Zapracování oblasti kultury do koncepčních dokumentů je ve srovnání s běžnou praxí v městských částech Prahy v případě MČ Praha 7 nadstandartní. Unikátní je specifický dokument Art District 7, který je koncepčním nástrojem pro rozvoj tzv. kreativní čtvrti. Oba dokumenty byly vytvořeny participativně, za účasti kulturních a jsou aktivní, do praxe jsou uváděny pomocí ročních akčních plánů. Ve srovnání mezi Pražskými městskými částmi je MČ Praha 7 nadstandardně vybavena kulturní i kulturně komunitní infrastrukturou. Z hlediska intenzity kulturní infrastruktury v území není srovnatelná z žádnou jinou MČ Prahy, stejně jako MČ Praha 1. Jedná se o dvě městské části, kde je umístěna klíčová státní infrastruktura v oblasti kultury a sídlí zde i celoměstsky významní soukromí hráči v oblasti divadla, filmu, designu i výtvarného umění. Jak státní instituce, tak soukromí hráči vytváří program pro veřejnost z celé Prahy i pro tuzemské a zahraniční návštěvníky města.

Aktuální srovnání výdajů MČ Prahy na Kulturu není dostupné, v letech 2011 až 2015 se městská část s průměrně cca 300 Kč běžných výdajů na obyvatele v tomto období řadila na konec první poloviny, aktuálně se se 165 Kč na obyvatele řadí na rozhraní 3. a 4. kvartilu. Meziroční srovnání v letech 2017 – 2018 vykazuje rostoucí trend, celkově o 1 mil. Kč.

Komunikace s kulturními aktéry i aktivními občany, kteří využívají sociální sítě je nadstandartní. MČ využívá spektrum nástrojů podpory aktérů kulturních a kreativních odvětví (KKO), od dotací na aktivity, přes spektrum dostupných propagačních nástrojů, nad rámec běžně využívaných zvýhodněných nájmů pro neziskové organizace, MČ specificky podporuje začínající umělce studující nebo bydlící v místě.

Vzhledem k demografickému charakteru MČ, jejímu umístění v centru města i plánované zástavbě v oblasti Bubny, bude význam Prahy 7 jako širšího centra Prahy posilovat. V městské části již nyní probíhá silná gentrifikace, která bude pokračovat. Rizikem je propadávání některých cílových skupin skrze síto dostupných služeb, včetně kulturně komunitního zázemí.

Městská část se kulturnímu dědictví významně nevěnuje. Důraz je i dle výše popsaného kladen na živou kulturu, skrze níž MČ také aktivně vnímá svoji identitu, vyplývá to i z povahy zástavby MČ kde se v těsné blízkosti stabilizovaných území nachází rozsáhlá transformační území, která jsou v pohybu, žijí dočasným využitím různými aktéry včetně aktérů KKO.

Dotační systém je ovšem otevřený poptávce aktérů po realizaci projektů spjatých s kulturním dědictvím jak spíše tradičního, tak inovativního typu. Podporu obnovy nemovitého kulturního dědictví považuje MČ za agendu hl. m. Prahy.

Aktivně MČ Praha 7 akcentuje témata historie 20. století, která jsou spojena s jejím územím. Deportace židovského obyvatelstva do koncentračních táborů i odsunu pražských Němců z nádraží Bubny je a bude reflektován v tzv. Památníku Ticha.

Rozpočet na aktivity občanské společnosti podporované skrze dotační řízení tvoří řádově 30% z celkového rozpočtu MČ. Grantový systém je transparentní, komise je složená z odborníků. Dotační podpora reaguje na nabídku zde sídlících subjektů KKO, podporuje jak projekty tradiční, tak inovativní, které díky pestrému mixu aktérů v místě vznikají.

Vzhledem k tomu, že MČ v letech 2012 – 2014 zrušia vlastní příspěvkovou organizaci (tím je dán i pokles financí do oblasti kultury), je dobrým rozhodnutím aktivní networking s ostatními veřejnými i soukromými hráči skrze projekt Art District 7, který také v určité míře již nyní zohledňuje aktivní diskusi o tom, jak ve svých aktivitách zohledňují nejen celopražské kulturní publikum, ale i místní obyvatele.

MČ sama pak přiměřeně doplňuje, co nedělají jiní aktéři, jejichž nabídka je v MČ pestrá. Vlastní akce MČ se zaměřují obdobně jako i jinde na tradiční svátky v roce, společenské události a výročí, specificky zohledňuje cílové skupiny, které jsou na trhu znevýhodněné a jsou ohroženy sociální nebo ekonomickou exkluzí, podporuje zejména seniory.    

Ve vztahu k tématu vzhledu města MČ využívá i nadstandartní nástroje, běžně používané spíše v památkově chráněných zónách, jakou jsou pravidla umisťování reklamy. MČ zapojuje občany do plánování revitalizací veřejných prostranství. Snaží o racionální sjednocení městského mobiliáře.

Zapracování oblasti kultury do koncepčních dokumentů je ve srovnání s běžnou praxí v městských částech Prahy v případě MČ Praha 7 nadstandartní. Unikátní je specifický dokument Art District 7, který je koncepčním nástrojem pro rozvoj tzv. kreativní čtvrti. Oba dokumenty byly vytvořeny participativně, za účasti kulturních a jsou aktivní, do praxe jsou uváděny pomocí ročních akčních plánů. Ve srovnání mezi Pražskými městskými částmi je MČ Praha 7 nadstandardně vybavena kulturní i kulturně komunitní infrastrukturou. Z hlediska intenzity kulturní infrastruktury v území není srovnatelná z žádnou jinou MČ Prahy, stejně jako MČ Praha 1. Jedná se o dvě městské části, kde je umístěna klíčová státní infrastruktura v oblasti kultury a sídlí zde i celoměstsky významní soukromí hráči v oblasti divadla, filmu, designu i výtvarného umění. Jak státní instituce, tak soukromí hráči vytváří program pro veřejnost z celé Prahy i pro tuzemské a zahraniční návštěvníky města.

Aktuální srovnání výdajů MČ Prahy na Kulturu není dostupné, v letech 2011 až 2015 se městská část s průměrně cca 300 Kč běžných výdajů na obyvatele v tomto období řadila na konec první poloviny, aktuálně se se 165 Kč na obyvatele řadí na rozhraní 3. a 4. kvartilu. Meziroční srovnání v letech 2017 – 2018 vykazuje rostoucí trend, celkově o 1 mil. Kč.

Komunikace s kulturními aktéry i aktivními občany, kteří využívají sociální sítě je nadstandartní. MČ využívá spektrum nástrojů podpory aktérů kulturních a kreativních odvětví (KKO), od dotací na aktivity, přes spektrum dostupných propagačních nástrojů, nad rámec běžně využívaných zvýhodněných nájmů pro neziskové organizace, MČ specificky podporuje začínající umělce studující nebo bydlící v místě.

Vzhledem k demografickému charakteru MČ, jejímu umístění v centru města i plánované zástavbě v oblasti Bubny, bude význam Prahy 7 jako širšího centra Prahy posilovat. V městské části již nyní probíhá silná gentrifikace, která bude pokračovat. Rizikem je propadávání některých cílových skupin skrze síto dostupných služeb, včetně kulturně komunitního zázemí.

Městská část se kulturnímu dědictví významně nevěnuje. Důraz je i dle výše popsaného kladen na živou kulturu, skrze níž MČ také aktivně vnímá svoji identitu, vyplývá to i z povahy zástavby MČ kde se v těsné blízkosti stabilizovaných území nachází rozsáhlá transformační území, která jsou v pohybu, žijí dočasným využitím různými aktéry včetně aktérů KKO.

Dotační systém je ovšem otevřený poptávce aktérů po realizaci projektů spjatých s kulturním dědictvím jak spíše tradičního, tak inovativního typu. Podporu obnovy nemovitého kulturního dědictví považuje MČ za agendu hl. m. Prahy.

Aktivně MČ Praha 7 akcentuje témata historie 20. století, která jsou spojena s jejím územím. Deportace židovského obyvatelstva do koncentračních táborů i odsunu pražských Němců z nádraží Bubny je a bude reflektován v tzv. Památníku Ticha.

Rozpočet na aktivity občanské společnosti podporované skrze dotační řízení tvoří řádově 30% z celkového rozpočtu MČ. Grantový systém je transparentní, komise je složená z odborníků. Dotační podpora reaguje na nabídku zde sídlících subjektů KKO, podporuje jak projekty tradiční, tak inovativní, které díky pestrému mixu aktérů v místě vznikají.

Vzhledem k tomu, že MČ v letech 2012 – 2014 zrušia vlastní příspěvkovou organizaci (tím je dán i pokles financí do oblasti kultury), je dobrým rozhodnutím aktivní networking s ostatními veřejnými i soukromými hráči skrze projekt Art District 7, který také v určité míře již nyní zohledňuje aktivní diskusi o tom, jak ve svých aktivitách zohledňují nejen celopražské kulturní publikum, ale i místní obyvatele.

MČ sama pak přiměřeně doplňuje, co nedělají jiní aktéři, jejichž nabídka je v MČ pestrá. Vlastní akce MČ se zaměřují obdobně jako i jinde na tradiční svátky v roce, společenské události a výročí, specificky zohledňuje cílové skupiny, které jsou na trhu znevýhodněné a jsou ohroženy sociální nebo ekonomickou exkluzí, podporuje zejména seniory.    

Ve vztahu k tématu vzhledu města MČ využívá i nadstandartní nástroje, běžně používané spíše v památkově chráněných zónách, jakou jsou pravidla umisťování reklamy. MČ zapojuje občany do plánování revitalizací veřejných prostranství. Snaží o racionální sjednocení městského mobiliáře.