Pitná voda „je zdravotně nezávadná voda, která ani při trvalém požívání nevyvolá onemocnění nebo poruchy zdraví přítomností mikroorganismů nebo látek ovlivňujících akutním, chronickým či pozdním působením zdraví fyzických osob a jejich potomstva“.

Praha je zásobována ze 73 % z úpravny vody Želivka a zbytek z úpravny vody Káraný. Pitná voda z vodárny v Káraném má charakter podzemní vody, má vyšší tvrdost než voda ze Želivky a chuťově se jeví jako nejlepší. Tato voda jde hlavně do severní části Prahy. V úpravně vody Želivka se provádí v závěru úpravy vody ozonizace – dávkování ozonu do pitné vody. Tento stupeň úpravy zlepšuje také chuťové a vzhledové vlastnosti pitné vody. Úpravna vody Podolí slouží jako rezervní zdroj.

Pitná voda je kontrolována analytickými metodami v souladu s vyhláškou č.252/2004 Sb. v platném znění, kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody. Tato vyhláška je v souladu s předpisy  EU a je prováděcí vyhláškou zákona o ochraně veřejného zdraví. Pitná voda z vodovodu podléhá četnější a v některých parametrech přísnější kontrole kvality než kontroly balené vody. U pitné vody se stanovuje okolo sta různých parametrů. O kvalitě vody ve veřejném vodovodu má právo každý spotřebitel být informován, a to v úplném rozsahu parametrů daných platnou legislativou. 

Z výsledků dlouhodobého sledování kvality pitné vody v pražské distribuční síti vyplývá, že kvalita dodávané pitné vody zcela vyhovuje evropským standardům po stránce fyzikální, chemické, mikrobiologické i biologické.

Spotřeba vody

Průměrná roční spotřeba pitné vody na obyvatele Prahy v roce 2018 (v kategorii domácnosti, bez ostatních odběratelů): 39 m3

Příklad průměrné denní hodnoty spotřeby pitné vody na osobu při různých činnostech v pražských domácnostech. Průměrná denní spotřeba vody na osobu v roce 2018 byla v Praze 107 litrů (v ostatních regionech ČR je spotřeba vody na osobu a den nižší). (Zdroj: https://www.pvk.cz/vse-o-vode/pitna-voda/)

 Kontrola kvality pitné vody je plně v kompetenci PVK.

Na území hlavního města provozuje vodohospodářskou infrastrukturu společnost Pražské vodovody a kanalizace, a.s. Zabývá se výrobou a distribucí pitné vody a odváděním a čištěním odpadních vod. Zajišťuje výrobu vody pro 1,267 mil. obyvatel hlavního města Prahy. 

Městské části nemohou do tohoto systému nijak vstupovat. Průměrná spotřeba pitné vody v hlavním městě byla v roce 2018 39 m3 na obyvatele a v roce 2017 39,8 m3. Mezi rokem 2018 a 2017 klesla asi o 2%.

Městská část Praha 13 je rozvojovou městskou částí s významným podílem nové výstavby, která má vliv i na celkovou spotřebu pitné vody.

Podle informací z Útvaru hospodaření s vodou a ekologie Pražských vodovodů a kanalizace, a.s. se dodávka vody do oblasti  Prahy 13 vyvíjela mezi lety 2017 a 2018 následovně:

(voda k realizaci):

v roce 2017: 3 135 845 m3

v roce 2018: 3 347 810 m3

z tohoto objemu se prodalo zákazníkům (voda fakturovaná):
v roce 2017: 2 537 319 m3

v roce 2018: 2 586 990 m3

předpokládáme, že domácnostem bylo dodáno:

v roce 2017: 2 156 721 m3

v roce 2018: 2 198 942 m3

Počet obyvatel připojený na vodovod na Praze 13 (částečně jen odhadem):

2017: 59 321

2018: 61 926

specifická spotřeba domácností [l/ob/d] pak vychází:

2017:  2 156 721   / 59 321 / 365 *1000=100 l/ob/d

2018:  2 198 942   / 61 926 / 365 *1000=97 l/ob/d

Z výše uvedených dat vychází roční průměrná spotřeba na 1 obyvatele na 36,5 m3 vody v roce 2017 a 35,4 m3 vody v roce 2018, tedy průměrná meziroční úspora je 3 %v MČ Praha 13. V porovnání s průměrnou hodnotou pro celé hlavní město byla spotřeba vody nižší o 9% v roce 2017 a o 10 % v roce 2018.

Graf vývoje specifické spotřeby vody v MČ Praha 13 od roku 2014:

Zdroj: Data PVK, a. s. 

Podle dodatečného sdělení PVK uvádějí, že výraz odhad používají z důvodu ne úplně jasné hranice městské části a katastrálních území. Přesná citace z mailu od PVK: „Vysvětlení odhadu: vyhodnocované oblasti dodávky vody, pro které máme údaje, nectí hranice katastrálních území. Proto odhadujeme, kolik % z námi vyhodnocované oblasti, spadá pod MČ Praha 13.“ 

MČ Praha 13 se snaží o obnovu aleje okolo cesty od Krtně k Chabům, která je součástí biokoridoru o rozloze cca 23 700 m2 nacházejícího se na rozhraní k. ú. Třebonice a k. ú. Řeporyje.

Švestková alej s podrostem sloužila jako biokoridor, proto je potřeba tuto funkci urychleně obnovit. Biokoridor je dle vyhlášky č. 395/1992 Sb. území, které neumožňuje rozhodující části organismů trvalou dlouhodobou existenci, avšak umožňuje jejich migraci mezi biocentry a tím vytváří z oddělených biocenter síť. Funkčnost biokoridorů podmiňují jejich prostorové parametry (délka a šířka), struktura a druhové složení biocenóz. Lze všeobecně říci, že nejlépe fungují biokoridory, v nichž je souvisle vytvořeno prostředí daného typu biocenózy. Alej byla také významným krajinotvorným prvkem. Díky její absenci by docházelo k degradaci půdy erozí, díky intenzivnímu hospodaření a úbytku životního prostoru pro živočichy a rostliny. V neposlední řadě také ke zhoršení hydrických poměrů v krajině.

Navrhujeme tedy výsadbu aleje s podrostem. Na vlhčích místech ve spodní části pod kostelem navrhujeme výsadbu skupin olší a keřovitých vrb. Tyto dřeviny přispívají k odvodu přebytečné vlhkosti. Výše okolo cesty směrem ke statku Chaby navrhujeme obnovu aleje ze švestek, případně třešní, což jsou plodonosné dřeviny ve zdejší krajině obvyklé. Je třeba vybrat dřeviny odolné proti chorobám a škůdcům (šarka, vrtule třešňová...). Alej lze oživit plodonosnými keři, jako jsou např. Aronia melanocarpa, Cornus mas (př. odruda Jolico), Corylus avellana, Amelanchier apod.

MČ Praha 13 plochu ÚSES neeviduje, je v kompetenci Magistrátu hlavního města Prahy + Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy.

Více informací:

http://katalog-mc.iprpraha.cz/mc_detail.html?mc=430

Podíl plochy ÚSES z celkové rozlohy MČ (údaj z r. 2016): 6,4 %

Podíl plochy ÚSES z celkové rozlohy Prahy (údaj z r. 2016): 13,5 %

http://katalog-mc.iprpraha.cz/mc_detail.html?mc=430

Možnosti výrazněji ovlivnit funkčnost lokálních biocenter /LBC/ a lokálních biokoridorů /LBK/ jsou malé. LBC i LBK se často nachází na pozemcích, které nejsou svěřeny do správy MČ Praha 13, nebo se jedná o pozemky státu či soukromých osob. Dle informací od IPR HMP ke změně podílu ploch ÚSES nedošlo.

MČ Praha 13 se snaží o obnovu aleje okolo cesty od Krtně k Chabům, která je součástí biokoridoru o rozloze cca 23 700 m2 nacházejícího se na rozhraní k. ú. Třebonice a k. ú. Řeporyje.

Švestková alej s podrostem sloužila jako biokoridor, proto je potřeba tuto funkci urychleně obnovit. Biokoridor je dle vyhlášky č. 395/1992 Sb. území, které neumožňuje rozhodující části organismů trvalou dlouhodobou existenci, avšak umožňuje jejich migraci mezi biocentry a tím vytváří z oddělených biocenter síť. Funkčnost biokoridorů podmiňují jejich prostorové parametry (délka a šířka), struktura a druhové složení biocenóz. Lze všeobecně říci, že nejlépe fungují biokoridory, v nichž je souvisle vytvořeno prostředí daného typu biocenózy. Alej byla také významným krajinotvorným prvkem. Díky její absenci by docházelo k degradaci půdy erozí, díky intenzivnímu hospodaření a úbytku životního prostoru pro živočichy a rostliny. V neposlední řadě také ke zhoršení hydrických poměrů v krajině.

Na plochách ÚSES, které jsou zvláště chráněnými územími, vodními toky či lesními pozemky ve správě OCP MHMP, zajišťuje OCP MHMP celkově zlepšování ekologicko-stabilizačních funkcí a to obecně v širších koridorech než je vymezen ÚSES v územním plánu. Mimo pozemky ve správě OCP MHMP jsou jednání o zajištění péče velmi složitá.

Spotřeba vody a dalších médií se v budovách v majetku městské části dlouhodobě sleduje. Spotřeba vody v budově radnice v období posledních 4 let se meziročně snižuje, viz. graf.

 viz. příloha

 V budovách základních a mateřských škol klesá spotřeba vody meziročně asi o 5%. 

Spotřeba vody ve školských zařízeních mírně stoupá, přes přijímaná opatření jako perlátory. Tato spotřeba je ale ovlivňována stavební činností ve školských objektech, kdy se postupně staví nebo rekonstruují např. sociální zařízení a nové kuchyně. V mateřských školách spotřeba vody klesá.

Tato data městská část nesleduje, spotřeba vody je pokryta z centrální distribuční sítě.

Tato data pro městskou část nemají velký význam, spotřeba vody je pokryta z centrální distribuční sítě. Korelace mezi specifickou spotřebou vody, srážkami a cenou vodného nejsou průkazné. Městská část je tvořena hlavně sídlištní zástavbou. Pro zálivky veřejné zeleně je přednostně využívána dešťová voda z retenčních nádrží.

Tabulka specifické spotřeby vody, ceny vodného a úhrnu srážek pro MČ Praha 13 v období 2014 - 2018:

Graf specifické spotřeby vody, ceny vodného a úhrnu srážek pro MČ Praha 13 v období 2014 - 2018:

Zdroj: Data PVK, a. s. a data ČHÚ: http://portal.chmi.cz/historicka-data/pocasi/uzemni-srazky

Graf specifické spotřeby vody, ceny vodného a úhrnu srážek pro MČ Praha 13 v období 2014 - 2018:

Zdroj: Data PVK, a. s. a data ČHÚ: http://portal.chmi.cz/historicka-data/pocasi/uzemni-srazky

 Aktualizace dat a grafu k 20.8.2019:

U hodnoty úhrn srážek byly změněny jednotky z mm na cm, aby všechny 3 zkoumané hodnoty byly vizuálně lépe rozlišitelné, přesto se korelace mezi hodnotami neprokázala. Do budoucna, pokud bude tento ukazatel dále sledován, uvidíme, zda se hodnoty nějak vyvinou. Přesto nepovažujeme tento údaj pro naši MČ za důležitý, jak již bylo uvedeno, jsme převážně sídlištní městská část.

Ve všech základních školách a mateřských školkách byly na vodovodní baterie nainstalovány perlátory a jsou používána úsporná splachovadla na toaletách. Ta jsou používána i v budově radnice a dalších objektech městské části. 

Informace o způsobu šetření vodou v budovách nejsou. Šetření vodou je součástí ekologicko výchovných aktivit odboru životního prostředí a v osnovách školských a výchovných zařízení. Příklad výchovných programů zaměřených na šetření vodou a významem vody z osnov základních škol je přílohou tohoto materiálu. Odbor životního prostředí pořádá pravidelně 2 – 3 x ročně ekodivadélka pro děti z MŠ a I. stupně ZŠ zaměřená na různá ekologická témata mimo jiné i na šetření vodou. Na šetření vodou se zaměřují i programy pořádané ke Dni Země v Centrálním parku. Na podzim roku 2019 plánujeme zopakovat pro děti pohádku „Putování ztracené kapky“, kterou jsme již uváděli v roce 2016 a nyní dorostla nová generace dětí, které ji ještě neviděly.

Ukázka z osnov a ukázka pracovních listů na téma voda je nyní níže vložena formou obrázků. Z daných textů vyplývá, že téma vody, jejího vzniku, výskytu v přírodě, vlastností, ale hlavně i významu pro člověka a ochrany včetně šetření a šetrného zacházení se prolíná osnovami všech ročníků základních škol s přizpůsobením věku a rozumovým schopnostem dětí v jednotlivých ročnících.