Spotřebu body sleduje společnost Ostravské vodárny a kanalizace a.s. za město Ostrava. V roce 2019 činila průměrná spotřeba pitné vody v Ostravě  96,66 l/os./den, resp. 35,28 m3/os./rok.

V porovnání s rokem 2018 došlo v Ostravě k poklesu průměrné spotřeby pitné vody o 0,72 l/os./den (pokles z 97,38 l/os./den na 96,66 l/os./den). Za rok se tak jedná o snížení spotřeby vody ve výši 0,263 m3/os.

Městský obvod si toho není vědom, informace k rozvoji systému zeleně v rámci Ostravy viz https://www.ostrava.cz/cs/urad/magistrat/odbory-magistratu/odbor-ochrany-zivotniho-prostredi/oddeleni-ochrany-prirody/odkazy/strategicky-plan-rozvoje-systemu-zelene-na-uzemi-mesta-ostravy

Přesný údaj změny podílu realizovaných ÚSES je technologicky nezjistitelný.

Souhrnnou spotřebu vody za všechny budovy nesledujeme. Porovnání spotřeby provádíme pouze v rámci jednotlivých domů. Změny jsou patrné z následující tabulky:

Závislost mezi změnou spotřeby pitné vody resp. objemu vody odkanalizované a cenou pro vodu pitnou resp. cenou pro vodu odpadní nelze přesně vyčíslit. Cenu ovlivňuje mnoho faktorů. Do ceny pro vodné resp. stočné lze promítnout pouze ekonomicky oprávněné náklady, které zahrnují náklady pořízení odpovídajícího množství přímého materiálu, mzdové a ostatní osobní náklady, technologicky nezbytné ostatní přímé a nepřímé náklady a náklady oběhu. Výslednou cenu dále ovlivňují legislativní změny, inflace, potřeba oprav a obnovy vodovodní a kanalizační sítě, zavádění nových úsporných technologií, snižování ztrát vody na síti apod. a jedním z dalších faktorů ovlivňujících výslednou cenu vody pro vodné a stočné je pokles spotřeby objemu vody pitné a odkanalizované.

Dodávku pitné vody, odkanalizování a následné čištění odpadních vod jsou řešeny společností Ostravské vodárny a kanalizace a.s. (OVAK a.s.) a to v rámci celého statutárního města Ostravy. Slezská Ostrava je jedním z 23 městských obvodů, které v Ostravě jsou. Vyfiltrování části dat odpovídající pouze jednomu obvodu, respektive eliminace vlivu dění ve zbytku statutárního města, a následné srovnání s městy či průměrem ČR je v podstatě nemožné.

Statistika.

• V roce 2015 byl počet obyvatel obvodu 21 757 z toho napojených na ČOV 10 858.
• V roce 2016 byl počet obyvatel obvodu 21 769 z toho napojených na ČOV 10 866.
• V roce 2017 byl počet obyvatel obvodu 21 730 z toho napojených na ČOV 10 784.
• V roce 2018 byl počet obyvatel obvodu 21 759 z toho napojených na ČOV 10 803.
• V roce 2019 byl počet obyvatel obvodu 21 798 z toho napojených na ČOV 11 061.
  

V současné době je v realizaci projekt rekonstrukce a prodloužení sběrače B do Radvanic. Tato stavba je klíčová pro odkanalizování Radvanic, části Slezské Ostravy a výhledově Bartovic, Kunčic a Kunčiček. Součástí bude zrušení sedmi volných výustí. Zároveň je nezbytnou pro další výhledové stavby kanalizační sítě. V současné době jsou odpadní vody mimo centrální území Slezské Ostravy odváděny lokálně a bez celkové koncepce přímo do vodotečí. Stávající kanalizační stoky jsou bez čištění vyústěny do řeky Lučiny. Cílem stavby je vytvořit předpoklad pro systematické odkanalizování spádového území a výrazné zlepšení stávající situace.

Více viz https://www.msk.cz/cz/mapy/plan-rozvoje-vodovodu-a-kanalizaci-58304/  a https://geoportal.msk.cz/Public/PRVKUK/kanalizace/html/8119_006_02_81202.html

Zpracování odpadních vod provádí společnost Ostravské vodárny a kanalizace, a.s.

Při provozování čistíren odpadních vod bylo v roce 2018 vyčištěno celkem 25 mil. m3 odpadních vod. Na Ústřední čistírně odpadních vod v Ostravě-Přívoze (ÚČOV) bylo navíc zpracováno 580 tis. m3 koncentrovaných odpadních vod z koksárenského a teplárenského průmyslu a 149 tis. m3 jiných koncentrovaných odpadních vod přivezených cisternami.

Zdroje znečištění přesahující určitou mez za kalendářní rok jsou sledovány ve dvou kategoriích. V první jsou to zdroje s produkovaným znečištěním nad 500 t BSK5, ve druhé zdroje s vypouštěním nad 15 t v ukazateli BSK5. Největším producentem ze sféry komunálních vod v oblasti povodí byla v roce 2016 Ústřední čistírna odpadních vod (ÚČOV Přívoz) v Ostravě (24,7 mil. m3 včetně odlehčení). 

Jak již bylo popsáno v odpovědi na návodnou otázku 2.1.3, vyfiltrování části dat odpovídající pouze jednomu obvodu, respektive eliminace vlivu dění ve zbytku statutárního města, a následné srovnání s městy či průměrem ČR je v podstatě nemožné.

Procentuální údaje městský obvod nezjišťoval.  Podmínky nakládání s dešťovou vodou vyplývají ze Stavebního zákona a Vyhlášce o dokumentaci staveb, kontrola dodržování výše uvedených předpisů spadá do agendy odboru územního plánování a stavebního řádu. Na soukromých pozemcích v zastavěném území obce dochází jak k zasakování dešťových vod, tak k jímání a používání na závlahy.  Z požadavků uvedených ve výše zmíněných předpisech

Stavby, z nichž odtékají povrchové vody, vzniklé dopadem atmosférických srážek (dále jen „srážkové vody“), musí mít podle § 6 odst. 4 vyhlášky o technických požadavcích na stavby zajištěno jejich odvádění, pokud nejsou srážkové vody zadržovány pro další využití. Znečištění těchto vod závadnými látkami nebo jejich nadměrné množství se řeší vhodnými technickými opatřeními. Odvádění srážkových vod se zajišťuje přednostně zasakováním. Není-li možné zasakování, zajišťuje se jejich odvádění do povrchových vod; pokud nelze srážkové vody odvádět samostatně, odvádí se jednotnou kanalizací.

vyplývá, že odvádění jednotnou kanalizací je až poslední možné řešení. Přesné data (podíly ploch) sice nejsme schopni stanovit, ale se zvyšujícím se počtem novostaveb/přestaveb by logicky mělo docházet i k vzrůstu pozitivního trendu v této oblasti. 

Městský obvod neshromažďuje informace soukromých subjektů o jejich využívání srážkových vod. Této problematice se úřad věnuje v rámci stavebních řízení, ta ale nemohou sloužit k hromadnému sběru dat a následným analýzám. Obvod se věnuje mimo jiné i projektům regenerace sídlišť, kde se hojně pracuje se zelení ve veřejném prostoru, která napomáhá zadržování vody v urbanizované krajině a ochlazování povrchů.  Opatření pro akumulaci a využívání srážkových vod (retenční nádrže apod.) nebyla zatím provedena. 

Zákon o ochraně přírody a krajiny vymezuje šest kategorií zvláště chráněných území: národní parky (NP), chráněné krajinné oblasti (CHKO), národní přírodní rezervace (NPR), přírodní rezervace (PR), národní přírodní památky (NPP) a přírodní památky (PP).

Na území městského obvodu se nachází národní přírodní památka Landek (malá část), evropsky významná lokalita Heřmanický rybník, a území označené NATURA 2000 - ptačí oblast Heřmanský stav - Odra – Poolší (https://www.ceskatelevize.cz/porady/1129337346-pridej-se/407235100161006-hermansky-stav/ ). Ke spolupráci dochází ve smyslu zajišťování úklidu odpadků, komunikací s ochránci přírody ve věci údržby naučné stezky.

Ke snížení ploch přírodního nebo přírodně blízkého charakteru v posledních letech nedošlo. Nejsou k dispozici přesná data, nebylo v minulosti sledováno. Přírodní nebo přírodě blízké plochy budou zachovány pro příští generace.

Městský obvod nesleduje koeficient dlouhodobé stability.

Městský obvod rozvíjí a zkvalitňuje údržbu a péči o stávající plochy. Veřejné plochy zeleně se nezmenšují, ani nezvětšují. Jsou dlouhodobě stabilní. Postupně dochází k nárůstu vysazovaných dřevin na obecních pozemcích.

Mezi lety 2012 – 2016 došlo v městském obvodu Slezská Ostrava k výsadbě 494 ks stromů a 1680 ks keřů.  A to na celkem 17 plochách napříč celým obvodem. V roce 2020 bylo zatím vysazeno 32 stromů.

Zemědělský půdní fond je chráněn zákonem. Další ochranu městský obvod neprovádí. Ochranu ZPF dle statutu vykonává Statutární město Ostrava. Dle obdržených informací však další opatření nad rámec zákona prováděna nejsou. Samozřejmě se zvýšeně dbá, aby se nevyjímaly pozemky z I. a II bonitní třídy, vyjma nezbytných účelů jako dopravní infrastruktura apod.

Kvalita ovzduší v Ostravě je silně ovlivňována mnoha faktory. K imisnímu zatížení přispívá vedle průmyslových zdrojů také intenzita automobilové dopravy a lokální topeniště.

Na kvalitě ovzduší v Ostravě se významně podílí také dálkový přenos znečišťujících látek (zejména z lokálních topenišť a průmyslu) z příhraniční oblasti Polska zvláště v zimním období. Imisní koncentrace na Ostravsku jsou významně ovlivňovány častým výskytem inverzí a zhoršenými rozptylovými podmínkami, což souvisí s meteorologickými faktory a geografickým umístěním Ostravy. Dopady znečištění ovzduší jsou vážným problémem a ovlivňují zdraví obyvatel, proto Ostrava činí veškeré možné kroky ke zlepšení stavu životního prostředí a životní úrovně ve městě. K tomu je nutná spolupráce všech subjektů (státu, průmyslových podniků, institucí včetně samotných občanů), kteří mohou přispět ke zlepšení.

Statutární město Ostrava patří do aglomerace Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek, pro kterou byl vydán v dubnu 2016 „Program zlepšování kvality ovzduší aglomerace Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek – CZ08A“. Dle § 9 odst. 4 zák. č.  201/2012 Sb., o ochraně ovzduší má obec povinnost provádět opatření, která jí byla uložena příslušným PZKO tak, aby bylo dosaženo co nejdříve imisního limitu na jeho území. Pro tyto účely musí vypracovat časový plán provádění opatření.

Program zlepšování kvality ovzduší (dále jen „PZKO“) vydává ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s krajským úřadem a obecním úřadem v případě překročení stanoveného imisního limitu. Cílem programu je určit opatření k dosažení požadované kvality ovzduší v době co možná nejkratší. PZKO stanovuje opatření zejména na regionální a lokální úrovni.

Ministerstvo životního prostředí momentálně zpracovává ve spolupráci s Českým hydrometeorologickým ústavem, kraji a obcemi aktualizaci PZKO pro horizont 2020+.

„Akční plán statutárního města Ostravy k implementaci Programu zlepšování kvality ovzduší aglomerace Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek – CZ08A“ (dále jen „Akční plán“) obsahuje konkrétní informace o aktivitách/projektech. Obsahuje také harmonogram realizace příslušných aktivit a dílčích kroků jednotlivých projektů, finanční náročnost, finanční krytí, termíny plnění a interní gesce. Jsou zde zahrnuty projekty jak zrealizované do roku 2020, tak s plánovanou realizací po roce 2020.

Opatření uvedená v Akčním plánu bude město Ostrava realizovat z vlastních prostředků a odhaduje výdaje z rozpočtu ve stovkách miliónů korun.

Opatření uvedená v Akčním plánu budou průběžně plnit a realizovat statutární město Ostrava, Magistrát města Ostravy, městské obvody statutárního města Ostravy a Dopravní podnik Ostrava.

Odkaz: https://zdravaova.cz/wp-content/uploads/2019/09/FINAL_Akcni-plan-k-PZKO_20190904-2-final.pdf

Hlavní zdroje znečištění jsou lokální topeniště, automobilová doprava a průmyslová výroba. Městský obvod zajišťuje provádění intenzivního úklidu a čištění komunikací a obecních pozemků.

Pravidelně dochází k čištění komunikací od prachových částic čistícími vozy. Při letních vysokých teplotách v období sucha dochází ke kropení silnic vodou. Tuto činnost provádí i soukromé společnosti zejména v průmyslových areálech.

Celkem má městský obvod ve správě 110 km komunikací o průměrné šířce 5m a frekvence úklidu probíhá 4-5 krát ročně.