Městský obvod Slezská Ostrava snaží k problematice zaměstnanosti a podpory podnikání přistupovat komplexně a pomocí kombinací různých nástrojů ovlivňovat situaci přímo i nepřímo, s ohledem na socio-ekonomický kontext vycházející ze specifického vývoj této lokality. Charakter oblasti respektive historie, která ho utvářela, jsou popsány více v odpovědi na návodnou otázku 6.1.2.

Jako zásadní vidíme především dlouhodobou a konstantní snahu o zvýšení vzdělanosti obyvatel, která je klíčovým faktorem jak při uplatnění na pracovním trhu, tak z hlediska schopnosti začít a udržet živnost, nebo firmu (vzdělání se podrobněji věnuje audit UR 7 – Vzdělání a výchova). Dalším nepřímým, ale důležitým faktorem, neb cílí nejen na aktuální situaci, ale na dlouhodobý vývoj respektive skryté příčiny, které působí na strukturální úrovni, je zvýšení atraktivity obvodu jako rezidenční oblasti. Městský obvod Slezská Ostrava má plán masivních investic do regenerace bytového fondu včetně navazující regenerace veřejného prostoru v těchto oblastech. Na této vizi spolupracuje i s majoritním vlastníkem nemovitostí v obvodu, firmou Heimstaden czech s.r.o. Je zde předpoklad, že kvalitní bydlení v kombinaci s dostatkem zeleně a nižšími cenami v porovnání s jinými obvody, má šanci do Slezské Ostravy přilákat mladé rodiny (vzdělaná, produktivní střední třída) hledající dostupné bydlení. S těmito lidmi obvod získá nejen nové potenciální živnostníky, ale i ekonomicky silné zákazníky udržující naživu výše zmíněné živnosti a vzdělanou pracovní sílu, která je klíčová pro vznik firem s přidanou hodnotou.

Přímým nástrojem podporujícím zaměstnanost v těch nejohroženějších skupinách je spolupráce mezi úřadem městské části a místním úřadem práce. Městský obvod zaměstnává cca 20 - 25 dělníků čištění města, z nichž se zpravidla 5 – 15 lidí rekrutuje z dlouhodobě nezaměstnaných, které doporučuje úřad práce. Tato dlouhodobá spolupráce je ošetřena smluvně. Cílem je pomoci těmto lidem získat základní pracovní návyky, ale i doporučení, bez kterých často nemají šanci jinde uspět, neb málokterý zaměstnavatel ze soukromé sféry je ochoten takto riskovat. V případě, že se osvědčí, je zde možnost pracovního postupu i v rámci úřadu na běžná funkční místa. Více viz článek z doby, kdy se systém zaváděl. https://www.novinky.cz/kariera/clanek/verejnou-sluzbu-si-moravskoslezska-mesta-zatim-pochvaluji-40228019    

Investiční pobídky a spolupráci s velkými subjekty Ostrava řeší centralizovaně, tzn., městský obvod využívá této struktury místo vytváření vlastní, paralelní. Na oficiálních webových stránkách (https://www.ostrava.cz/cs/podnikatel-investor/ekonomicky-profil-mesta ) Jsou dostupná fakta o Ostravě, strategické dokumenty, seznam již přítomných investorů, kontakty, brožury, nabízené nemovitosti, ale i pozvání na veletrh „Business in Ostrava!!!“ Na lokální úrovni městského obvodu tak pořádáme spíše doplňkové akce – např. každoroční setkání podnikatelské sféry a vedení městského obvodu, kde se na rozdíl od velkého veletrhu probírají již konkrétní lokální záležitosti místo obecné propagace a lákání nových subjektů.

Zejména v oblasti stimulace podnikatelské činnosti a pobídek investorům za pomoci efektivního nakládání/nabízení nevyužitého území se obvodu v nedávné minulosti dařilo. Zásadním projektem respektive spolupráci se soukromou sférou (Contera Park Ostrava D1 je společným projektem společnosti Contera a jejího partnera TPG ) pro Slezskou Ostravu je regenerace brownfieldu Hrušov, která je blíže pospána v odpovědi na návodnou otázku 1.7.1. Investice ve výši 2 miliard korun má za cíl transformovat lokalitu o rozloze 140 000m2 v moderní logistické centrum, které přinese nejen sedm stovek nových pracovních míst v logistice a výrobě, ale díky administrativnímu komplexu s charakterem technologického parku i aktivitu s vyšší přidanou hodnotou.

Na podnikatele a živnostníky Ostrava nezapomíná ani v době krize. Statutární město (akce je organizována pro celé město, nejen pro náš obvod) pružně zareagovalo na nenadálou krizi a obratem schválilo balíček finanční výpomoci cílící na akutní podporu a alespoň částečné řešení existenčních problémů menších podnikatelů (jedná se o kombinaci finančního daru a odpouštění nájemného/pachtového). Více viz https://www.ostrava.cz/cs/o-meste/aktualne/ostrava-pripravuje-podporu-mistnim-drobnym-podnikatelum.  

Slezská Ostrava ve vztahu k novým podnikatelským subjektům

Průmyslové zóny

Hrušov

Průmyslovou zónou, která na území městského obvodu vzniká, je Hrušov. Jde o 35 ha pozemků v těsné blízkosti dálnice D1 i železnice. Město v loňském roce uzavřelo kupní smlouvu s investorem

společností Contera Management. Investor se zavázal, vybudovat zónu v pěti etapách. Půjde o haly pro lehký průmysl určené pro skladování a lehkou výrobu, dále tzv. „Flexispace objekty“, které

kombinují skladovací prostory s administrativou nebo obchodní částí a posledním typem jsou objekty určené pro vědeckotechnologické účely. Část objektů bude zaměřena na podporu malých a středních podniků lokálního charakteru.

První etapa zaujímající cca 15 hektarů bude ze 70 % zastavěna objekty, které budou nabízeny k pronájmu, do konce roku 2023. Celé území pak bude zastavěno do konce roku 2025.

Contera Management do budoucna nevylučuje ani odprodej vybraných objektů.

V současné době probíhá úzká spolupráce mezi městem a investorem, tak aby zóna byla co nejrychleji připravena a mohla sloužit svému účelu.

Podpora inovačních aktivit

Základním dokumentem podpory inovačních aktivit v kraji je Regionální inovační strategie (RIS), v níž jsou obsaženy především aktivity na podporu využívání výsledků výzkumu a vývoje v podnikovém sektoru, vzdělávání stávajících i nových výzkumných pracovníků a podpora mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji. Prioritou je zvýšení konkurenceschopnosti regionu prostřednictvím orientace na vybrané oblasti, ve kterých má region přirozené konkurenční výhody. Koordinaci aktivit a dohled nad naplňováním RIS MSK vykonává Moravskoslezský kraj prostřednictvím společnosti Moravskoslezské Investice a Development, a.s.. Řídícím orgánem je

Rada pro Inovace.

Vedle Rady pro inovace v inovačním systému Moravskoslezského kraje fungují také odborné inovační platformy. Tyto platformy mají formu expertních skupin, které se zabývají řešením a projednáváním konkrétních témat souvisejících s RIS3. www.rismsk.cz

Moravskoslezský kraj a jeho přirozené centrum Ostrava jsou známé zejména svým významem v oblasti těžkého průmyslu – strojírenství, hutnictví, těžební průmysl - které dodnes ovlivňují značnou měrou charakter jak kraje, tak i města. Logicky je pak většina výzkumných a vývojových kapacit spojena s velkými firmami právě v těchto odvětvích.

V Ostravě existuje kvalitní infrastruktura výzkumných, vývojových i vzdělávacích institucí, což představuje dostatečný potenciál pro rozvoj inovačního podnikání. Podle dat Technologického profilu České republiky v okrese Ostrava působí přibližně 151 těchto subjektů. Kontakty lze nalézt na webových stránkách www.techprofil.cz

Město samotné se věnuje velmi pozorně rozvoji infastruktury v tomto sektoru. Proto vlastním silami i ve spolupráci s jinými subjekty buduje a rozvíjí technologická centra, např Moravskoslezské inovační centrum Ostrava, a.s. (dále jen MSIC). MSIC zahájilo svou činnost v červenci 2017 transformací Vědecko-technologického parku Ostrava, a.s.. Dále město podporuje rozvojové aktivity univerzit.

BIC Ostrava, s. r. o. 

Podnikatelské inovační centrum vzniklo roku 1993 a jeho posláním je podpora, pomoc a konzultace v různých oblastech činnosti na trhu. Nabízí komplexní služby začínajícím i rozvíjejícím se firmám. Kromě poradenství a školení poskytuje služby ve vlastním Vývojovém centru průmyslových aplikací. Jeho cílem je vytvořit podmínky pro výzkumně vývojové aktivity především malých a středních firem se zájmem inovovat své produkty a technologie, které ale nemají potřebné vlastní zázemí a vybavení pro tuto činnost. Zaměřuje se na obory hydraulika, pneumatika, tribotechnika a proaktivní diagnostika. V současné době nabízí BIC Ostrava s.r.o. komplexní servis pro oblast transferu technologií, inovací, investičních projektů, projektového řízení a výzkumu a vývoje. www.bicova.cz

Centrum podpory inovací VŠB – TU Ostrava 

Na začátku stálo vybudování univerzitního Podnikatelského inkubátoru v roce 2008, který od té doby ušel velký kus cesty. Stal se součástí Centra podpory inovací VŠBTUO (CPI), které zastřešilo veškeré jeho aktivity. Ty jsou dnes natolik kvalitní a ceněné, že pomáhají řadit VŠB-TUO mezi významné hybatele inovačního podnikání v 84 Moravskoslezském kraji. Služby CPI jsou určené zaměstnancům VŠB-TUO, externím firmám, studentům i veřejnosti. Centrum podpory inovací (CPI) je organizačně rozčleněno na Centrum projektové podpory, útvar Komercionalizace výsledků vědy a výzkumu, útvar Podpory podnikání a kariéry a pracoviště aditivní výroby Protolab. Pilířem Inkubátoru se stal inkubační program, do kterého se hlásí inovativní firmy mladší tří let podnikající v hi-tech oblasti. Přijaté firmy tím získají nejen vybavené kanceláře v budově Inkubátoru, ale především podmínky pro svůj úspěšný rozvoj v podobě osobního konzultanta a poradentství v právní, marketingové či obchodní oblasti. Firmy, ale i studenti a zájemci o podnikání mají možnost účastnit se odborných workshopů z oblasti byznysu i neformálních networkingových akcí. V posledních letech se obsazenost kanceláří stabilně pohybuje okolo 95 %, což umožňuje pružně reagovat na poptávku nových zájemců o pronájem. Součástí Inkubátoru je také sdílené pracoviště s názvem Kovork a refresh zóna. Centrum podpory inovací je zodpovědné nejen za podporu inovačního podnikání, ale také za zajištění komercializace výsledků vědy a výzkumu, ochranu duševního vlastnictví univerzity a přispívá k zapojování univerzity do realizace kvalitních vzdělávacích a výzkumných projektů. Jednotlivá pracoviště Centra spolu úzce spolupracují a jsou tak schopny podnikatelům zpracovat projektové žádosti o dotační tituly určené k rozjezdu podnikání nebo poskytnout profesionální radu v oblasti ochrany duševního vlastnictví. V roce 2013 CPI spustilo nový akcelerační program Green Light, který je dnes možno řadit mezi nejkvalitnější v Moravskoslezském kraji. Za 5 let existence se do něj přihlásilo 270 projektů, z nichž 65 jej absolvovalo, a získaly celkovou investici dosahující 31,5 mil. Kč. Mnoho absolventů dnes úspěšně podniká nejen v ČR, ale i v zahraničí. Všechny akcelerované projekty jsou uvedeny na https://greenlight.vsb.cz/. Pod střechou CPI nachází zázemí okolo 40 firem, poskytuje špičkové služby 3D tisku malým a středním firmám v kraji, otevřelo vlastní volitelný předmět „Start-up podnikání“. Spolupracuje s neziskovou organizací Czechitas vzdělávající ženy v oblasti IT, pořádá IT maratony, dává příležitost studentům formou odborných stáží, je držitelem prestižní akreditace BIC, kterou uděluje European Business and Innovation Centre Network (EBN) na základě licence Evropské komise. https://cpi.vsb.cz/cs/

Enet

Cílem Centra ENET je výzkum a vývoj obnovitelných energetických zdrojů bez škodlivých vlivů na životní prostředí, zahrnující nové technologie dopravy a zpracování energetických surovin, jejich efektivní energetickou transformaci a moderní řešení tzv. mikrogridů elektrické i tepelné energie s využitím akumulace. Centrum ENET se zaměřuje též na priority uvedené v programu Horizont 2020 a připravuje projekty v rámci výzev orientované na nové technologie obnovitelných zdrojů i akumulace energie, Smart Grids a Smart Cities. http://cenet.vsb.cz/cz/

4Medical Innovations

4Medical Innovations představuje technologicky vyspělé biomedicínské centrum. Je zaměřené na co nejefektivnější využití výsledků základního výzkumu v klinické praxi.

Specifickými obory jsou buněčná manipulace, biotechnologie, biofarmacie, a diagnostika pro lidské buňky a genetiku.

Centrum nabízí široké portfolio flexibilních ready-to-use laboratorních vývojových a výrobních prostor dle GMP standardů; přímý přístup k mezinárodní spolupráci s inovativními komerčními subjekty a investory; úzké propojení a spolupráce s klinickými pracovišti univerzitní nemocnice při klinických hodnocení atd.. www.4medi.cz

Jak je uvedeno v indikátoru 6.1. B, ČSÚ nezpracovává potřebné analýzy na úrovni městských obvodů, takže nelze provést statistické vyhodnocení tvrdých dat. Na základě znalosti poměrů v obvodu, lze ovšem uvést toto:

Kontext - historické okénko:

Velká část Slezské Ostrava historicky postupným sléváním oblastí s rezidenčním bydlení pro dělníky (tzv. kolonie), které vznikalo v těsné návaznosti na nově zakládané doly v období průmyslového rozmachu. Urbanistická i sociologická struktura území a tím pádem i jeho fungování je tak notně odlišná od zbytku měst. „Normálně“ rostlé město mělo zpravidla centrální veřejný prostor s tržištěm, které se přirozeně stalo obchodním clusterem, kam se po první fázi výměny dovezeného zboží mezi trhovci, začali stahovat řemeslníci a obchodníci i „natrvalo“. Vzniklo zde postupem času živé centrum a nová společenská třída, která se dále vyvíjela až do podoby dnešních podnikatelských subjektů. Na Slezské Ostravě místo tohoto postupného vývoje tzn. budování lokální ekonomiky a vazeb proběhl překotný vývoj, ve kterém určovali směr majitelé dolů a na něj navázaného těžkého průmyslu. Rezidenční bydlení nevznikalo po staletí kolem přirozených center, ale nárazově v řádu měsíců kolem nově otevřených dolů. Obchody a řemeslné dílny nebyli v rukou malých živnostníku, ale převážně patřily rovněž pod důl. Svou roli hrála i národnostní otázka. Majitelé se rekrutovali převážně z německy mluvící honorace, která v Ostravě vůbec nepobývala. Vedení svěřovala vzdělaným správcům a důlním inženýrům vystudovaným zpravidla na německých technických školách. Ti tvořili uzavřenou (bohatší a vzdělanější) komunitu, která se koncentrovala v tzv. Německé Ostravě (dnes historické centrum nazývané Moravská Ostrava). Díky již definovanému centru, ale i movitějšímu obyvatelstvu se tak služby, obchody apod. začaly koncentrovat v tehdejší německé části.

Slezská Ostrava (tehdy zvaná „Polská Ostrava“) bylo místo, kam byli sestěhováni dělníci přicházející povětšinou z chudých oblastí (např. polská Halič). Tzn., vznikla zde atypická struktura z pohledu urbanismu (důl s technickou infrastrukturou a kolem ní vmáčklé rezidenční bydlení pro dělníky) i sociálního rozložení (dělníci a ve vzdálenějších částech obvodu nenapojených na těžký průmysl zemědělci).  Tvar obvodu (protáhlá „nudle“ kopírující řeku) dál zakonzervoval toto původní nastavení – služby a menší obchody (tzv. živý městský parter) mají problém se udržet, neb obvod nemá přirozené centrum, kde by se koncentrovali lidé. Tuto roli pro rezidenční oblasti na Slezské plní historické centrum umístěné v obvodu Moravská Ostrava a obchodní centra umístěná v jiných částech města . Obdobně se v některých částech obvodu zakonzervovalo sociální složení a nižší vzdělanost, které velmi obtížně generuje podnikatele či movitější klientelu nutnou k přežití některých typů podniků a služeb.

Jak bylo popsáno výše, obvod se snaží s touto situací bojovat a podporovat podnikání na svém území. V případě větších společností se jedná o přímé jednání o spolupráci, viz průmyslová zóna Hrušov popsaná v odpovědi na návodnou otázku č. 1.1.6. U menších subjektů jako jsou např. živnostníci, služby, se jedná především o dlouhodobou snahu o zvýšení vzdělanosti, tak aby zde vznikal potřebný lidský kapitál. Zároveň se snažíme o zvýšení bezpečí i atraktivity obvodu (např. investicemi do veřejných prostor či bytového fondu), tak aby se lokality staly zajímavé pro střední či vyšší střední třídu. Tzn., snažíme se zaujmout nejen movitější podnikatele respektive velké firmy, ale i jejich zaměstnance a potenciální zákazníky, kteří pomohou podniky v lokalitě udržet.

Vzhledem k výchozím podmínkám se asi stěží Slezská Ostrava stane inovačním centrem města, hubem start-upů (tuto úlohu již plní jiné části) apod., ovšem v rámci svých možností obvod pracuje na vývoji situace a ta se kontinuálně zlepšuje. Velkým úspěchem respektive významným vylepšením této statistiky je příchod subjektů navázaných na projekt regenerace Hrušova, který byl více popsán v odpovědi na návodnou otázku 6.1.1.

Jak je uvedeno v indikátoru 6.1. C, ČSÚ nezpracovává potřebné analýzy na úrovni městských obvodů, takže nelze provést statistické vyhodnocení tvrdých dat. Na základě znalosti poměrů v obvodu, lze ovšem uvést toto: Vývoj nezaměstnanosti v jednotlivých městských obvodech Slezské Ostravy významně ovlivňují tyto tři činitele: Industriální minulost, celorepublikový trend a typ/stav bytového fondu.

Ostravský region stále patří v rámci celé ČR dlouhodobě ke strukturálně nejpostiženějším oblastem, pro něž je charakteristický razantní útlum těžkého průmyslu a restrukturalizace hospodářské základny. Bohužel, negativní dopady těchto změn dolehly nejvíce právě na chudší, méně vzdělanou a tím pádem i méně flexibilní část obyvatel. Jak už bylo popsáno v odpovědi na návodnou otázku 6.1.2., právě tato skupina tvoří podstatnou část obyvatel Slezské Ostravy. Vývoj nezaměstnanosti v minulosti pravděpodobně věrně kopíroval hospodářský vývoj respektive personální politiku velkých ostravských firem zaměřených na těžký průmysl.

Významným faktorem ovlivňujícím rozložení jednotlivých sociálních vrstev a tím pádem i nezaměstnanosti napříč jednotlivými obvody je struktura bytového fondu. Obecní byty (k 21. 12. 2018 Slezská Ostrava spravovala 1 216 z 12 693 obecních bytů) respektive přednostní přidělování bytů sociálně slabším je významnou součástí pro-sociální politiky města. Tento systém na jednu stranu pomáhá lidem v těžké situaci, na stranu druhou ale ekonomicky slabší část obyvatel (tzn. pravděpodobně i nezaměstnaných) koncentruje do určitých lokalit. Slezská Ostrava spravuje třetí nejpočetnější bytový fond v rámci města. Statisticky vyšší nezaměstnanost je tedy pravděpodobně částečně i daní za sociální pomoc, kterou obvod v rámci celého města poskytuje.

Jak už bylo popsáno v odpovědi na návodnou otázku 6.1.1., městský obvod bere v potaz tyto problémy a snaží se jim přizpůsobit i výběr nástrojů cílící na zlepšení výše popsané situace. Za zásadní považujeme především vzdělání obyvatel a zatraktivnění obvodu pro střední třídu, která pomůže k diferenciaci živností a podniků tzn. i větší odolnosti v případě krize, kdy ekonomická závislost na pár velkých zaměstnavatelích může v případě krachu či odchodu některého majoritního stakeholdera zapříčinit tvrdý ekonomický propad celé lokality.

Jak je patrné z indikátoru 6.1. C, vývoj v posledních letech byl pozitivní, nezaměstnaných ubývalo. Otázkou je, zda se tak dělo jen v návaznosti na celorepublikový trend, nebo opravdu došlo k hlubším strukturálním změnám v rámci obvodu. Odpovědí bude vývoj v následujících letech, kdy se bude muset obvod vypořádat s krizí, jejíž nástup se očekává v reakci na pandemii respektive zavedenou karanténu a její ekonomické dopady.  

Jak bylo popsáno v 4. odstavci odpovědi na návodnou otázku 6.1.1., městský obvod Slezská Ostrava pořádá od roku 2016 setkání se zástupci podnikatelské sféry, na které mají podnikatelé příležitost, hovořit s vedením obce a informovat o svých záměrech, či případných potížích. Například v roce 2019 se této událost zúčastnilo více než šedesát podnikatelů z různých odvětví. Vedle toho je městský obvod zapojen do celo-ostravské struktury cílící na zvýšení podnikatelské aktivity na území města, která vedle jiných nástrojů podpory zahrnuje i veletrh „Business in Ostrava!!!“.

Od roku 2019 se rovněž pořádají veřejná setkání s občany městského obvodu, kterého se zúčastňují i podnikatelé působící na území Slezské Ostravy. Setkání jsou pořádána dvakrát ročně (jaro a podzim) v jednotlivých městských částech městského obvodu tak, aby skutečně cílila na lokální problémy. Součástí diskuzí jsou vedle investic, bezpečnosti apod. pochopitelně i otázky týkající se zaměstnanosti, dostupnosti služeb a problémy trápící podnikatele a živnostníky působící v dané lokalitě. Tato veřejná setkání se uskutečnila od roku 2019 celkem šestnáct krát.