Jak již bylo psáno v Auditu 1A, odpovědi na návodnou otázku 1.1.3: Tvorbu územně plánovací dokumentace má na starosti magistrát statutárního města Ostrava (https://mapy.ostrava.cz/mapove-sluzby/uzemni-plan-ostravy/). Městský obvod má možnost zasahovat do tvorby/aktualizací těchto dokumentů formou komentářů a připomínek. Možnost připomínkování má jak vedení obvodu, tak komise, odbor územního plánu a stavebního řádu a odbor investic a strategického rozvoje, ovšem poslední slovo má útvar hlavního architekta a stavebního řádu magistrátu města Ostravy. ÚPO dělí území města mimo jiné na (více viz ÚPD  města Ostravy, kapitola 3 urbanistická koncepce):

• Plochy zastavěné stabilizované
• Plochy přestavby
• Zastavitelné plochy
• Územní rezervy
• Plochy nezastavěného území
• Plochy pro asanace
• V rámci zastavitelných ploch vymezuje ÚPO plochy a koridory, ve kterých je uloženo prověření změn jejich využití územní studií. 

Plochy v kategorii "zastavitelné plochy" se v rámci obvodu slezská Ostrava nachází, jsou vybrány tak, aby využívaly stávající infrastrukturu a posílily již existující sub-centra ostravské polycentrické zástavby (zástavba se historicky koncentrovala v okolí nově vznikajících dolů tzn. nerespektuje zákonitosti tradiční "sídelní kaše") a tím zvýšily šanci na udržení občanské vybavenosti v jednotlivých částech městského obvodu. Např:

• B 147 (0,74 Orná půda → Bydlení v rodinných domech) - využívá existující infrastrukturu bývalé dělnické kolonie Salma (pár minut od centra Ostravy) a pomáhá zahustit její původní střed (tzn. udržet i hospodu, která se zde nalézá a zvýšit využití centrálního veřejného prostoru s hřištěm) místo rozpínání dál kolem komunikace směrem k haldě Emma
  
• B 148 (2,17 Orná půda → Bydlení v rodinných domech) - využívá existující infrastrukturu bývalé dělnické kolonie Zvěřina (pár minut od centra Ostravy) a zahušťuje ji kolem spojky s historickým středem výše zmíněné kolonie Salma (vzdáleno 2 minuty pěšky)
• B 149 (3,40 Louka → Bydlení v rodinných domech)  - využívá existující infrastrukturu bývalé dělnické kolonie Zvěřina a zahušťuje zástavbu kolem komunikace "Na Jánské". Tu z jedné strany domy již lemují kompletně, z druhé je zde proluka označená jako zastavitelná plocha. Oblast je z jedné strany vymezena liniovou bariérou ulice Na Jánské a z druhé trasou staré báňské dráhy (nyní nevyužíváno, ovšem zanecháno jako rezerva do budoucna) včetně ochranné zelené buffer zóny.
  

Dopady na udržitelný rozvoj byly zpracovány a zveřejněny (https://uzemniplan.ostrava.cz/00-%C3%9AZEMN%C3%8D%20PL%C3%81N%20OSTRAVY/3_Vyhodnocen%C3%AD%20vlivu%20na%20udr%C5%BEiteln%C3%BD%20rozvoj/). Aplikaci územně plánovací dokumentace na chod městského obvodu má v gesci odbor územního plánu a stavebního řádu a probíhá v rámci legislativních procesů povolování stavební činnosti v obvodu.

Při plánování vlastní investiční činnosti, dotačních žádostí a tvorbě strategických materiálů městského obvodu k těmto aspektům, samozřejmě, úřad městského obvodu přihlíží. Většina investic směřuje do zvýšení kvality stávající zástavby, nikoliv do novostaveb na zelené louce, tím méně mimo stávající zástavbu, což by zvyšovalo dopravní zátěž. U občanských staveb se snažíme i vzhledem k efektivitě využit již existující těžiště fungující zástavby a infrastruktury, např.:

• Připravuje se rekonstrukce stávajícího kulturního domu v Heřmanicích (strategická poloha uprostřed této městské části, blízko zastávky MHD, hospody, kostela a revitalizované návsi);
• Připravuje se rekonstrukce hasičské zbrojnice (rovněž jde o investici do staršího objektu, ovšem strategicky umístěného v rámci existující zástavby );
• Připravuje se stavba nové sportovní haly Antošovice (vedle stávajícího fotbalového hřiště a přímo napojené na budovu, kterou obvod pronajímá střední škole - ta  bude moci halu využít v rámci tělesné výchovy a tím zefektivnit využití i v dopoledních hodinách);
• Připravuje se rekonstrukce bývalé budovy MŠ Antošovice respektive její konverze na domov pro seniory, včetně diskuze nad společným využitím zahrady a vedle stojícího sportoviště dobrovolných hasičů;
• Další nezanedbatelná část investic plyne do rekonstrukce bytového fondu v majetku městského obvodu. Cílem je mimo jiné nabídnout kvalitní bydlení v rámci obvodu a pomocí nabídky obecního bydlení tak snížit tlak na rozšiřování zástavby dál do volné krajiny;

Je zde konstantní snaha podporovat hromadnou dopravu (posílení MHD), ale i nyní populární mikromobilitu (rozšíření počtu stanovišť sdílených kol v obvodu) a tradiční automobilovou dopravu zklidnit (probíhají intenzivní jednání s magistrátem ohledně zahloubení či alespoň omezení provozu tranzitní dopravy na ulici Bohumínská). V širším měřítku se touto problematikou zabývá strategický dokument „Integrovaný plán mobility Ostrava“. http://mobilita-ostrava.cz/

Jak již bylo psáno v Auditu 1A, odpovědi na návodnou otázku 1.1.3 a 1.5.1: Tvorbu územně plánovací dokumentace má na starosti magistrát statutárního města Ostrava. Městský obvod má možnost zasahovat do tvorby/aktualizací těchto dokumentů formou komentářů a připomínek. Komentář probíhá ze strany vedení, komisí, odboru územního plánu a stavebního řádu a odboru investic a strategického rozvoje, ovšem poslední slovo má útvar hlavního architekta a stavebního řádu magistrátu města Ostravy. Tzn., funkční diferenciaci území, popsanou v otázce, pomocí územně plánovací dokumentace, která je v tomto ohledu hlavním nástrojem, městský obvod Slezská Ostrava nemůže přímo prosazovat, to je v gesci magistrátu.  Nepřímo se o to ale pochopitelně snaží. 

Městský obvod Slezská Ostrava je jedním z největších obvodů v rámci Ostravy, zahrnuje jak území ryze vesnického charakteru (např. městská část Heřmanice), prvorepublikové vilky (oblast kolem stadionu Bazaly), bývalé dělnické osady (Nová Osada, Mírová Osada) i panelová sídliště (Kamenec). Správa takto diferenciované zástavby a především rozlehlého území pochopitelně vyžaduje diferenciaci využití území, přizpůsobení charakteru lokální zástavby i hustoty obydlení. Tyto parametry jsou zvažovány jak při komentování územně plánovací dokumentace, při jednání se soukromými investory i při vlastní investiční činnosti, která musí velmi pečivě zvažovat priority v rámci obvodu a potřeby jednotlivých částí.

Obecně koncepci shrnuje ÚP takto: "Urbanistická koncepce stanovená ÚPO člení území města na plochy rozlišené podle významu a podle stávajícího nebo navrženého způsobu využití. ÚPO vymezuje v rámci urbanistické koncepce plochy s rozdílným způsobem využití a stanoví podmínky pro vzájemně se doplňující, podmiňující nebo nekolidující způsob využití s cílem dosáhnout polycentrického rozvoje města, stanovuje koncepci prostorového uspořádání města včetně koncepce systému sídelní zeleně. ",. Ta je dále rozvedena v tyto body: 

• respektovat širší vztahy v území, stanovené zejména v nadřazené územně plánovací dokumentaci,
• nadále rozvíjet město Ostravu jako metropoli Moravskoslezského kraje, včetně veškerých funkcí, které metropole musí zajistit a nabídnout. Za tímto účelem zajistit koordinovanou přípravu nových rozvojových ploch pro kvalitní bydlení, rekreaci a pracovní příležitosti s kvalitním životním prostředím a dobrým dopravním napojením,
• dodržovat funkční členění území na jednotlivé plochy rozdílného způsobu využití, koncepci dopravní a technické infrastruktury a uspořádání občanského vybavení celoměstského a nadměstského významu dle urbanistické koncepce vyjádřené v textové části a v hlavních výkresech ÚPO,
• při formování nové zástavby sledovat zvýraznění významných lokalit a orientačních bodů ve městě vhodnými kompozičními prvky zástavby (výškové dominanty, odstupňovaná zástavba apod.),
• vytvářet podmínky pro každodenní rekreaci obyvatel města např. doplněním center volnočasových aktivit (aquaparky, vědecko-zábavná centra apod.) včetně nových ubytovacích kapacit a doplňkové infrastruktury cestovního ruchu,
• vytvářet podmínky pro realizaci Územního systému ekologické stability bez migračních bariér pro volně žijící organismy,
• vytvářet podmínky pro přestavbu a revitalizaci průmyslových ploch v blízkosti obytných souborů, které mají negativní dopad na životní prostředí,
• vytvářet podmínky pro revitalizaci prostředí obytných zón,
• zaměřit se na doplnění a zkvalitnění dopravní a technické infrastruktury a vytvářet podmínky pro její koordinované umisťování,
• zaměřit se na zkvalitnění dopravní dostupnosti města z okolních obcí.
  

Dále se pak k tématu vyjadřují ještě další části ÚP (koncepce uspořádání krajiny, přírodní hodnoty a jejich ochrana, koncepce veřejné infrastruktury a jejího umisťování, ale třeba i občanské vybavení, plochy k rekreaci...)

Jako konkrétní příklad může posloužit umístění nové průmyslové zóny, které bývá v rámci vnitřních částí města vždy problém. Vybrána byla lokalita Hrušov, bývalý "sociální brownfield". Nebyla zde soustředěna samotná výroba, ale ubytovny dělníků z okolních podniků. Tyto objekty fungovaly až do roku 1989, kdy došlo k částečnému vysídlení lokality. Vyprazdňování lokality vygradovalo po povodních v roce 1997, kdy se tato oblast mění ve výše citovaný sociální brownfield. Lokalitu navíc od zbytku obvodu odděluje ze západu rušná komunikace Bohumínská, z východu kompostárna OZO, z jihu železniční trať a ze severu komunikace D1, která zároveň umožní tranzitu navázaného na výrobu dostat se jednoduše z města, aniž by došlo k ohrožení rezidentní zástavby. Městský obvod tak v součinnosti se soukromou sférou zrevitalizuje problematickou oblast a získá vítaný ekonomický impulz v podobě pracovních míst, aniž by se to negativně odrazilo na kvalitě života občanů, zmenšilo plochu půdního fondu/zeleně či potenciální rezidenční oblasti.

V obecné rovině pak požadavky na skloubení požadavků na dopravní, environmentální i sociální aspektů zástavby řeší příslušné strategické dokumenty včetně jim nadřazeného strategického plánu. Ty byly do podrobna vypsány v rámci odpovědi na návodnou otázku 1.1.1. Plnění cílů daných strategickými dokumenty a spokojenost obyvatel je průběžně ověřována – dotazníková šetření probíhají jak ze strany magistrátu (zejména v návaznosti na strategický plán FajnOva), tak ze strany městského obvodu. V roce 2019 proběhl „Výzkum potřeb a spokojenosti obyvatel městského obvodu SLEZSKÁ OSTRAVA ve všech klíčových oblastech života trvale bydlících občanů obvodu“ zaměřený na tato témata (více viz oblast 1.4., která je součástí Auditu 1A), v rámci přípravy investičních akcí v konkrétních lokalitách pak proběhlo konkrétnější šetření na začátku roku 2020 v Heřmanicích a poblíž parku Kepkova.

Na kvalitativní rozvoj města se soustředí především strategické dokumenty (zejména strategický plán statutárního města Ostrava tzv. FajnOva, ale i poměrně velký počet dalších dokumentů řešící více dopodrobna jednotlivá témata rozvoje a na ně navázané finanční fondy pomáhající aplikaci principů v praxi). Seznam včetně odkazů je možno najít v auditu 1A, návodná otázka 1.1.1.

Výše zmíněné metodiky pojímají rozvoj celkově a artikulují onu „jasnou vizi“, územně plánovací dokumentace statutárního města Ostrava (https://mapy.ostrava.cz/mapove-sluzby/uzemni-plan-ostravy/ ) je nástrojem, který se zaměřuje na implementaci této vize pomocí regulací využití území. Vzájemný vztah je tedy takový, že ÚP vychází z trendů (požadavků na kvalitativní vývoj) stanovených ve FajnOva. Proto i strategie zmíněná v samotném ÚP nepojímá témata v celé šíři (to už dělá výše zmíněný strategický plán), ale soustřeďuje se pouze na části, které souvisejí s územním plánováním. Tématům souvisejícím s touto návodnou otázkou se věnují jednotlivé koncepce uvedené v textové části ÚP (např. str. 14: Základní koncepce rozvoje území obce, ochrana a rozvoj jejich hodnot - více rozepsáno v předcházející otázce) a zároveň jsou dopodrobna rozebrány v rámci dokumentu „Územní plán Ostravy - Odůvodnění územního plánu“, který se vypořádává s požadavky odborníků, veřejnosti, ale i souvisejících strategických dokumentů.

S ohledem na výše zmíněné dokumenty (tzn. vize rozvoje města obsažené ve strategickém plánu a přidružených dokumentech i implementaci těchto vizí pomocí ÚP) jsou zpracovávány i další stupně dokumentace/projektů jako jsou např. územní, urbanistické a architektonické studie. Jako konkrétní příklad, na kterém lze ukázat tuto provázanost lze využít již výše zmíněnou revitalizaci Hrušova – revitalizaci brownfieldů zmiňuje jako jeden z cílů strategický plán města i plán městského obvodu. Hrušov zanesen v seznamu brownfieldů respektive nemovistostí s investiční příležitostí na webu města, v záložce pro uživatele v kategorii „podnikatel/investor“ (https://www.ostrava.cz/cs/podnikatel-investor/nemovitosti/brownfieldy ). Územní plán tuto oblast identifikuje jako „Plochy přestavby“, „Plochy k prověření územní studií“ a zároveň „Plochy s rozdílným způsobem využití“. Pro každou z kategorií stanovuje jasná pravidla/záměry. Na ně pak navázuje zpracování územní studie (https://www.ostrava.cz/cs/podnikatel-investor/novinky-1/vyzva-hrusov-1/vyzva-k-podani-nabidek-na-realizaci-investicniho-zameru-v-plose-rozvojove-zony-hrusov/priloha-c-5-2013-uzemni-studie-us-10-i-01-2016 ). Na územní studii navázaly další stupně PD a aktivity soukromých investorů ( https://www.ostrava.cz/cs/o-meste/tiskove-zpravy/revitalizace-brownfieldu-hrusov-zahajena ).

Městský obvod při výběrů zhotovitelů projektových dokumentací zohledňuje nejen hledisko čistě ekonomické, ale i kvalitativní. Při zadávání se primárně řídí Směrnicí č. 1/2019 vymezující zadávání veřejných zakázek v podmínkách městského obvodu Slezská Ostrava, která dbá na dodržování zákona o zadávání veřejných zakázek a zpřísňuje oproti zákonu pravidla při zadávání veřejných zakázek malého rozsahu. Kvalitativní síto (referenční stavby ateliérů, dlouhodobé ohlasy odborné veřejnosti na jejich práci apod.) je uplatňováno již v rámci výběru oslovených subjektů popř. je typ a rozsah referenčních staveb zahrnut do podmínek účasti na soutěži.

Ve spolupráci s ČKA obvod zatím žádnou soutěž nepřipravoval. Na začátku roku 2020 byla konzultována možnost přípravy soutěže na územní studii nábřeží, přilehlého veřejného prostranství a bloků domů (od budovy radnice po most Pionýrů). Pracovní skupina „Soutěže“ ČKA obvodu doporučila: „Buď cestu čistě ideové soutěže, na základě jejíchž výsledků si vytvoříte pravidla pro rozhodování v území. Věříme, že pokud takovou soutěž adekvátně ohonorujete, bude to zajímavá úloha a je pravděpodobné, že přinese dobré výsledky. Druhá varianta je, že se rozhodnete pro pořízení územní studie a jejího zhotovitele vyberete na základě soutěže.“ Vzhledem k nynějšímu stavu pandemie respektive očekávanému poklesu ekonomiky a přesouvání finančních prostředků do jiných oblastí fungování obvodu, není jisté, zda bude pro tento typ investic prostor.   

Spolupráce s architekty a urbanisty je organizována v rámci interních (Útvar hlavního architekta a stavebního řádu MMO, MAPPA - Městský ateliér prostorového plánování a architektury, architekti/ stavaři z řad zaměstnanců) i externích vazeb (autorské i technické dozory, připomínkování strategických dokumentů ze strany odborné veřejnosti, napojení na komise obvodu i města, spolupráce s univerzitami).

Statutární město Ostrava je rozděleno do 23 městských obvodů. Pokud by každý z nich měl vlastního městského architekta s vlastní vizí, s největší pravděpodobností by to ochromilo rozvoj města jako celku. Taková roztříštěnost by šlo přímo proti smyslu funkce městského architekta, kterým je komplexní pohled na celé území a schopnost udržet celkový rámec napříč jednotlivými projekty a části města.  

Úlohu městského architekta se statutární město Ostrava rozhodlo řešit centrálně, podobně jako např. tvorbu územně plánovací dokumentace. Vzhledem k rozloze území agendu neřeší jeden člověk, ale tým odborníků. Podrobnosti viz webové stránky městské příspěvkové organizace MAPPA - Městský ateliér prostorového plánování a architektury (https://www.mappaostrava.cz/),  který vznikl v roce 2019.  Jednotlivé obvody mají možnost a vpřípadě čerpání některých fondů dokonce i povinnost s ateliérem spolupracovat na svých projektech.

Spolupráce MAPPA a městského obvodu Slezská Ostrava 

Na přelomu roků 2019 a 2020 byla iniciována schůzka mezi MAPPA a vedením obvodu, kde byl deklarován zájem o případnou spolupráci. MAPPA jako nově vzniklá organizace stále ještě řeší své oficiální postavení v rámci struktury a mechanismů města i obvodů, řada věcí je stále ještě ve vývoji. Obvod byl nápomocen např. při shromažďování dat o probíhajících projektech na svém území, jejichž databázi MAPPA začala dávat dohromady pro celé statutární město.

Sběr, analýzu a zveřejňování dat nyní řeší MAPPA s příslušnými odbory magistrátu, které tuto agendu měly na starosti doposud. Obvody nejsou součástí těchto jednání, ale předpokládáme, že bude nadále využíván interní portál GIS map, kam mohou všichni zaměstnanci obvodů nahlížet a v případě potřeby bude možné si specifická data vyžádat i přímo (nyní využíváme např. při žádostech o podklady pro projekci u investičních projektů městského obvodu). 

19. 6. 2020 (původní, dřívější termín byl zrušen kvůli COVID pandemii) proběhl workshop, kde se v rámci pracovních skupin tvořených jak politiky, úředníky, i externími odborníky (architekti, urbanisté, sociologové) řešil charakter území obvodu, jeho členění na funkční jednotky, historické názvosloví, využití a hranice. Výsledky práce s fyzickou mapou v jednotlivých skupinách budou konvertovány kolegy z MAPPA do GIS podoby, se kterou budou dále pracovat v rámci prostorových analýz města.

Vedení městského obvodu se na začátku léta rozhodlo iniciovat vznik pracovních skupin (složených y interních i externích odborníků včetně MAPPA), první z nich zabývající se novým strategickým plánem (účast zástupce MAPPA byla již přislíbena) a druhá řešící územně plánovací dokumentaci (bohužel, MAPPA je nyní stále v jednání s magistrátem o jejich oficiální roli v přípravě ÚPD, dokud nebude jasný jejich statut, nemohou přislíbit účast).

Zájmy MO na úrovni plánování SMO

Strategický plán FajnOva včetně každoroční aktualizace databáze projektů magistrát vypracovává v součinnosti s městskými obvody (obvody zasílají své návrhy na strategické a vlajkové projekty včetně odůvodnění, následně probíhá výběr). Stejně tak tvorba kapitálového rozpočtu zahrnuje účast obvodů. Městské obvody mají svůj rozpočet na investiční akce, ovšem předpokládá se spoluúčast města. U dotačních projektů nebo projektů zanesených do databáze FajnOva je to zpravidla 70% SMO + 30% MOb. Na konci léta tak obvody navrhují jednotlivé projekty k spoluúčasti a v rámci vyjednávání vedení či komisí mohou prosazovat své zájmy. Projekty, pro které není spolufinancování schváleno, mohou i tak realizovat, ovšem musí počítat s finančním krytím ze svého rozpočtu.

Vzhledem k tomu, že městský obvod Slezská Ostrava zatím neuspořádal žádnou veřejnou architektonickou soutěž, nemohl uplatňovat tuto zásadu. Uplatňuje ale alternativní mechanismy, které mají obdobný cíl. Samozřejmostí je respektování autorského zákona. Odkaz na něj je zpravidla zanesen přímo do textu smluvních dokumentů např.: „Vypracovaná studie (dílo) jako celek i jeho jednotlivé části jsou autorským dílem chráněným ustanoveními zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), v platném znění.“

V rámci veřejné zakázky malého rozsahu na projekční práce je uzavírána i rámcová smlouva na výkon autorského dozoru. Tzn. ano, autor původní projektové dokumetnace vykonává autorský dozor až do dokončení stavby. 

V rámci veřejných zakázek uplatňujeme kritérium ceny a termínu provedení díla. Součástí poptávaných materiálu jsou kromě kalkulace ceny a harmonogramu prací vyžadovány i dokumenty dokládající odborné vzdělání, předchozí zkušenosti s určitým počtem/typem/rozsahem projektů či jiné kladné reference. V případě, že tyto dokumenty uchazeč nedoloží, nebo kvalitativní požadavky z jiného důvodu nesplní, je ze soutěže vyřazen a ekonomický aspekt se tak vůbec nehodnotí. Tzn. ano, je zde použito i kritérium kvality, ale nikoliv formou poměru.

Poznámka auditora: Nejsem si jistá zacílením otázky – předpokládám, že by mělo jít spíše o projednávání záměrů našeho městského obvodu, ale v textu je uvedeno „město“ (tzn. statutární město Ostrava?).

Jak už bylo popsáno otázce 1.2.3, v roce 2019 proběhl „Výzkum potřeb a spokojenosti obyvatel městského obvodu SLEZSKÁ OSTRAVA ve všech klíčových oblastech života trvale bydlících občanů obvodu“ zaměřený na toto téma. Dále byla zavedena setkání vedení městského obvodu s veřejností (dvakrát ročně ve všech městských částech našeho obvodu). Pravidelně probíhá živý přenos zasedání zastupitelstva obvodu. Občané jsou rovněž zapojování formou činností v jednotlivých komisích.

Výše zmíněný průzkum je používán jako podklad při rozhodování o zacílení další investiční činnosti v obvodu, ale rovněž bude jedním z podkladů k tvorbě nového strategického plánu (více informací o tomto záměru viz sekce 1A). Setkání s občany jsou organizována dvakrát do roka (na jaře a na podzim) ve všech městských částech. Tzn. celkem 12 setkání ročně. Jejich cílem je dát občanům možnost klást otázky na jakékoliv téma, které je zajímá v souvislosti s chodem obvodu, ale zároveň jsou využívány ke konzultaci záměrů v dané oblasti.

V případě potřeby jsou organizována i samostatná setkání (např. 2. 4. se měla uskutečnit diskuze s autory studie nové návsi v Heřmanicích, která vznikala na základě participativního plánování – více viz odevzdané materiály ke kritériu 8.1 v databázi MA21, nyní se pracuje na elektronické alternativě projednání). S cílem začlenit účast občanů do rozhodovacích procesů na dlouhodobé bázi městský obvod investoval v roce 2019 do licence PPGIS software Maptionnaire, který umožňuje sestavovat a vyhodnocovat online dotazníky navázané na geografická data (v podstatě jde o online verzi „pocitových map“ doplněnou o pokročilé nástroje analýzy). Byl použit na přelomu roku v průzkumu během výše zmíněné akci v Heřmanicích (výsledky už obdrželi architekti jako podklad pro svou práci) a dále při diskuzi nad budoucími plány ohledně parku Kepkova (zatím nebyl vybrán zpracovatel projektu).

Městský obvod nemá zpracovanou samostatnou metodiku či směrnici pro projednávání záměrů s veřejností a v současné situaci se to ani nezdá jako potřebné. Např. v rámci objednávky studie návsi v Heřmanicích byl požadavek na participaci převzatý z požadavků MA21 zmíněných v kritériu 9.1.2 ukotven v textu objednávky. Tvorba nového strategického plánu, kde je rovněž v plánu intenzivně pracovat s veřejností, je pro změnu specifický projekt, který se řeší max. jednou za dekádu. Nedává tak příliš smysl vypracovávat směrnici, když by se týkala pouze této jedné akce. Při projednávání vyžadující komplexnější přístup přesahující možnosti městského obvodu pak máme možnost využít spolupráce s odborníky z MAPPA (více viz odpověď na návodnou otázku 1.6.2), kteří disponují potřebnými znalostmi i metodickými dokumenty. 

Ano, přikládáme text oficiální tiskové zprávy SMO:

19. 11. 2019. Společnost Contera zahájila práce na revitalizaci brownfieldu v oblasti ostravského Hrušova. Projekt Contery přinese v nejbližších pěti letech minimálně 700 nových pracovních míst.

Budoucí areál Contera Parku Ostrava D1 vyroste v těsné blízkosti dálnice D1 v oblasti bývalých znehodnocených průmyslových zón. „S oživováním brownfieldů máme bohaté zkušenosti, vznikla tak větší část našich areálů. Těšíme se, že oživíme další opuštěné místo," řekl Tomáš Jirků, CEO a partner společnosti Contera.

Contera Park Ostrava D1 je společným projektem společnosti Contera a jejího partnera TPG. „Jedná se o první projekt stavby parku od uzavření našeho partnerství. První hala nového Contera Parku Ostrava D1 by měla být hotová ve třetím čtvrtletí roku 2020," uvedl Michiel Celis, ředitel TPG Real Estate pro střední a východní Evropu.

Dokončení celé první fáze výstavby je plánováno na konec roku 2023. Projekt o rozloze 140 000 m2 bude kompletně dokončen v roce 2025. Contera s TPG zde plánují vybudovat průmyslové haly určené pro skladování a lehkou výrobu, dále „flexispace objekty", které kombinují skladovací prostory s administrativou nebo obchodní částí, a také prostory určené pro vědeckotechnologické účely. Celková investice by měla dosáhnout dvou miliard korun českých.

„Původně sociální brownfield opět ožije lidmi a bude smysluplně využit, což mne velmi těší. Navíc, plánované moderní logistické centrum přinese nejen sedm stovek nových pracovních míst v logistice a výrobě, ale díky administrativnímu komplexu s charakterem technologického parku v areálu vzniknou i místa s vyšší přidanou hodnotou. Na region to bude mít bezesporu velmi pozitivní dopad," uvedl ostravský primátor Tomáš Macura.

Contera Parkem Ostrava D1 navazuje společnost Contera na své předchozí aktivity v moravskoslezském regionu. V roce 2012 společnost dokončila akvizici Contera Parku Ostrava City (dříve Ostrava Business Park) a v roce 2013 zahájila realizaci tohoto projektu. V témže roce byla dostavěna první hala pro společnost DB Schenker. „Zkušenosti, které máme s Contera Parkem Ostrava City, využijeme při budování parku Ostrava D1. Moravskoslezský kraj je pro nás důležitým regionem a chceme se aktivně podílet i na jeho dalším rozvoji," uvedl Dušan Kastl, výkonný ředitel a partner společnosti Contera.

Dalším příkladem znovuvyužití brownfields v zastavěném území městského obvodu je zelenomodrá infrastruktura prostupující rezidenčním územím. Ta se ve velkém množství případů rekrutuje z bývalých odvalů, odkališť apod., které nebyly vzhledem k nekvalitnímu podloží zastavěny a díky méně či více řízené rekultivaci jsou nyní zelenou oázou, která slouží nejen k rekreaci a odpočinku, ale poskytuje útočiště mnoha unikátním přírodním ekosystémům. V minulém roce městský obvod zadal ke zpracování dvě studie. Jedna mapuje cenná místa obvodu z pohledu historie (navázané zejména na hornickou minulost Slezské Ostravy) a druhá lokalizuje ony unikátní přírodní lokality, které jsou spojeny zpravidla s těmito typy bývalých brownfieldů.

Jak je již zmíněno v indikátorech 1.7.A a 1.7.B, ÚP, ÚAP a další podobné dokumenty jsou v Ostravě zpracovávány centrálně pro celé statutární město, nikoliv pro jednotlivé městské obvody. Pořizování a správa evidence není v gesci městského obvodu, ale statutárního města Ostrava potažmo magistrátu. Konkrétně brownfieldům je věnována tato část webových stránek Ostravy: https://www.ostrava.cz/cs/podnikatel-investor/nemovitosti/brownfieldy. Krom městské databáze je jedním z důležitých podkladů i Národní mapa kontaminovaných míst https://kontaminace.cenia.cz/

V téže sekci pod záložkou „nemovitosti“ je odkaz na městské pozemky nabízené k zástavbě. Městský obvod Slezská Ostrava pak na svých stránkách rovněž inzeruje seznam nemovitostí určených k prodeji či pronájmu (https://slezska.ostrava.cz/cs/radnice/urad/odbor-majetkovy/oddeleni-evidence-majetku/nemovitosti-k-prodeji-a-k-pronajmu). Např. u některých starých či bývalými nájemníky poničených bytů (tedy jakýchsi „mikro -  brownfieldů“ městské bytové zástavby nabízí obvod možnost odpuštění části nájmu výměnou za zavázání se k „revitalizace“ příslušné bytové jednotky).

Bohužel, většina rozsáhlých brownfieldů na Slezské Ostravě se rekrutuje z pozůstatků důlní činnosti a navazujícího těžkého průmyslu. Tyto plochy po revoluci připadly do majetku třetích stran, nikoliv města či státu. Městský obvod je tedy nemůže nabízet investorům a developerům. Na spoustě míst vznikla patová situace, kdy příslušné pozemky sice leží v potenciálně lukrativních oblastech, zároveň ale mají vzhledem k astronomickým nákladům na dekontaminaci v podstatě zápornou tržní hodnotu. Bez dotace ze strany státu či samosprávy není příliš velká šance na jejich revitalizaci. Tu ovšem komplikuje právě skutečnost, že se jedná o soukromý majetek (městský obvod nemůže masivně investovat veřejné prostředky do soukromého vlastnictví). Co víc, finanční náročnost sanace takto zamořených území, zakládání na poddolovaném či nestabilním podloží hald apod. mnohdy několikanásobně převyšuje možnosti nejen městského obvodu, ale celého statutárního města. 

V územně analytických podkladech – SO ORP Ostrava  (https://mapy.ostrava.cz/wp-content/uploads/2018/08/pruvodni_zprava_uap_2016.pdf ) je tomuto tématu věnována kapitola „JEV 4. PLOCHY K OBNOVĚ NEBO OPĚTOVNÉMU VYUŽITÍ ZNEHODNOCENÉHO ÚZEMÍ“ (str. 44 - 46 ), který je rozdělen na část A (plochy přestavby) a B (brownfieldy), „JEV 64. STARÉ ZÁTĚŽE ÚZEMÍ A KONTAMINOVANÉ PLOCHY“ (str. 46 - 52) a „JEV 66. ODVAL, VÝSYPKA, ODKALIŠTĚ, HALDA“ (str. 52 – 55). Z těchto údajů pak vychází i územně plánovací dokumentace, např. v kapitole 7.4. „Plochy pro asanaci“ na str. 129 můžeme v tabulce č. 25 vidět oblast AS 2 - Zbořeniště po bydlení – sociální brownfield – Hrušov vidět oblast, jejíž plánovaná revitalizace byla zmíněna v předcházejících kapitolách. 

Z ÚAP rovněž vychází i strategický plán statutárního města Ostrava, problematika brownfieldů spadá pod „Priorita C – Zdravé město“, Strategický cíl 6: „Kultivovat město pro život všech generací”. Ostrava se postupně zbaví nevzhledných budov a nevyužitých ploch, bude regenerovat brownfieldy a nabízet kvalitní veřejný prostor, kde je příjemné a bezpečné se pohybovat a trávit čas. Začne více využívat zelené plochy ve městě a pečovat o ně a omezí negativní vlivy automobilové dopravy, aby se zde lépe dýchalo. Bude podporovat kvalitní život všech generací a soužití všech obyvatel města.

Momentálně městský obvod Slezská Ostrava vyjednává s DIAMO, s. p. o bezplatném převodu části brownfieldu bývalého dolu Petr Bezruč. Záměrem je nekomerční využití prostoru pro volnočasové aktivity občanů (letní kino, skate-park, veřejný prostor spojující ostatní plochy brownfieldu, které mají potenciál zaujmout soukromé subjekty). V rámci ověřování možností externího financování jsme byli v kontaktu s agenturou CzechInvest a oblast brownfieldu zaregistrovali do národní databáze. při té příležitosti jsme objevili rozpory mezi potem brownfields zanesených v databázi Smo a těch, které byly registrovány v národní databázi. Kontaktovali jsme magistrát SMO ohledně jejich aktivit ve věci katalogizace brownfiledů (aktualizace nynější databáze revidované v roce 2010 a zanesení položek do národní databáze brownfields a databáze MSID) a případné další spolupráce s těmito institucemi. Odpověď je přiložena k indikátoru 1.7.A.

Jak bylo popsáno v otázce 1.7.2., většina brownfieldů na Slezské Ostravě je v majetku soukromých společností. Městský obvod tak nemůže tyto nemovitosti nabízet dalším stranám ať už za běžných nebo zvýhodněných podmínek. Vzhledem k tomu, že je město v pozici buď minoritního vlastníka, nebo nemá k lokalitám žádná vlastnická práva, zásahy do majetkoprávních vztahů by vyžadovaly nejprve vyvlastnění, což je masivní a velmi těžko obhajitelný zásah do soukromého vlastnictví. I přes tyto obtíže se ale povedl zrealizovat porjekt Hrušov - více viz. otízka 1.7.1., troufáme si tedy říct, že i v rámci velmi omezených možností se městskému obvodu daří problém brownfieldů úspěšně řešit.

Informace k investičním pobídkám na území Ostravy ze strany statutárního města Ostrava: https://www.ostrava.cz/cs/podnikatel-investor/nemovitosti/investicni-pobidky

Napojení na dopravní a technickou infrastrukturu nepředstavuje v případě ostravských brownfieldů problém. Vývoj Ostravy a zejména městského obvodu Slezská Ostrava byl většinu historie závislý na hornictví a těžkém průmyslu, čemuž byla podřízeno téměř všechno, včetně urbanismu a budování technické infrastruktury. Zjednodušeně lze říci, že v závislosti na objevech ložisek uhlí byly zakládány doly, na ně se co nejefektivněji navázalo zpracování vytěženého materiálu – buď těsnou blízkostí průmyslových hal, nebo vybudováním velkorysé dopravní a technické infrastruktury). Rezidenční bydlení a služby se „vměstnaly“ do místa, které zbylo po vyřešení této „primární“ infrastruktury. Problémem brownfieldů tak není odstřihnutí od městské infrastruktury, ale spíše majetkoprávní vztahy kombinované s astronomickými náklady na konverzi těchto masivně kontaminovaných oblastí.

V rámci svých možností se ale městský obvod angažuje v řešení sociálních brownfieldů a výše zmíněných „mikro-brownfieldů“ bytového fondu, rekrutujících se povětšinou ze zchátralých hornických kolonií. Jak bylo popsáno v otázce 1.7.2., s problematikou zchátralého a poničeného bytového fondu se snaží bojovat i tím, že část bytů nabízí občanům k rekonstrukci svépomocí výměnou za snížení nájemného. Cílem je nabídka co největšího počtu bytů - poptávka po obecních bytech překračuje počet nabízených nemovitostí, volné kapacity jsou právě v nezrekonstruovaných objektech. I při kontinuálních investicích do bytového fondu stále počet opravených tzn. na trh nově „dodaných bytů“ nestačí k uspokojení všech zájemců. Součástí záměru je i snaha vést nájemníky k větší odpovědnosti. Bytová politika obvodu i celého města je úzce spojena se sociální otázkou. Byty jsou přednostně nabízeny ohroženým skupinám obyvatel, což s sebou krom sociálních pozitiv bohužel nese i negativa v oblasti finančně náročnější správy těchto budov. Je zde předpoklad, že v případě bytů, do jejichž opravy musí nájemníci vložit svou energii a čas, dojde k zvýšení citové a osobní angažovanosti obyvatel a tím pádem i omezení rizikového chování, jehož řešení zbytečně odčerpává finanční a personální kapacity vyhrazené na obnovu bytového fondu.

Nyní nejrozsáhlejším probíhajícím projektem zacíleným na eliminaci sociálních brownfieldů, respektive konverzi zchátralých dělnických kolonií na moderní rezidenční bydlení, je kolonie v Kunčičkách. Soukromá firma vlastnící bytové domy se zavázala k jejich opravě, zatímco městský obvod, majitel veřejného prostoru v kolonii, slíbil na regeneraci bytového fondu navázat regenerací veřejného prostoru kolem domů. V zásobníku projektů obvodu je pak i regenerace sousedního parku Maxima Gorkého, který na rezidenční oblast navazuje.

Ano, provádí, níže je vložen seznam investic do domů a bytů ve vlastnictví města, městské občanské vybavenosti, panelových sídlišť apod., které má odbor investic a strategického plánování ve svém zásobníku. Jedná se o projekty ve všech různých fázích (od záměru až po realizaci). Stav přípravy lze vyčíst z pravého sloupce. V příloze najdete výběr z článků v Slezkoostravských novinách, kde o tét investiční činnosti informuje obvod občany.

Většina technické infrastruktury a inženýrských sítí není ve správě ani majetku městského obvodu. Slezská Ostrava se ovšem významně angažuje v roli koordinátora. Pravidelně pořádá koordinační schůzku správců inženýrských sítí (jednání s názvem „Připravenost staveb cizích investorů na území městského Slezská Ostrava - 2020-2022“ se tento rok uskutečnilo 6. 2. 2020). Cílem je minimalizovat omezení pro občany, které znamenají zásahy do této infrastruktury, a ideálně plánované práce zkoordinovat tak, aby bylo možné součinností ušetřit náklady a zásahy do cizích děl, které mohou ohrozit možnosti následné reklamace.

Co se týče investic do infrastruktury ve správě městského obvodu (chodníky, údržba komunikací III. třídy a veřejného prostranství), lze je rozdělit do dvou částí. První jsou drobné opravy, které má v gesci odbor dopravy a životního prostředí. Priority jsou určovány podle pasportu (aktuální verze je z roku 2019), která jako kritéria k vyhodnocení používají jak stav/stáří komunikace, tak i její polohu respektive důležitost pro infrastrukturu v obvodu. Popis aktivit obvodu ve věci oprav včetně vymezených finančních prostředků viz přiložený printscreen článku z únorového čísla slezskoostravských novin, kde o této problematice městský obvod informoval veřejnost. Obvod se stará pochopitelně i o čištění vozovek – informace a aktuálně chystaném rajónovém čištění lze najít v přiloženém článku z dubnového čísla Slezskoostravských novin.

Druhá část péče o infrastrukturu obvodu jsou investice rozsáhlejšího charakteru, které spadají pod odbor investic a strategického plánování. Níže je vložen seznam investic do komunikací, chodníků a veřejného prostoru (projekty největšího rozsahu jsou celkové regenerace sídlišť), které má tento odbor ve svém zásobníku projektů. Jedná se o projekty ve všech různých fázích (od záměru až po realizaci). Stav přípravy lze vyčíst z pravého sloupce. 

Městský obvod slezská Ostrava má povodňový plán (viz přiložené PDF). Momentálně probíhá plánovanou aktualizací (tzn. přiložená verze je stále platná, ale během roku by měla být upgradována).

Pro případ ohrožení povodněmi má městský obvod rovněž vytvořenu povodňovou komisi (https://slezska.ostrava.cz/cs/radnice/organy-samospravy/rada/komise-rady-1/komise-povodnova ) složenou z politického i úřednického vedení obvodu a dalších zainteresovaných osob. Tajemníkem komise je referent agendy investiční výstavby a pro zajištění ochrany obyvatelstva a krizové řízení, který kromě této agendy zajišťuje i další/pravidelný kontakt se záchrannými sbory.

Opatření respektive plány jak reagovat v krizových situacích jsou připravovány ve spolupráci se statutárním městem Ostrava a Hasičským záchranným sborem Moravskoslezského kraje. Výstupem těchto jednání a příprav je tzv. krizový plán obce. Ochrana informací obsažených v krizovém plánu obce s rozšířenou působností vyžaduje, aby byly určeny jen osobám, které působí v krizovém řízení. Veškeré údaje v plánu podléhají zvláštnímu režimu zacházení v kategorii neveřejných dokumentů a nelze je proto poskytnout k hodnocení v rámci Auditů UR. Příslušnou agendu zajišťuje referent agendy investiční výstavby a pro zajištění ochrany obyvatelstva a krizové řízení, který kromě této agendy zajišťuje i další kontakt se záchrannými sbory. Výše zmíněné plány jsou v souladu s ostatními strategickými dokumenty města a jejich aplikace je integrována do chodu/struktury úřadu.

Vedle krizových stavů se v otázce zmíněná témata dotýkají i dalších investic a aktivit. V dlouhodobém měřítku (tzn. nikoliv akutních krizových situacích) se hospodařením s vodou zabývá Adaptační strategie statutárního města Ostravy na dopady a rizika vyplývající ze změny klimatu (https://zdravaova.cz/adaptacni-strategie/ ) Na ní je navázaný fond (z něho městské obvody mohou žádat finanční prostředky na spoluúčast u svých projektů, pokud jsou tyto projekty v souladu s výše zmíněnou adaptační strategií), ze kterého se městskému obvodu Slezská Ostrava podařilo získat finance na některé z projektů v oblasti zeleně respektive zadržování vody v krajině.

Adaptační strategie vychází z vize města, která v oblasti adaptace na změnu klimatu stanovuje následující strategické cíle: 

• Dostatek vody (dostatek kvalitní vody, ochrana před suchem, zlepšování nakládání s vodou)
• Příjemné město (zlepšování stavu veřejné zeleně a veřejného prostoru v intravilánu)
• Zdravá krajina (zlepšování stavu krajiny)
• Ochrana klimatu (snižování produkce skleníkových plynů, zvyšování energetické účinnosti a podpora adaptací budov na změny klimatu – součástí adaptační strategie je i mitigační část, která umožňuje vnímat problematiku klimatu komplexně v obou souvislostech)
• Lidé (ochrana zdraví, vzdělávání, prevence, péče o citlivé skupiny obyvatel)

Ve struktuře strategických cílů jsou rozpracována jednotlivá opatření a pilotní projekty, které by měly eliminovat zjištěná rizika, nebo je významně zmírnit