2 Životní prostředí |
Hodnocení oblasti |
2.1 Kvalita vod, šetření vodou a efektivnější využívání vody |
STRUČNÝ POPIS DOSAVADNÍHO VÝVOJE A AKTUÁLNÍHO STAVU | SEBEHODNOCENÍ MUNICIPALITY | HODNOCENI OPONENTA |
Celkové hodnoceni oblasti:
2.1 Kvalita vod, šetření vodou a efektivnější využívání vody
|
Trend:
První audit
Trend nehodnocený
Kvalita
vod a šetření s vodou je dnes velké téma, které je diskutováno napříč
městskou částí, jak v oblasti přenesené zprávy, tak samosprávy. Městská
část se v rámci svých objektů snaží o šetření s vodou, vedou se
jednotlivé statistiky a přijímají opatření k šetření, ale i osvěta tak,
jak je uvedeno u jednotlivých konkrétních bodů.
Ne vše může městská část ovlivnit, ale je snaha se do procesů aktivně
zapojovat. Využívat zdrojů srážkové vody pro zálivky a hlavně retenci vody
v krajině. Městská část podporuje a sama iniciuje projekty na
šetření s pitnou, ale i srážkovou vodou, na čištění odpadních vod, na
osvětu, hlavně mezi dětmi a mládeží. Jednotlivé konkrétní projekty jsou popsány
v textu dle konkrétních bodů.
Mezi
hlavní ukazatele patří roční průměrná spotřeba vody na 1 obyvatele, která
v roce 2018 činila 36,5 m3 vody a byla o 3 % nižší než v roce 2017. Podíl
MČ Praha 13 na celkové produkci odpadních vod hl. m. Prahy činí 5,3 %, přičemž
na centrální čištění odpadních vod je napojeno 98 % domácností a 80 % území
městské části je pokryto oddílnou dešťovou kanalizací
|
Trend:
První audit
Trend nehodnocený
V této oblasti městská část dosáhla některých dobrých výsledků, např. v zadržování dešťové vody v několika retenčních nádržích, kam je svedena přívalová voda oddílnou kanalizací, vybudovanou na 80 % území MČ. K čištění odpadních vod využívá městská část relativně kvalitní čištění na Ústřední čistírně odpadových vod pro Prahu, do které je svedena kanalizace od 98 % obyvatel městské části. V této čistírně dochází v posledních letech k snižování množství vypouštěných znečišťujících látek do Vltavy. Spotřeba pitné vody mírně klesá , v r. 2018 činila 36,5 m3/rok na obyvatele a je o cca 10 % nižší než pražský průměr 39 m3/rok na obyvatele, do budoucna je však možné docílit další úspory větším využíváním dešťové nebo šedé vody, technickými opatřeními apod.
|
2.1.1 K jaké meziroční změně měrné spotřeby vody (m3/os./rok)* v městské části došlo ve srovnání s předchozím kalendářním rokem? *v případě, že existuje prokazatelný rozdíl mezi registrovaným počtem obyvatel a skutečným počtem obyvatel o více než 20, lze počítat s reálným počtem obyvatel (tuto skutečnost je nezbytné prokázat). |
STRUČNÝ POPIS DOSAVADNÍHO VÝVOJE A AKTUÁLNÍHO STAVU | INDIKATORY | SEBEHODNOCENÍ MUNICIPALITY | HODNOCENI OPONENTA |
Pitná voda „je zdravotně nezávadná voda, která ani při trvalém požívání nevyvolá onemocnění nebo poruchy zdraví přítomností mikroorganismů nebo látek ovlivňujících akutním, chronickým či pozdním působením zdraví fyzických osob a jejich potomstva“. Praha je zásobována ze 73 % z úpravny vody Želivka a zbytek z úpravny vody Káraný. Pitná voda z vodárny v Káraném má charakter podzemní vody, má vyšší tvrdost než voda ze Želivky a chuťově se jeví jako nejlepší. Tato voda jde hlavně do severní části Prahy. V úpravně vody Želivka se provádí v závěru úpravy vody ozonizace – dávkování ozonu do pitné vody. Tento stupeň úpravy zlepšuje také chuťové a vzhledové vlastnosti pitné vody. Úpravna vody Podolí slouží jako rezervní zdroj. Pitná voda je kontrolována analytickými metodami v souladu s vyhláškou č.252/2004 Sb. v platném znění, kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody. Tato vyhláška je v souladu s předpisy EU a je prováděcí vyhláškou zákona o ochraně veřejného zdraví. Pitná voda z vodovodu podléhá četnější a v některých parametrech přísnější kontrole kvality než kontroly balené vody. U pitné vody se stanovuje okolo sta různých parametrů. O kvalitě vody ve veřejném vodovodu má právo každý spotřebitel být informován, a to v úplném rozsahu parametrů daných platnou legislativou. Z výsledků dlouhodobého sledování kvality pitné vody v pražské distribuční síti vyplývá, že kvalita dodávané pitné vody zcela vyhovuje evropským standardům po stránce fyzikální, chemické, mikrobiologické i biologické. Spotřeba vody Průměrná roční spotřeba pitné vody na obyvatele Prahy v roce 2018 (v kategorii domácnosti, bez ostatních odběratelů): 39 m3 Příklad průměrné denní hodnoty spotřeby pitné vody na osobu při různých činnostech v pražských domácnostech. Průměrná denní spotřeba vody na osobu v roce 2018 byla v Praze 107 litrů (v ostatních regionech ČR je spotřeba vody na osobu a den nižší). (Zdroj: https://www.pvk.cz/vse-o-vode/pitna-voda/) Kontrola kvality pitné vody je plně v kompetenci PVK. Na území hlavního města provozuje
vodohospodářskou infrastrukturu společnost Pražské vodovody a kanalizace, a.s.
Zabývá se výrobou a distribucí pitné vody a odváděním a čištěním odpadních vod.
Zajišťuje výrobu vody pro 1,267 mil. obyvatel hlavního města Prahy.
Městské části nemohou do tohoto
systému nijak vstupovat. Průměrná spotřeba pitné vody v hlavním městě byla
v roce 2018 39 m3 na obyvatele a v roce 2017 39,8 m3. Mezi rokem 2018
a 2017 klesla asi o 2%. Městská část Praha 13 je
rozvojovou městskou částí s významným podílem nové výstavby, která má vliv
i na celkovou spotřebu pitné vody. Podle informací z Útvaru hospodaření s vodou a ekologie
Pražských vodovodů a kanalizace, a.s. se dodávka vody do oblasti Prahy 13
vyvíjela mezi lety 2017 a 2018 následovně: (voda k realizaci): v roce 2017: 3 135 845 m3 v roce 2018: 3 347 810 m3 z tohoto objemu se prodalo zákazníkům (voda fakturovaná):
v roce 2017: 2 537 319 m3 v roce 2018: 2 586 990 m3 předpokládáme, že domácnostem bylo dodáno: v roce 2017: 2 156 721 m3 v roce 2018: 2 198 942 m3 Počet obyvatel připojený na vodovod na Praze 13 (částečně
jen odhadem): 2017: 59 321 2018: 61 926 specifická spotřeba domácností [l/ob/d] pak vychází: 2017: 2 156 721 / 59 321 / 365
*1000=100 l/ob/d 2018: 2 198 942 / 61 926 / 365
*1000=97 l/ob/d
Z výše uvedených dat vychází roční průměrná spotřeba na
1 obyvatele na 36,5 m3 vody v roce 2017 a 35,4 m3 vody v roce 2018,
tedy průměrná meziroční úspora je 3 %v MČ Praha 13. V porovnání
s průměrnou hodnotou pro celé hlavní město byla spotřeba vody nižší o 9%
v roce 2017 a o 10 % v roce 2018.
Graf vývoje specifické spotřeby vody
v MČ Praha 13 od roku 2014:
Zdroj: Data PVK, a. s. Podle
dodatečného sdělení PVK uvádějí, že výraz odhad používají z důvodu ne
úplně jasné hranice městské části a katastrálních území. Přesná citace
z mailu od PVK: „Vysvětlení odhadu:
vyhodnocované oblasti dodávky vody, pro které máme údaje, nectí hranice
katastrálních území. Proto odhadujeme, kolik % z námi vyhodnocované oblasti,
spadá pod MČ Praha 13.“
|
-
Roční spotřeba vody podle jednotlivých objektů.
průměrná
spotřeba vody na 1 obyvatele v roce 2018 činila 36,5 m3
|
Trend:
První audit
Trend nehodnocený
Spotřeba pitné vody v celkových číslech stoupá,
protože vlivem výrazné stavební činnosti přibývá odběratelů, ale specifická
spotřeba vody má od roku 2016 klesající trend a je cca
o 10 % nižší než je celopražský průměr. Rok 2016 byl
z celkového pohledu vývoje specifické spotřeby vody atypický.
|
Trend:
První audit
Trend nehodnocený
Ve srovnání s předchozím kalendářním rokem došlo v MČ ke snížení, v porovnání s pražským průměrem je spotřeba vody nižší. Bude však potřebné, vzhledem k další plánované výstavbě, dbát na úspory i v budoucnu
|
2.2.1 Pokud má městská část v platném územním plánu vymezen lokální územní systém ekologické stability krajiny (LÚSES), k jaké změně podílu ( ) realizovaných ÚSES došlo? Pozn. Pokud jsou k dispozici údaje o připravovaných či navrhovaných ÚSES, doplňte informace o rozsahu těchto záměrů (popis i kvantitativní údaj). |
STRUČNÝ POPIS DOSAVADNÍHO VÝVOJE A AKTUÁLNÍHO STAVU | INDIKATORY | SEBEHODNOCENÍ MUNICIPALITY | HODNOCENI OPONENTA |
MČ Praha 13 se snaží o obnovu aleje okolo
cesty od Krtně k Chabům, která je součástí biokoridoru o rozloze cca
23 700 m2 nacházejícího se na rozhraní k. ú. Třebonice a k. ú. Řeporyje.
Švestková alej s podrostem sloužila jako
biokoridor, proto je potřeba tuto funkci urychleně obnovit. Biokoridor je dle vyhlášky č. 395/1992 Sb. území, které
neumožňuje rozhodující části organismů trvalou dlouhodobou existenci, avšak
umožňuje jejich migraci mezi biocentry a tím vytváří z oddělených biocenter
síť. Funkčnost biokoridorů podmiňují jejich prostorové parametry (délka a
šířka), struktura a druhové složení biocenóz. Lze všeobecně říci, že nejlépe
fungují biokoridory, v nichž je souvisle vytvořeno prostředí daného typu
biocenózy. Alej byla
také významným krajinotvorným prvkem. Díky její absenci by
docházelo k degradaci půdy erozí, díky intenzivnímu hospodaření a úbytku
životního prostoru pro živočichy a rostliny. V neposlední řadě také ke
zhoršení hydrických poměrů v krajině.
Navrhujeme
tedy výsadbu aleje s podrostem. Na vlhčích místech ve spodní části pod
kostelem navrhujeme výsadbu skupin olší a keřovitých vrb. Tyto dřeviny
přispívají k odvodu přebytečné vlhkosti. Výše okolo cesty směrem ke statku
Chaby navrhujeme obnovu aleje ze švestek, případně třešní, což jsou plodonosné
dřeviny ve zdejší krajině obvyklé. Je třeba vybrat dřeviny odolné proti
chorobám a škůdcům (šarka, vrtule třešňová...). Alej lze oživit plodonosnými
keři, jako jsou např. Aronia melanocarpa, Cornus mas (př. odruda Jolico),
Corylus avellana, Amelanchier apod. MČ Praha 13 plochu ÚSES
neeviduje, je v kompetenci Magistrátu hlavního města Prahy + Institutu
plánování a rozvoje hlavního města Prahy.
Více informací:
http://katalog-mc.iprpraha.cz/mc_detail.html?mc=430 Podíl plochy ÚSES
z celkové rozlohy MČ (údaj z r. 2016): 6,4 % Podíl plochy ÚSES
z celkové rozlohy Prahy (údaj z r. 2016): 13,5 % http://katalog-mc.iprpraha.cz/mc_detail.html?mc=430
Možnosti výrazněji ovlivnit funkčnost lokálních biocenter
/LBC/ a lokálních biokoridorů /LBK/ jsou malé. LBC i LBK se často nachází na
pozemcích, které nejsou svěřeny do správy MČ Praha 13, nebo se jedná o pozemky
státu či soukromých osob. Dle informací od IPR HMP ke změně podílu ploch ÚSES
nedošlo. MČ Praha 13 se snaží o obnovu aleje
okolo cesty od Krtně k Chabům, která je součástí biokoridoru o rozloze cca
23 700 m2 nacházejícího se na rozhraní k. ú. Třebonice a k. ú. Řeporyje. Švestková alej s podrostem
sloužila jako biokoridor, proto je potřeba tuto funkci urychleně obnovit. Biokoridor je dle vyhlášky č. 395/1992 Sb. území, které
neumožňuje rozhodující části organismů trvalou dlouhodobou existenci, avšak
umožňuje jejich migraci mezi biocentry a tím vytváří z oddělených biocenter
síť. Funkčnost biokoridorů podmiňují jejich prostorové parametry (délka a
šířka), struktura a druhové složení biocenóz. Lze všeobecně říci, že nejlépe
fungují biokoridory, v nichž je souvisle vytvořeno prostředí daného typu
biocenózy. Alej byla také významným krajinotvorným
prvkem. Díky její absenci by docházelo k degradaci půdy erozí,
díky intenzivnímu hospodaření a úbytku životního prostoru pro živočichy a
rostliny. V neposlední řadě také ke zhoršení hydrických poměrů v krajině.
Na plochách ÚSES, které jsou zvláště chráněnými územími,
vodními toky či lesními pozemky ve správě OCP MHMP, zajišťuje OCP MHMP celkově
zlepšování ekologicko-stabilizačních funkcí a to obecně v širších
koridorech než je vymezen ÚSES v územním plánu. Mimo pozemky ve správě OCP
MHMP jsou jednání o zajištění péče velmi složitá.
|
|
Trend:
První audit
Trend nehodnocený
|
Trend:
První audit
Trend nehodnocený
Městská část nemá dostatek údajů k důkladnému zodpovězení, k jaké změně podílu realizovaných, nebo k k realizaci připravených ÚSES k navrhovaným ÚSES došlo. Kompetenčně patří péče o LÚSES Magistrátu HMP, do budoucna však je potřebné, aby i MČ tyto údaje sledovala, zvláště k zajištění alespoň minimální ekologické stability tak stavebně přetíženého území MČ. Zvláště, když plocha ÚSES na území MČ P. 13 je jen 6,4 %, oproti 13,5 % celé Prahy. Na druhé straně je třeba ocenit přípravu biokoridoru na rozhraní katastrálních území Třebonic a Řeporyj - obnovu aleje od Krtně k Chabům.
|
2.1.2 K jaké meziroční změně spotřeby vody došlo v budovách ve správě městské části? |
STRUČNÝ POPIS DOSAVADNÍHO VÝVOJE A AKTUÁLNÍHO STAVU | INDIKATORY | SEBEHODNOCENÍ MUNICIPALITY | HODNOCENI OPONENTA |
Spotřeba vody a dalších médií se v budovách
v majetku městské části dlouhodobě sleduje. Spotřeba vody v budově
radnice v období posledních 4 let se meziročně snižuje, viz. graf.
viz. příloha
V budovách základních a mateřských škol
klesá spotřeba vody meziročně asi o 5%. Spotřeba vody ve školských
zařízeních mírně stoupá, přes přijímaná opatření jako perlátory. Tato spotřeba
je ale ovlivňována stavební činností ve školských objektech, kdy
se postupně staví nebo rekonstruují např. sociální zařízení a nové
kuchyně. V mateřských školách spotřeba vody klesá.
|
|
Trend:
První audit
Trend nehodnocený
Spotřeba vody v budovách v majetku městské části je
systematicky sledována, jsou prováděny kontroly funkčnosti zařízení, aby
nedocházelo ke ztrátám vody.
|
Trend:
První audit
Trend nehodnocený
Je třeba ocenit, že MČ vskutku sleduje spotřebu pitné vody i např. elektřiny v budovách ve správě MČ. Spotřeba kolísá, což vskutku může být způsobeno stavebními úpravami zvláště škol, kde je nyní mírný vzestup spotřeby, takže bude potřebné na školy zvláště zaměřit pozornost a činit osvětu i mezi stavebními firmami, které na školách provádějí úpravy.
|
2.1.3 Jaké jsou korelace meziroční změny měrné spotřeby vody a změny ceny pitné vody a/nebo změny objemu ročních srážek? Jaké je srovnání meziroční změny s průměrem ČR, vybranými městy ČR a/nebo dalšími městskými částmi – benchmarking? |
STRUČNÝ POPIS DOSAVADNÍHO VÝVOJE A AKTUÁLNÍHO STAVU | INDIKATORY | SEBEHODNOCENÍ MUNICIPALITY | HODNOCENI OPONENTA |
Tato data městská část nesleduje, spotřeba vody je pokryta
z centrální distribuční sítě. Tato data pro městskou část nemají velký význam, spotřeba vody je pokryta z centrální distribuční
sítě. Korelace mezi specifickou spotřebou vody,
srážkami a cenou vodného nejsou průkazné. Městská část je tvořena hlavně
sídlištní zástavbou. Pro zálivky veřejné zeleně je přednostně využívána dešťová
voda z retenčních nádrží. Tabulka specifické spotřeby vody,
ceny vodného a úhrnu srážek pro MČ Praha 13 v období 2014 - 2018:
Rok
|
Specifická spotřeba vody (l/os/den)
|
Srážky - úhrn Praha (mm)
|
Cena vodné (Kč)
|
2014
|
96
|
587
|
43,84
|
2015
|
100
|
459
|
44,71
|
2016
|
104
|
535
|
46,1
|
2017
|
100
|
615
|
46,43
|
2018
|
97
|
423
|
48,3
|
|
|
|
|
Cena vodného se v roce 2016 od dubna
měnila, uvedená cena je průměr obou cen se zohledněním počtu měsíců za
jednotlivou cenu
|
Graf specifické spotřeby vody, ceny
vodného a úhrnu srážek pro MČ Praha 13 v období 2014 - 2018:
Zdroj: Data PVK, a. s. a data ČHÚ: http://portal.chmi.cz/historicka-data/pocasi/uzemni-srazky Graf specifické spotřeby vody, ceny
vodného a úhrnu srážek pro MČ Praha 13 v období 2014 - 2018: 
Zdroj: Data PVK, a. s. a data ČHÚ: http://portal.chmi.cz/historicka-data/pocasi/uzemni-srazky
Aktualizace dat a grafu k 20.8.2019: U hodnoty úhrn srážek byly změněny jednotky
z mm na cm, aby všechny 3 zkoumané hodnoty byly vizuálně lépe
rozlišitelné, přesto se korelace mezi hodnotami neprokázala. Do budoucna, pokud
bude tento ukazatel dále sledován, uvidíme, zda se hodnoty nějak vyvinou.
Přesto nepovažujeme tento údaj pro naši MČ za důležitý, jak již bylo uvedeno,
jsme převážně sídlištní městská část.

|
|
Trend:
První audit
Trend nehodnocený
Korelace mezi specifickou spotřebou vody, srážkami a
cenou vodného nejsou průkazné. Městská část je tvořena hlavně sídlištní
zástavbou.
|
Trend:
První audit
Trend nehodnocený
Vzhledem k převládající sídlištní zástavbě vskutku není korelace mezi srážkami a spotřebou pitné vody, avšak je patrná korelace mezi cenou pitné vody a její spotřebou , tak jak je to ostatně známé v celé republice. Pro MČ Praha 13 je sledování srážek zatím spíše důležité jen nepřímo, např. k plánování využívání dešťové vody apod. Z porovnání s průměrnou spotřebou v celé Praze MČ spotřebovává méně pitné vody v přepočtu na obyvatele, jak je i uvedeno v odpovědi na otázku 2.1.1.
|
2.1.4 Vyjmenujte nejvýznamnější úsporná opatření dokončená v předchozím období mezi audity. |
STRUČNÝ POPIS DOSAVADNÍHO VÝVOJE A AKTUÁLNÍHO STAVU | INDIKATORY | SEBEHODNOCENÍ MUNICIPALITY | HODNOCENI OPONENTA |
Ve všech základních školách a mateřských školkách byly na vodovodní
baterie nainstalovány perlátory a jsou používána úsporná splachovadla na
toaletách. Ta jsou používána i v budově radnice a dalších objektech
městské části.
|
-
Roční spotřeba vody podle jednotlivých objektů.
INDIKATORY
Sledování specifické spotřeby
domácností
za jednotlivé roky v l/os/den. Specifická spotřeba vody v roce
2018 činila 97 l/os/den na území MČ Prahy 13, tj. na osobu a rok 35,4 m3 vody
Celková spotřeba pitné vody v domácnostech ;
Hlavní indikátor
Jednotky meření
l/os/den
Zdroj dat
Údaje za jednotlivou městskou část (spotřeba i cena vody) poskytne příslušná
vodárenská společnost (celkové vyrobené množství vody fakturované domácnostem).
V případě, že tato data ani po jednání s vodárenskou společností nebudou k
dispozici, může městská část získat data jiným relevantním způsobem a metodiku
sběru dat uvést a zdůvodnit.
Frekvence zjišťovaní
1x ročně
Význam
indikátoru
Dlouhodobým cílem je efektivní využívání pitné vody.
|
Trend:
První audit
Trend nehodnocený
Veškerá vodohospodářská zařízení včetně veřejných
pítek jsou pravidelně kontrolována, popř. opravována, aby nedocházelo
k únikům vody z důvodu špatného technického stavu.
|
Trend:
První audit
Trend nehodnocený
MČ se snaží o úspory pitné vody. Protože však spotřeba oproti průměru v ČR je relativně vysoká, byť nižší, než je pražský průměr, bylo by vhodné, zvláště při nové výstavbě, uplatnit i využívání dešťové vody, šedé vody a další úsporná opatření
|
2.1.5 Jsou v budovách ve správě městské části informace o způsobu šetření vodou (osvěta – např. cedulky k waterstopům apod.)? Proběhla v městské části osvětová kampaň zaměřená na šetření pitnou vodou? |
STRUČNÝ POPIS DOSAVADNÍHO VÝVOJE A AKTUÁLNÍHO STAVU | INDIKATORY | SEBEHODNOCENÍ MUNICIPALITY | HODNOCENI OPONENTA |
Informace o způsobu šetření vodou v budovách
nejsou. Šetření vodou je součástí ekologicko výchovných aktivit odboru
životního prostředí a v osnovách školských a výchovných zařízení. Příklad výchovných programů zaměřených na šetření vodou a významem vody
z osnov základních škol je přílohou tohoto materiálu. Odbor životního prostředí pořádá pravidelně 2 – 3 x ročně ekodivadélka
pro děti z MŠ a I. stupně ZŠ zaměřená na různá ekologická témata mimo jiné
i na šetření vodou. Na šetření vodou se zaměřují i programy pořádané ke Dni
Země v Centrálním parku. Na podzim roku 2019
plánujeme zopakovat pro děti pohádku „Putování ztracené kapky“, kterou jsme již
uváděli v roce 2016 a nyní dorostla nová generace dětí, které ji ještě
neviděly.
Ukázka z osnov a ukázka pracovních listů na
téma voda je nyní níže vložena formou obrázků. Z daných textů vyplývá, že
téma vody, jejího vzniku, výskytu v přírodě, vlastností, ale hlavně i
významu pro člověka a ochrany včetně šetření a šetrného zacházení se prolíná
osnovami všech ročníků základních škol s přizpůsobením věku a rozumovým
schopnostem dětí v jednotlivých ročnících.  
|