1B Územní rozvoj |
Hodnocení oblasti |
1.5 Rozvíjení racionálního funkčního využití a prostorového uspořádání území |
STRUČNÝ POPIS DOSAVADNÍHO VÝVOJE A AKTUÁLNÍHO STAVU | SEBEHODNOCENÍ MUNICIPALITY | HODNOCENI OPONENTA |
Celkové hodnoceni oblasti:
1.5 Rozvíjení racionálního funkčního využití a prostorového uspořádání území
|
Trend:
První audit
Trend nehodnocený
Městský obvod bohužel nemá způsob, jak přímo prosazovat tyto
požadavky, neb není majoritním vlastníkem nemovitostí v obvodu ani
zpracovatelem územně plánovací dokumentace. V rámci svých možností se ale snaží
do procesu vzniku ÚPD aktivně vstupovat. Má vytvořeny mechanismy
několikastupňové kontroly (možnost komentářů/námitek má politické vedení,
odborné komise, odbor územního plánu a stavebního řádu a odbor investic a
strategického rozvoje) respektive prosazování svých požadavků ať už přímo v
rámci tvorby ÚPD, zadávání územních studií nebo jiných strategických dokumentů. Městský obvod v roli
investora samozřejmě na tyto aspekty dbá a snaží se podporovat především
zkvalitnění stávající zástavby a infrastruktury namísto rozpínání do volné
krajiny, které by zvyšovalo nároky na objem tranzitu, či nežádoucích změn
využití území, které by znehodnotily kvalitu života občanů či životního
prostředí obecně. S odkazem na příklady uvedené v jednotlivých otázkách této
oblasti tak hodnotíme vývoj jako dobrý .
|
Trend:
První audit
Trend nehodnocený
1.5. Bez připomínek, komentář dostatečný.
|
1.5.1 Prosazuje městská část při umisťování nových staveb požadavek, aby umístění negenerovalo zbytečnou dopravní zátěž okolí a klidových zón městské části? |
STRUČNÝ POPIS DOSAVADNÍHO VÝVOJE A AKTUÁLNÍHO STAVU | INDIKATORY | SEBEHODNOCENÍ MUNICIPALITY | HODNOCENI OPONENTA |
Jak již bylo psáno v Auditu 1A, odpovědi na návodnou
otázku 1.1.3: Tvorbu územně plánovací dokumentace má na starosti magistrát
statutárního města Ostrava (https://mapy.ostrava.cz/mapove-sluzby/uzemni-plan-ostravy/). Městský obvod má možnost zasahovat do
tvorby/aktualizací těchto dokumentů formou komentářů a připomínek. Možnost připomínkování má jak vedení obvodu, tak komise, odbor územního plánu a stavebního řádu a
odbor investic a strategického rozvoje, ovšem poslední slovo má útvar hlavního
architekta a stavebního řádu magistrátu města Ostravy. ÚPO dělí území města mimo jiné na (více viz ÚPD města Ostravy, kapitola 3 urbanistická koncepce):
- Plochy zastavěné stabilizované
- Plochy přestavby
- Zastavitelné plochy
- Územní rezervy
- Plochy nezastavěného území
- Plochy pro asanace
- V rámci zastavitelných ploch vymezuje ÚPO plochy a
koridory, ve kterých je uloženo prověření změn jejich využití územní studií.
Plochy v kategorii "zastavitelné plochy" se v rámci obvodu slezská Ostrava nachází, jsou vybrány tak, aby využívaly stávající infrastrukturu a posílily již existující sub-centra ostravské polycentrické zástavby (zástavba se historicky koncentrovala v okolí nově vznikajících dolů tzn. nerespektuje zákonitosti tradiční "sídelní kaše") a tím zvýšily šanci na udržení občanské vybavenosti v jednotlivých částech městského obvodu. Např: - B 147 (0,74 Orná půda → Bydlení v rodinných domech) - využívá existující infrastrukturu bývalé dělnické kolonie Salma (pár minut od centra Ostravy) a pomáhá zahustit její původní střed (tzn. udržet i hospodu, která se zde nalézá a zvýšit využití centrálního veřejného prostoru s hřištěm) místo rozpínání dál kolem komunikace směrem k haldě Emma
- B 148 (2,17 Orná půda → Bydlení v rodinných domech) - využívá existující infrastrukturu bývalé dělnické kolonie Zvěřina (pár minut od centra Ostravy) a zahušťuje ji kolem spojky s historickým středem výše zmíněné kolonie Salma (vzdáleno 2 minuty pěšky)
- B 149 (3,40 Louka → Bydlení v rodinných domech) - využívá existující infrastrukturu bývalé dělnické kolonie Zvěřina a zahušťuje zástavbu kolem komunikace "Na Jánské". Tu z jedné strany domy již lemují kompletně, z druhé je zde proluka označená jako zastavitelná plocha. Oblast je z jedné strany vymezena liniovou bariérou ulice Na Jánské a z druhé trasou staré báňské dráhy (nyní nevyužíváno, ovšem zanecháno jako rezerva do budoucna) včetně ochranné zelené buffer zóny.
Dopady na udržitelný rozvoj byly zpracovány a zveřejněny (https://uzemniplan.ostrava.cz/00-%C3%9AZEMN%C3%8D%20PL%C3%81N%20OSTRAVY/3_Vyhodnocen%C3%AD%20vlivu%20na%20udr%C5%BEiteln%C3%BD%20rozvoj/). Aplikaci územně
plánovací dokumentace na chod městského obvodu má v gesci odbor územního plánu
a stavebního řádu a probíhá v rámci legislativních procesů povolování stavební
činnosti v obvodu.
Při plánování vlastní investiční činnosti, dotačních
žádostí a tvorbě strategických materiálů městského obvodu k těmto aspektům,
samozřejmě, úřad městského obvodu přihlíží. Většina investic směřuje do zvýšení
kvality stávající zástavby, nikoliv do novostaveb na zelené louce, tím méně
mimo stávající zástavbu, což by zvyšovalo dopravní zátěž. U občanských staveb se
snažíme i vzhledem k efektivitě využit již existující těžiště fungující zástavby
a infrastruktury, např.:
- Připravuje se rekonstrukce stávajícího kulturního domu
v Heřmanicích (strategická poloha uprostřed této městské části, blízko
zastávky MHD, hospody, kostela a revitalizované návsi);
- Připravuje se rekonstrukce hasičské
zbrojnice (rovněž jde o investici do staršího objektu, ovšem strategicky umístěného v rámci existující zástavby );
- Připravuje se stavba nové sportovní haly
Antošovice (vedle stávajícího fotbalového hřiště a přímo napojené na budovu, kterou
obvod pronajímá střední škole - ta bude
moci halu využít v rámci tělesné výchovy a tím zefektivnit využití i v dopoledních
hodinách);
- Připravuje se rekonstrukce bývalé budovy MŠ Antošovice respektive její konverze na domov pro
seniory, včetně diskuze nad společným využitím zahrady a vedle stojícího
sportoviště dobrovolných hasičů;
- Další nezanedbatelná část investic plyne do
rekonstrukce bytového fondu v majetku městského obvodu. Cílem je mimo jiné
nabídnout kvalitní bydlení v rámci obvodu a pomocí nabídky obecního
bydlení tak snížit tlak na rozšiřování zástavby dál do volné krajiny;
Je zde konstantní snaha podporovat hromadnou dopravu (posílení
MHD), ale i nyní populární mikromobilitu (rozšíření počtu stanovišť sdílených
kol v obvodu) a tradiční automobilovou dopravu zklidnit (probíhají intenzivní jednání
s magistrátem ohledně zahloubení či alespoň omezení provozu tranzitní
dopravy na ulici Bohumínská). V širším měřítku se touto problematikou
zabývá strategický dokument „Integrovaný plán mobility Ostrava“. http://mobilita-ostrava.cz/
|
-
Data pro tento výpočet nejsou k dispozici (požádali jsme magistrát SMO o dodání dat pro indikátory 1.5.A, B, C a D, ale odmítli součinnost).
Bohužel, IPR (na který se máme dle manuálu MA21 obrátit) je elitní pracoviště zajišťující tyto služby výhradně na
území Prahy. Ostrava sice založila obdobnou instituci (MAPPA, cca 20
zaměstnanců), ta ovšem nemá ani finanční ani personální kapacity IPRu (přes 200
zaměstnanců). Městský obvod samotný má přístup ke GIS datům města Ostravy (ta
ovšem obsahují jen zlomek analýz, které mají k dispozici díky IPR městské části
Prahy) přes webovou aplikaci tzn. má je k náhledu, ale nemá licenci či
erudované odborníky a tudíž ani možnost používat ArcGIS či jiný software pro
jejich pokročilou analýzu. Místo výpočtů na základě dat, která, bohužel, nemáme, dáváme k
dispozici alespoň seznam zastavitelných ploch a ploch přestavby z ÚP (pozor,
jedná se o celou Ostravu, ne jen městský obvod Slezská Ostrava) a odkaz na
mapovou část ÚP (https://mapy.ostrava.cz/mapove-sluzby/uzemni-plan-ostravy/
), kde je možné si zkontrolovat polohu jednotlivých oblastí v rámci města.
|
Trend:
První audit
Trend nehodnocený
Slovní popis viz celkové hodnocení oblasti 1.5. Bohužel, indikátorem požadovaná data nejsme schopni dodat v zadaném formátu. Zpracování těchto údajů není v gesci městských obvodů, proto nedisponují vybavením ani personálem, který by toto mohl zajistit. Příslušné odbory magistrátu, které tyto záležitosti mají na starost, nám data odmítly poskytnout (viz přiložená korespondence). V sebehodnocení jsme nebrali v potaz agendu jiných institucí (např. výše popsané shromažďování dat), ale pouze aktivity, které máme v gesci a můžeme je ovlivnit.
|
Trend:
První audit
Trend nehodnocený
1.5.1. Je
škoda, že není možné doplnit indikátor 1.5.A, jinak je komentář akceptován.
|
1.5.2 Prosazuje městská část takovou funkční diferenciaci využití území, aby vyhovovala jak z hlediska fungování městské části a její dopravní obsluhy, ale i zdravého životního prostředí a podmínek života obyvatel i návštěvníků? |
STRUČNÝ POPIS DOSAVADNÍHO VÝVOJE A AKTUÁLNÍHO STAVU | INDIKATORY | SEBEHODNOCENÍ MUNICIPALITY | HODNOCENI OPONENTA |
Jak již bylo psáno v Auditu 1A, odpovědi na návodnou
otázku 1.1.3 a 1.5.1: Tvorbu územně plánovací dokumentace má na starosti
magistrát statutárního města Ostrava. Městský obvod má možnost zasahovat do
tvorby/aktualizací těchto dokumentů formou komentářů a připomínek. Komentář
probíhá ze strany vedení, komisí, odboru územního plánu a stavebního řádu a
odboru investic a strategického rozvoje, ovšem poslední slovo má útvar hlavního
architekta a stavebního řádu magistrátu města Ostravy. Tzn., funkční
diferenciaci území, popsanou v otázce, pomocí územně plánovací
dokumentace, která je v tomto ohledu hlavním nástrojem, městský obvod
Slezská Ostrava nemůže přímo prosazovat, to je v gesci magistrátu. Nepřímo se o to ale pochopitelně snaží. Městský obvod Slezská Ostrava je jedním z největších
obvodů v rámci Ostravy, zahrnuje jak území ryze vesnického charakteru
(např. městská část Heřmanice), prvorepublikové vilky (oblast kolem stadionu
Bazaly), bývalé dělnické osady (Nová Osada, Mírová Osada) i panelová sídliště
(Kamenec). Správa takto diferenciované zástavby a především rozlehlého území
pochopitelně vyžaduje diferenciaci využití území, přizpůsobení charakteru
lokální zástavby i hustoty obydlení. Tyto parametry jsou zvažovány jak při
komentování územně plánovací dokumentace, při jednání se soukromými investory i
při vlastní investiční činnosti, která musí velmi pečivě zvažovat priority v rámci
obvodu a potřeby jednotlivých částí. Obecně koncepci shrnuje ÚP takto: "Urbanistická
koncepce stanovená ÚPO člení území města na plochy rozlišené podle významu a
podle stávajícího nebo navrženého způsobu využití. ÚPO vymezuje v rámci
urbanistické koncepce plochy s rozdílným způsobem využití a stanoví podmínky
pro vzájemně se doplňující, podmiňující nebo nekolidující způsob využití s
cílem dosáhnout polycentrického rozvoje města, stanovuje koncepci prostorového
uspořádání města včetně koncepce systému sídelní zeleně. ",. Ta je dále rozvedena v tyto body: - respektovat širší
vztahy v území, stanovené zejména v nadřazené územně plánovací dokumentaci,
- nadále rozvíjet
město Ostravu jako metropoli Moravskoslezského kraje, včetně veškerých funkcí,
které metropole musí zajistit a nabídnout. Za tímto účelem zajistit koordinovanou
přípravu nových rozvojových ploch pro kvalitní bydlení, rekreaci a pracovní
příležitosti s kvalitním životním prostředím a dobrým dopravním napojením,
- dodržovat funkční
členění území na jednotlivé plochy rozdílného způsobu využití, koncepci dopravní
a technické infrastruktury a uspořádání občanského vybavení celoměstského a
nadměstského významu dle urbanistické koncepce vyjádřené v textové části a v
hlavních výkresech ÚPO,
- při formování
nové zástavby sledovat zvýraznění významných lokalit a orientačních bodů ve
městě vhodnými kompozičními prvky zástavby (výškové dominanty, odstupňovaná
zástavba apod.),
- vytvářet podmínky
pro každodenní rekreaci obyvatel města např. doplněním center volnočasových
aktivit (aquaparky, vědecko-zábavná centra apod.) včetně nových ubytovacích
kapacit a doplňkové infrastruktury cestovního ruchu,
- vytvářet podmínky
pro realizaci Územního systému ekologické stability bez migračních bariér pro
volně žijící organismy,
- vytvářet podmínky
pro přestavbu a revitalizaci průmyslových ploch v blízkosti obytných souborů,
které mají negativní dopad na životní prostředí,
- vytvářet podmínky
pro revitalizaci prostředí obytných zón,
- zaměřit se na
doplnění a zkvalitnění dopravní a technické infrastruktury a vytvářet podmínky
pro její koordinované umisťování,
-
zaměřit se na zkvalitnění dopravní dostupnosti
města z okolních obcí.
Dále se pak k tématu vyjadřují ještě další části ÚP (koncepce uspořádání krajiny, přírodní hodnoty a jejich ochrana, koncepce veřejné infrastruktury a jejího umisťování, ale třeba i občanské vybavení, plochy k rekreaci...) Jako konkrétní příklad může posloužit umístění nové průmyslové zóny,
které bývá v rámci vnitřních částí města vždy problém. Vybrána byla
lokalita Hrušov, bývalý "sociální brownfield". Nebyla zde soustředěna samotná výroba, ale ubytovny dělníků z okolních podniků. Tyto objekty fungovaly až do roku 1989, kdy došlo k částečnému vysídlení lokality. Vyprazdňování lokality vygradovalo po povodních v roce 1997, kdy se tato oblast mění ve výše citovaný sociální brownfield. Lokalitu navíc od zbytku obvodu odděluje ze západu rušná komunikace Bohumínská,
z východu kompostárna OZO, z jihu železniční trať a ze severu
komunikace D1, která zároveň umožní tranzitu navázaného na výrobu dostat se
jednoduše z města, aniž by došlo k ohrožení rezidentní zástavby. Městský obvod tak v součinnosti se soukromou sférou zrevitalizuje problematickou oblast a získá vítaný ekonomický impulz v podobě pracovních míst, aniž by se to negativně
odrazilo na kvalitě života občanů, zmenšilo plochu půdního fondu/zeleně či potenciální rezidenční oblasti. V obecné rovině pak požadavky na skloubení požadavků
na dopravní, environmentální i sociální aspektů zástavby řeší příslušné
strategické dokumenty včetně jim nadřazeného strategického plánu. Ty byly do
podrobna vypsány v rámci odpovědi na návodnou otázku 1.1.1. Plnění cílů
daných strategickými dokumenty a spokojenost obyvatel je průběžně ověřována –
dotazníková šetření probíhají jak ze strany magistrátu (zejména v návaznosti
na strategický plán FajnOva), tak ze strany městského obvodu. V roce 2019
proběhl „Výzkum potřeb a spokojenosti obyvatel městského obvodu SLEZSKÁ OSTRAVA
ve všech klíčových oblastech života trvale bydlících občanů obvodu“ zaměřený na
tato témata (více viz oblast 1.4., která je součástí Auditu 1A), v rámci přípravy investičních akcí v konkrétních lokalitách
pak proběhlo konkrétnější šetření na začátku roku 2020 v Heřmanicích a
poblíž parku Kepkova.
|
-
Data pro tento výpočet nejsou k dispozici (požádali jsme magistrát SMO o dodání dat pro indikátory 1.5.A, B, C a D, ale odmítli součinnost).
Bohužel, IPR (na který se máme dle manuálu MA21 obrátit) je elitní
pracoviště zajišťující tyto služby výhradně na území Prahy. Ostrava sice
založila obdobnou instituci (MAPPA, cca 20 zaměstnanců), ta ovšem nemá ani
finanční ani personální kapacity IPRu (přes 200 zaměstnanců). Městský obvod
samotný má přístup ke GIS datům města Ostravy (ta ovšem obsahují jen zlomek
analýz, které mají k dispozici díky IPR městské části Prahy) přes webovou
aplikaci tzn. má je k náhledu, ale nemá licenci či erudované odborníky a tudíž
ani možnost používat ArcGIS či jiný software pro jejich pokročilou analýzu. Místo výpočtů na základě
dat, která, bohužel, nemáme, dáváme k dispozici alespoň výňatek z územně
analytických podkladů pro správní obvod statutárního města Ostravy
(https://mapy.ostrava.cz/wp-content/uploads/2018/08/pruvodni_zprava_uap_2016.pdf) zabývající se bydlením. Bohužel, tento
materiál nestrukturuje data na jednotlivé městské obvody, ale za celé
statutární město. Informace o možnostech nové bytové výstavby viz ÚP (podklady
viz indikátor 1.5. A).
-
Data pro tento výpočet nejsou k dispozici (požádali jsme magistrát SMO o dodání dat pro indikátory 1.5.A, B, C a D, ale odmítli součinnost).
Bohužel, IPR (na který se máme dle manuálu MA21 obrátit) je
elitní pracoviště zajišťující tyto služby výhradně na území Prahy. Ostrava sice
založila obdobnou instituci (MAPPA, cca 20 zaměstnanců), ta ovšem nemá ani
finanční ani personální kapacity IPRu (přes 200 zaměstnanců). Městský obvod
samotný má přístup ke GIS datům města Ostravy (ta ovšem obsahují jen zlomek
analýz, které mají k dispozici díky IPR městské části Prahy) přes webovou
aplikaci tzn. má je k náhledu, ale nemá licenci či erudované odborníky a tudíž
ani možnost používat ArcGIS či jiný software pro jejich pokročilou analýzu. Místo výpočtů na
základě dat, která, bohužel, nemáme, dáváme k dispozici alespoň seznam zastavitelné
ploch pro občanské vybavení, bydlení, rekreaci a veřejné prostranství -
hřbitovy vymezené ÚPO (jedná se o celou Ostravu, ne jen městský obvod Slezská
Ostrava), výňatky z definicí těchto ploch z kapitoly 3.3. „Plochy dle
způsobu využití“ a odkaz na mapovou část ÚP (https://mapy.ostrava.cz/mapove-sluzby/uzemni-plan-ostravy/
), kde je možné si zkontrolovat polohu jednotlivých oblastí v rámci města.
|
Trend:
První audit
Trend nehodnocený
Slovní popis viz celkové hodnocení oblasti 1.5. Bohužel, indikátorem požadovaná data nejsme schopni dodat v zadaném formátu. Zpracování těchto údajů není v gesci městských obvodů, proto nedisponují vybavením ani personálem, který by toto mohl zajistit. Příslušné odbory magistrátu, které tyto záležitosti mají na starost, nám data odmítly poskytnout (viz přiložená korespondence). V sebehodnocení jsme nebrali v potaz agendu jiných institucí (např. výše popsané shromažďování dat), ale pouze aktivity, které máme v gesci a můžeme je ovlivnit.
|
Trend:
První audit
Trend nehodnocený
1.5.2. viz.výše, indikátory 1.5.B a 1.5.D,
vysvětlující komentář dostatečný.
|
1.5.3 Má městská část jasnou vizi dalšího kvalitativního rozvoje města, obsaženou v ÚPD? |
STRUČNÝ POPIS DOSAVADNÍHO VÝVOJE A AKTUÁLNÍHO STAVU | INDIKATORY | SEBEHODNOCENÍ MUNICIPALITY | HODNOCENI OPONENTA |
Na kvalitativní
rozvoj města se soustředí především strategické dokumenty (zejména strategický
plán statutárního města Ostrava tzv. FajnOva, ale i poměrně velký počet dalších
dokumentů řešící více dopodrobna jednotlivá témata rozvoje a na ně navázané
finanční fondy pomáhající aplikaci principů v praxi). Seznam včetně odkazů je
možno najít v auditu 1A, návodná otázka 1.1.1. Výše zmíněné
metodiky pojímají rozvoj celkově a artikulují onu „jasnou vizi“, územně
plánovací dokumentace statutárního města Ostrava (https://mapy.ostrava.cz/mapove-sluzby/uzemni-plan-ostravy/
) je nástrojem, který se zaměřuje na implementaci této vize pomocí regulací
využití území. Vzájemný vztah je tedy takový, že ÚP vychází z trendů (požadavků
na kvalitativní vývoj) stanovených ve FajnOva. Proto i strategie zmíněná v samotném
ÚP nepojímá témata v celé šíři (to už dělá výše zmíněný strategický plán),
ale soustřeďuje se pouze na části, které souvisejí s územním plánováním. Tématům
souvisejícím s touto návodnou otázkou se věnují jednotlivé koncepce
uvedené v textové části ÚP (např. str. 14: Základní koncepce rozvoje území
obce, ochrana a rozvoj jejich hodnot - více rozepsáno v předcházející otázce) a zároveň jsou dopodrobna rozebrány v rámci
dokumentu „Územní plán Ostravy - Odůvodnění územního plánu“, který se
vypořádává s požadavky odborníků, veřejnosti, ale i souvisejících
strategických dokumentů. S ohledem na
výše zmíněné dokumenty (tzn. vize rozvoje města obsažené ve strategickém plánu
a přidružených dokumentech i implementaci těchto vizí pomocí ÚP) jsou
zpracovávány i další stupně dokumentace/projektů jako jsou např. územní, urbanistické
a architektonické studie. Jako konkrétní příklad, na kterém lze ukázat tuto
provázanost lze využít již výše zmíněnou revitalizaci Hrušova – revitalizaci brownfieldů
zmiňuje jako jeden z cílů strategický plán města i plán městského obvodu. Hrušov
zanesen v seznamu brownfieldů respektive nemovistostí s investiční
příležitostí na webu města, v záložce pro uživatele v kategorii „podnikatel/investor“
(https://www.ostrava.cz/cs/podnikatel-investor/nemovitosti/brownfieldy
). Územní plán tuto oblast identifikuje jako „Plochy přestavby“, „Plochy k
prověření územní studií“ a zároveň „Plochy s rozdílným způsobem využití“. Pro
každou z kategorií stanovuje jasná pravidla/záměry. Na ně pak navázuje
zpracování územní studie (https://www.ostrava.cz/cs/podnikatel-investor/novinky-1/vyzva-hrusov-1/vyzva-k-podani-nabidek-na-realizaci-investicniho-zameru-v-plose-rozvojove-zony-hrusov/priloha-c-5-2013-uzemni-studie-us-10-i-01-2016
). Na územní studii navázaly další stupně PD a aktivity soukromých investorů ( https://www.ostrava.cz/cs/o-meste/tiskove-zpravy/revitalizace-brownfieldu-hrusov-zahajena
).
|
-
Rozloha městského obvodu je cca 41,75 km2, rozloha jednotlivých oblastí zastavitelných ploch dle ÚP viz přiložený seznam (požádali jsme magistrát SMO o dodání dat pro indikátory 1.5.A, B, C a D, ale odmítli součinnost).
Městský obvod
samotný má přístup ke GIS datům města Ostravy (ta ovšem obsahují jen zlomek
analýz, které mají k dispozici díky IPR městské části Prahy) přes webovou
aplikaci tzn. má je k náhledu, ale nemá licenci či erudované odborníky a tudíž
ani možnost používat ArcGIS či jiný software pro jejich pokročilou analýzu. Místo výpočtů na základě dat, která, bohužel,
nemáme v požadované přesnosti, dáváme k dispozici alespoň seznam zastavitelných
ploch z ÚP (pozor, jedná se o celou Ostravu, ne jen městský obvod Slezská
Ostrava) a odkaz na mapovou část ÚP (https://mapy.ostrava.cz/mapove-sluzby/uzemni-plan-ostravy/
), kde je možné si zkontrolovat polohu jednotlivých oblastí v rámci města. Poskytnutí tabulky jen pro nás městský obvod, nebo alespoń v editovatelném formátu, tak abychom si mohli vytřídit naše území sami, nám magistrát SMO bohužel odmítl.
|
Trend:
První audit
Trend nehodnocený
Slovní popis viz celkové hodnocení oblasti 1.5. Bohužel, indikátorem požadovaná data nejsme schopni dodat v zadaném formátu. Zpracování těchto údajů není v gesci městských obvodů, proto nedisponují vybavením ani personálem, který by toto mohl zajistit. Příslušné odbory magistrátu, které tyto záležitosti mají na starost, nám data odmítly poskytnout (viz přiložená korespondence). V sebehodnocení jsme nebrali v potaz agendu jiných institucí (např. výše popsané shromažďování dat), ale pouze aktivity, které máme v gesci a můžeme je ovlivnit.
|
Trend:
První audit
Trend nehodnocený
1.5.3. Prosím pokud to bude možné, doplnit indikátor
1.5.C na základě údajů, které jsou k dispozici. Komentář jinak dostatečný
|
1.6 Udržitelné projektování a výstavba, podpora vysoce kvalitní architektury a stavebních technologií |
STRUČNÝ POPIS DOSAVADNÍHO VÝVOJE A AKTUÁLNÍHO STAVU | SEBEHODNOCENÍ MUNICIPALITY | HODNOCENI OPONENTA |
Celkové hodnoceni oblasti:
1.6 Udržitelné projektování a výstavba, podpora vysoce kvalitní architektury a stavebních technologií
|
Trend:
První audit
Trend nehodnocený
Městský obvod Slezská
Ostrava v rámci své stavební činnosti nastavil stabilní trend zodpovědné a
profesionální investiční činnosti založené na otevřeném přístupu k občanům (viz
odpověď na návodnou otázku 1.3.1), transparentním hospodaření s veřejnými
prostředky (viz 5. odstavec odpovědi na návodnou otázku 1.2.3) a aktivním
využívání odborných znalostí interních i externích spolupracovníků. Byť zatím
nedošlo k uspořádání plnohodnotné architektonické soutěže pod vedením ČKA,
interní mechanismy výběru zhotovitelů obsahují kvalitativní mechanismy i záruky
dlouhodobé spolupráce respektive dohledu autorů návrhů.
|
Trend:
První audit
Trend nehodnocený
|
1.6.1 Vyhlašuje městská část na projekty důležitých veřejných prostorů a staveb urbanistické nebo architektonické soutěže ve spolupráci s ČKA? |
STRUČNÝ POPIS DOSAVADNÍHO VÝVOJE A AKTUÁLNÍHO STAVU | INDIKATORY | SEBEHODNOCENÍ MUNICIPALITY | HODNOCENI OPONENTA |
Městský obvod při výběrů
zhotovitelů projektových dokumentací zohledňuje nejen hledisko čistě
ekonomické, ale i kvalitativní. Při zadávání se primárně řídí Směrnicí č.
1/2019 vymezující zadávání veřejných zakázek v podmínkách městského obvodu
Slezská Ostrava, která dbá na dodržování zákona o zadávání veřejných zakázek a
zpřísňuje oproti zákonu pravidla při zadávání veřejných zakázek malého rozsahu.
Kvalitativní síto (referenční stavby ateliérů, dlouhodobé ohlasy odborné veřejnosti
na jejich práci apod.) je uplatňováno již v rámci výběru oslovených
subjektů popř. je typ a rozsah referenčních staveb zahrnut do podmínek účasti
na soutěži.
Ve spolupráci s ČKA
obvod zatím žádnou soutěž nepřipravoval. Na začátku roku 2020 byla konzultována
možnost přípravy soutěže na územní studii nábřeží, přilehlého veřejného
prostranství a bloků domů (od budovy radnice po most Pionýrů). Pracovní skupina
„Soutěže“ ČKA obvodu doporučila: „Buď cestu čistě ideové soutěže, na základě
jejíchž výsledků si vytvoříte pravidla pro rozhodování v území. Věříme, že
pokud takovou soutěž adekvátně ohonorujete, bude to zajímavá úloha a je
pravděpodobné, že přinese dobré výsledky. Druhá varianta je, že se rozhodnete
pro pořízení územní studie a jejího zhotovitele vyberete na základě soutěže.“
Vzhledem k nynějšímu stavu pandemie respektive očekávanému poklesu
ekonomiky a přesouvání finančních prostředků do jiných oblastí fungování obvodu,
není jisté, zda bude pro tento typ investic prostor. Spolupráce s architekty
a urbanisty je organizována v rámci interních (Útvar hlavního architekta a
stavebního řádu MMO, MAPPA - Městský ateliér prostorového plánování a
architektury, architekti/ stavaři z řad zaměstnanců) i externích vazeb (autorské
i technické dozory, připomínkování strategických dokumentů ze strany odborné
veřejnosti, napojení na komise obvodu i města, spolupráce s univerzitami).
|
-
Ano
Více viz návodné otázky č. 1.6.1. a 1.6.2.
|
Trend:
První audit
Trend nehodnocený
Slovní popis viz
celkové hodnocení oblasti 1.6.
|
Trend:
První audit
Trend nehodnocený
1.6.1. Z
komentáře je zřejmé, že MO zvažuje vypsat na vlastní projekty architektonickou
(nebo urbanisticko-architektonickou) soutěž. ČKA eviduje celou řadu školených
organizátorů architektonických soutěžím kteří by MO mohli významně pomoci při
organizaci takovéto soutěže.
|
1.6.2 Má městská část smluvně zajištěnou spolupráci se stálým architektem městské části? |
STRUČNÝ POPIS DOSAVADNÍHO VÝVOJE A AKTUÁLNÍHO STAVU | INDIKATORY | SEBEHODNOCENÍ MUNICIPALITY | HODNOCENI OPONENTA |
Statutární město
Ostrava je rozděleno do 23 městských obvodů. Pokud by každý z nich měl vlastního
městského architekta s vlastní vizí, s největší pravděpodobností by
to ochromilo rozvoj města jako celku. Taková roztříštěnost by šlo přímo proti
smyslu funkce městského architekta, kterým je komplexní pohled na celé území a
schopnost udržet celkový rámec napříč jednotlivými projekty a části města. Úlohu městského architekta se statutární město Ostrava rozhodlo řešit centrálně, podobně jako např.
tvorbu územně plánovací dokumentace. Vzhledem k rozloze území agendu
neřeší jeden člověk, ale tým odborníků. Podrobnosti viz webové stránky městské příspěvkové organizace MAPPA - Městský ateliér
prostorového plánování a architektury (https://www.mappaostrava.cz/), který vznikl v roce 2019. Jednotlivé obvody mají možnost a vpřípadě čerpání některých fondů dokonce i povinnost s ateliérem spolupracovat na svých projektech. Spolupráce MAPPA a městského obvodu Slezská Ostrava Na přelomu roků 2019 a 2020 byla iniciována schůzka mezi MAPPA a vedením obvodu, kde byl deklarován zájem o případnou spolupráci. MAPPA jako nově vzniklá organizace stále ještě řeší své oficiální postavení v rámci struktury a mechanismů města i obvodů, řada věcí je stále ještě ve vývoji. Obvod byl nápomocen např. při shromažďování dat o probíhajících projektech na svém území, jejichž databázi MAPPA začala dávat dohromady pro celé statutární město. Sběr, analýzu a zveřejňování dat nyní řeší MAPPA s příslušnými odbory magistrátu, které tuto agendu měly na starosti doposud. Obvody nejsou součástí těchto jednání, ale předpokládáme, že bude nadále využíván interní portál GIS map, kam mohou všichni zaměstnanci obvodů nahlížet a v případě potřeby bude možné si specifická data vyžádat i přímo (nyní využíváme např. při žádostech o podklady pro projekci u investičních projektů městského obvodu). 19. 6. 2020 (původní, dřívější termín byl zrušen kvůli COVID pandemii) proběhl workshop, kde se v rámci pracovních skupin tvořených jak politiky, úředníky, i externími odborníky (architekti, urbanisté, sociologové) řešil charakter území obvodu, jeho členění na funkční jednotky, historické názvosloví, využití a hranice. Výsledky práce s fyzickou mapou v jednotlivých skupinách budou konvertovány kolegy z MAPPA do GIS podoby, se kterou budou dále pracovat v rámci prostorových analýz města. Vedení městského obvodu se na začátku léta rozhodlo iniciovat vznik pracovních skupin (složených y interních i externích odborníků včetně MAPPA), první z nich zabývající se novým strategickým plánem (účast zástupce MAPPA byla již přislíbena) a druhá řešící územně plánovací dokumentaci (bohužel, MAPPA je nyní stále v jednání s magistrátem o jejich oficiální roli v přípravě ÚPD, dokud nebude jasný jejich statut, nemohou přislíbit účast). Zájmy MO na úrovni plánování SMO Strategický plán FajnOva včetně každoroční aktualizace databáze projektů magistrát vypracovává v součinnosti s městskými obvody (obvody zasílají své návrhy na strategické a vlajkové projekty včetně odůvodnění, následně probíhá výběr). Stejně tak tvorba kapitálového rozpočtu zahrnuje účast obvodů. Městské obvody mají svůj rozpočet na investiční akce, ovšem předpokládá se spoluúčast města. U dotačních projektů nebo projektů zanesených do databáze FajnOva je to zpravidla 70% SMO + 30% MOb. Na konci léta tak obvody navrhují jednotlivé projekty k spoluúčasti a v rámci vyjednávání vedení či komisí mohou prosazovat své zájmy. Projekty, pro které není spolufinancování schváleno, mohou i tak realizovat, ovšem musí počítat s finančním krytím ze svého rozpočtu.
|
-
Ano
Více viz návodné otázky č. 1.6.1. a 1.6.2.
|
Trend:
První audit
Trend nehodnocený
Slovní popis viz
celkové hodnocení oblasti 1.6.
|
Trend:
První audit
Trend nehodnocený
1.6.2. Je
spolupráce MO s kanceláří MAPPA nastavena optimálně? Jak jsou nastavené
parametry spolupráce MO s MAPPA? Budou pro MO dostupná potřebná data pro
rozvoj? Jak bude probíhat koordinace projektů, a jak budou zajištěny zájmy MO
na úrovni plánování SMO.
|
1.6.3 Uplatňuje městská část důsledně zásadu, že vítěz architektonické soutěže vykonává autorský dozor až do dokončení stavby? |
STRUČNÝ POPIS DOSAVADNÍHO VÝVOJE A AKTUÁLNÍHO STAVU | INDIKATORY | SEBEHODNOCENÍ MUNICIPALITY | HODNOCENI OPONENTA |
Vzhledem
k tomu, že městský obvod Slezská Ostrava zatím neuspořádal žádnou veřejnou
architektonickou soutěž, nemohl uplatňovat tuto zásadu. Uplatňuje ale
alternativní mechanismy, které mají obdobný cíl. Samozřejmostí je respektování autorského
zákona. Odkaz na něj je zpravidla zanesen přímo do textu smluvních dokumentů
např.: „Vypracovaná studie (dílo) jako celek i jeho jednotlivé části jsou
autorským dílem chráněným ustanoveními zákona č. 121/2000 Sb., o právu
autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých
zákonů (autorský zákon), v platném znění.“ V rámci veřejné zakázky malého rozsahu na projekční práce je uzavírána i rámcová smlouva na výkon autorského dozoru. Tzn. ano, autor původní projektové dokumetnace vykonává autorský dozor až do dokončení stavby.
|
-
Ano
Více viz návodná otázka č. 1.6.3.
|
Trend:
První audit
Trend nehodnocený
Slovní popis viz
celkové hodnocení oblasti 1.6.
|
Trend:
První audit
Trend nehodnocený
1.6.3. Bez
připomínek. Přístup MO je z komentáře zřejmý.
|
1.6.4 Uplatňuje městská část při výběru projektanta a dodavatele pro veřejné stavby v městské části kromě kritéria ceny i kritérium kvality výsledku, tedy poměru užitné a výtvarné hodnoty k ceně? |
STRUČNÝ POPIS DOSAVADNÍHO VÝVOJE A AKTUÁLNÍHO STAVU | INDIKATORY | SEBEHODNOCENÍ MUNICIPALITY | HODNOCENI OPONENTA |
V rámci veřejných zakázek uplatňujeme kritérium ceny a termínu provedení díla. Součástí poptávaných
materiálu jsou kromě kalkulace ceny a harmonogramu prací vyžadovány i dokumenty dokládající odborné vzdělání, předchozí
zkušenosti s určitým počtem/typem/rozsahem projektů či jiné kladné reference. V případě,
že tyto dokumenty uchazeč nedoloží, nebo kvalitativní požadavky z jiného důvodu
nesplní, je ze soutěže vyřazen a ekonomický aspekt se tak vůbec nehodnotí. Tzn. ano, je zde použito i kritérium kvality, ale nikoliv formou poměru.
|
-
2 velké samostatné participační projekty (Heřmanice a park Kepkova) + průběžné projednávání investičních záměrů v rámci systému pravidelného setkávání s občany
|
Trend:
První audit
Trend nehodnocený
Slovní popis viz
celkové hodnocení oblasti 1.6.
|
Trend:
První audit
Trend nehodnocený
|
1.6.5 Uplatňuje město metodiku pro řízený proces projednávání velkých záměrů s veřejností? |
STRUČNÝ POPIS DOSAVADNÍHO VÝVOJE A AKTUÁLNÍHO STAVU | INDIKATORY | SEBEHODNOCENÍ MUNICIPALITY | HODNOCENI OPONENTA |
Poznámka
auditora: Nejsem si jistá zacílením otázky – předpokládám, že by mělo jít spíše
o projednávání záměrů našeho městského obvodu, ale v textu je uvedeno
„město“ (tzn. statutární město Ostrava?). Jak už bylo
popsáno otázce 1.2.3, v roce 2019 proběhl „Výzkum potřeb a spokojenosti
obyvatel městského obvodu SLEZSKÁ OSTRAVA ve všech klíčových oblastech života
trvale bydlících občanů obvodu“ zaměřený na toto téma. Dále byla zavedena
setkání vedení městského obvodu s veřejností (dvakrát ročně ve všech městských
částech našeho obvodu). Pravidelně probíhá živý přenos zasedání zastupitelstva
obvodu. Občané jsou rovněž zapojování formou činností v jednotlivých komisích. Výše zmíněný
průzkum je používán jako podklad při rozhodování o zacílení další investiční
činnosti v obvodu, ale rovněž bude jedním z podkladů k tvorbě
nového strategického plánu (více informací o tomto záměru viz sekce 1A). Setkání
s občany jsou organizována dvakrát do roka (na jaře a na podzim) ve všech
městských částech. Tzn. celkem 12 setkání ročně. Jejich cílem je dát občanům
možnost klást otázky na jakékoliv téma, které je zajímá v souvislosti
s chodem obvodu, ale zároveň jsou využívány ke konzultaci záměrů
v dané oblasti. V případě potřeby
jsou organizována i samostatná setkání (např. 2. 4. se měla uskutečnit diskuze
s autory studie nové návsi v Heřmanicích, která vznikala na základě
participativního plánování – více viz odevzdané materiály ke kritériu 8.1
v databázi MA21, nyní se pracuje na elektronické alternativě projednání). S cílem
začlenit účast občanů do rozhodovacích procesů na dlouhodobé bázi městský obvod
investoval v roce 2019 do licence PPGIS software Maptionnaire, který umožňuje
sestavovat a vyhodnocovat online dotazníky navázané na geografická data (v
podstatě jde o online verzi „pocitových map“ doplněnou o pokročilé nástroje
analýzy). Byl použit na přelomu roku v průzkumu během výše zmíněné akci v Heřmanicích
(výsledky už obdrželi architekti jako podklad pro svou práci) a dále při
diskuzi nad budoucími plány ohledně parku Kepkova (zatím nebyl vybrán
zpracovatel projektu). Městský obvod
nemá zpracovanou samostatnou metodiku či směrnici pro projednávání záměrů s veřejností
a v současné situaci se to ani nezdá jako potřebné. Např. v rámci objednávky
studie návsi v Heřmanicích byl požadavek na participaci převzatý z požadavků
MA21 zmíněných v kritériu 9.1.2 ukotven v textu objednávky. Tvorba
nového strategického plánu, kde je rovněž v plánu intenzivně pracovat s veřejností,
je pro změnu specifický projekt, který se řeší max. jednou za dekádu. Nedává
tak příliš smysl vypracovávat směrnici, když by se týkala pouze této jedné akce.
Při projednávání vyžadující komplexnější přístup přesahující možnosti městského
obvodu pak máme možnost využít spolupráce s odborníky z MAPPA (více viz odpověď
na návodnou otázku 1.6.2), kteří disponují potřebnými znalostmi i metodickými dokumenty.
|
-
2 velké samostatné participační projekty (Heřmanice a park Kepkova) + průběžné projednávání investičních záměrů v rámci systému pravidelného setkávání s občany
Průběžná setkání s občany: Setkání jaro 2019 - 4. 3., KD Heřmanice
- 11. 3., ZŠ Bohumínská
- 18. 3., KD Muglinov
- 25. 3., Jan Maria
- 11.. 4. Sokolovna Kunčice
- 8. 4., AGEL Koblov
- 15. 4. Kunčičky
- 29. 4. Sleszkoostravská radnice
Setkání podzim 2019
- 14. 10., Hasičská zbrojnice Kunčičky (Bořivojova 101/45, Kunčičky)
- 21. 10., Restaurace Sokolovna Kunčice (Frýdecká 18/434, Kunčice)
- 30. 10., Přírodovědecká fakulta Ostravské univerzity (Chittussiho 1077/10, Slezská Ostrava
- 4. 11., Tělocvična vedle AGEL Střední zdravotnické školy (Antošovická 107/55, Koblov) - sloučeno setkání pro místní části Koblov, Antošovice a Hrušov
- 11. 11., Kulturní dům Muglinov (Na Druhém 358/4, Muglinov)
- 18. 11., kulturní dům Heřmanice (Vrbická 151/133, Heřmanice)
Setkání jaro 2020
- 2.3. Přírodovědecká fakulta Ostravské univerzity (Chittussiho 1077/10)
- 9.3 Hasičská zbrojnice Kunčičky (Bořivojova 45/101 , Ostrava – Kunčičky, 718 00)
- Ostatní setkání byla zrušena kvůli COVID opatřením, předpokládá se obnovení na podzim 2020
Vedle projednání velkých projektů (náves Heřmanice, park Kepkova, revitalizace sídliště Kamenec a Mírové osady apod.,) jsou zde řešeny i požadavky občanů. Níže přikládáme příklady akcí, které obvod podnikl na základě požadavku vzešlých z veřejných setkání. - Výstavba nového chodníku spojující ulice Železničářská a Frýdecká (setkáni v Kunčicích)
- Zhotovení a umístění tabulí s názvem ulice „U Nové Šachty“ (setkání v Koblově)
- Kácení a ořezy stromů na ulice Najzarova (setkání v Heřmanicích)
- Umístění bezpečnostních prvků na ulici Martina Henryho (setkání na Slezské Ostravě)
- Umístění bezpečnostních prvků v Koblově
|
Trend:
První audit
Trend nehodnocený
Slovní popis viz
celkové hodnocení oblasti 1.6.
|
Trend:
První audit
Trend nehodnocený
1.6.5.
Doplnit prosím přibližný počet projednání, indikátor 1.6.B, příp.komentář.
Jinak bez připomínek.
|
1.7 Regenerace a znovuvyužití nevyužitých nebo nevhodně využitých pozemků a staveb |
STRUČNÝ POPIS DOSAVADNÍHO VÝVOJE A AKTUÁLNÍHO STAVU | SEBEHODNOCENÍ MUNICIPALITY | HODNOCENI OPONENTA |
Celkové hodnoceni oblasti:
1.7 Regenerace a znovuvyužití nevyužitých nebo nevhodně využitých pozemků a staveb
|
Trend:
První audit
Trend nehodnocený
Problematika brownfieldů včetně sběru, aktualizace a vyhodnocování dat
je organizována v Ostravě centrálně, viz odpověď na návodnou otázku 1.7.2. Tam
je i více rozvedena historie a majetkoprávní situace těchto oblastí, které bohužel
zásadně limitují možnosti města i obvodů (v situaci, kdy se jedná o soukromé vlastnictví,
nemá obvod možnost s majetkem svévolně nakládat, čerpat na něj dotace, vázat
na něj investiční pobídky či ho jiným způsobem komukoliv nabízet, byť s dobrým
úmyslem). I přes tato omezení se podařilo ve spolupráci města, obvodu a
soukromých společností zahájit revitalizaci rozsáhlého
brownfieldu v Hrušově. Náklady na tuto investici jsou odhadovány na dvě miliardy
Kč, jedná se tedy o významný úspěch nejen v rámci obvodu či města, ale i
národním srovnání. Aktivitu obvodu vzhledem k omezením popsaným výše směřujeme
především do oblastí tzv. „sociálních brownfieldů“, zchátralých rezidenčních
oblastí, kde existuje riziko vzniku ghett. Postup transformace na moderní
bydlení včetně čerpání dotačních programů z různých zdrojů, je pečlivě plánován
do několika let dopředu. Krom vlastních investic do nemovitostí městského
obvodu tyto plány zahrnují i spolupráci s majoritními vlastníky nemovitostí na
Slezské Ostravě, tak i jednotlivými nájemníky (více viz otázka 1.7.3. a oblast
1.8).
|
Trend:
První audit
Trend nehodnocený
|
1.7.1 Došlo k regeneraci a znovuvyužití existujících brownfields v zastavěném území městské části? |
STRUČNÝ POPIS DOSAVADNÍHO VÝVOJE A AKTUÁLNÍHO STAVU | INDIKATORY | SEBEHODNOCENÍ MUNICIPALITY | HODNOCENI OPONENTA |
Ano, přikládáme text
oficiální tiskové zprávy SMO: 19. 11. 2019.
Společnost Contera zahájila práce na revitalizaci brownfieldu v oblasti
ostravského Hrušova. Projekt Contery přinese v nejbližších pěti letech
minimálně 700 nových pracovních míst. Budoucí areál
Contera Parku Ostrava D1 vyroste v těsné blízkosti dálnice D1 v oblasti
bývalých znehodnocených průmyslových zón. „S oživováním brownfieldů máme bohaté
zkušenosti, vznikla tak větší část našich areálů. Těšíme se, že oživíme další
opuštěné místo," řekl Tomáš Jirků, CEO a partner společnosti Contera. Contera Park
Ostrava D1 je společným projektem společnosti Contera a jejího partnera TPG.
„Jedná se o první projekt stavby parku od uzavření našeho partnerství. První
hala nového Contera Parku Ostrava D1 by měla být hotová ve třetím čtvrtletí
roku 2020," uvedl Michiel Celis, ředitel TPG Real Estate pro střední a
východní Evropu. Dokončení celé
první fáze výstavby je plánováno na konec roku 2023. Projekt o rozloze 140 000
m2 bude kompletně dokončen v roce 2025. Contera s TPG zde plánují vybudovat
průmyslové haly určené pro skladování a lehkou výrobu, dále „flexispace
objekty", které kombinují skladovací prostory s administrativou nebo obchodní
částí, a také prostory určené pro vědeckotechnologické účely. Celková investice
by měla dosáhnout dvou miliard korun českých. „Původně sociální
brownfield opět ožije lidmi a bude smysluplně využit, což mne velmi těší.
Navíc, plánované moderní logistické centrum přinese nejen sedm stovek nových
pracovních míst v logistice a výrobě, ale díky administrativnímu komplexu s
charakterem technologického parku v areálu vzniknou i místa s vyšší přidanou
hodnotou. Na region to bude mít bezesporu velmi pozitivní dopad," uvedl
ostravský primátor Tomáš Macura. Contera Parkem
Ostrava D1 navazuje společnost Contera na své předchozí aktivity v
moravskoslezském regionu. V roce 2012 společnost dokončila akvizici Contera
Parku Ostrava City (dříve Ostrava Business Park) a v roce 2013 zahájila
realizaci tohoto projektu. V témže roce byla dostavěna první hala pro
společnost DB Schenker. „Zkušenosti, které máme s Contera Parkem Ostrava City,
využijeme při budování parku Ostrava D1. Moravskoslezský kraj je pro nás důležitým
regionem a chceme se aktivně podílet i na jeho dalším rozvoji," uvedl
Dušan Kastl, výkonný ředitel a partner společnosti Contera. Dalším příkladem znovuvyužití brownfields v zastavěném území městského obvodu je zelenomodrá infrastruktura prostupující rezidenčním územím. Ta se ve velkém množství případů rekrutuje z bývalých odvalů, odkališť apod., které nebyly vzhledem k nekvalitnímu podloží zastavěny a díky méně či více řízené rekultivaci jsou nyní zelenou oázou, která slouží nejen k rekreaci a odpočinku, ale poskytuje útočiště mnoha unikátním přírodním ekosystémům. V minulém roce městský obvod zadal ke zpracování dvě studie. Jedna mapuje cenná místa obvodu z pohledu historie (navázané zejména na hornickou minulost Slezské Ostravy) a druhá lokalizuje ony unikátní přírodní lokality, které jsou spojeny zpravidla s těmito typy bývalých brownfieldů.
|
-
Ano, statutární město Ostrava má na svých stránkách záložku věnující se problematice brownfields včetně mapy a seznamu jednotlivých lokalit. (Pozn.: jedná se o materiál zahrnující celé statutární město, nejen náš městský obvod )
-
Orientační odhad celkové rozlohy území dotčeného bývalou průmyslovou činností činí 8,9 % plochy města Ostravy (19,04 km2).
Bohužel, ÚP, ÚAP a další podobné dokumenty jsou v Ostravě zpracovávány centrálně pro celé statutární město, nikoliv pro jednotlivé městské obvody. Vzhledem k tomu, že Slezská Ostrava vznikla postupným srůstáním jednotlivých hornických kolonií budovaných v těsné blízkosti hlubinných dolů, jedná se o hojně poddolované území s nebývale vysokým počtem brownfields respektive důlních hald, odkališť a bývalých skládek průmyslového odpadu v různých fázích řízené i neřízené transformace. Osobně předpokládám, že hodnota tohoto indikátoru pro městský obvod Slezská Ostrava bude podstatně vyšší. Kontaktovali jsme magistrát SMO s dotazem, kdy bude databáze a mapa ostravských brownfieldů aktualizována a zda je možné do databáze přidat další údaje. Zajímaly nás mimo jiné i rozlohy lokalit - z jejich součtu bychom mohli požadovanou hodnotu odvodit. Odpověď přiložena k indikátoru 1.7.A.
|
Trend:
První audit
Trend nehodnocený
Regeneraci
lokality Hrušov pokládáme za velmi úspěšný projekt, v rámci kterého se
podařilo díky spolupráci soukromého a veřejného sektoru skloubit záchranu
zchátralé lokality, snížení rizika opakovaného zaplavování území, ekonomický
impulz, a to vše při minimálních dopadech na rezidenty i přírodu v okolí.
|
Trend:
První audit
Trend nehodnocený
1.7.1. V
zásadě bez připomínek. Indikátory 1.7.A a 1.7.B zahrnují dle komentáře celé
SMO. Bylo by užitečné, pokud by databáze brownfields města umožňovala
poskytnout potřebná data po jednotlivých MO. Zároveň by to ukázalo, ve kterém
MO je situace nejproblematičtější, příp.kde je nejvíce brownfields, kam je
třeba nasměrovat příp.podporu.
|
1.7.2 Udržuje si městská část průběžně aktuální přehled o nevyužitých nebo nevhodně využitých objektech a plochách v současném zastavěném území městské části, vhodných pro nová využití („brownfields“), které je možné využít pro potřeby městské části nebo nabízet investorům a developerům místo výstavby „na zelené louce“? |
STRUČNÝ POPIS DOSAVADNÍHO VÝVOJE A AKTUÁLNÍHO STAVU | INDIKATORY | SEBEHODNOCENÍ MUNICIPALITY | HODNOCENI OPONENTA |
Jak je již
zmíněno v indikátorech 1.7.A a 1.7.B, ÚP, ÚAP a další podobné dokumenty
jsou v Ostravě zpracovávány centrálně pro celé statutární město, nikoliv pro
jednotlivé městské obvody. Pořizování a správa evidence není v gesci městského
obvodu, ale statutárního města Ostrava potažmo magistrátu. Konkrétně
brownfieldům je věnována tato část webových stránek Ostravy: https://www.ostrava.cz/cs/podnikatel-investor/nemovitosti/brownfieldy. Krom městské databáze je jedním z důležitých podkladů i Národní mapa kontaminovaných míst https://kontaminace.cenia.cz/ V téže sekci
pod záložkou „nemovitosti“ je odkaz na městské pozemky nabízené k zástavbě.
Městský obvod Slezská Ostrava pak na svých stránkách rovněž inzeruje seznam nemovitostí
určených k prodeji či pronájmu (https://slezska.ostrava.cz/cs/radnice/urad/odbor-majetkovy/oddeleni-evidence-majetku/nemovitosti-k-prodeji-a-k-pronajmu).
Např. u některých starých či bývalými nájemníky poničených bytů (tedy jakýchsi „mikro
- brownfieldů“ městské bytové zástavby nabízí obvod možnost odpuštění části nájmu výměnou za zavázání se k „revitalizace“ příslušné
bytové jednotky). Bohužel, většina rozsáhlých
brownfieldů na Slezské Ostravě se rekrutuje z pozůstatků důlní činnosti a
navazujícího těžkého průmyslu. Tyto plochy po revoluci připadly do majetku
třetích stran, nikoliv města či státu. Městský obvod je tedy nemůže nabízet investorům a developerům. Na spoustě míst vznikla patová situace, kdy
příslušné pozemky sice leží v potenciálně lukrativních oblastech, zároveň ale mají vzhledem k astronomickým nákladům na dekontaminaci v podstatě zápornou tržní hodnotu. Bez dotace ze strany státu či samosprávy není příliš
velká šance na jejich revitalizaci. Tu ovšem komplikuje právě skutečnost, že se
jedná o soukromý majetek (městský obvod nemůže masivně investovat veřejné prostředky do soukromého
vlastnictví). Co víc, finanční náročnost sanace takto zamořených
území, zakládání na poddolovaném či nestabilním podloží hald apod. mnohdy
několikanásobně převyšuje možnosti nejen městského obvodu, ale celého
statutárního města. V územně
analytických podkladech – SO ORP Ostrava (https://mapy.ostrava.cz/wp-content/uploads/2018/08/pruvodni_zprava_uap_2016.pdf
) je tomuto tématu věnována kapitola „JEV 4. PLOCHY K OBNOVĚ NEBO OPĚTOVNÉMU
VYUŽITÍ ZNEHODNOCENÉHO ÚZEMÍ“ (str. 44 - 46 ), který je rozdělen na část A (plochy
přestavby) a B (brownfieldy), „JEV 64. STARÉ ZÁTĚŽE ÚZEMÍ A KONTAMINOVANÉ
PLOCHY“ (str. 46 - 52) a „JEV 66. ODVAL, VÝSYPKA, ODKALIŠTĚ, HALDA“ (str. 52 – 55).
Z těchto údajů pak vychází i územně plánovací dokumentace, např. v kapitole
7.4. „Plochy pro asanaci“ na str. 129 můžeme v tabulce č. 25 vidět oblast
AS 2 - Zbořeniště po bydlení – sociální brownfield – Hrušov vidět oblast, jejíž
plánovaná revitalizace byla zmíněna v předcházejících kapitolách. Z ÚAP rovněž
vychází i strategický plán statutárního města Ostrava, problematika brownfieldů
spadá pod „Priorita C – Zdravé město“, Strategický cíl 6: „Kultivovat město pro
život všech generací”. Ostrava se postupně zbaví nevzhledných budov a
nevyužitých ploch, bude regenerovat brownfieldy a nabízet kvalitní veřejný
prostor, kde je příjemné a bezpečné se pohybovat a trávit čas. Začne více
využívat zelené plochy ve městě a pečovat o ně a omezí negativní vlivy automobilové
dopravy, aby se zde lépe dýchalo. Bude podporovat kvalitní život všech generací
a soužití všech obyvatel města. Momentálně městský obvod Slezská Ostrava vyjednává s DIAMO, s. p. o bezplatném převodu části brownfieldu bývalého dolu Petr Bezruč. Záměrem je nekomerční využití prostoru pro volnočasové aktivity občanů (letní kino, skate-park, veřejný prostor spojující ostatní plochy brownfieldu, které mají potenciál zaujmout soukromé subjekty). V rámci ověřování možností externího financování jsme byli v kontaktu s agenturou CzechInvest a oblast brownfieldu zaregistrovali do národní databáze. při té příležitosti jsme objevili rozpory mezi potem brownfields zanesených v databázi Smo a těch, které byly registrovány v národní databázi. Kontaktovali jsme magistrát SMO ohledně jejich aktivit ve věci katalogizace brownfiledů (aktualizace nynější databáze revidované v roce 2010 a zanesení položek do národní databáze brownfields a databáze MSID) a případné další spolupráce s těmito institucemi. Odpověď je přiložena k indikátoru 1.7.A.
|
-
Jak je popsáno v návodné otázce 1.7.2., brownfieldy včetně typů (halda, odkaliště, průmyslové objekty atd.) jsou zmapovány v rámci ÚAP. UP i strategický plán se snaží podpořit jejich transformaci (velká část z nich je zařazena do ploch přestavby, ploch k asanaci či k prověření územní studií).
Poznámka k výpočtu
poměru záboru zelených ploch a záboru brownfiledů – tato metodika v kontextu
Slezské Ostravy nedává smysl. Velká část zeleno-modré infrastruktury jsou bývalé
odkaliště a haldy, které zůstaly vzhledem k obtížnému zakládání na
navezeném materiálu nezastavěné, tzn., se vlastně jedná o brownfieldy. Rozhodně
ale není v zájmu města se jich plošně zbavovat zástavbou. Jako příklad můžeme uvést např. Trojické údolí s haldou Emmou, což je na jedné straně
unikátní bezzásahové přírodní území a oblíbená zelená sportovně-relaxační zóna
místních, na druhé straně se ale jedná o stále aktivně prohořívající haldu včetně
výduchů toxických plynů způsobených hořením. Dalším významným krajiným prvkem je Heřmanický rybník, oblíbená rekareační zóna s naučnou stezkou a zároveń záchytná nádrž, do které se čerpají slané důlní vody z ostravsko-karvinckých dolů.
|
Trend:
První audit
Trend nehodnocený
Slovní popis viz celkové hodnocení oblasti 1.7. Městský obvod vzhledem k zájmu o revitalizaci brownfieldu Petr Bezruč navázal kontakti s agenturou CzechInvest (šlo o administraci vložení do registru a poradenství ohledně možností externího financování projektu). Momentálně projekt čeká na výsledek majetko-právního vyjednávání s vlastníkem pozemku. Zároveň jsme kontaktovali SMO s dotazem ohledně systémovějšího přístupu k celé databází a její synchronizaci s národními registry. Bohužel, MMO nemá o aktivity v tomto směru zájem.
|
Trend:
První audit
Trend nehodnocený
1.7.2. Ke
komentáři nemám připomínek. Jak spolupracuje MO, příp.SMO s regionální
rozvojovou agenturou (MSID), příp.CzechInvestem, ve věci regenerace
brownfields?
|
1.7.3 Nabízí městská část investorům ochotným využít „brownfields“ pomoc s překonáním administrativních a majetkoprávních obtíží s tím spojených a odstraněním starých ekologických zátěží či zlepšení napojení na dopravní a technickou infrastrukturu? |
STRUČNÝ POPIS DOSAVADNÍHO VÝVOJE A AKTUÁLNÍHO STAVU | INDIKATORY | SEBEHODNOCENÍ MUNICIPALITY | HODNOCENI OPONENTA |
Jak bylo popsáno
v otázce 1.7.2., většina brownfieldů na Slezské Ostravě je v majetku soukromých
společností. Městský obvod tak nemůže tyto nemovitosti nabízet dalším stranám
ať už za běžných nebo zvýhodněných podmínek. Vzhledem k tomu, že je město v
pozici buď minoritního vlastníka, nebo nemá k lokalitám žádná vlastnická práva,
zásahy do majetkoprávních vztahů by vyžadovaly nejprve vyvlastnění, což je
masivní a velmi těžko obhajitelný zásah do soukromého vlastnictví. I přes tyto obtíže se ale povedl zrealizovat porjekt Hrušov - více viz. otízka 1.7.1., troufáme si tedy říct, že i v rámci velmi omezených možností se městskému obvodu daří problém brownfieldů úspěšně řešit. Informace k
investičním pobídkám na území Ostravy ze strany statutárního města Ostrava:
https://www.ostrava.cz/cs/podnikatel-investor/nemovitosti/investicni-pobidky Napojení na
dopravní a technickou infrastrukturu nepředstavuje v případě ostravských
brownfieldů problém. Vývoj Ostravy a zejména městského obvodu Slezská Ostrava
byl většinu historie závislý na hornictví a těžkém průmyslu, čemuž byla
podřízeno téměř všechno, včetně urbanismu a budování technické infrastruktury.
Zjednodušeně lze říci, že v závislosti na objevech ložisek uhlí byly zakládány
doly, na ně se co nejefektivněji navázalo zpracování vytěženého materiálu – buď
těsnou blízkostí průmyslových hal, nebo vybudováním velkorysé dopravní a technické infrastruktury). Rezidenční bydlení a služby se „vměstnaly“ do místa, které zbylo po
vyřešení této „primární“ infrastruktury. Problémem brownfieldů tak není
odstřihnutí od městské infrastruktury, ale spíše majetkoprávní vztahy
kombinované s astronomickými náklady na konverzi těchto masivně kontaminovaných
oblastí. V rámci svých
možností se ale městský obvod angažuje v řešení sociálních brownfieldů a výše
zmíněných „mikro-brownfieldů“ bytového fondu, rekrutujících se povětšinou ze
zchátralých hornických kolonií. Jak bylo popsáno v otázce 1.7.2., s
problematikou zchátralého a poničeného bytového fondu se snaží bojovat i tím,
že část bytů nabízí občanům k rekonstrukci svépomocí výměnou za snížení
nájemného. Cílem je nabídka co největšího počtu bytů - poptávka po obecních
bytech překračuje počet nabízených nemovitostí, volné kapacity jsou právě v
nezrekonstruovaných objektech. I při kontinuálních investicích do bytového
fondu stále počet opravených tzn. na trh nově „dodaných bytů“ nestačí k
uspokojení všech zájemců. Součástí záměru je i snaha vést nájemníky k větší odpovědnosti.
Bytová politika obvodu i celého města je úzce spojena se sociální otázkou. Byty
jsou přednostně nabízeny ohroženým skupinám obyvatel, což s sebou krom
sociálních pozitiv bohužel nese i negativa v oblasti finančně náročnější správy
těchto budov. Je zde předpoklad, že v případě bytů, do jejichž opravy musí
nájemníci vložit svou energii a čas, dojde k zvýšení citové a osobní
angažovanosti obyvatel a tím pádem i omezení rizikového chování, jehož řešení
zbytečně odčerpává finanční a personální kapacity vyhrazené na obnovu bytového
fondu. Nyní
nejrozsáhlejším probíhajícím projektem zacíleným na eliminaci sociálních
brownfieldů, respektive konverzi zchátralých dělnických kolonií na moderní
rezidenční bydlení, je kolonie v Kunčičkách. Soukromá firma vlastnící bytové
domy se zavázala k jejich opravě, zatímco městský obvod, majitel veřejného
prostoru v kolonii, slíbil na regeneraci bytového fondu navázat regenerací
veřejného prostoru kolem domů. V zásobníku projektů obvodu je pak i regenerace
sousedního parku Maxima Gorkého, který na rezidenční oblast navazuje.
|
|
Trend:
První audit
Trend nehodnocený
Slovní popis viz celkové hodnocení oblasti 1.7.
|
Trend:
První audit
Trend nehodnocený
|
1.8 Regenerace staršího bytového fondu, občanské a technické vybavenosti a veřejných prostranství |
STRUČNÝ POPIS DOSAVADNÍHO VÝVOJE A AKTUÁLNÍHO STAVU | SEBEHODNOCENÍ MUNICIPALITY | HODNOCENI OPONENTA |
Celkové hodnoceni oblasti:
1.8 Regenerace staršího bytového fondu, občanské a technické vybavenosti a veřejných prostranství
|
Trend:
První audit
Trend nehodnocený
Městský obvod kontinuálně investuje do regenerace bytového fondu,
technické vybavenosti i veřejných prostranství. V rámci možností post-industriálního
regionu zatíženého vzhledem k historii lokality sociálně, ekonomicky i
environmentálně vyvíjí nadstandardní aktivitu a snahu, která je zřetelně patrná
na zlepšující se situaci v obvodu. Regenerace probíhá v souladu se strategickými dokumenty a díky pečlivému plánování, součinnosti s ostatními stakeholdery a rozfázování do jednotlivých etap, je nastolen stabilní trend systematické obnovy včetně vyhledávání/využití finančních prostředků z různých dotačních titulů.
|
Trend:
První audit
Trend nehodnocený
|
1.8.1 Provádí městská část regeneraci domů a bytů ve vlastnictví městské části, městské občanské vybavenosti, panelových sídlišť apod.? |
STRUČNÝ POPIS DOSAVADNÍHO VÝVOJE A AKTUÁLNÍHO STAVU | INDIKATORY | SEBEHODNOCENÍ MUNICIPALITY | HODNOCENI OPONENTA |
Ano, provádí,
níže je vložen seznam investic do domů a bytů ve vlastnictví města, městské
občanské vybavenosti, panelových sídlišť apod., které má odbor investic a
strategického plánování ve svém zásobníku. Jedná se o projekty ve všech různých
fázích (od záměru až po realizaci). Stav přípravy lze vyčíst z pravého
sloupce. V příloze najdete výběr z článků v Slezkoostravských novinách, kde o tét investiční činnosti informuje obvod občany.
Název stavby
|
Stav přípravy
D,IZ,S,DUR,UR,
DSP,SP,DPS,R
|
Domov
pro seniory Hladnovská
|
DPS
|
Domov
pro seniory Antošovice
|
S
|
Rekonstrukce
hasičské zbrojnice Heřmanice
|
D
|
Modernizace
kulturního domu v Heřmanicích
|
|
Opěrná
stěna Heřmanice zbrojnice
|
|
Prostor
pro provoz úřadu v bytovém domě Dědičná 1290/12
|
D
|
Výměna
oken a zateplení fasády úřadu Nám. J. Gagarina
|
D
|
Stavební
úpravy a změna uživaní půdní vestavby úřadu J.G.
|
Aktualizace
PD
|
Multifunkční
dům Muglinov
|
S
|
Náves
Heřmanice, ul. K Návsi
|
S
|
Sad
Maxima Gorkého
|
S
|
Parkoviště
u slezkoostravské radnice
|
D
|
Veřejné
prostranství Bazaly
|
|
Parčík
Brigadnická
|
D
|
Dětské
hřiště Kunčice
|
D
|
Park
Kepkova
|
|
Park
Hladnovská
|
D
|
Modernizace
bytových domů Šenovská č.65,67,69
|
DUR
|
Regenerace
sídliště Mírova Osada - I. Etapa
|
DSP
|
Regenerace
bytového fondu Mírová Osada - I. Etapa Chrustova
|
DPS
|
Regenerace
bytového fondu Mírová Osada - II. Etapa Sionkova
|
IZ
|
Regenerace
bytového fondu Mírová Osada - III. Etapa 8. Března
|
D
|
Regenerace
bytového fondu Mírová Osada - IV. Etapa Zapletalova
|
D
|
Regenerace
sídliště Kamenec - I. Etapa
|
SP
|
Regenerace
sídliště Kamenec - II. Etapa
|
SP
|
Regenerace
sídliště Kamenec - III. Etapa
|
SP
|
Bytové
domy bez bariér - U Staré elektrárny 8/1930
|
D
|
Regenerace
bytového fondu ul. Heřmanická č.p. 1442;1443;1444
|
D
|
Sportovní
hala Slezská Ostrava, ul. Antošovická
|
UR
|
Rekonstrukce
bývalého uč. domu č.291/49 ul. Škobálkova
|
S
|
Instalace
nuceného větrání s rek. v ZŠ Slezské O.
|
R
|
Rekonstrukce
školní kuchyně při ZŠ Bohumínská 72
|
R
|
Rekonstrukce
školní zahrady MŠ Požární 8
|
IZ
|
Modernizace
učebny ZŠ Pěší
|
R
|
Modernizace
učebny ZŠ Škrobálkova
|
R
|
Modernizace
učebny ZŠ Chrustova
|
R
|
Ústřední hřbitov - rozšíření stanoviště
kontejnerů
|
DSP
|
Ústřední hřbitov - vstupní prostor a
schodiště
|
R
|
Ústřední
hřbitov - Urnový
háj, kolumbárium
|
DSP
|
Ústřední hřbitov - technické zázemí
|
D
|
Stavební
úpravy - správní budova ústředního hřbitova Těšínská
|
R
|
|
-
Ano, městský obvod má vypracovaný kontinuální harmonogram investic do péče o bytový fond a objektů občanské vybavenosti (viz tabulka projektů včetně etapizace, která rozkládá práce do jednotlivých let).
Podrobnosti viz
návodná otázka č. 1.8.1 a k ní přiložené materiály. Bohužel, je zde velký dluh z minulosti, kdy byl bytový fond zanedbáván (viz tabulka níže). U objektů plánovaných k rekonstrukci je v projektové dokumentaci navrženo řešení odpovídající třídě B. Investice do A standardu zahrnujícího využití obnovitelných zdrojů energie by vyžadovala podstatně vyšší finanční prostředky. Vzhledem k počtu objektů a jejich stavu (převažuje stupeň F) je z pohledu obvodu momentálně lepší zahájit "sériovou" rekonstrukci budov do standardu B, než vypilovat pár domů včetně obnovitelných zdrojů, ale zbylé stovky až tisíce nájemníků (např. v projektu na Mírové Osadě se jedná o desítky nájemních domů) nechat bydlet v neopravných budovách třídy F.
Energetická třída budov – majetek MOb: | Kategorie | Podíl na celkovém počtu budov | A | 0% | B | 0% | C | 14% | D | 22% | E | 20% | F | 37% | G | 5% |
|
Trend:
První audit
Trend nehodnocený
Slovní popis viz celkové hodnocení
oblasti 1.8.
|
Trend:
První audit
Trend nehodnocený
1.8.1.
Sleduje MO při regeneraci domů a bytů ve vlastnictví kriterium výrazného snížení energetické
náročnosti objektů komplexně, vč. využití
v místě dostupných obnovitelných zdrojů energie?
|
1.8.2 Provádí městská část systematickou obnovu technického vybavení městské části a inženýrských sítí? |
STRUČNÝ POPIS DOSAVADNÍHO VÝVOJE A AKTUÁLNÍHO STAVU | INDIKATORY | SEBEHODNOCENÍ MUNICIPALITY | HODNOCENI OPONENTA |
Většina technické
infrastruktury a inženýrských sítí není ve správě ani majetku městského obvodu.
Slezská Ostrava se ovšem významně angažuje v roli koordinátora. Pravidelně
pořádá koordinační schůzku správců inženýrských sítí (jednání s názvem „Připravenost
staveb cizích investorů na území městského Slezská Ostrava - 2020-2022“ se
tento rok uskutečnilo 6. 2. 2020). Cílem je minimalizovat omezení pro občany,
které znamenají zásahy do této infrastruktury, a ideálně plánované práce
zkoordinovat tak, aby bylo možné součinností ušetřit náklady a zásahy do cizích
děl, které mohou ohrozit možnosti následné reklamace.
Co se týče
investic do infrastruktury ve správě městského obvodu (chodníky, údržba
komunikací III. třídy a veřejného prostranství), lze je rozdělit do dvou částí.
První jsou drobné opravy, které má v gesci odbor dopravy a životního
prostředí. Priority jsou určovány podle pasportu (aktuální verze je z roku
2019), která jako kritéria k vyhodnocení používají jak stav/stáří
komunikace, tak i její polohu respektive důležitost pro infrastrukturu v obvodu.
Popis aktivit obvodu ve věci oprav včetně vymezených finančních prostředků viz
přiložený printscreen článku z únorového čísla slezskoostravských novin,
kde o této problematice městský obvod informoval veřejnost. Obvod se stará
pochopitelně i o čištění vozovek – informace a aktuálně chystaném rajónovém
čištění lze najít v přiloženém článku z dubnového čísla
Slezskoostravských novin.
Druhá část péče o infrastrukturu obvodu jsou
investice rozsáhlejšího charakteru, které spadají pod odbor investic a
strategického plánování. Níže je vložen seznam investic do komunikací, chodníků
a veřejného prostoru (projekty největšího rozsahu jsou celkové regenerace sídlišť),
které má tento odbor ve svém zásobníku projektů. Jedná se o projekty ve všech
různých fázích (od záměru až po realizaci). Stav přípravy lze vyčíst z pravého
sloupce.
Název stavby
|
Stav přípravy
D,IZ,S,DUR,UR,
DSP,SP,DPS,R
|
Parkovací
plocha za domem č. 45/109, ul. Švédská
|
SP
|
Regenerace
sídliště Muglinov 10. etapa
|
UR
|
Navýšení
par. míst podél ul. Bernerova
|
DSP
|
Parkování
Nová Osada - I. etapa
|
DPS
|
Parkování
Nová Osada - II. etapa
|
DPS
|
Parkování
Nová Osada - III. etapa
|
DPS
|
Regenerace
sídliště Mírova Osada - I. Etapa
|
DSP
|
Regenerace
sídliště Kamenec - I. Etapa
|
SP
|
Regenerace
sídliště Kamenec - II. Etapa
|
SP
|
Regenerace
sídliště Kamenec - III. Etapa
|
SP
|
Výstavba
nového chod. u domu s peč. službou Hladnovská119
|
SP
|
Chodník
Šenovská úsek Zárubecká - Hranečník
|
DSP,DPS
|
Chodník
Frýdecká - Železničářská
|
-
|
Chodník
na ul. Na Jánské, k. ú. Slezská Ostrava
|
S
|
Chodník
ul. Antošovická, k. ú. Koblov_Antošovice
|
S
|
Chodník
ul. Těšínská, k. ú. Slezská Ostrava
|
DPS
|
Chodník
ul. Michálkovická, k. ú. Slezská Ostrava
|
DPS
|
Chodník ul.
Křižkovského,
|
-
|
Schodiště
Zámostní - Keltičkova
|
DSP
|
Příjezdová
komunikace k ČS Muglinov
|
-
|
Ulice
Lucinková, Koblov
|
S
|
Komunikace ul. Obilní
|
S
|
Komunikace
ul. Sazečská
|
DSP
|
Komunikace
ul. Vilová, k. ú. Slezská Ostrava
|
DSP
|
Komunikace
ul. Zámostní, k. ú. Slezská Ostrava
|
DSP
|
Komunikace
ul. Jeronýmova, k. ú. Slezská Ostrava
|
-
|
Komunikace
ul. Hradní
|
DSP
|
Komunikace
ul. Kmetská
|
S
|
Stavební
úpravy ul. Švédská, úsek Mojžíškové - Okrajní
|
SP
|
Přechod
pro chodce v ul. Koněvova u ul. Vrbické
|
-
|
Ulice
Martina Henryho, Hrušov
|
Neaktuální PD
|
|
-
Ano, městský obvod kontinuálně investuje do péče o komunikace a inženýrské sítě v majetku městské části.
Podrobnosti viz návodná
otázka č. 1.8.2 a k ní přiložené materiály.
|
Trend:
První audit
Trend nehodnocený
Slovní popis viz celkové
hodnocení oblasti 1.8.
|
Trend:
První audit
Trend nehodnocený
|
1.9 Připravenost na důsledky globální změny klimatu |
STRUČNÝ POPIS DOSAVADNÍHO VÝVOJE A AKTUÁLNÍHO STAVU | SEBEHODNOCENÍ MUNICIPALITY | HODNOCENI OPONENTA |
Celkové hodnoceni oblasti:
1.9 Připravenost na důsledky globální změny klimatu
|
Trend:
První audit
Trend nehodnocený
Toto téma řeší na
celoměstské úrovni Adaptační strategie statutárního města Ostravy (https://zdravaova.cz/adaptacni-strategie-na-zmeny-klimatu/
) a na ní
navázaný systém vyhodnocování a financování projektů. Na úrovni městských částí
fungují jednak krizové orgány (např. protipovodňová komise), podřízené
dokumenty (protipovodňový plán) a samozřejmě investice navázané na výše
zmíněnou adaptační strategii (v minulém roce se městskému obvodu Slezská
Ostrava podařilo čerpat z tohoto fondu na některé z projektů týkající
se zelené infrastruktury). Celkově se tedy
dá říct, že zde je připravenost na důsledky změn klimatu a fungující systém zavádění
opatření napříč různými úrovněmi místní samosprávy.
|
Trend:
První audit
Trend nehodnocený
|
1.9.1 Má městská část, resp. statutární město zpracován Plán protipovodňových opatření? |
STRUČNÝ POPIS DOSAVADNÍHO VÝVOJE A AKTUÁLNÍHO STAVU | INDIKATORY | SEBEHODNOCENÍ MUNICIPALITY | HODNOCENI OPONENTA |
Městský obvod slezská Ostrava má povodňový plán
(viz přiložené PDF). Momentálně probíhá plánovanou aktualizací (tzn. přiložená
verze je stále platná, ale během roku by měla být upgradována). Pro případ ohrožení povodněmi má městský
obvod rovněž vytvořenu povodňovou komisi (https://slezska.ostrava.cz/cs/radnice/organy-samospravy/rada/komise-rady-1/komise-povodnova ) složenou z politického i úřednického vedení obvodu a dalších
zainteresovaných osob. Tajemníkem komise je referent agendy investiční výstavby
a pro zajištění ochrany obyvatelstva a krizové řízení, který kromě této agendy
zajišťuje i další/pravidelný kontakt se záchrannými sbory.
|
-
Ano
Více viz návodná otázka č. 1.9.1
|
Trend:
První audit
Trend nehodnocený
Slovní popis viz
celkové hodnocení oblasti 1.9.
|
Trend:
První audit
Trend nehodnocený
|
1.9.2 Má městská část, resp. statutární město zpracován Plán opatření proti suchu, resp. krizového hospodaření s vodou? |
STRUČNÝ POPIS DOSAVADNÍHO VÝVOJE A AKTUÁLNÍHO STAVU | INDIKATORY | SEBEHODNOCENÍ MUNICIPALITY | HODNOCENI OPONENTA |
Opatření
respektive plány jak reagovat v krizových situacích jsou připravovány ve
spolupráci se statutárním městem Ostrava a Hasičským záchranným sborem
Moravskoslezského kraje. Výstupem těchto jednání a příprav je tzv. krizový plán
obce. Ochrana informací obsažených v krizovém plánu obce s rozšířenou
působností vyžaduje, aby byly určeny jen osobám, které působí v krizovém
řízení. Veškeré údaje v plánu podléhají zvláštnímu režimu zacházení v kategorii
neveřejných dokumentů a nelze je proto poskytnout k hodnocení v rámci
Auditů UR. Příslušnou agendu zajišťuje referent agendy investiční výstavby a
pro zajištění ochrany obyvatelstva a krizové řízení, který kromě této agendy
zajišťuje i další kontakt se záchrannými sbory. Výše zmíněné plány jsou v
souladu s ostatními strategickými dokumenty města a jejich aplikace je
integrována do chodu/struktury úřadu.
Vedle krizových stavů se v otázce zmíněná témata
dotýkají i dalších investic a aktivit. V dlouhodobém měřítku (tzn. nikoliv
akutních krizových situacích) se hospodařením s vodou zabývá Adaptační strategie
statutárního města Ostravy na dopady a rizika vyplývající ze změny klimatu (https://zdravaova.cz/adaptacni-strategie/
) Na ní je navázaný fond (z něho městské obvody mohou žádat finanční prostředky
na spoluúčast u svých projektů, pokud jsou tyto projekty v souladu
s výše zmíněnou adaptační strategií), ze kterého se městskému obvodu
Slezská Ostrava podařilo získat finance na některé z projektů v oblasti zeleně
respektive zadržování vody v krajině. Adaptační
strategie vychází z vize města, která v oblasti adaptace na změnu klimatu
stanovuje následující strategické cíle: - Dostatek vody
(dostatek kvalitní vody, ochrana před suchem, zlepšování nakládání s vodou)
- Příjemné město
(zlepšování stavu veřejné zeleně a veřejného prostoru v intravilánu)
- Zdravá krajina
(zlepšování stavu krajiny)
- Ochrana klimatu
(snižování produkce skleníkových plynů, zvyšování energetické účinnosti a
podpora adaptací budov na změny klimatu – součástí adaptační strategie je i
mitigační část, která umožňuje vnímat problematiku klimatu komplexně v obou
souvislostech)
- Lidé (ochrana
zdraví, vzdělávání, prevence, péče o citlivé skupiny obyvatel)
Ve struktuře strategických cílů jsou rozpracována
jednotlivá opatření a pilotní projekty, které by měly eliminovat zjištěná
rizika, nebo je významně zmírnit
|
-
Ano
Více viz návodná otázka č. 1.9.1
|
Trend:
První audit
Trend nehodnocený
Slovní popis viz celkové hodnocení oblasti 1.9.
|
Trend:
První audit
Trend nehodnocený
|