUÁLNÍHO STAVU | INDIKATORY | SEBEHODNOCENÍ MUNICIPALITY | HODNOCENI OPONENTA |
Největší
podíl na znečišťování ovzduší na území městské části Praha 12 má doprava. Nejvíce
emisně zatížené komunikace jsou v ulicích Lhotecká, Generála Šišky, Čs.
Exilu, Modřanská a Komořanská. Významným znečišťovatelem ovzduší jsou také
lokální topeniště na pevná paliva.
Městská
část za účelem snížení prašnosti v ulicích zajišťuje úklid zpevněných
ploch.
1x ročně je
prováděno jarní čištění komunikací (chodníků), tj. vyčištění obrubníků včetně
smetení štěrku po zimním období, o celkové výměře 260.328 m2. Dále
je prováděno zametání veřejných zpevněných ploch o celkové výměře 45.376 m2.
V roce
2019 bylo v době sucha omezováno sečení trávy ve veřejných zelených plochách
spravovaných městskou částí Praha12 za účelem zadržení vláhy v půdě, což
přispělo také k záchytu prachových částic v travnatých plochách. Ve sledovaném období došlo i k výsadbě významného množství dřevin viz bod 2.2.5.
Na území MČ Praha 12 se
nenacházejí zdroje znečišťování ovzduší, které jsou podle množství
produkovaných emisí znečišťujících látek zařazeny mezi nejvýznamnější zdroje
znečišťování ovzduší v Praze. V samotné Městské části Praha 12 je
možné mezi významnější zdroje znečišťování ovzduší zařadit vedle dopravy a
lokálních topenišť stacionární zdroje znečišťování ovzduší vyjmenované příloze
č. 2 k zákonu č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, v platném znění,
které provozují společnosti Interpharma, a. s . v ulici Komořanská
s výrobou léčiv, drtička odpadního dřeva VUD Transport Energo v ulici U Soutoku.
Dalšími většími zdroji emisí znečišťujících látek je pak Výtopna Komořany
v ul. Do Koutů a plynové kotelny Policejní akademie. Vyjmenované zdroje
znečišťování ovzduší jsou z hlediska státní správy ochrany ovzduší
v kompetenci odboru ochrany prostředí Magistrátu hl. m. Prahy. Případné
porušování povinností provozovateli těchto zdrojů řeší jako přestupek Česká
inspekce životního prostředí. Úřad městské části Praha 12 nedisponuje
informacemi o měřeních emisí těchto zdrojů. Odbor životního prostředí Úřadu
městské části Praha 12 v nedávné době předával podnět na zvýšenou prašnost
z drtičky v ulici U Soutoku příslušnému orgánu ochrany ovzduší České
inspekci životního prostředí k vyřízení. V nedávné době byla příslušnými
orgány ochrany ovzduší na základě podnětu odboru životního prostředí Úřadu
městské části Prahy 12 řešena zvýšená prašnost z drtičky U Soutoku. Nově
byly provozovateli odborem ochrany prostředí stanoveny podmínky provozu.
|
-
-
- v roce 2018 dosadba 8 ks okrasných stromů do stromořadí v ulici Převoznická,
- v roce 2019 výsadba 40 ks ovocných stromů v délce 460 m v ulici K Dýmači
- v roce 2019 výsadba 56 ks ovocných stromů v délce 620 m kolem polní cesty v blízkosti rybníku Kosiňák směrem do Dolních Břežan (asistence městské části)
- v roce 2019 výsadba 25 ks dubů v délce 470 m, podél polní cesty v blízkosti památného dubu u Točné
- v roce 2019 výsadba 35 ks stromů a 1472 ks keřů, v délce 870 m podél cesty z Cholupic k letišti Točná
Veškerá výsadba uvedená v indikátoru má význam jako izolační zeleň, zároveň však plní i další funkce. Městská část nevyčleňuje výsadby, které by měli plnit jenom izolační funkci.
|
Velké stacionární zdroje nejsou pro Prahu 12 typické a zásadní, problémem je doprava a lokální topeniště. U lokálníchtopenišť lze očekávat mírné zlepšení v souvislosti s výměnou 39 kotlů (kotlíkové dotace). Snížení emisí však z pozice MČ příliš ovlivnit, MČ všemi silami podporuje čtyřproudé napojení na pražský okruh (tzv."nová Komořanská"), které přispělo k plynulejšímu průjezdu městskou částí a ve výsledku i ke snížení emisí.
|
Trend:
První audit
Trend nehodnocený
|
2.4.4 Další indikátory k tématu |
STRUČNÝ POPIS DOSAVADNÍHO VÝVOJE A AKTUÁLNÍHO STAVU | INDIKATORY | SEBEHODNOCENÍ MUNICIPALITY | HODNOCENI OPONENTA |
Městská část za účelem snížení prašnosti v ulicích zajišťuje úklid zpevněných ploch. 1x ročně je prováděno jarní čištění komunikací (chodníků), tj. vyčištění obrubníků včetně smetení štěrku po zimním období, o celkové výměře 260.328 m2. Dále je prováděno zametání veřejných zpevněných ploch o celkové výměře 45.376 m2. V roce 2019 bylo v době sucha omezováno sečení trávy ve veřejných zelených plochách spravovaných městskou částí Praha12 za účelem zadržení vláhy v půdě, což přispělo také k záchytu prachových částic v travnatých plochách. Ve sledovaném období došlo také k významné výsadbě dřevin viz 2.2.5
|
|
Opatření byla a jsou činěna. Zároveň však nelze stav prašnosti považovat za uspokojivý, např. měření malých částic (PM 2,5) nevykazují zlepšující se trend. Opatření tedy patrně spíše eliminují narůstající zdroje např. z dopravy či negativní vliv suchých let.
|
Trend:
První audit
Trend nehodnocený
|