Městský obvod Slezská Ostrava nemá v současné době žádný schválený vnitřní předpis upravující pravidla pro nakupování s kritériem energetická efektivnost.

Od roku 2018 využívá ÚMOb SO automobil s pohonem na CNG.

Při nákupu papíru je brán zřetel na udržitelnost, avšak jeho spotřeba není sledována. ÚMOb SO snižuje spotřebu papíru elektronizací. Aby se zabránilo přebytečnému tisku, je zaveden elektronický systém např. pro spisovou službu, sdružené nákupy apod. Také byly v rámci recyklace a hygienických důvodů zavedeny recyklované papírové utěrky v prostorách toalet.

Evidenci o nákupu elektrospotřebičů s důrazem na energetickou náročnost zatím ÚMOb SO nemá, avšak při pořizování nových spotřebičů je brán zřetel na ekonomičnost provozu a energetickou třídu. Obnova spotřebičů v nejvyšším energetickém standardu probíhá postupně a prozatím není podíl elektrospotřebičů v nejvyšší energetické třídě příliš vysoký. Postupně jsou také některé spotřebiče redukovány a nahrazeny centrálními spotřebiči v budovách ÚMOb SO.

Lze říci, že při pořizování dlouhodobého hmotného majetku je upřednostněno zboží s pozitivním vlivem na UR, energetickou třídou A+, certifikací apod. Podporují se také lokální dodavatelé, aby transportní vzdálenost od výrobce ke spotřebiteli byla co nejkratší a měla co nejnižší negativní dopad na životní prostředí. Také byl zaveden interní systém sledování využívání výpočetní technik včetně spotřebního materiálu ve vztah k ŽP.

Odpadové hospodářství je řešeno v rámci celého statutárního města, nikoliv jednotlivě po obvodech. Jedná se tedy o vzájemně propojenou síť.  

Celkem se jedná o 15 tříděných složek komunálního odpadu, kromě základních materiálu (papíru, plastu, skla a nápojového kartonu) občané sbírají do samostatných nádob kovy, elektro a baterie, textil. Ve sběrných dvorech pak nebezpečný odpad, BRKO, použité jedlé tuky a oleje, léky a objemné odpady.

Sběrná místa jsou umisťována s ohledem na docházkovou vzdálenost, ale i hospodárnost (množství rezidentů). Na území Slezské Ostravy je poměrně velké množství rozsáhlých zelených ploch či brownfieldů, kde by umístění sběrných nádob nedávalo smysl. Naopak v místech s hustým osídlením (sídliště) je docházková vzdálenost nadstandardně komfortní, neboť počty nádob určuje spíše objem odpadu než požadovaná vzdálenost. Více viz   https://mapy.ostrava.cz/separovany-odpad/mapa/

Vzhledem k centralizovanému řešení odpadů v rámci celého statutárního města Ostrava, probíhá velká část propagačních akcí rovněž na území celého města. Městský obvod Slezská Ostrava samozřejmě podporuje tyto společné kampaně a zapojuje se, vedle toho ale vyvíjí i vlastní aktivitu.

 K popularizaci je používána řada různých komunikačních kanálů a aktivit:

• Články ve Slezskoostravských novinách
• FB profil městského obvodu
• Exkurze pro děti/školy
• Soutěže pro školy – např. nyní probíhající video-soutěž v rámci Týdne udržitelného rozvoje
• Ekologicky zaměřené akcí (Den Země, akce na podporu elektra v ZOO, Den otevřených dveří v OZO apod.)
• Environmentální výchova na školách (např. formou spolupráce s Centrem odpadové výchovy OZO Ostrava
• Vlastní iniciativa obvodu v rámci úklidu veřejných prostranství či zajištění kontejnerů velkoobjemového odpadu
  

Nebezpečné odpady jsou v Ostravě sbírány pouze ve sběrných dvorech.

Komplexní systém energetického managementu v současné době není veden. Pozice energetického manažera není zřízena, její práci částečně zastává energetický technik. Ten zajištuje chod kotelen a nakládání s energiemi, porovnávání spotřeby provádí jen meziročně. Komplexní porovnávání není prováděno a jeho zavedení by si vyžádalo další pracovní kapacity.

Samostatný energetický management je veden jen u:

• Na Liščině 689/12A v Ostravě – Hrušově (mateřská škola)
• Požární 61/8 v Ostravě – Heřmanicích (mateřská škola)
• Frýdecká 28/426 v Ostravě – Kunčicích (mateřská škola)
• Koblovská 343/10a, v Ostravě- Koblově (hasičská stanice)
• Škrobálkova 300/51 v Ostravě- Kunčičkách (tělocvična a krček pracoviště Škrobálkova)
• Keramická 230/8 v Ostravě – Muglinově (mateřská škola) 
• V roce 2020 budou provádět rekuperace u ZŠ:
• Bohumínská
• Chrustova
• Pěší
• Škrobálkova

Zrekonstruováno máme 90% ZŠ a MŠ. Energetický management se provádí cca u 10% objektů z nichž je většina tvořena ZŠ a MŠ. Energetický management provádí u 100% ZŠ a u 55% MŠ.

Připravují se podklady pro další investice na budovách v majetku obvodu tak, aby docházelo k energetickým úsporám (např. chystaná investice do masivní regenerace bytového fondu na Mírové Osadě).

Další opatření:

• Snižování nákladů na elektřinu a plyn - využívání sdružených nákupů organizovaných statutárním městem
• Snižování spotřeby energií – byly zatepleny všechny základní školy, s jednou výjimkou všechny mateřské školy
• Snižování spotřeby energií – ve všech obydlených bytových domech byla vyměněna okna
• Hospodárné nakládání s energiemi v obecních kotelnách – provádí se pravidelné revize a odborné prohlídky kotelen, všechny kotelny jsou osazeny regulací.

Samostatný energetický management je veden u:

• Na Liščině 689/12A v Ostravě – Hrušově (mateřská škola)
• Požární 61/8 v Ostravě – Heřmanicích (mateřská škola)
• Frýdecká 28/426 v Ostravě – Kunčicích (mateřská škola)
• Koblovská 343/10a, v Ostravě- Koblově (hasičská stanice)
• Škrobálkova 300/51 v Ostravě- Kunčičkách (tělocvična a krček pracoviště Škrobálkova)
• Keramická 230/8 v Ostravě – Muglinově (mateřská škola)  

Data jsou vyhodnocována a případně je kontrolováno, proč dochází či nedochází k úsporám.

Podíl staveb se zlepšující se energetickou třídou je nízký. Nicméně na rok 2020 a 2021 se plánuje obnova a rekonstrukce oblasti Mírová Osada, kde dojde ke zlepšení těchto parametrů.

Toto sledování se v současné době neprovádí. Jak bylo popsáno v odpovědích výše, jediné periodicky sledované budovy jsou ZŠ a MŠ. Data od MŠ a ZŠ se vyhodnocují a porovnávají se spotřeby energie.

U ostatních budov by navrhovaná měsíční perioda byla velmi problematická, pravděpodobně by byl nutný kompromis v podobě delšího časové období. Údaje úřad městského obvodu dostává při vyúčtování energií. Na jejich základě je prováděno ekonomické zhodnocení (porovnání finančních nákladů), samotné množství energií se nesleduje. Pokud dojde k velkým abnormalitám tak dochází k vyhodnocování a hledání příčin.

Zavedení takto masivního sběru dat s následným vyhodnocováním by vyžadovalo značné navýšení personálních i finančních kapacit příslušného odboru.

Ano, v rámci ÚPD  jsou nastavena pravidla pro nakládání s územím, které ve velké míře vycházejí s požadavků na udržitelnost a šetrnost k přírodním zdrojům (viz Audit UR 1, oblast 1.5). Je zde snaha nasměrovat investory na území nevyužitých brownfields (viz Audit UR 1, návodná otázka 1.7.2 a 1.7.3) a v rámci systému zavedeného v ÚPD (plochy přestavby, zastavěné versus zastavitelné území a území k prověření územní studií) omezit zabírání volné krajiny.

ÚMOB Slezská Ostrava ovšem nemůže souhlasit s tvrzením (viz popis indikátoru v Typové příloze pro městské části a městské obvody k Metodice pro hodnocení udržitelných měst), že „Parametry stanovené pro budovy s téměř nulovou spotřebou jsou aktuálně velmi benevolentní.“ Na rozdíl od jiných regionů došlo na Ostravsku k ekonomickému propadu způsobenému utlumením těžkého průmyslu, na kterém byl region závislý.  Bytový fond přestal být systematicky obnovován, vznikly sociálně vyloučené lokality. Na jedné straně jsou zde rozsáhlé rezidenční oblasti, které je třeba opravit (včetně zvýšení energetického standardu), na straně druhé je zde oprávněná obava vlastníků, že se jim tyto investice nemusí vrátit. Zvýšení nájemného, které by s sebou zkvalitnění bytového fondu přineslo, by nebylo pro značnou část nájemníků únosné. Spolu s růstem cen nemovitostí/pozemků, ale i zpřísnění podmínek k hypotékám, se už tak dosti omezila možnost mladých rodin zafinancovat vlastní bydlení. Zvýšení požadavků na energetickou hospodárnost se sice vyplatí v dlouhodobém horizontu, ale podstatně navýší počáteční jednorázovou investici. Zpřísnění podmínek navrhované v indikátoru by pro spoustu lidí v regionu znamenalo, že na vlastní bydlení nedosáhnou.   

Snahou obvodu je především zamezit další degradaci objektů, motivovat vlastníky k zahájení oprav a zatraktivnit obvod natolik (veřejný prostor, dostupné školy a školky apod.), aby se zde začali usazovat noví občané. Jakékoliv radikální zpřísnění podmínek navyšující už tak vysoké náklady na stavbu a opravy nemovitostí by byly kontraproduktivní – opravy by se neuskutečnily vůbec a potenciální stavebníci nových objektů (ať už jednotlivci či velcí investoři) by raději zamířili do jiného obvodu. 

V situaci, kdy sám městský obvod zatím nemá jedinou budovu spadající do vyšších kategorií (A či B) energetické náročnosti budov, by bylo neetické požadovat tento standard po občanech. Stejně tak zatím nedává příliš smysl investovat do pokročilého měření udržitelnosti budovy respektive certifikátů, když je v nynější situaci (většina budov je v kategoriích D-F) zřejmé, v čem je problém, a řešení nezávisí na nedostatku dat či vůle, ale na dostupných finančních prostředcích.  

Z výše uvedených důvodů městský obvod nestanovuje další pravidla pro budoucí investory a vše řeší pouze v rámci platných právních předpisů. Nejsou tedy dlouhodobě stanoveny žádná pravidla pro tuto problematiku a certifikace je ponechána na dobrovolnosti každého subjektu.

Tato problematika se nyní nesleduje. Prvním krokem k vyšší udržitelnosti v obvodu jsou rozsáhlé investice do rekonstrukcí stávajících budov, což je vždy šetrnější přístup než zabírání volné krajiny a podpora novostaveb, byť úsporných. Spolu s tím je třeba podporovat novostavby v rámci již urbanizovaného území (proluky) popř. přímo využití brownfieldů.

S ohledem na fungování města jako komplexního ekosystému (problematika zabírání krajiny, požadavků na snižování tranzitu z pohledu energií, ale i hluku, prachu atd., zvýšení efektivity technické infrastruktury, ekonomicky i ekologicky udržitelného systému MHD, dostupnosti služeb atd.), krajinné a urbanistické charakteristiky obvodu (velká rozloha, ale malá hustota, neboť vedle rezidenčních oblastí jsou zde rozsáhlá nezastavěná území hald a brownfieldů) a socio-ekonomické situace, se zrekonstruovaný objekt či „BTNSE“ respektující výše uvedené požadavky jeví jako lepší řešení než certifikovaná novostavba na zelené louce či nehospodárné staré budovy, jejichž konverze se neuskutečnila kvůli příliš vysokým nákladům/požadavkům, které si vlastník nemohl dovolit zafinancovat.  

Zavedení databáze by vyžadovalo rozsáhlou spolupráci mezi ÚMOB Slezská Ostrava a soukromými vlastníky, patrně i citelný zásah do jejich vlastnických práv a soukromí (povinnost provádět opravy/stavbu nákladnějším způsobem, na vlastní náklady provádět audity/certifikaci/analýzy a tato data následně poskytovat úřadu ke zpracování) popř. zajištění finanční spoluúčasti obvodu (dotování zvýšených nákladů na výstavbu a provoz těchto budov). Pro obvod by to znamenalo navýšení personálních i finančních kapacit. 

Podlahová plocha je velmi obtížně určitelná. Zateplení objektů pro bydlení bylo provedeno jen částečně a v dalších letech se plánuje postupné pokračování. U administrativních budov se také tyto opatření plánují. Okna jsou vyměněna všech objektech.

Plocha, kde byla prováděna tato energetická opatření, nebyla pro potřeby ÚMOB Slezská Ostrava počítána. Nebylo to zatím celkově vyžadováno ani pro případné statistiky pro operační programy.

Objekty ZŠ a MŠ, kde byly prováděny opravy z financí ÚMOB Slezská Ostrava či jiných dotačních titulů jsou přílohou.

Nyní se provádí rekuperace u ZŠ:

• Bohumínská
• Chrustova
• Pěší
• Škrobálkova

Zavedení sledování by si vyžadovalo další personální kapacity a delší časový horizont.