Městská část Praha 18 je v současné době dynamicky se rozvíjející městskou částí, kdy přepočet spotřeby vody v uvedených kritériích je takřka neuchopitelný. Městská část je tvořena narůstajícím počtem bytů – v roce 2016 260 nových bytů, v roce 2017 369 nových bytů (ČSÚ), dále velkým obchodním centrem a neméně významným podílem se na spotřebě vody podílí Výzkumný ústav letectví a několik desítek společností v areálu Letova. Bohužel se nedá zjistit přesné dodané množství vody do městské části, protože tyto údaje správce vodovodů a kanalizací neeviduje. Můžeme pouze vycházet z údajů obce jako celku, tedy hl. m. Prahy. Průměrná roční spotřeba pitné vody na obyvatele Prahy v roce 2018 (v kategorii domácnosti, bez ostatních odběratelů) je 39 m³ (údaj ze společnosti PVK a. s.).

Příklad průměrné denní hodnoty spotřeby pitné vody na osobu při různých činnostech v pražských domácnostech. Průměrná denní spotřeba vody na osobu v roce 2017 byla v Praze 107 litrů (v ostatních regionech ČR je spotřeba vody na osobu a den nižší).  

Hodnoty uvedené v tabulce berte, prosím, pouze jako odhad a příklad. Spotřeba ve vaší domácnosti se může od uvedených spotřeb lišit.

(Zdroj PVK a. s.)

V budovách ve správě MČ bylo v roce 2017 spotřebováno 27 022 m³ vody. V roce 2018 bylo spotřebováno 25 824 m³ vody. Snížení je způsobeno mimo jiné i prodejem části bytového fondu. Ke snížení dochází i vlivem zdražování vodného a stočného a větším povědomím lidí o ochraně životního prostředí. Bohužel jsou evidovaná množství na objekt, tedy nelze přesně rozdělit potřebu vody připadající na bytový fond, nebytové jednotky a ostatní.

Srážkový úhrn v rámci ČR:

2017                                                    2018

683 mm (99% normálu)                       521 mm (76% normálu)

Srážkový úhrn pro Prahu a Středočeský kraj:

2017                                                    2018

615 mm (105% normálu)                     423 mm (72% normálu)

Cena vodného a stočného v Praze:

                        2017                2018

Vodné              46,43               48,3

Stočné             38,99               39,09

Z porovnání roků 2017/2018 je patrné, že vztah ceny nekoresponduje se srážkovými úhrny. Ani pokud vezmeme delší časový úsek, nenalezneme žádnou spojitost s cenou vodného a srážkovými úhrny. Na ceně vody se podílí nejvíce nájemné za vodohospodářskou infrastrukturu, opravy a údržba vodovodní sítě a DPH, které činí 15%. Dále pak poplatky za odebranou surovou vodu.

Hodnoty srážek jsou převzaty z ročenky vydané MZe. Pro území Prahy, jejíž součástí je i MČ Praha 18, tedy relevantní jsou. Rozdíly srážek mezi jednotlivými srážkoměrnými stanicemi v rámci Prahy jsou minimální, není tedy důvod investovat do své srážkoměrné stanice a hodnotit rozdíly od úhrnů v rámci Prahy se zjištěním, že odchylka je tak malá, že se dá spekulovat o nepřesnosti srážkoměrné stanice od stanice profesionální, provozované ČHMÚ. Navíc je dostupná stanice i ve Kbelích. Nevidím problém v přesných číslech pro daný mikroregion z hlediska problematiky se suchem. Naopak mi přijde požadavek neopodstatněný.

Spojitost mezi spotřebou a cenou vody je podložená a vychází i z tržních principů nabídky a poptávky. Při rostoucí ceně klesá poptávka. Spojitost mezi spotřebou a srážkami je možné spatřovat v zemědělství, konkrétně v polabské nížině a jinde, kde se pěstuje zelenina. Zde se musí v období sucha zalévat je zde tedy patrná souvislost mezi spotřebou a srážkami. V městské části, stejně jako v Praze, lze tuto souvislost spatřovat pouze u závlah zahrad a trávníků a napouštění bazénů. V našem případě MČ, kde je převážná většina obyvatel v obytných domech, se o zalévání zahrad a napouštění bazénů nejedná, tedy je spíše výjimečná.

Nejvýznamnější úsporná opatření v rámci hospodaření se srážkovými vodami je odpojení obchodního domu Lidl od dešťové kanalizace, kdy veškerou vodu nově likvidují na svém pozemku. Dle vypočtených hodnot se jedná o roční úhrn v množství cca 3 tis/m³/rok. Všude, kde je to technicky možné, je veškerá výstavba a rekonstrukce stávajících objektů řešena v rámci § 38 nařízení č. 10/2016 Sb. hl. m. Prahy, tedy likvidace dešťové vody na pozemcích investora a jen ve výjimečných případech regulované vypouštění do kanalizace.

V rámci bytového fondu ve správě městské části se jedná hlavně při rekonstrukci bytů o nákup výrobků, které již mají úsporná opatření (WC s dvojím splachováním, baterie s perlátory, úsporné sprchové hlavice). Stejně tak i v ostatních provozech ve správě MČ, které se rekonstruují, se důsledně dbá na technologie, které jsou šetrné k životnímu prostředí. Veškeré projekty jsou tak již směřovány k max. snaze o úsporu vody a minimalizaci odvádění vody z území.

Veškeré stavební záměry v našem správním obvodu jsou projednány a konzultovány s vodoprávním úřadem, kde jsou uplatňovány veškeré nové trendy v hospodaření s dešťovou vodou.

Mezi připravované akce patří výměna vodovodních řadů v centrální části Letňan, na kterou je připraveno územní řízení a bude se v nejbližších letech realizovat. Veškeré nové vodovodní řady jsou povolovány a následně kontrolovány dozorem PVK a jsou vyhotoveny podle městských standardů, aby nedocházelo k únikům vody z vodovodních řadů. Toto je kontrolováno při kolaudaci, kdy jsou vyžadovány tlakové zkoušky vodovodních řadů.

Jedná se o první audit, nejsou tedy žádná úsporná opatření, která by se relevantně dala posuzovat.

V budově MČ jsou informace o nakládání s vodou na nástěnce u vodoprávního úřadu. Veškeré stavební záměry jsou konzultovány s vodoprávním úřadem.

Ve školkách a školách probíhá výuka se zaměřením na environmentální cíle a děti se učí nejen správně třídit odpady a recyklovat papír a plasty, ale učí se i úsporná opatření k šetrnému nakládání s vodou. Jiná osvětová kampaň v gesci MČ neproběhla. Dle našeho názoru je lepší se soustředit na jednotlivé případy v rámci stavebních řízení a peníze vynaložit na konkrétní účely (např. výstavby nové školky).

V hl. m. Praze bylo na ČOV do roku 2018 napojeno 99,2 % obyvatel. Za rok 2018 ještě nejsou přesná čísla zveřejněna. V rámci MČ Prahy 18 nejsou lokality, kde by nebylo možné se na kanalizaci pro veřejnou potřebu připojit, proto se tento údaj pro hl. m. Prahu dá použít i na MČ Prahy 18. Jiná situace je v katastru Čakovic, kde je ještě pár lokalit, kde se na kanalizaci pro veřejnou potřebu napojit nelze a čištění je řešeno domovní ČOV. V roce 2018 byla povolena jedna čistírna, kde je likvidace splaškové vody do půdních vrstev. V globálním měřítku v rámci Prahy jde o nepatrné procento. I v rámci Čakovic se jedná o nepatrné procento. Pro MČ Letňany ale, jak je výše uvedeno, platí celopražské průměry.

Síť kanalizace v MČ je rozsáhlá a její plány jsou v kanalizačním řádu pro pobočnou čistírnu odpadních vod Miškovice. Je o velikosti A0. Oddílná kanalizace je řešena jen v několika ulicích, jinak se jedná o kanalizaci jednotnou. Takže odhadem je 30 % dešťové kanalizace. Je to ale hodně hrubý odhad, kdy přesné měření jednotlivých stok nemá zásadní význam. Páteřní síť je vybudovaná, tedy žádné nové trendy nejsou na samotné síti v dohledné době uvažovány. Je nutné řešit každý jednotlivý případ nové stavby, případně přestavby stávajících domů, aby se dešťová voda do kanalizace již nedostávala, max. regulovaně. Jednotná kanalizace je opatřena několika odlehčovacími komorami vyústěnými do Mratínského potoka. Asi by bylo dobré nastínit možné trendy ve vybudované kanalizaci, které by se daly aplikovat a přes samosprávu jednotlivých městských částí apelovat na hl. m. Prahu, aby je zavedlo do praxe. Pouze polemika o vybudované kanalizační síti a měření poměru mezi jednotnou a dešťovou kanalizací nemá žádný smysl.

Splaškové vody v MČ Prahy 18 jsou svedeny buď do pobočné čistírny odpadních vod v Miškovicích, nebo gravitačně do čerpací stanice v Čakovicích, odkud směřuje odpadní voda do centrální čistírny odpadních vod. Údaje jsou tedy stejné jako pro hl. m. Prahu, tedy v roce 2017 80 103 tis. m³a z toho 100% čištěno. Přesný podíl z této hodnoty připadající na MČ Prahy 18 není znám, jen počet obyvatel podle ČSÚ (20 071 a 3942 cizinců nepřihlášených) + obchodní, kancelářské, výrobní prostory. V rámci MČ Prahy 18 je spíše zvyšující se objem z důvodu nové výstavby bytových domů.

Odpadní vody z „podniků“ jsou vypouštěny do kanalizace pro veřejnou potřebu. Jedna jde přes čerpací stanici v Čakovicích do ústřední čistírny odpadních vod, část jde do pobočné čistírny odpadních vod v Miškovicích. Veškeré technologické vody (v našem případě hlavně z kuchyňských provozů, neprobíhá většinou nebezpečná výroba) jdou přes odlučovače tuků nebo přes neutralizační stanice, případně chemické čistírny. Zpevněné plochy jsou předčištěny v odlučovačích lehkých kapalin. U benzinových stanic jsou pohonné hmoty ve zdvojených nádrží v podzemí. Úkapy u stáčecích míst jsou samostatnou kanalizací svedeny přes odlučovač do kanalizace. Veškerá stáčecí místa jsou zastřešena, aby nedocházelo k vniknutí dešťové vody do prostoru stáčecích míst a nekontaminovala se ropnými úkapy.

S ohledem na zdlouhavé vyřizování nových stavebních povolení a krize, která zpomalila výstavbu v MČ, se nyní dokončují projekty, které byly povoleny před krizí nebo v době krize. Proto stěžejním faktorem jsou tři velké developerské projekty, které se současně dokončují, tedy jejich poslední etapy. V podílu ploch se to dá odhadnout na cca 12 000 m² zastavěných ploch (pouze část z celkové plochy, která připadá na rok 2018). Veškeré tyto vody jsou vsakovány na pozemcích investora v kombinaci s vsakovacími studnami, průlehy, vsakovací galerií. Z území je pouze havarijní přepad do dešťové kanalizace. Na území městské části se v převážné většině staví na rozvojových plochách, kdy je již vyžadována likvidace dešťové vody na vlastním pozemku. V intravilánu obce k větší výstavbě nedochází, proto má nová výstavba v intravilánu zanedbatelný vliv na navyšování odtoku dešťové vody z území. Pokud dojde v průběhu času k zásadní rekonstrukci současných domů, tak již prosazujeme nové environmentální pohledy a podle § 5 odst. 3 vodního zákona je nutíme i ke změně odvodnění nemovitosti. Částečně k tomuto účelu přispívá dotační program MŽP „dešťovka“, i když je pravda, že zájem je v MČ prozatím jen okrajový.

Jak bylo zmíněno výše, tak snaha je zadržet maximum vody v území, i za cenu nucení projektantů do krajinného inženýrství. Nemá smysl tedy dělat mapku městské části, ani dávat kvalifikovaný odhad. Veškerá nová výstavba, která vzniká, nebo vznikne, bude mít navržené takové zařízení, které bezpečně zlikviduje dešťovou vodu na pozemku investora, případně regulovaně bude odvádět. Ze zkušeností se stavbou administrativního centra Lidlu je patrné, že prosté využívání dešťové vody pro splachování WC je velice problematické. Z výpočtů potřeby vody pro administrativu vyplývá, že tyto budovy nejsou schopny dešťovou vodu na splachování WC spotřebovat, naopak se setkávají s problémy spojenými s kvalitou vody (splach pylů, znečištění ze vzduchu,…), které zanášejí plovákové ventily a znečišťují toaletní mísy. Vznikají tím vícenáklady na údržbu (větší spotřeba chemických látek), nutnost čištění této vody a další věci s tím spojené (doúčtování stočného, oddělené rozvody, akumulační nádrže, dopouštěcí zařízení v době sucha,…). Daleko větší potenciál při likvidaci dešťové vody má krajinné inženýrství a navrhování závlahových systémů do zeleně, závlaha stromů, vodní prvky v krajině atd. Zde se opírám o zkušenosti obchodního centra v Čakovicích, kde na jílovitém podloží a 70 % zastavěnosti pozemku efektivně likvidují dešťovou vodu systémem závlah zeleně a stromů, za cenu zvětšení objemu akumulační nádrže pro zachycení max. dešťové vody. V zimních měsících je voda akumulována a při naplnění nad určitý objem regulovaně odváděna do vodoteče. Regulace je vždy striktně navržena na hodnotu přirozeného otoku, který je stanoven na 10 l/s na hektar.

Městská část prostřednictvím vodoprávního úřadu striktně dbá na environmentální přístupy zakotvené v zákoně a pravidelně školí pracovníka vodoprávního úřadu. Tímto přístupem se docílilo, že veškeré nové stavby a změny staveb se konzultují již ve fázi záměru. Přes počáteční nesouhlas se i MČ rozhodla v prostoru nově rekonstruované školky využívat dešťovou vodu na závlahu a zbytek vsakovat v horninovém prostředí. Z toho je patrné, že i přes tlaky ze strany investorů na minimalizaci nákladů, jsou zájmy na akumulaci a využívání dešťové vody prosazovány ve velmi vysoké úspěšnosti. Konkrétními počiny jsou tedy odpojení 3 pavilonů připravované školky ve fázi projektu, dále odpojení obchodu Lidl od dešťové kanalizace, retence s regulovaným odtokem pro prodejnu potravin Albert (ve fázi projektu). Původní parkoviště vedle nového bytového domu je nově vyřešeno do retenční nádrže s regulovaným odtokem, původní projekt bytového domu se zastavěnou plochou cca 2300 m², který byl původně po staru povolen s napojením přímo na kanalizaci, je nyní ve výstavbě s retenční nádrží s regulovaným odtokem. Je tedy patrná snaha měnit i již povolené projekty, které se mění i v rámci změny stavby před dokončením.

Program „Dešťovka“ je v gesci Ministerstva životního prostředí. MČ nemá žádné informace o tomto programu. V rámci Prahy je možné žádat o dotace na akumulaci na závlahu zahrady (likvidace dešťové vody na vlastním pozemku). Využití na splachování WC je problematické z hlediska Pražských stavebních předpisů, které toto neumožňují. MČ tento program nepodporuje, pouze pokud je konkrétní dotaz, tak pomůžeme žadatelům s doporučením technického řešení a s dodáním informace, na koho se mají obrátit a kde najdou příslušné žádosti. Ano, veškerá dešťová voda Lidlu je vsakována na vlastním pozemku. MČ neplánuje dešťovou vodu zachytávat, ani využívat. Zatím se ani neplánuje investice na využití fotovoltaických panelů a přestavba budovy do pasivního standardu, aby byla dobrým příkladem okolí. Městská část využívá svěřené finanční prostředky k uspokojování potřeb ve veřejném zájmu, v současné době k investicím do školek a škol. Veškeré nové projekty jsou ale řešeny podle nových požadavků se zaměřením na environmentální povědomí. Veškerá pravomoc vodoprávních úřadů je u novostaveb a přestaveb objektů, kdy můžeme tlačit na investory, aby se chovali v environmentálním duchu v mantinelech daných zákony.

ÚSES je zapracován do územního plánu hl. m. Prahy, výkres č. 19. Evidence a realizace ÚSES je v gesci MHMP. Cílem ÚSES je uchování a podpora přirozeného genofondu krajiny, stabilizace ekologicky málo stabilních částí krajiny, podpora výskytu, a migrace volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin. Biocentrum je biotop nebo soubor biotopů, který svým stavem a velikostí umožňuje trvalou existenci přirozeného nebo pozměněného, avšak přírodě blízkého ekosystému. Biokoridor je území, v kterém není rozhodující trvalá dlouhodobá existence organismů, ale umožňuje jejich migraci mezi biocentry, a tím z oddělených biocenter vytváří síť.

Na území MČ Praha 18 se nachází vlivem lidské činnosti nefunkční lokální (místní) biocentrum L2/75 a nefunkční lokální (místní)  biokoridor L4/253. LBC a LBK se nachází na pozemcích, které nejsou svěřeny do péče MČ Praha 18. Možnost ovlivnit jejich funkčnost je malá, protože se jedná o pozemky soukromých vlastníků. Jedná se o dlouhodobý stav. Na území MČ Praha 18 je možnost vzniku nového funkčního LBC a LBK na ploše lesoparku Letňany. V současné době se pracuje na jeho rozšíření pod názvem Krajinný park Havraňák, který by měl mít celkovou rozlohu až 140 hektarů a byl by plně v souladu se stávajícím celoměstským záměrem na výsadbu zeleného pásu kolem Prahy i novou koncepcí tzv. krajinného rozhraní mezi volnou krajinou a městskou zástavbou.

Na území MČ Praha 18 se nachází Národní přírodní památka (dále NPP) Letiště Letňany, která byla ustavena k 1. červnu 2005 vyhláškou Ministerstva životního prostředí ČR č. 184/2005 Sb. o vyhlášení Letiště Letňany a stanovení jejích bližších ochranných podmínek. Předmětem ochrany je biotop a populace kriticky ohroženého druhu sysla obecného na travnaté ploše letiště Praha Letňany.  Rozloha NPP činí 50,98 ha, ochranné pásmo 18,32 ha. NPP je součástí evropsky významné lokality (EVL) Praha - Letňany Od roku 2007 jsou pozemky EVL Praha - Letňany ve vlastnictví soukromé společnosti. Počátkem roku 2010 bylo celé území oploceno a není nadále přístupné veřejnosti. Území NPP je pod dohledem AOPK ČR, regionálního pracoviště Správa CHKO Český kras. MČ Praha 18 nemá k NPP žádné kompetence. Ani není účastníkem správních řízení, kterými je dotčena NPP. Účastníkem je hl. m. Praha. Zástupce MČ Praha 18 se účastní jednání z důvodu zájmu občanů o danou problematiku. O uvedené problematice jsou občané informováni prostřednictvím webových stránek a měsíčníku Letňanské listy.

V letech 2005–2010 byl stav populace sysla obecného v Letňanech odhadován na 500 až 600 jedinců. Lokalita tak patřila k jedněm z nejpočetnějších v ČR. V roce 2018 bylo zjištěno, že syslí populace z Letňan téměř vymizela. Stav populace sysla obecného v NPP Letiště Letňany je kritický a populace se blíží zániku. Jedná se o celorepublikový problém. Odborníci hledají příčinu. Zástupci MČ spolupracují s pracovníky AOPK ČR. Účastní se jednání a místních šetření.

Odhadovaná početnost kolonie sysla obecného [ks] v NPP Letiště Letňany

Celková rozloha MČ Praha 18 je 560,7 ha. Podíl zemědělského půdního fondu z celkové rozlohy  tvoří 25,8 %. Podíl plochy ÚSES z celkové rozlohy tvoří 0,9 %. Podíl ZCHÚ a VKP z celkové rozlohy je 9,1 %. Zastavěné území je z celkové rozlohy 347,8 ha tj. 62 %. Nová výstavba se na území MČ Praha 18 řídí územním plánem hl. m. Prahy a stavebním zákonem. Město Praha se rozrůstá, proto se staví i na orné půdě na území MČ Praha 18. MČ připomínkuje nové změny územního plánu, které jsou na úkor zeleně. V současné době občany Letňan velice trápí navrhovaná změna územního plánu hl. m. Prahy Změna územního plánu Z 2809/00 - trasování silnic v oblasti Lesoparku. Občané nechtějí, aby došlo k rozdělení lesoparku komunikací. Proto MČ Praha 18 připravila veřejné projednávání uvedené problematiky a občané vyjádřili své připomínky, které MČ zapracovala do svého vyjádření k uvedené změně.  

MČ Praha 18 dává přednost výstavbě na nevyužitých plochách ve stávajícím zastavěném území před výstavbou na zemědělské půdě. Například přeměna bývalého areálu Avia. Jde o území o  rozloze 420 tisíc m2  v současné době nevyužité plochy a velké množství výrobních hal, které jsou ve velké části postupně likvidovány a demontovány, protože původní výroba je zde již dávno zastavena. Předpokládá se změna na novou obytnou část a  s tím související veřejnou infrastrukturu – služby, obchody, školy, zdravotnictví atd. Také vytvoření dostatku zelených ploch i veřejné vybavenosti tak, aby vše splynulo v kompaktní a moderní územní celek.

Opatření na kompenzaci zeleně - ukládáme náhradní výsadby za kácené dřeviny.

.

Koeficient ekologické stability představuje poměr ploch stabilních a nestabilních na daném území. Pražský koeficient je ovlivněn tím, že městské prostředí reprezentují právě především nestabilní prvky. Na základě územního plánu hl. m. Prahy dochází k snižování rozloh zemědělské půdy a k její přeměně na stavební pozemky. Hl. m. Praha se rozrůstá a výměry orné i zemědělské půdy se na území MČ Praha 18 snižují. Hlavním. Praha 18 byla dříve průmyslovou částí (areál Avia, areál Letov). Územně analytické podklady hl. m. Prahy uvádějí pro MČ Praha 18 koeficient 0,100 a méně (poslední aktualizace r. 2016). Tento stav je neměnný od roku 2007.

.

Celková rozloha MČ Praha 18 je 560,7 ha. Podíl zemědělského půdního fondu z celkové rozlohy  tvoří 25,8 %. Podíl plochy ÚSES z celkové rozlohy tvoří 0,9 %. Podíl ZCHÚ a VKP z celkové rozlohy je 9,1 %. Zastavěné území je z celkové rozlohy 347,8 ha tj. 62 %V minulých letech (v roce 1014  - 2016) se zvětšil podíl ploch pozemků a tím i zeleně, které jsou ve správě MČ Praha 18 o 30%. V současné době se podíl zelených ploch již výrazně nemění. MČ se zaměřuje především na kvalitní péči a údržbu stávajících ploch o rozloze 32 ha, při které využívá pasport zeleně. Inventarizace zeleně ve správě MČ Praha 18 na celém území Letňan vznikla v roce 2014. Poslední aktualizace byla v lednu 2019. Jejím smyslem bylo získat aktuální odborné arboristické posouzení. Na základě posudku byl vytvořen seznam dřevin, u kterých je nutné zajistit odborný řez (zdravotní, redukční, výchovný, bezpečnostní atd..) tak, aby se zlepšil zdravotní stav dřevin, vitalita a perspektiva do budoucna. Posouzeno bylo celkem 3 461 dřevin, které byly ve správě MČ Praha 18. U každého stromu je popis a plán péče. Informace jsou aktualizovány. Základem péče je zajištění estetické, ekologické a provozní bezpečnosti.

Na území MČ Praha 18 se nachází lesopark Letńany. V současné době se pracuje na jeho rozšíření pod názvem Krajinný park Havraňák, který by měl mít celkovou rozlohu až 140 hektarů a byl by plně v souladu se stávajícím celoměstským záměrem na výsadbu zeleného pásu kolem Prahy i novou koncepcí tzv. krajinného rozhraní mezi volnou krajinou a městskou zástavbou. Letňanský rekreační areál je největším nově založeným lesoparkem v Praze od 60. První fáze byla otevřena v roce 2010, ale jeho budování ještě zdaleka není ukončeno. Lesopark vznikl na ploše 36 hektarů, kde dříve byla orná půda a navážky. Z celkové plochy zabírá téměř 9 ha nově založený les, 11 ha pak je stávající zeleň. Bylo tady vysázeno na 80 000 stromů, vznikla zde 800 metrů dlouhá bruslařská dráha, řada pěšinek atd. Rovněž došlo k umístění drobného mobiliáře, jako jsou lavičky, odpadkové koše atd. Na jaře 2012 byla celá zrekultivovaná a ohumusovaná plocha osázena dřevinami. Na jaře 2018 byla v lesoparku otevřena síť přírodě blízkých jednosměrných stezek pro terénní cyklistiku. Lesopark Letňany, jako všechny lesy v majetku hl. m. Prahy. Snahou vlastníka lesa je, aby se zastoupení dřevin co nejvíce blížilo původnímu přirozenému složení porostů v daném území. Lesopark Letňany byl zalesněn z velké části dubem, dále borovicí, lípou a jasanem. Listnaté dřeviny zde převažují oproti dřevinám jehličnatým, které jsou zastoupeny zejména borovicí. Pestré je zde rovněž zastoupení keřů, které byly vysázeny zejména na obou kopcích.

V minulých letech došlo k revitalizaci velkého sídliště v Letňanech „Letňanské Lenilky“, který neřešil pouze rekonstrukci panelových domů, ale kompletní regeneraci vnitroblokových pozemků, vytvoření ploch pro volný čas. Bylo vysazeno více než 1200 nových keřů a téměř 100 stromů. Mezi bloky domů vznikly nové trvalkové záhony.

Každý rok MČ Praha 18 vyhlašuje „Kytičkovou soutěž“, kde obyvatelé MČ Praha 18 soutěží o nejhezčí udržovanou veřejnou plochu před obytným domem, zahrádku a balkón. Soutěž je mezi občany oblíbená a motivuje je k lepší péči o zelené plochy.

V roce 2016 a 2017 nebyla na území MČ Praha 18 z důvodu výstavby trvale ani dočasně odňata zemědělská půda ze zemědělského půdního fondu. V roce 2018 bylo na území MČ Praha 18 trvale odňato pouze 1251 m2 zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu a to z důvodu rozšíření skladových ploch pro již vystavěný obchodní areál. Vzhledem v výše uvedenému se jedná o stabilní stav.

Nová výstavba se na území MČ Praha 18 řídí územním plánem hl. m. Prahy a stavebním zákonem. MČ Praha 18 dává přednost výstavbě na nevyužitých plochách ve stávajícím zastavěném území před výstavbou na zemědělské půdě. Na území MČ Praha 18 patří orná půda do I. třídy. Jedná se o velice kvalitní kulturní vrstvy. V současné době se jedná o změně územního plánu hl. m. Prahy "Přeměna bývalého areálu Avia na novou obytnou část". Jde o území o  rozloze 420 tisíc m2  v současné době nevyužité plochy a velké množství výrobních hal, které jsou ve velké části postupně likvidovány a demontovány, protože původní výroba je zde již dávno zastavena. Předpokládá se změna na novou obytnou část a  s tím související veřejnou infrastrukturu – služby, obchody, školy, zdravotnictví atd. Také vytvoření dostatku zelených ploch i veřejné vybavenosti tak, aby vše splynulo v kompaktní a moderní územní celek. V současné době se pracuje na odstranění starých ekologických zátěží v areálu. Zástupce MČ Praha 18 se účastní pravidelně jednání. MČ Praha 18 v roce 2010 čerpala prostřednictvím Státního fondu životního prostředí ČR dotace z Operačního programu životního prostředí (akceptační) na akci „Analýza rizik kontaminovaného území v k. ú. Letňany, Čakovice, Miškovice“. Dalším průmyslovým areálem, který ztratil svoji původní funkci a využití, je areál Letov. Přeměnil se na moderní sídlo pro cca 100 firem.

Invazní rostliny jsou druhy na daném území nepůvodní. Byly do něj člověkem jak neúmyslně zavlečené, tak záměrně dovezené a nejčastěji pěstované třeba jako rostliny okrasné. Snadno se rozmnožují, rychle se šíří, osidlují pro ně příhodná stanoviště a vytlačují nebo jinak omezují druhy původní. V letech 2014–2015 probíhal pod záštitou Magistrátu hlavního města Prahy projekt zaměřený na mapování invazních rostlin zejména v povodí devíti Pražských malých vodních toků. Nejhojnějším druhem byla netýkavka malokvětá, následoval ji trnovník akát  a zlatobýl kanadský. Naopak nejméně se v mapované oblasti vyskytovaly druhy křídlatka sachalinská, bolševník velkolepý a pajasan žláznatý.

Na území MČ nemáme problém s invazními rostlinami. Pouze je zaznamenán výskyt dřevin Borovice černá 167 kusů (není řazena mezi invazní, ale pouze naturalizované druhy), Borovice vejmutovka  8 kusů (invazní borovice pochází ze Severní Ameriky a je to statná, velmi rychle rostoucí dřevina, rychle se šíří, přerůstá a vytlačuje původní druhy, včetně borovice lesní) a v malém množství Dub červený 4 kusy (řadí se k invazním druhům). Přesný počet jsme mohli určit díky "Pasportu zeleně na území MČ Praha 18", který byl v lednu 2019  aktualizován. Tyto dřeviny byly vysazeny občany při výstavbě sídliště. Dnes jsou to vzrostlé dřeviny. MČ uvede informace o problematice nepůvodních druhů na území MČ Praha 18 na webových stránkách MČ Praha 18 a v měsíčníku Letňanské listy. Osvětou se budeme snažit o prevenci v zavlékání a vysazování těchto druhů na zahradách a soukromých pozemcích.

Celková rozloha MČ Praha 18 je 560,7 ha. Podíl zemědělského půdního fondu z celkové rozlohy  tvoří 25,8 %. Podíl zemědělství na území hl. m. Prahy není příliš významný. MČ Praha 18, jako okrajová část má velice kvalitní půdu. MČ Praha 18 eviduje 29 aktivních zemědělců. Počet je za poslední léta stabilní. Podle informací, které jsou dostupné na portálu www.eagri.cz na území MČ Praha 18 není v současné době zaznamenán žádný zemědělec s certifikovaným ekologickým zemědělstvím. MČ Praha 18 nemá žádný program na podporu zvýšení počtu certifikovaných zemědělců. Samotnou certifikaci ekologických zemědělců zajišťuje Ministerstvo zemědělství ČR. Ke zvýšení výměry zemědělské půdy s certifikovaným ekologickým zemědělstvím nedošlo. MČ nepořádá informační - osvětové akce pro zemědělce. MČ Praha 18 nemá informace o přesné  rozloze obhospodařované zemědělské půdy v katastru Letňany.

Nepřímá forma podpor – pořádání farmářských trhů.

MČ Praha 18 nemá pozemky s funkcí lesa.  Nachází se zde lesopark Letńany, jehož správa je v kompetenci MHMP. Hlavní město Praha zastoupené Odborem ochrany prostředí zajišťuje prostřednictvím Lesů hl. m. Prahy údržbu a péči o lesní pozemky v majetku obce o výměře téměř 2 750 ha. Péče o lesy se řídí lesním zákonem a lesním hospodářským plánem, který se zpracovává vždy na desetileté období. Mmajetek hl. m. Prahy prošel certifikací, a to jak systémem PEFC (Pan European Forest Certification Council), tak v roce 2007 a následně v roce 2012 a nově v roce 2017 i systémem FSC^®(Forest Stewardship Council^®). Výměra lesů na území Prahy vzrostla za posledních sto let téměř o třetinu. V současné době zaujímají lesní porosty přibližně 10% z celkové rozlohy města.V současné době se pracuje na jeho rozšíření pod názvem Krajinný park Havraňák, který by měl mít celkovou rozlohu až 140 hektarů a byl by plně v souladu se stávajícím celoměstským záměrem na výsadbu zeleného pásu kolem Prahy i novou koncepcí tzv. krajinného rozhraní mezi volnou krajinou a městskou zástavbou. Letňanský rekreační areál je největším nově založeným lesoparkem v Praze od 60. První fáze byla otevřena v roce 2010, ale jeho budování ještě zdaleka není ukončeno. Lesopark vznikl na ploše 36 hektarů, kde dříve byla orná půda a navážky. Z celkové plochy zabírá téměř 9 ha nově založený les, 11 ha pak je stávající zeleň. Bylo tady vysázeno na 80 000 stromů, vznikla zde 800 metrů dlouhá bruslařská dráha, řada pěšinek atd. Rovněž došlo k umístění drobného mobiliáře, jako jsou lavičky, odpadkové koše atd. Na jaře 2012 byla celá zrekultivovaná a ohumusovaná plocha osázena dřevinami. Na jaře 2018 byla v lesoparku otevřena síť přírodě blízkých jednosměrných stezek pro terénní cyklistiku. Lesopark Letňany, jako všechny lesy v majetku hl. m. Prahy. Snahou vlastníka lesa je, aby se zastoupení dřevin co nejvíce blížilo původnímu přirozenému složení porostů v daném území. Lesopark Letňany byl zalesněn z velké části dubem, dále borovicí, lípou a jasanem. Listnaté dřeviny zde převažují oproti dřevinám jehličnatým, které jsou zastoupeny zejména borovicí. Pestré je zde rovněž zastoupení keřů, které byly vysázeny zejména na obou kopcích.

MČ Praha 18 nemá problémy s erozí. Na území MČ se nachází orná půda, která patří do I. třídy a nemá charakter erozně ohrožených pozemků. Jsou zde rovinaté pozemky, které nejsou ohroženy vodní erozí.  

Významným preventivním opatřením proti negativním vlivům eroze na zemědělskou půdu jsou osevní postupy, které musí aktivně hospodařící zeměděleci dodržovat.

Koncentrace polétavého prachu PM10:

Modelové hodnocení kvality ovzduší na území hl.m. Prahy – pětileté průměry v síti 1x1 km

                                                                 2012 - 2016                2013 – 2017               

PM10 roční prům.konc. µg/m³  (IL 40 µg/m³)        22,5-23,3                   22,2-22,8                       

PM2,5 roční prům.konc. µg/m³  (IL 20 µg/m³)       15,9-16,2                   16,4-16,5                       

B(a)P roční prům.konc. µg/m³   (IL  1 µg/m³)          1,0-1,15                       1,0-1,2                        

 NO2  roční prům.konc. µg/m³    (IL 40µg/m³)        18,8-30,6                    17,9-29,5

Výsledky analýzy ovzduší  za rok 2018  prezentují tyto tabulky:

zdroj: webový portál Úřadu městské části Praha 18 

Řešení prašnosti ulic v MČ Praha 18.  

Území Letňan je rozděleno v mapových podkladech na 16 dílčích oblastí, vyčištění jedné oblasti trvá 1-2 dny, celý jeden cyklus vyčištění celých Letňan trvá cca jeden měsíc. Takže úklid chodníků probíhá jednou za měsíc v období  březen -  listopad a letňanské chodníky  jsou  během jednoho roku  9 x vyčištěny. Celková délka chodníků je 44,5 km. Při jejich šířce 1,5 – 2m celková plocha čištěných chodníků ve správě MČ Praha 18 činí cca 77.875 m2. Celkem je ošetřováno 700,88 m2 chodníků Čištění chodníků zajišťuje MČ vlastním komunálním víceúčelovým strojem EGHOLM 2200, který obsluhuje proškolený pracovník – zaměstnanec ÚMČ Praha 18.  Městská část  vyčlenila skupinu  cca 18 lidí, která 1x měsíčně (o víkendu) provádí čištění chodníků,  zejména od trávy a od nánosů hlíny u obrubníků.  1x ročně (květen) probíhá  blokové čištění komunikací, které  zajišťuje Technická správa komunikací hl.m. Prahy. Za účelem snížení znečištění prachovými částicemi a  snížení teploty a zvlhčení vzduchu, (zejména v letním období)  se provádí kropení ulic dle potřeby na základě meteorologické situace. Ke snížení teploty a zvlhčení vzduchu (kromě zimních měsíců), se v parku na Staré návsi  nachází jezírko s vodní kašnou, další kašna se nachází před poštou v  ul. Bechyňská. Za účelem revitalizace  sídliště v Letňanech „Lentilky Letňany“ bylo v ul. Krausova vybudováno dětské vodní hřiště, při  kompletní regeneraci vnitrobloků bylo vysazeno více než 1200 nových keřů a téměř 100 stromů.

zdroj: webový portál Úřadu městské části Praha 18